I přes to, že se jim snažíme vyhýbat, jednou za čas musí na veřejné záchodky každý. A většinou si odneseme nepříjemný zážitek. Záchody jsou špinavé, nevoní to tam zrovna vábně, a tak se snažíme vykonat potřebu a rychle odtamtud utéct pryč. Na veřejných záchodcích se denně střídá mnoho lidí, ale také mnoho bakterií a nemocí. Že veřejná WC ne vždy splňují hygienický standard, je známá věc.
Proč se vyhnout obkládání prkénka toaletním papírem?
Většina lidí řeší obavy z bakterií nejjednodušším způsobem. Obloží si prkénko toaletním papírem, aby se náhodou něčím nenakazili. Paradoxně je to ale prý úplně opačně. Mnohem větší riziko nám podle odborníků hrozí právě z papíru, kterým prkénko obkládáme, než z prkénka samotného.
Doktor William Schaffer, profesor preventivní medicíny, objasnil tuto mylnou představu, kterou lidé o záchodových sedátkách mají: „Nejsou to žádné stroje na přenos infekčních chorob. Navíc toaletní papír, který se chystáte použít, je většinou umístěn hned vedle mísy, takže tisíce organismů vyletí do vzduchu po každém spláchnutí a zamíří přímo na něj.“
Mikroby se nacházejí na celém záchodě. Nejenom na prkénku, ale také na toaletním papíru. Fekální bakterie se dostanou do vzduchu pokaždé, když spláchneme. A usadí se i na toaletním papíru. Papír totiž výborně absorbuje a je skvělý pro množení bakterií. Přikrytí toaletního prkénka papírem znamená prostě jen překrýt kontaminovaný povrch jiným kontaminovaným materiálem.
Díky tvaru prkének, a hlavně jejich hladkému povrchu se na nich totiž bakterie nemají šanci udržet. Podle nových výzkumů je většina veřejných WC beztak čistší než například domácí kuchyňská linka.
Čtěte také: Hygienická prkénka SIKO z masivu
Jak minimalizovat rizika na veřejných toaletách?
Nikdy nevíte, kdo si na prkénko sedal, co měl za nemoc nebo jakými trpěl problémy. Dobrou zprávou však je, že riziko choroby chycené na veřejných záchodcích je velmi malé. Na druhou stranu opatrnosti není nikdy nazbyt, a pokud chcete mít jistotu, že pro minimalizaci rizika děláte vše, je dobré dodržovat některá pravidla.
Výběr kabinky
Když už se ocitneme na veřejném záchodku, většinou jdeme až dozadu, k té nejvzdálenější kabince, v domnění, že je nejčistší. Opak je ale pravdou. Takhle přemýšlí snad skoro každý. Při studii z roku 1995 monitorovali odborníci z Kalifornské univerzity po deset týdnů spotřebu toaletního papíru ve čtyřech kabinkách na pánských toaletách u veřejné pláže. Zjistili, že 60 procent papíru se spotřebuje na prostředních dvou záchodech, které jsou tak zřejmě více používané. Pokud se přitom všechny toalety čistí se stejnou frekvencí, měly by být nejčistší dva krajní, nejméně používané.
Kontakt s prkénkem
Asi největším kamenem úrazu bývá na veřejných toaletách prkénko. Jak to tak ale vypadá, riziko, že by si z něj uživatel odnesl nějakou chorobu, je mizivé. Je tedy velmi nepravděpodobné, že by bakterie z prkénka doputovaly do močového či pohlavního ústrojí, případně přes otevřenou ránu do těla. Ale pozor: hovoříme o případech, kdy se rukama nedotkneme prkénka, což je věc, které bychom se měli pokud možno vyhnout.
Pokud je ale nezbytné si na prkénko sednout, můžete ho podle epidemiologa z Gillings School of Global Public Health Davida Jaye Webera před usednutím otřít čistícím ubrouskem s alkoholem. Je možné ho také obložit toaletním papírem, ovšem pokuste se při tom prkénka nedotýkat. Některé toalety jsou už dnes vybaveny papírovou pokrývkou prkénka nebo dokonce dezinfekcí. Pokud navštívíte WC ve vlaku, restauracích či na letištích, doporučuji tento postup: Nejprve otřít prkénko toaletním papírem a pak si ho teprve obložit.
