Chrysler Voyager: Ikona MPV s bohatou historií a rozmanitou nabídkou

Chrysler Voyager lze považovat za „otce“ kategorie velkoprostorových vozidel (MPV). Poprvé se veřejnosti představil už v roce 1983. Verze GS, prodávaná od roku 1996, byla představena na Detroitském autosalonu v roce 1995. Na americkém kontinentu model Voyager založil novou třídu velkoprostorových vozů. V Evropě se takovým pionýrem stal o rok později Renault s modelem Espace. Čtyři roky neměl na starém kontinentu konkurenci, pak se zde začal nabízet i Voyager.

Ten se u evropských řidičů těšil slušné oblibě, která však později opadla. Automobil dostal nálepku poruchového Američana, jemuž někteří řidiči vyčítali i vysokou spotřebu.

Interiér a výbava

Chrysler Voyager je dostupný za velmi výhodné ceny, nabízí všechny výhody vozidel typu MPV, tedy mimořádnou prostornost, promyšlenou konstrukci interiéru a často je k dispozici i s velmi slušnou výbavou. Za americkým kabátem se už v základní verzi SE skrývala celkem slušná výbava, která obsahovala (1997) například 2x airbag, elektricky ovládaná a vyhřívaná zrcátka, odmrazování předního okna, tónovaná skla, centrální zamykání, RDS rádio se čtyřmi reproduktory, 7 sedadel a posilovač řízení. Za příplatek bylo možné vozidlo vybavit manuální klimatizací, elektrickým ovládáním předních oken, ventilací zadních, ABS, tempomatem a držáky střešního nosiče.

Interiér je tedy velmi variabilní a všechna sedadla je možné různě sklápět a natáčet. Voyager lze koupit často i v sedmimístném uspořádání ve třech řadách (obsazení 2, 2, 3). V první a druhé řadě sedadel je prostoru dostatek pro nohy i pro hlavy cestujících. Třetí řada je už prostorově dost omezená, hlavně díky menšímu prostoru pro nohy. Třetí řada také výrazně omezuje zavazadlový prostor, pokud na ní sedí tři vyšší pasažéři. V opačném případě, pokud na zadních sedadlech nikdo nesedí (nebo malé děti), je možné je posunout dopředu a tím zavazadlový prostor výrazně zvětšit, respektive celou zadní trojsedačku vyjmout. Bez problémů s velikostí zavazadlového prostoru je prodloužený Grand Voyager (délka zvětšená o 337 mm). Prodloužená verze má u obou generací rozvor zvětšený z 2878 na 3030 mm.

V sedmimístném uspořádání vůz přepraví náklad o objemu 440 litrů, což je stále slušná hodnota. Po vyjmutí lavice ve třetí řadě naroste zavazadelník na vynikajících 1290 litrů. To už je slušný stěhovák.

Čtěte také: vylepšení a tuning vozu Škoda Felicia

Lépe vybavené verze mohou mít elektricky otevíratelné boční dveře a také elektricky ovládané víko zavazadlového prostoru. Nezaškodí vyzkoušet hlavně fungování posuvných dveří, často totiž korodují dveřní kontakty.

Při prvním pohledu do interiéru zaujmou sedadla, nebo spíše křesla. Poskytují skutečně vynikající pohodlí, ani ve třetí řadě není nijak těsno. Zklamáním jsou plasty palubní desky, jež vykazují kvalitu srovnatelnou leda tak s lacinými vozy či staršími automobily korejské produkce. Zvětša šedé a tvrdé plasty použité v interiéru nepůsobí moc vábivě, podobně i dílenské zpracování má poměrně značné rezervy. Naproti tomu sedadla jsou zpracována velmi kvalitně a dopřejí pořádnou dávku luxusu, hlavně v případě generace RG.

Alespoň že tu najdeme řadu odkládacích prostor. Máme na mysli především objemný box mezi předními sedadly, nechybí ani šuplík pod sedačkou. Samozřejmost představují držáky nápojů. Pozor si je třeba dát i na špatný výhled dopředu, ale hlavně dozadu, „díky“ pěti opěrkám hlavy. Nepotěší ani nadměrné přehřívání interiéru (velká prosklená plocha), proto je téměř nutné mít Voyager s klimatizací.

Jízdní vlastnosti a podvozek

Jízda s Voyagerem je bezproblémová, pokud od něj nežádáte sportovní svezení. Jedná se přece jen o poměrně velký automobil a hmotnost s výškou dělají své hlavně v zatáčkách. Při klasické jízdě je však velmi komfortní a chováním připomíná běžný osobní automobil.

Podvozek je příjemně naladěn, přitom ale není vyloženě měkký. Za jízdy i tak rozměry automobilu pocítíte. Při řízení máte pocit spíše jako za volantem autobusu, než osobního vozu. Voyager je trochu těžkopádnější na brzdy, verze s automatem se snahou nepřetrhnou.

