Obrácená skladba střechy představuje moderní a efektivní řešení pro tepelnou izolaci plochých střech. Na rozdíl od klasických střech, kde je tepelná izolace pod hydroizolační vrstvou, u obrácené střechy je krytina umístěna pod vrstvou vhodné nenasákavé izolace. Tento systém nabízí řadu výhod, zejména co se týče ochrany hydroizolace a minimalizace tepelných mostů.
Princip a výhody obrácené skladby
Jednoplášťovou střechu tvoří nosná konstrukce s podkladními vrstvami a krytinou spojenou v jeden celek. Střecha může být tepelně izolovaná. Složení takové střechy je následující: krytina, tepelná izolace, spádové vrstvy, parotěsná zábrana, nosná konstrukce a zespodu podhled nebo omítka. Dvouplášťová střecha má dvě konstrukční části oddělené vzduchovou mezerou. Horní část vytváří plášť střechy s krytinou, spodní část tvoří tepelně izolační vrstva a stropní konstrukce nad posledním podlažím. Mezi oběma plášti je vzduchová mezera, která je obvykle větraná do vnějšího prostředí.
Výraz obrácená střecha se používá pro typ ploché střechy s opačně umístěnými vrstvami tepelné izolace a krytiny. U obrácené střechy je krytina pod vrstvou vhodné nenasákavé izolace. Hlavní výhodou tohoto uspořádání je ochrana hydroizolace před přímým účinkem slunečního záření, mechanickým poškozením a teplotními výkyvy, což významně prodlužuje její životnost. Tepelná izolace z extrudovaného polystyrenu (XPS) je jedinou materiálovou možností, jak vytvořit dlouhodobě spolehlivou obrácenou střechu.
Materiály a provedení
Desky z XPS se pokládají na vazbu volně na povlakovou vodotěsnou izolaci z asfaltových pásů nebo z vhodné hydroizolační fólie. V případě vodotěsné izolace z hydroizolační fólie je nutno přihlédnout i k materiálovému provedení hydroizolační fólie a v nezbytném případě oddělit desky z XPS od fólie vhodnou separační vrstvou.
Stabilita střešního pláště obrácené střechy proti rozplavání desek z XPS při dešti a zejména proti účinkům sání větru je zajišťována přitížením kačírkem nebo provozním souvrstvím (například dlažbou do podsypu nebo na podložkách). Při návrhu i dimenzování tepelné izolace je nutno přihlédnout k vlivu proudící chladné dešťové vody na nosnou konstrukci střechy (vody, která protéká po hydroizolaci pod tepelnou izolací z desek XPS). Tento vliv proudící chladné dešťové vody zohledňuje korekce součinitele prostupu tepla ΔUr.
Čtěte také: Asfaltové vozovky – skladba a konstrukce
Obrácenou střechu je nutné (stejně jako klasickou plochou střechu) pravidelně kontrolovat. U klasické obrácené střechy se stabilizační vrstvou z kačírku může časem docházet k uchycení náletové zeleně, kterou je nutné odstraňovat.
DUO střechy
V některých případech je možné z různých důvodů využít některých vlastností XPS (zejména pevnosti v tlaku) a vytvořit tzv. DUO střechu, kdy je v podstatě na klasickou jednoplášťovou střechu s povlakovou vodotěsnou izolací a s vhodnou tepelnou izolací (např. z EPS) položena další tepelná izolace z XPS. Klasické obrácené střechy i DUO střechy musí být zajištěny proti účinkům sání větru přitížením - obvykle vrstvou kačírku frakce 16/32 tl. 50 mm a více (v závislosti na namáhání střešního pláště sáním větru). Oproti běžným plochým střechám je tedy při dimenzování nebo posuzování nosné konstrukce nutno počítat i s hmotností této stabilizační vrstvy.
Nosná konstrukce střechy musí splňovat dva nezbytné požadavky. Jednak musí mít oproti klasickým plochým střechám obvykle větší únosnost a s ohledem na možné prochlazování podtékající podchlazenou dešťovou vodou také určité tepelně technické vlastnosti. Současné doporučení minimální plošné hmotnosti nosné konstrukce včetně spádové vrstvy je 250 kg/m2, případně tepelný odpor R ≥ 0,15 m2.K/W. Obrácenou střechu tak není možné realizovat například na dřevěném bednění.