Aby se tedy raději zcela vyhnula kontaktu s prkénkem, volí řada žen raději vykonání potřeby v polodřepu bez usednutí. Někteří lékaři však varují, že v této pozici je těžké zcela uvolnit pánevní dno, což s sebou může nést jistá rizika. Podle studie z roku 2010 trvá ženám, které močí v této pozici, vykonání potřeby déle a navíc se nevyprázdní zcela, což zvyšuje riziko infekce močových cest. Naštěstí jsou ale podle newyorské uroložky Doreen Chungové taková rizika u zdravých lidí malá. „Existují pacientky, které zadržovaly moč a pak se nebyly schopny uvolnit pánevní dno, aby se vymočily,“ upozorňuje Chungová.
Čtěte také: Krása a praktičnost s břidlicí
Zkuste eliminovat bakterie, které se dostanou na vás a vždy si vaše věci - kabelku nebo kabát, věšte na poutko (pokud tam nějaké je). Rozhodně si nic nedávejte na zem.
Splachování a dotyk ploch
Doktor Weber k tomu radí, že pokud má toaleta poklop, je dobré ho před spláchnutím sklopit, aby se bakterie nerozšířily do vzduchu. Pokud tedy splachujete nebo vycházíte z veřejného záchodku, měli byste použít kus toaletního papíru nebo ubrousku a nedotýkat se tak dveří holýma rukama. Zamezíte tím přenosu bakterií. Bakterie se nachází i na dveřích. Na nich se nachází také miliarda bakterií.
Hygiena rukou
Zásadní věcí při návštěvě veřejných toalet je ovšem hygiena rukou. Studie z roku 2011 odhalila fekální bakterie na splachovadlech či bakterie typu stafylokoků a streptokoků na dveřích, kohoutcích i dávkovačích mýdla. Jakmile se tedy na toaletách něčeho dotknete, můžete si tyto bakterie odnést s sebou na rukách.
Po každé návštěvě veřejného záchodku si pořádně umyjte ruce mýdlem. Bakterií se nejlépe zbavíte tak, že si k tomu pustíte horkou vodu. Vydrhněte si pořádně každé zákoutí vašich dlaní a prstů i mezi prsty a opláchněte. „Jsou oblasti, na které lidi zapomínají, jako zadní strana horní části prstů,“ varuje předseda Společnosti infekčních onemocnění při americké komisi pro veřejné zdraví Matthew Zahn.
Jakmile si však ruce řádně umyjete, přichází chyták: totiž zavřít kohoutek. „Jde pravděpodobně o nejšpinavější místo na toaletách,“ upozorňuje marylandská infekcionistka Judy Stoneová s tím, že každý si špinavýma rukama kohoutek pustí. Co s tím? Nejbezpečnější je osušit si ruce papírovým ručníkem, přes který pak zavřete kohoutek (pokud papírový ručník není k dispozici, můžete použít toaletní papír).
Čtěte také: Ochrana stolu a elegance: Břidlicové prkénko na horké nádobí
Co se týče samotného osušení rukou, vyhrávají co do hygieny papírové ručníky. Pokud totiž vy nebo jiní uživatelé máte po umytí na rukou ještě nějaké bakterie, sušiče je nekompromisně rozfoukají po celé místnosti. Britští odborníci rovněž radí nepoužívat na veřejných WC elektrické vysoušeče rukou. Rozhodně ale není na místě ruce si neosušit vůbec nebo jen částečně.
Blesk svým čtenářům radí: Noste při sobě dezinfekční kapesníčky nebo malé balení antibakteriálního gelu.
Zde je souhrnná tabulka doporučení pro hygienu na veřejných toaletách:
| Činnost | Doporučení | Důvod |
|---|---|---|
| Výběr kabinky | Volit krajní kabinky | Méně používané, potenciálně čistší |
| Dotyk prkénka | Vyhnout se přímému dotyku, případně otřít dezinfekčním ubrouskem nebo obložit papírem bez dotyku | Minimalizace přenosu bakterií |
| Splachování | Sklopit poklop před spláchnutím | Zabránění šíření bakterií do vzduchu |
| Dotyk klik a madel | Použít toaletní papír nebo ubrousek | Minimalizace přenosu bakterií na ruce |
| Mytí rukou | Důkladně mýt mýdlem a horkou vodou, nezapomínat na zadní stranu prstů a mezery | Účinné odstranění bakterií |
| Osušení rukou | Použít papírové ručníky, vyhýbat se elektrickým sušičům | Zabránění šíření bakterií, lepší hygiena |
| Zavírání kohoutku | Použít papírový ručník nebo toaletní papír | Kohoutky jsou často kontaminované |
tags: #jak #obložit #prkénko #papírem