Tento článek představuje shrnutí základních informací relevantních pro navrhování konstrukcí dřevostaveb z hlediska vzduchové neprůzvučnosti. Záměrně se zaměřuje na masivní systémy i skeletové systémy dřevostaveb a na zvláštnosti akustického chování dřevěných stropních konstrukcí s násypy. Jsou popsány obecné principy, které mohou sloužit jako užitečná vodítka pro architekty a projektanty při návrhu konstrukcí s dřevěnými prvky.
Principy akustiky a dřevovláknité desky
Zvuk se definuje jako mechanické vlnění prostředí, které je vnímáno sluchem. V budovách působí dlouhodobě a opakovaně, a proto způsobem, který významně ovlivňuje práci i odpočinek a v konečném důsledku i zdraví lidí užívajících budovu. Lidé tráví většinu svého času v budovách, u městské populace se jedná až o 90 % času. Proto je důležité zajistit v budovách optimální akustické prostředí. Příliš časté nebo příliš silné a v nevhodnou dobu se vyskytující zvuky, které jsou nežádoucí, rušivé, obtěžující nebo lidskému zdraví škodlivé, se označují jako hluk. Pro návrh budovy je k dispozici přiměřeně přesná a přiměřeně náročná metoda předpovědi hodnot kritéria výpočtem, který bere v úvahu všechny významné vlivy ovlivňující hodnoty kritéria. Zajištění vyhovujícího akustického stavu vnitřního prostředí je možné pomocí řady praktických postupů a opatření prováděných ve všech etapách návrhu a přípravy stavby, při vlastní výstavbě i při užívání budovy.
Dřevovláknité nelisované desky jsou vyráběny z krátkých jemných vláken měkkého dřeva za současného působení páry a vysoké teploty. Dalšími surovinami jsou pojiva na bázi přírodních pryskyřic a případně i vodoodpudlivé látky vyrobené z přírodních produktů, které zabezpečují dokonalou hydrofobizaci desek ve hmotě (parafíny). Objemová hmotnost desek je obvykle v rozmezí 120 až 260 kg/m3. Předností dřevovláknitých izolačních materiálů je především dokonalá akustická a tepelná izolace, vysoká odolnost v tlaku, vysoká schopnost akumulace tepla a absorpce vodní páry, což příznivě ovlivňuje vnitřní klima a pohodu v interiéru. Dřevovláknité desky mají pro orientaci zhruba desetinásobně vyšší plošnou hmotnost než stejně tlusté desky minerálně vláknitých nebo pěnových izolací. Tím je automaticky dána lepší zvukoizolační schopnost z pohledu vzduchové neprůzvučnosti.
Vzduchová neprůzvučnost
Vzduchová neprůzvučnost je schopnost dělicí konstrukce nepřenášet zvuk šířený vzduchem, jehož zdroj není v kontaktu s konstrukcí, například hovor. Pro snadnou orientaci a porovnání jednotlivých konstrukcí mezi sebou se používá ukazatel vážené vzduchové neprůzvučnosti Rw (laboratorní vzduchová neprůzvučnost) a R´w (stavební vzduchová neprůzvučnost). Pro korekci bočních cest se používá faktor k. Obecně se udává, že čím vyšší je plošná hmotnost dělící konstrukce, tím vyšší neprůzvučnosti konstrukce dosahuje. Dřevěná konstrukce s dvojitým dřevěným rámem (typ C) je z hlediska zvukové izolace sice lepší než stěna zděná, ale rozdíl mezi nimi není tak velký, jak by se mohlo zdát jen z porovnání hodnot Rw.
Kročejová neprůzvučnost
Kročejový hluk vzniká v důsledku dynamického zatížení mechanickými nárazy do konstrukce budovy (při chůzi, nahodilým nárazem předmětu na podlahu nebo při manipulaci např. s nábytkem). V důsledku nárazů vzniká chvění (vibrace), které je přenášeno do nosné konstrukce objektu. Schopnost konstrukce tento typ hluku tlumit se nazývá kročejová neprůzvučnost. Pro kvantifikaci zvukové neprůzvučnosti se používají kmitočtová pásma v rozsahu 100-3 150 Hz v třetinooktávových pásmech a v rozsahu 125-2 000 Hz v oktávových pásmech. Ukazatelem je vážená hladina kročejového zvuku Lnw (dB). Čím je tato hodnota vyšší, tím nižší kročejovou neprůzvučnost mezi dvěma prostory můžeme očekávat. Kročejová neprůzvučnost stropních konstrukcí obecně je velmi nízká a zpravidla je třeba k její skladbě navrhnout adekvátní podlahovou konstrukci, která zlepšuje zvukově izolační vlastnosti dělící horizontální konstrukce, zejména s ohledem na zmíněnou kročejovou neprůzvučnost. Hladina kročejového hluku je závislá na hmotnosti stropní konstrukce a uspořádání jejích vrstev. U kročejové neprůzvučnosti se k výše uvedenému řadí ještě vliv vrchní vrstvy položené na nosné stropní konstrukci.