Sklon a odvodnění
Tepelná izolace z extrudovaného polystyrenu je vystavena přímým účinkům dešťových srážek. Část dešťové vody odteče po povrchu střechy, část po povrchu desek a zbytek vody proteče spárami mezi deskami a odtéká po povrchu povlakové izolace k odvodňovacím prvkům. Desky z XPS nesmí být dlouhodobě ponořeny do vody, jinak může docházet k jejich nasáknutí vodou difuzí a ke zhoršení jejich tepelně technických vlastností. Je proto doporučován sklon min. 1,5 %, lépe min. 2 %. Naše norma ČSN 73 1901:1999 "Navrhování střech" hovoří o sklonu plochých střech min. 1° = 1,75 %. U střech s velmi malým sklonem není možné zabránit vzniku prohlubní, ve kterých může stát voda. Vyspádování podkladních vrstev pod hydroizolací je tedy nutnou podmínkou pro realizaci obrácené střechy nebo DUO střechy. Desky z XPS tedy nelze pokládat na vodorovnou povlakovou izolaci a spád vytvořit jen v tepelné izolaci z XPS.
Hydroizolační vrstva
Vodotěsnou izolaci obrácených střech i DUO střech tvoří vždy povlaková izolace z asfaltových pásů nebo hydroizolační fólie. V případě asfaltových pásů se používá vždy dvouvrstvá vodotěsná izolace s vrchní vrstvou z modifikovaného asfaltového pásu. Pokud se jedná o hydroizolační fólie, měla by být tloušťka fólie min. 1,5 mm a více (dle druhu fólie). Doporučuje se, aby povlaková izolace byla navržena z výrobků odolných i proti prorůstání kořenů rostlin.
Čtěte také: Detaily pokládky šindele
Tepelná izolace XPS
Používají se zásadně výrobky určené pro ploché střechy, tedy desky s polodrážkou a s hladkým povrchem. S ohledem na tepelnou roztažnost by neměly by být nikdy používány velkoplošné desky - obvyklý rozměr desek je 1250×600 nebo 1200×600 mm (dle výrobce). V případě klasické obrácené střechy by měly být zásadně používány desky z XPS v jedné vrstvě. Dvouvrstvá skladba XPS se v individuálních případech navrhuje až od tloušťky 180, lépe ale 200 mm (120+80 mm). Do tloušťky 140 mm se v žádném případě nedoporučuje realizovat dvouvrstvou variantu pokládky XPS. U dvouvrstvé skladby XPS je tepelný odpor tepelné izolace až o 5 % horší než u jednovrstvé.
Hlavním důvodem pro provádění jednovrstvé skladby oproti dvouvrstvé je možnost vytvoření vodního filmu mezi oběma vrstvami desek XPS, zejména kvůli malým nerovnostem podkladu. Vodní film na horním povrchu spodní desky XPS tvoří vrstvu s vysokým difuzním odporem, která zabrání nebo významně omezí difuzi vlhkosti skrz tepelnou izolaci do vnějšího prostředí.
Separační a drenážní vrstva
Přímo na položené desky z XPS se pokládá tzv. separační vrstva, která odděluje tepelnou izolaci z XPS od stabilizační vrstvy (u běžné obrácené střechy), nebo od provozního souvrství. K tomu se používají různé geotextilie, nejčastěji z polypropylenu či polyesteru. Měly by být používány nenasákavé textilie s hmotností optimálně 140 g/m2, výjimečně až 200 g/m2 světlé barvy.
Novinkou je existence systémových separačních fólií, které plní funkci separační a drenážní vrstvy, čímž výrazně snižují vliv chladné vody protékající spárami mezi deskami z XPS a proudící po hydroizolaci. Řada výrobců nabízí k tomuto účelu speciální difuzně otevřené fólie, které jsou současně málo propustné pro vodu (například fólie Roofmate MK nebo fólie Knauf Polyfoam Slimline). Při použití těchto systémových separačních fólií se v některých pramenech uvádí až 20násobná redukce protékajícího množství vody.