Čtěte také: Vše o ikonickém Mercedes-Benz 190

Vpředu se nacházejí mohutná litinová ramena s kulovým čepem, který nelze vyměnit samostatně. Má však slušnou životnost. Naopak menší životností se pyšní torzní stabilizátor a jeho pružné uložení, podobně jako táhla. Jejich opotřebení se projevuje citelným klepáním při jízdě po nerovnostech.

Nabídka motorů

Motorová paleta byla celkem pestrá a je z čeho vybírat.

Benzínové motory

• 2.0 SOHC A588 (1995-2000): kompresní poměr 9,8:1, výkon 98 kW (132 k) při 5600 ot/min, točivý moment 180 Nm při 4600 ot/min.
• 2.4 EDZ (šestnáctiventilový čtyřválec): objem 2429 ccm, výkon 111 kW při 5250 ot/min, točivý moment 229 Nm při 4000 ot/min.
• 3.3 EGA V6 OHV (1996 - 2000): objem 3,3 litru, výkon 116 kW, točivý moment 275 Nm. Od roku 2001 s variabilním sacím potrubím: výkon 128 kW (180 k), točivý moment 285 Nm při 4000 ot/min.
• 3.8 V6 (1996 - 1997): objem 3,8 litru, výkon 124 kW, točivý moment 308 Nm. V roce 1998 zvýšen kompresní poměr: výkon 122 kW (180 k), točivý moment 325 Nm. Od tohoto roku kombinován s pohonem 4x4 (AWD). V roce 2001 s variabilní délkou sacího potrubí: výkon 160 kW (215 k) při 5000 ot/min, točivý moment 332 Nm při 4000 ot/min.

Doporučení pro benzínové motory

Při výběru benzínového agregátu je lepší se čtyřválcovým dvoulitrům vyhnout. Ne že by byly špatné, ale na těžký a velký Voyager jednoduše nestačí a obzvláště při zatížení více osobami. Kromě slabého tahu pak roste spotřeba, přesahující 10 litrů, a je i vyšší hlučnost vytočeného motoru. Velmi dobrou volbou je čtyřválec 2.4i, obzvláště ve spojení s manuální převodovkou. Jedná se o šestnáctiventilový čtyřválcový motor, který je i s těžkým Voyagerem poměrně pružný. Výhodou je i relativní úspornost (spotřeba 10-12 l na 100 km) a dobré odhlučnění, kdy větší hlučnost se projevuje až nad čtyřmi tisíci otáček. Nejvyšší rychlost je u tohoto motoru elektronicky omezena na plně postačujících 180 km/h.

Většina uživatelů ale za ideální motorizaci považuje šestiválec 3.3i, který exceluje v životnosti, zvukovém projevu a pružnosti. Menším negativem je spotřeba (12-15 l), ale motor si velmi dobře rozumí i s LPG, a tak se dá tento handicap výrazně eliminovat. Obdobně je to i s motorem 3,8, který má také archaický rozvod OHV a navíc přidává ve verzi Grand Voyager i pohon všech čtyř kol AWD od firmy Steyr-Daimler-Puch. Systém obsahuje mezinápravový diferenciál, doplněný o mezinápravovou viskózní spojku, umožňující plynule měnit točivý moment mezi nápravami podle momentálních adhezních podmínek. Systém je poměrně spolehlivý, avšak pozor na přední diferenciál, který má samostatnou olejovou náplň a právě na tu se jaksi pozapomíná při pravidelné výměně ostatních olejových náplní.

Dieselové motory

• 2.5 TD (VM Motori, 85 kW): Dlouho jediný turbodiesel, rozšířený na trhu ojetin. Robustní stavba (rozvod OHV, hlava válců rozdělena na čtyři samostatné části).
• 2.5 CRD (2001+, 105 kW): Nový motor s přímým vstřikováním common-rail a 16-ventilovou hlavou s dvěma vačkovými hřídeli. Společný produkt VM Motori a Detroit Diesel. Rozvody poháněné ozubeným řemenem.
• 2.8 CRD (konec 2004+, 110 kW): Nahradil 2.5 CRD, výhradně s automatickou převodovkou. Lepší dimenzované vstřikovače a vstřikovací čerpadlo.
• 2.5 CRD (2005+, 88 kW): Další čtyřválcový turbodiesel.