Čtěte také: MDF desky: Přehled vlastností
Dřevostavby a akustika
Dřevostavby jsou skupinou ekologicky šetrných konstrukcí, která dosáhla vysokého podílu na stavebním trhu. Tradičně silné postavení mají dřevostavby ve Skandinávii, Kanadě a USA. Dřevěné konstrukce se z pohledu akustiky odlišují od zděné výstavby zejména nižší hmotností a často i vícenásobným charakterem konstrukcí. Při návrhu dřevěných konstrukcí máme na výběr mezi mnoha konstrukčními variantami a jejich kombinacemi. Obecně můžeme říci, že sendvičové konstrukce dřevostaveb vykazují lepší vzduchovou neprůzvučnost než konstrukce masivní. Svých vynikajících akustických vlastností však nedosahují dřevostavby vysokou objemovou hmotností stavebních dílů, ale využitím inteligentní kombinace materiálů a skladby konstrukce.
Masivní dřevěné konstrukce
Masivní dřevěné konstrukce lze rozdělit na tradiční (srubové a roubené stavby) a novodobé (stavby z vrstveného masivu, stavby ze skládaných přířezů a stavby z dílcových prvků). Masivní systémy můžeme z pohledu stavební akustiky chápat jako jednoduché konstrukce, buď jednovrstvé, nebo vícevrstvé. Masivní systémy mají oproti skeletovým systémům dřevostaveb vyšší plošnou hmotnost. I přesto se však ve srovnání s jinými konstrukcemi na silikátové nebo cihelné bázi jedná o poměrně lehké konstrukce. Konstrukce z masivního dřeva jsou oproti tradičním konstrukcím více zatíženy problémem bočního přenosu zvuku (v závislosti na kvalitě návrhu a provedení 0 až 10 dB). Z akustického hlediska je rovněž důležité, jak jsou desky masivní konstrukce spojeny (lepením nebo hřebíkovými spoji). Hřebíkové spoje můžeme považovat za vhodnější, protože lepením se zvyšuje tuhost konstrukce, čímž se snižuje neprůzvučnost konstrukce. Stejně jako u jakékoliv jiné masivní konstrukce lze zvýšení neprůzvučnosti dosáhnout zvýšením plošné hmotnosti.
Skeletové systémy dřevostaveb
Skeletové systémy dřevostaveb zahrnují celou řadu odlišných typů konstrukcí, které se obvykle skládají z dřevěných sloupků, prahů a trámů (nebo fošen), které jsou většinou opláštěny OSB deskami. Jedná se proto o víceprvkové konstrukce, které oproti jednoduchým silikátovým stěnám mají výhodu útlumu v alespoň jedné vzduchové mezeře. Vzduchovou mezeru se z hlediska neprůzvučnosti doporučuje provádět maximálně do tloušťky 200 mm, protože při jejím dalším zvětšování již útlum významně nenarůstá. Mezeru, která vznikne mezi jednotlivými plášti, se vždy také doporučuje vyplnit materiálem pohlcujícím zvuk a to nejméně do poloviny tloušťky mezery. Díky tomuto opatření se efektivně eliminuje stojaté vlnění. Konstrukce dřevěných skeletů se dají charakterizovat jako konstrukce sendvičové s relativně nízkou plošnou hmotností. Stejně jako u masivních konstrukcí, je i zde vážným problémem boční přenos zvuku.
Na Obr. 1 je ukázán význam použití materiálu pohlcujícího zvuk ve vzduchové mezeře mezi dvěma plášti dřevěné stěny. Pokud však materiál eliminující stojaté vlnění nebude použit vůbec, neprůzvučnost poklesne na všech kmitočtových pásmech.