Zelené střechy
Výraz zelená střecha je používán pro ploché střechy s povrchovou úpravou pro růst vegetace. Tyto střechy také označujeme jako vegetační. Zelená střecha má stejné výhody jako plochá střecha pokrytá násypem, tj. chrání hydroizolaci před přímým účinkem slunečního záření, ochraňuje ji před poškozením, tlumí teplotu a hluk. Vrstva zeminy pro vegetaci pomáhá roznášet bodová zatížení, ale vytváří výrazně vyšší zatížení na nosnou konstrukci. Právě váha zeminy způsobující zesílení a prodražení nosné konstrukce je hlavním negativem zelené střechy. Zelená střecha má i svoji výraznou ekologickou funkci. Ozelenění střešních ploch snižuje jejich teplotu a zadržuje vláhu.
Čtěte také: Jak realizovat extenzivní zelenou střechu
Zelené střechy rozdělujeme na extenzivní a intenzivní. Extenzivní jsou určeny pro rostliny, kterým postačí 50 až 150 mm lehčeného substrátu, intenzivní jsou pro růst zeleně a vyšších rostlin, keřů a případně stromů. Představují tloušťky substrátu nebo zeminy od 150 mm pro traviny až po metrovou vrstvu pro stromy.
Zatížení zelené střechy
Následující tabulka ukazuje zatížení nosné konstrukce v závislosti na typu a tloušťce substrátu u zelených střech.
| Typ substrátu | Objemová hmotnost (kg/m3) | Tloušťka substrátu (mm) | Zatížení konstrukce (kg/m2) |
|---|---|---|---|
| Klasická zemina | 2000 | 150 | 300 |
| Lehčené materiály/substráty | 900 | 150 | 135 |
Rekonstrukce a sanace střech
Při rekonstrukci a sanaci plochých střech se musí realizační firmy často vypořádat s řadou problémů a technických řešení, mezi které patří zejména napojení nové hydroizolace na vnitřní dešťové svody, spolehlivé opracování odvětrávacích potrubí a prostupů různých kabelů, zajištění účinného provětrávání dvouplášťových střech apod. Ideálním řešením je samozřejmě kompletní výměna dešťové kanalizace. To se ale, ať z důvodů náročných stavebních zásahů např. u bytových domů, nebo z ekonomických důvodů, ve většině případů nedělá.
Pokud je počet vpustí nebo jejich průtok zjištěný výpočtem odvodnění pro odvodňovanou plochu nedostatečný, je nutné doplnit střechu pojistnými přepady. Pokud nelze střechu doplnit pojistnými přepady nebo bočními chrliči, je nutné investora na uvedenou skutečnost upozornit a navrhnout výměnu celého dešťového odpadního potrubí.
Střešní vpusti a komínky
Samotné napojení vpusti na stávající dešťové odpadní potrubí nebo původní vpust je nejčastěji realizováno tak, že není zajištěna vůbec žádná těsnost mezi stávajícím střešním svodem a novou vpustí nebo velmi často použitým měkkým vtokem nebo někdy dokonce jen rukávem z fólie! Proto se i já velmi často setkávám při opravách krytiny s názorem „něco tam strčíme, vždyť voda přece neteče nahoru". Když pomineme riziko ucpaného svodu a nastoupání dešťové vody až na střechu, měli bychom zohlednit závažnější rizika spojená s poměrně častými přívalovými dešti, při kterých dochází k zahlcení dešťového potrubí, a když není napojení nové vpusti na stávající svod těsné, dojde k zatečení vody pod novou hydroizolační vrstvu, to znamená i do tepelné izolace v případě doteplování střešního pláště v rámci rekonstrukce střechy. Největším rizikem je proto použití tzv. měkkých vtoků, které nezaručí povahou svého materiálu těsné napojení na jakékoliv dešťové potrubí nebo vpust. Navíc použití jiných než schválených výrobků tuhé konstrukce jako součást svislých svodů nepřipouští ani současně platné normy.