Doporučení pro dieselové motory

Dieselovou nabídku dlouhý čas zastupoval jediný motor, na trhu ojetin rozšířený, 2,5 litrový turbodiesel s výkonem 85 kW od italské firmy WM Motori, který má však řadu svých problémů. Jednotka s robustní stavbou (rozvod OHV, hlava válců rozdělená na čtyři samostatné části) trpí vysokým namáháním, časté jsou pak prasklé hlavy, škody následkem přehřátí, či dokonce prasklý klikový hřídel. Problémem byla i rozvodová řetěz, která v letech 1996-1997 nahradila ozubená kola, protože byla velmi tenká a už po najetí ani ne 100 000 km se uměla bez varování roztrhnout, což samozřejmě způsobilo destrukci motoru. Jinak motor poskytoval Voyageru slušnou dynamiku a rozumnou spotřebu kolem 7-8 litrů. Třeba si však dát pozor na jeho stav, pokud možno zjistit, jak s ním jeho předchozí majitel jezdil a využíval ho.

Čtěte také: Vše o přístrojové desce Megane 1999

Situace se podstatně vylepšila od roku 2001, kdy vozidlo dostalo úplně nový motor, který kromě přímého vstřikování common-rail a označením 2,5 CRD (105 kW) dostal i 16 ventilovou hlavu s dvěma vačkovými hřídeli. Neměl tedy už čtyři samostatné hlavy jako 2,5 TD, ale jen jednu společnou, která už nepraskala tak často. Byl společným produktem italské firmy VM Motori a Detroit Diesel. Motor měl už rozvody poháněné ozubeným řemenem, který ale třeba pravidelně měnit.

Jako každý nový motor, i tento občas postihovaly problémy a hlavně v začátcích jeho produkce. Pokud tedy znenadání zhasne a po chvíli opět funguje, bude zřejmě na vině chybný regulátor tlaku paliva ve vysokotlakovém čerpadle (svítí žlutá kontrolka elektroniky motoru). Ostatní komponenty motoru mají poměrně dlouhou životnost a nezvyknou zlobit, při tankování kvalitní nafty a používání v běžném provozu.

Pod běžným provozem se myslí žádné extra honění po dálnici vysokou rychlostí, či tahání těžkých přívěsů vysokými rychlostmi. Tato auta jsou totiž zpřevodována dost nakrátko a například v případě manuální převodovky se dá vytočit i pátý stupeň na maximální otáčky, což např. při 160 km/hod znamená více než 3600 ot/min, zatímco konkurence např. Seat Alhambra točí na šestce jen 2800 ot/min. Logicky tedy je více namáháno čerpadlo, vstřikovače, samotná hlava atd., což se logicky projevuje na kratší životnosti. Voyager je jednoduše na plynulé plavání si krajinou a ne závodění.

Při namáhavém provozu se umí porouchat i solenoid ve vstřikovači. Horší jsou ale závady hlavy, která umí občas prasknout a podobně i trochu poddimenzovaná vahadla ventilů. Motor sice běží dále, ale má menší kompresi ve válci, ve kterém je vahadlo poškozené.

Od konce roku 2004 vystřídala 2,5 CRD verze 2,8 CRD s výkonem 110 kW při 3800 ot/min a točivým momentem 359 Nm při 1600 ot/min. Motor 2.8 CRD je kombinován výhradně s automatickou převodovkou, oproti 2,5 CRD je vybaven lépe dimenzovanými vstřikovači a vstřikovacím čerpadlem, což znamená delší životnost i v případě náročnějšího provozu. Řídící elektronika je na pár detailů v podstatě táž. Připravit se třeba na zhruba o 1,5-2 litry vyšší spotřebu, danou jednak vyšším výkonem a taktéž použitím poměrně archaického, ale velmi spolehlivého automatu. Z hlediska jízdního komfortu už motory nejsou tak přesvědčivé, hlavně z důvodu značného turboefektu, kdy do 1600 ot/min se téměř nic neděje, což se už v dnešní době moc nenosí. Hlavním důvodem je poměrně velké turbo, jehož rotující části mají značnou setrvačnost a navíc i tlak nasávaného vzduchu je poměrně malý - jen kolem 1 baru.

Převodovky

Voyager byl vybaven buď 4-stupňovou automatikou 41TE nebo pětistupňovou manuální převodovkou, která poháněla čtyřválcové motory. Právě mechanická převodovka byla problematičtější. Čtyřstupňová automatická převodovka na vás dýchne historií. Nejen, že má na dnešní dobu poněkud méně převodových stupňů, ale navíc řadí jaksi flegmaticky. Kromě toho dokáže ještě zvýšit už tak nemalou spotřebu paliva.

Spolehlivost a časté závady

Bariérový test Euro NCAP model absolvoval v roce 1999 s velmi slabým výsledkem. V roce 2007 prošel bariérovým testem Euro NCAP.

Ve statistikách spolehlivosti TÜV se model začal pravidelně umisťovat na posledních příčkách a ne jinak je tomu v případě řady nabízené od roku 2001. Proti předchůdci si vede o trochu lépe, ale i tak figuruje mezi nejporuchovějšími automobily ve všech věkových skupinách.