Tabulka 1: Vzduchová neprůzvučnost stěny tloušťky 95 mm
| Varianta | Popis skladby | Neprůzvučnost |
|---|---|---|
| a | 10 mm Bukolamid Duplex + 75 mm vzduchová mezera (kovový rošt) + 10 mm Bukolamid Duplex (nevyplněná vzduchová mezera) | Pokles na všech kmitočtových pásmech |
| b | 10 mm Bukolamid Duplex + 75 mm vzduchová mezera (kovový rošt) + 10 mm Bukolamid Duplex (mezera vyplněna minerální plstí tl.) | Zlepšení |
Vliv násypů na akustiku stropních konstrukcí
Násyp (písek, škvára, stavební suť, vápencová drť a podobně) ve skladbě podlahy je stavebním materiálem, který byl tradičně užíván v trámových a fošnových stropech. V některých konstrukčních systémech se s výhodou používá dodnes. Obecně platí, že čím vyšší je objemová hmotnost násypu, tím vyšší hodnoty vzduchové neprůzvučnosti je docíleno. Násyp pomáhá zvýšit vzduchovou neprůzvučnost stropní konstrukce mnohdy více, než kdyby byla použita těžká plovoucí podlaha stejné hmotnosti (násyp využívá výhodné kombinace vysoké hmotnosti a malé tuhosti).
Čtěte také: Průvodce Hobra podložkami pod podlahy
Tabulka 2: Srovnání stropních konstrukcí s a bez násypu
| Konstrukce | Složení podlahového souvrství | Vážená stavební neprůzvučnost R´w (dB) |
|---|---|---|
| Varianta 1 | Silikátový materiál v kombinaci s pružnou vrstvou z minerálních vláken (roznášecí betonová deska tl. 50 mm, minerální vlákna tl. 30 mm) | Nižší |
| Varianta 2 | Nášlapné vrstvy z OSB desek v kombinaci s násypem a minerálními vlákny (OSB desky tl. 25 mm, minerální vlákna tl. 30 mm, násyp tl. 60 mm) | O 3 dB vyšší |
Na zvukovou izolaci dané stropní konstrukce však nemá vliv pouze plošná hmotnost násypu, ale také to, na jaký materiál násyp klademe (je nutné zabránit propadávání násypu skrze tuto vrstvu v důsledku sesychání dřeva nebo reologických změn, například položením separační vrstvy, lepenky a podobně).
Dřevovláknité desky v praxi: Produkty a aplikace
Společnost Insowool dodává dřevovláknité desky PAVATEX od stejnojmenného výrobce ze Švýcarska. Dřevovláknité desky PAVATEX jsou vyráběné z jemných dřevěných vláken, tzv. mokrým procesem, při kterém se zpracovává syrové smrkové dřevo. Ke spojování jednotlivých vláken k sobě se využívá přírodních látek obsažených ve dřevě, lignin a hemicelulóza. Dřevovláknité desky Pavatex mají široké uplatnění ve stavebních konstrukcích všude tam, kde chceme využít jejich vlastností a dosáhnout teplotní a vlhkostní stability interiéru. S úspěchem se používají zejména v difúzně otevřených skladbách konstrukcí obvodových a střešních plášťů, zateplování střech nad krokvemi nebo v interiéru pod krokvemi. Jako kročejová izolace v podlahách, kde mají oproti jiným materiálům ze skelných nebo čedičových vláken mnohem vyšší pevnost v tlaku. Mají své využití i při jakékoliv rekonstrukcí půdních prostorů na obyvatelná podkroví. V neposlední řadě se používají na dodatečná zateplování starších objektů. Izolace je naprosto zdravotně nezávadná (dokonce ani při práci s ní nejsou nutné žádné ochranné pomůcky). Dřevo je obnovitelný materiál, který váže uhlík. Při výrobě této izolace je spotřebováno velmi málo energie a tak svou ekologičností předchází ostatní materiály.
Typy dřevovláknitých desek PAVATEX a jejich využití
- FLEX 50: Optimální izolace pro oblast mezi krokvemi pro střechu a dřevěné rámové konstrukce.
- MULTITHERM 140: Tlakuvzdorná izolační deska se skvělými hodnotami tepelné vodivosti.
- WALL 140: Izolační tlakuvzdorná omítatelná dřevovláknitá deska pro pokládku na celoplošné podklady jako např. zdivo a masivní dřevěné konstrukce venkovních stěn.