Sanační vpusti Topwet nabízí díky jazýčkové těsnící manžetě na bázi EPDM spolehlivé řešení napojení vpusti na stávající dešťové potrubí. Střešní vpusti Topwet mají integrovanou manžetu hydroizolace - ať se jedná nejčastěji o modifikované asfaltové pásy, nebo o fólie na bázi PVC, ale také o flexibilní polyolefiny, EPDM folie, stěrkové izolace a další. Jsou vyrobeny z kvalitního UV stabilního materiálu - polyamidu PA6 s příměsí skelného vlákna pro zajištění tvarové stálosti. Standardní délka sanačních vpustí je 400mm, v některých případech může být tato délka nedostatečná, a proto lze na zakázku dodat vpusti o délce až 4000 mm.
Dalším produktem určeným k rekonstrukci plochých střech jsou i sanační odvětrávací komínky Topwet, které jsou určeny jako náhrada za stávající dříve hojně používané litinové anebo jiné odvětrávací komínky. Sanační komínky Topwet fungují na podobném principu jako sanační vpusti, realizační firma odstraní část původního komínku v úrovni hydroizolace a sanační komínek vsune do potrubí odvětrání. Délka komínku pod izolaci je standardně 400mm a část nad izolaci 330mm. Na zakázku lze dodat komínek až do výše 2000 mm. Tento limit sice většina zákazníků nevyužije, nicméně pro střechy s provozním souvrstvím (pochozí, pojízdné a ozeleněné střechy) a pro střechy s opačným pořadím vrstev (tzv. obrácené střechy) je nezbytný.
Doporučení pro rekonstrukce
Jakákoliv větší oprava, a zejména pak veškeré rekonstrukce střech by měly být připravovány ve spolupráci s projektanty nebo alespoň specializovanými firmami schopnými nabídnout zákazníkům komplexní řešení. Jedná se především o celkové posouzení stávajícího stavu střešního pláště a návrh řešení z tohoto zjištěného stavu vycházejícího. Celkový návrh rekonstrukce střechy pak musí zohlednit veškeré souvislosti a návaznosti na ostatní stavební konstrukce a musí být dostatečně vypovídajícím podkladem pro vlastní realizaci. Součástí komplexních rekonstrukcí střech by měly být i opatření zajišťující následné provádění jejich bezpečné údržby.
Skladby vrstev podle typu střechy
Šikmá střecha zateplená - vytápěný interiér
- střešní krytina (tašky, plech, šindel)
- pojistná hydroizolační fólie
- větrací mezera
- tepelná izolace mezi a nad krokvemi
- parozábrana (v interiéru)
- podhled (sádrokarton, palubky)
Šikmá střecha nezateplená - nevytápěná půda
- střešní krytina
- pojistná hydroizolace (například difuzní fólie)
- laťování a kontralatě
- krov
Plochá střecha - klasická skladba
- střešní krytina (fólie, asfaltové pásy)
- spádová vrstva
- tepelná izolace
- parozábrana
- nosná konstrukce (betonová deska, OSB apod.)
Plochá střecha - obrácená skladba
- zatížení (štěrk, dlaždice)
- tepelná izolace XPS
- hydroizolační fólie
- parozábrana
- konstrukce stropu
Nejčastější chyby při rekonstrukci
- Nedostatečné technické posouzení - ponechání oslabeného krovu, nedořešené odvětrání či opomenutí izolačních vrstev může způsobit brzké závady.
- Nevhodná kombinace vrstev - například absence parozábrany nebo nesprávné pořadí vrstev, což může vést ke kondenzaci a plesnivění.
- Podcenění detailů - napojení komínů, střešních oken, úžlabí a hřebenů vyžaduje zkušenost. Právě v těchto místech nejčastěji zatéká.
- Nekvalifikovaná montáž - levnější firma není zárukou dobré kvality, dodržení technologických postupů je pro funkční střechu zásadní.
- Nevhodná volba krytiny - třeba těžká krytina na slabý krov nebo plech na příliš hlučné prostředí bez akustické izolace.
tags: #obracena #skladba #strechy #zkusenosti