Časté závady

• Brzdy: Poměrně často se zejména v případě generace GS vyskytuje nesouměrný účinek brzd nebo poruchy v osvětlení. Na brzdy pozor v případě amerických verzí, dovezených individuálně do ČR, citelně hůře brzdí. Někdy nefunguje ABS, výjimkou nejsou zvlněné brzdové kotouče. Brzdám proto věnujte velkou pozornost. Prověřte také stav brzdového obložení.
• Elektronika: Pozor také na palubní elektroniku, hlavně chybný ukazatel paliva - třeba vyměnit celý přístrojový panel (2001-2002). Z elektroniky pozor také na elektricky otevíratelné boční dveře, kde rády korodují dveřní kontakty a chybné snímače ABS.
• Klimatizace: Životností neoplývají ani ventilátory a kompresory klimatizace. Nezřídka se objevují problémy s klimatizací.
• Motory (obecně): U zážehových motorů se někdy objevuje nadměrná spotřeba oleje. Diesely zase mohou trápit vadné vstřikovače.
• Motory (2.5 TD): Jeho 4 samostatné hlavy trpí vysokým namáháním, časté jsou pak prasklé hlavy, škody následkem přehřátí a dlouhodobého namáhání, či dokonce umí prasknout i klikový hřídel. Problémem byla i rozvodová řetěz, která v letech 1996-1997 nahradila ozubená kola, protože byla velmi tenká a už po najetí ani ne 100 000 km se uměla bez varování roztrhnout, což samozřejmě způsobilo destrukci motoru.
• Motory (CRD): V případě CRD motorů, zejména ze začátku jejich produkce (2001-2002), pozor na chybný regulátor tlaku paliva ve vysokotlakovém čerpadle. Porouchat se mohou i solenoidy ve vstřikovačích, opotřebovat vysokotlaké čerpadlo a občas umí prasknout samotná hlava a vahadlo ventilů.
• Motory (V6 OHV): Pozor už po 150 tisících najetých km třeba zkontrolovat a vyměnit olejové čerpadlo v motorech V6 OHV (1996 -2000), které jinak přestane mazat a hrozí akutní zadření motoru.
• Nápravy a podvozek: Časté jsou vůle na přední nápravě. Vyskytují se na stabilizátoru, i v čepech zavěšení kol. Na podvozku poměrně brzy odcházejí pružná lůžka stabilizátoru a táhla. Věčnost nevydrží ani tlumiče a hlavně zadní rády tečou. Pozor i na stav listového pružení zadní nápravy.
• Převodovky: Skutečné riziko představuje automatická převodovka, která nemá vůbec dobré jméno. Manuál je rozhodně lepší volbou, k některým motorizacím se ale nenabízel. Vyskytují se potíže s řazením u manuálních převodovek, únik oleje z automatických převodovek i z motorů. Pozor také na stav ozubení manuální převodovky, která když má opotřebovaný 2, 3 a 4 stupeň, poměrně obtížně a za přítomnosti různých pazvuků řadí jednotlivé stupně.
• Posilovač řízení: Známé jsou také třeba poruchy posilovače řízení. Před koupí vyzkoušejte, zda nevypadává v okamžik, kdy začnete rychle otáčet volantem při stání na místě. Drobnými výpadky obvykle problémy se servem začínají.
• Silentbloky a spojka: Můžete narazit také na vozy s vadnými silentbloky zavěšení motoru, překvapit by neměla ani opotřebená spojka u verzí s manuálním řazením.
• Pohon 4x4 (AWD): Pozor i na stav (opotřebovaný) přední diferenciál verze 4x4.

Rozvody motorů

Benzínové motory 3,3 a 3,8 V6 OHV mají rozvody poháněné nezničitelnou řetězem, ostatní motory jsou poháněny ozubeným řemenem (kromě 2,5 TD). Hlavně v případě nejrozšířenějších motorizací 2,5 a 2,8 CRD se rozvodový řemen mění každých 100 000 km i se třemi kladkami a doporučuje se i výměna vodní pumpy. Celá tato sranda stojí cca 1000 €.

Historické milníky

Shrnutí

• Radosti: Vynikající prostornost, variabilita interiéru, až pro sedm cestujících, komfortní odpružení, možnost pohonu všech kol.
• Starosti: Vyšší poruchovost, vyšší spotřeba, malá nabídka ojetin.

Model Voyager stál na počátku zrodu kategorie MPV, od té doby ale uteklo hodně vody.

tags: #palubka #chrysler #voyager #informace

Oblíbené příspěvky:

• GARDA: Když se elegance potká s funkčností
• jak získat dotaci na zateplení z programu Nová zelená úsporám
• Jak vybrat černou dekorační lištu, která oživí váš interiér?
• moderní fasádní systémy z keramiky
• Vše o hmoždince Fischer DuoPower