- TOP 180: Izolační tlakuvzdorná deska odolná proti povětrnostním vlivům a při sklonu střechy ≥ 15° ji lze zařadit jako protidešťový zavěšený strop do třídy 3 ZVDH. Rovněž se může TOP 180 využít velmi dobře jako fasádní izolace proti povětrnostním vlivům v případě uzavřeného zavěšeného obvodového pláště jako zadní izolační větrání. Tato deska best wood je průběžně hydrofobována parafínem. Povrch má protiskluzovou latexovou úpravu. TOP 180 lze volně vystavit povětrnostním vlivům až na 12 týdnů.
- FLOOR 220: Dřevovláknitá izolační deska pro odzkoušené zvukově izolační nástavby na stropech z masivního dřeva se zvýšeným namáháním v tlaku.
- DIFFUTHERM a ISOLAIR: Produkty pro použití pod tenkovrstvou omítku. Lepící maltu s perlinkou je nutné natáhnout nejpozději do 4 týdnů.
- PAVATHERM-PLUS a PAVATHERM-COMBI: Desky pro provětrávanou fasádu s dřevěným anebo jiným obkladem. Pavatherm-Plus může být vystaven povětrnosti až po dobu 3 měsíců.
- Softboard Natur Standard: Nejběžnější podlahová deska Pavatex pro dřevěné trámové stropy, výrobní tloušťky 8-19 mm, velký formát 1200×2500 mm dovoluje desky klást až ve třech vrstvách křížem přes sebe. Na desku se pokládá tuhá roznášecí vrstva (např. OSB desky, sádrokartonové desky, beton).
- Pavaboard: Pro plovoucí podlahu, plastovou i dřevěnou, s vysokou pevností v tlaku.
- Pavatherm-Profil: Speciální podklad pro masivní dřevěnou podlahu z podlahových palubek, jedná se o kombinaci dřevovláknité desky a dřevěné lišty.
Dřevovláknitá foukaná izolace
Foukaná izolace FIBRE je optimální izolaci příhradoviny pro střechy a dřevěné rámové konstrukce. Pro použití v průmyslové prefabrikované výrobě a také při sanačních pracích izoluje všechny dutiny až do poslední spáry. Dřevovláknitá foukaná izolace je tvořena čistými volnými dřevěnými vlákny. Má stejné vlastnosti jako dřevo - trvanlivost, stabilitu, výborná ochrana proti chladu i horku, schopnost akumulace a v neposlední řadě také ochrana proti hluku.
Experimentální měření neprůzvučnosti konstrukcí s dřevovláknitými deskami
Akustické měření neprůzvučnosti konstrukcí se provádí kvůli zjištění schopnosti konkrétní konstrukce tlumit šíření hluku z místnosti do místnosti, z bytu do bytu nebo z domu do domu. Odborníci společnosti CIUR proto provedli experiment s různými skladbami akustických izolací. Výchozím prvkem experimentu společnosti CIUR se staly akustické desky WOLF Bavaria a snaha o prokázání jejich pozitivního vlivu na neprůzvučnost stěn a příček. Ovšem jako důležité se ukázaly i další prvky zvukově izolačních skladeb. A některé jinak, než se čekalo. Experiment přitom probíhal přímo na stavbě, nikoli v laboratoři. V jedné místnosti byl aplikován zdroj hluku a ve druhé se snímal akustický tlak. Zohledňována přitom byla pohltivost prostoru.
Výsledky experimentů s akustickými deskami WOLF Bavaria
Experimentální měření na stavbě prokázala pozitivní vliv na neprůzvučnost stěn a příček po aplikaci akustických desek WOLF Bavaria. Nejprve se ověřil stav stávající konstrukce, tedy její zvukově izolační schopnosti. Experimentátoři měli k dispozici malý RD, kde byla vnitřní příčka z plných cihel a s oboustrannou omítkou o celkové tloušťce 15 cm. Naměřili tedy nejprve výkon této konstrukce, 49 dB, což je dle ČSN 730532 hodnota, která by stačila tak maximálně na kancelář, nebo na požadavek příček uvnitř bytu 40 dB.
Čtěte také: Vše o bílé dřevovláknité HDF desce
Skladba 1: Vnitřní příčka s dřevovláknitou a akustickou deskou Wolf
Skladba: vnitřní příčka z plných cihel a s oboustrannou omítkou + dřevovláknitá deska + akustická deska Wolf + sádrokarton. Výkon se zvýšil, naměřeno bylo o 9 dB více. Klíčová byla pro celkovou skladbu akustická deska Wolf. Deska Wolf má laboratorní neprůzvučnost 38 dB.
Skladba 2: Přidání těžké fólie tesa
Skladba: vnitřní příčka z plných cihel a s oboustrannou omítkou + dřevovláknitá deska + akustická deska Wolf + těžká fólie tesa + sádrokarton. Silná je pouze 2,5 až 3 mm a díky jejímu uložení mezi desky Wolf a sádrokarton bylo dosaženo hodnoty 59 dB.
Skladba 3: Dvě vrstvy akustických desek Wolf
Skladba: vnitřní příčka z plných cihel a s oboustrannou omítkou + dřevovláknitá deska + akustická deska Wolf + těžká fólie tesa + akustická deska Wolf + sádrokarton. Bylo dosaženo díky další vrstvě desky Wolf celkové tloušťky skladby cca 6 cm, zlepšení však bylo už jen o 1 dB. Vedle toho se ale zlepšil výkon v nízkých a středních frekvencích.
Skladba 4 a 5: Sádrokarton se vzduchovou předstěnou a izolací z desek Wolf
Skladba: rošt z nosných CD profilů tl. 50 mm a vložená minerální izolace + akustická deska Wolf + obyčejný bílý sádrokarton. Tato skladba vyšla lépe než skladby kontaktní, byla změřena hodnota 62 dB, zlepšení přitom bylo ve středních a vysokých frekvencích, ale v nízkých frekvencích byl naopak změřen propad. Když byl obyčejný bílý sádrokarton vyměněn za modrý, přineslo to zlepšení o 1 dB a také zlepšení u nízkých frekvencí. Zkusili proto ve skladbě opět těžkou fólii. Ta sice v tomto případě zhoršila výkon o 1 dB (podotýkáme z neuvěřitelných 62 dB), ale zlepšily se nízké frekvence, což je velmi podstatné.
Skladba 7: Optimalizace vzduchové mezery
Poté byla přidána druhá vrstva desek Wolf. Konstrukce již měla celkovou tloušťku 10 cm, ale výkon byl 65 dB, navíc se výrazně zlepšil výkon v nižších a středních frekvencích. Experimentátoři zkusili optimalizovat vzduchovou mezeru (místo 4 cm použili pouze 1 cm). A zjistili neuvěřitelnou věc, totiž že výkon a průběh odpovídají předchozí variantě, ale pouze 1 cm silná mezera vlastně paradoxně zlepšila akustické vlastnosti. Mělo se přitom za to, že tloušťka mezery přispívá akustice výrazně. Čím více, tím lépe. Ne, není to ale pravda!
Skladba 9: Celulózová izolace Climatizer Plus
Nakonec zvolili variantu s celulózovou izolací Climatizer plus ve vzduchové mezeře. Zvolili rastr o velikosti 75 mm, desku Wolf a modrý sádrokarton. Výsledek? Dosáhli podobných výkonů i průběhu frekvencí.
Akustické desky Wolf dodávané firmou CIUR, aplikované na podklad z dřevovláknitých desek a zakryté sádrokartonem, zvyšují neprůzvučnost a doslova vymažou nepříjemný hluk od sousedů. Provedené experimenty ale prokázaly, že lze skladbu ještě zlepšit a jako ideální se ukázalo řešení se samostatně stojící předstěnou vyplněnou izolací. Ovšem již jen pouhá kontaktní aplikace desek, která zabere pouhé 4 cm tloušťky včetně dřevovláknité desky a sádrokartonu, postačí pro dostatečné zlepšení akustického útlumu. Novinkou je pak deska Wolf PhoneStar Finish ST TRI. Třívlnná překřížená deska nabízí účinné tlumení hluku a hlavně již omítnutelný povrch. Odpadá tedy krok zaklopení sádrokartonovou deskou, čímž se odhlučnění pracností zlevní.
Důležité aspekty při návrhu dřevostaveb z hlediska neprůzvučnosti
Sendvičovou konstrukcí obvodové stěny, tedy vrstvením materiálů s různou dynamickou tuhostí, se velmi výrazně omezuje přenos zvuku. Prvním předpokladem pro efektivní snižování prostupu hluku je vzduchotěsnost, respektive neprůvzdušnost konstrukce. Netěsnostmi, kterými proudí sebemenší množství vzduchu, dokáže hluk pronikat velmi výrazně. Celodřevěné konstrukce NOVATOP jsou plošně neprůvzdušné a také velmi odolné proti mechanickému poškození.
Obvodové stěny
Obvodové stěny dřevostaveb mají větší tloušťku a více vrstev v porovnání s vnitřními stěnami. Na exteriérové straně bývají opatřeny systémem ETICS a na interiérové straně sádrokartonovým obložením. Zjednodušeně, Rw okolo 51 dB, které bylo změřeno pro dřevěnou stěnu pasivního domu (stěna (E)), lze očekávat také u zděných obvodových stěn.
Vnitřní příčky
Vnitřní příčky oddělující místnosti v rámci bytů v rodinných nebo bytových domech mívají jednoduchý dřevěný rám s tloušťkou sloupků mezi 60 mm a 120 mm, vyplněný minerální vatou a oboustranně opláštěný jednou vrstvou sádrovláknitých nebo sádrokartonových desek. Vážená (laboratorní) neprůzvučnost takových stěn je Rw = 42 dB. Změna tloušťky vzduchové mezery nemá na vzduchovou neprůzvučnost výrazný vliv, neboť ta je limitována přenosem zvuku dřevěnými sloupky, které představují tuhé akustické spojení mezi oběma plášti.
Stropní konstrukce
Kročejová neprůzvučnost stropních konstrukcí obecně je velmi nízká a zpravidla je třeba k její skladbě navrhnout adekvátní podlahovou konstrukci, která zlepšuje zvukově izolační vlastnosti dělící horizontální konstrukce. Kdo nechce volit těžkou podlahu s mokrým procesem, může řešit odhlučnění stropní konstrukce i suchou cestou. Pro tlumicí účinek vrstvy platí stejný princip jako u monolitické konstrukce: čím větší je plošná hmotnost vrstvy, tím lepší je útlum. Dalším faktorem zlepšujícím útlum hluku je počet vrstev. Platí, že dvě vrstvy desek silných deset milimetrů má lepší účinek než jedna vrstva 20 milimetrů silná. Obě vrstvy desek však nesmí být spojeny „natvrdo", například slepením. Vysoce efektivní řešení pro vodorovné konstrukce namáhané kročejovým hlukem nabízí duté velkoplošné panely NOVATOP ELEMENT.
Schodiště
Provoz na schodišti patří mezi významné zdroje hluku v interiérech budov. Schodiště ale přenáší i hluk, vytvářený v přilehlých místnostech a z patra do patra. Takzvaný kročejový hluk se prostřednictvím tuhých styků a kontaktů (akustických mostů) šíří i do dalších přilehlých i vzdálenějších stavebních dílců a konstrukcí, ze kterých pak zvukové vlny vyzařují do místností. Snaha je dosáhnout pružného, avšak pevného neposuvného spojení s okolními konstrukcemi.
Okna
Vzduchovou neprůzvučnost oken ovlivňuje jejich konstrukce a také použité materiály. Lepší vlastnosti by měla mít dvojitá okna (špaletová) než okna jednoduchá. U většiny výrobců oken je možné zjistit, do které třídy vzduchotěsnosti jsou jejich výrobky zařazeny. Průvzdušnost ve třídě 4 již znamená, že okna budou také velmi dobře tlumit zvuk. Dalším faktorem, který má na akustické vlastnosti okna významný vliv, je použité zasklení. Pro dosažení lepších hodnot se tato skla osazují skleněnými tabulemi s různou tloušťkou a lepeným sklem.
Doplňková řešení pro zlepšení akustiky
- Pro dodatečné zlepšení akustických parametrů stávající konstrukce stropu je řešením i kombinace plovoucí podlahy Knauf Brio a podhledu na bázi dvou sádrokartonových desek. U vzduchové neprůzvučnosti jde o zlepšení od 14 do 24 decibelů a kročejový hluk je snížen od 21 do 38 decibelů.
- Sendvičové řešení příček (kombinace měkkých izolací a tuhých desek) se jeví v současné době jako nejlepší varianta pro každého, kdo uvažuje o řešení prostorové akustiky.
- Pro zlepšení akustiky stěny se dá použít například předsazená stěna s akustickým profilem a sádrovláknitou deskou. Tato skladba dokáže vylepšit akustiku stávající konstrukce podle skladby až o 14 decibelů.
- Dalšího zlepšení u stropu je možno dosáhnou například použitím podhledu s akustickými profily a sádrovláknitými deskami, kdy i při celkové tloušťce 40 milimetrů je zlepšení přibližně o 10-18 decibelů podle skladby konstrukce.
tags: #drevovlaknita #deska #nepruzvucnost