Cihly jsou pro většinu lidí obyčejný stavební materiál, avšak badatelé z Fakulty stavební VUT v Brně vědí, že se za každou takovou cihličkou skrývá dlouhá historie a někdy i zajímavý příběh. Stejně jako jiní sbírají mince či poštovní známky, vědci z brněnské techniky se zaměřili na historické cihly s cílem vytvořit databázi zahrnující všechny známé značené cihly, které se vyskytují na území České republiky.
Historie a značení cihel v českých zemích
Cihly se na našem území značily, byť spíše výjimečně, ale největší rozmach nastal zejména v 18. a 19. století. Od roku 1836 měli výrobci v Čechách povinnost značit každou cihlu, avšak úřady už neřešily, jaké má být provedení, a co je ještě více s podivem, nebyla žádná evidence značek. Někteří začali do forem rýt či umisťovat kovové značky v podobě reliéfů a iniciál. Jiní to pochopili jako ideální možnost reklamy, takže se dochovaly krásně graficky vyvedené komplikované erby a nápisy s celým jménem, adresou nebo odkazem na patent.
Ve střední Evropě se s pálenými cihlářskými výrobky setkáváme (pokud odhlédneme od nálezů římských cihel na archeologických lokalitách) až v 11. století. Dobová terminologie hovoří o cihlách „zdících, krycích a dláždících“. Středověké cihly jsou charakteristické roztříštěností rozměrů, poměrů délek stran a liší se i kvalitou zpracování a materiálem. V tomto období bylo značení cihel v Čechách a na Moravě spíše výjimkou. V rámci monarchie tvoří v tomto směru výjimku oblast Horních Uher, kde lze vysledovat značení cihel tzv. pozitivními kolky již v 18. století jako vcelku běžné. Pozitivní kolek byl vytvořen tak, že ve dně formy byla vyryta či vypálena značka.
V roce 1839 byly pro Čechy předepsány základní rozměry cihel pro zdění (tzv. zdice) 11½ × 5½ × 2½ palce a současně bylo předepsáno razit na cihlu značku výrobce - cihelny. Zcela unifikovaného formátu bylo dosaženo až ke 14. dubnu 1883 v souvislosti s metrologickou reformou. Formát cihel pro zdění byl stanoven na 290 × 140 × 65 mm. Pro výše uvedené období se stalo charakteristickým tzv. kolkování. Na dno formy byla umístěna reliéfní raznice, jež po odformování vytvořila negativní reliéf v cihlářském výrobku - tzv. kolek. Můžeme tak pozorovat nejčastěji cihly s kolky ve formě iniciál majitele, či tradičního názvu cihelny, vzácněji kolky s propracovanými reliéfními erby a symboly, a stejně tak primitivní kolky ve formě malé značky. Často je kolek doplněn kolky číselnými, které pravděpodobně označovaly číslo sady forem nebo pracovní skupinu.
Tereziánky: Cihly s příběhem
Mezi nejznámější a nejvíce ceněné historické cihly patří takzvané "Tereziánky". Tyto cihly byly vyráběny pro opevnění města Olomouc, o jehož vybudování rozhodla Marie Terezie. Jde o krásnou grafickou práci, často s propracovanými kódy. V roce 1758 olomoucká orlice na Tereziánkách získala rakouský náprsní štítek s písmeny „FMT“ (Franciscus, Maria Theresia - iniciály Františka I. a Marie Terezie). Tyto cihly jsou typické pro období před metrologickou reformou a vynikají svou kvalitou.
Čtěte také: Jak na renovaci parket?
Sbírání a průzkum historických cihel
V dnešní době je velmi obtížné dohledávat původ cihel, tím spíš, že na území České republiky byly stovky, ne-li tisíce cihelen. Jen v Brně bylo zjištěno polohu stovky historických cihelen. Badatelé začínají proto sbírkami oficiálních institucí, jako jsou muzea. Cílem je zmapovat sbírkové fondy, umístit je na stránky a dát příklad i soukromým sběratelům, jak by to mělo vypadat. Databáze má obsahovat co nejvíce kompletních a věrohodných informací, včetně tisíců cihel, tvarovek, odkazu na depozitář a sbírkové číslo. Spolupracuje se s Centrem stavebního dědictví Národního technického muzea v Plasech.
Povedlo se zachránit sbírku patrně největšího moravského sběratele cihel, která obsahovala nejen cihly, ale také archivní materiály, včetně zajímavých kousků z 18. století s nádhernými kaligraficky vyvedenými nápisy a letopočty. Některé kusy šly rovnou do expozice v Plasech.
Odborníci se také obracejí na instituce, když provádějí stavebně-technický průzkum a objeví značené cihly. Příkladem je průzkum přestavby bývalé pošty v centru Brna, kde byly objeveny dvě neznámé značky, včetně cihel značených MBV. Následně se podařilo zjistit, že Moravský stavební spolek (Mährische Bauverein), neboli MBV, vznikl v Brně v roce 1872 a do začátku zakoupil jednu cihelnu a dva kamenolomy.
Případová studie: Průzkum mostní konstrukce
Častým požadavkem v rámci diagnostiky objektu je posouzení stáří zdiva na základě typologie použitých cihel. To je úkol nesnadný, a v řadě případů zcela nemožný, jelikož v každém historickém období bylo běžné recyklovat stavební prvky, včetně cihel. Klasickým příkladem je užívání cihel získaných při demolici prvků tereziánského opevnění v Olomouci (cihly s orlicí a iniciálami F.M.T.). S těmito cihlami se dnes setkáváme ve stavbách z přelomu 19. a 20. století.
Příkladem je průzkum mostu ev. č. 36719-2 přes říčku Brodečku a mlýnský náhon v obci Dobromilice, okres Prostějov. Most je zděný z kamene, parapetní zdi pak z cihelného zdiva. Použití cihel v původně kamenné konstrukci mostu se pravděpodobně datuje od rekonstrukce v polovině 18. století, kdy byla stávající konstrukce doplněna zděnými parapety a sokly se sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandera.
Čtěte také: Tipy pro zdění starých cihel
Cihly typu C2, pocházející z parapetu nad zaklenutím náhonu, jsou nejstaršími cihlami v mostní konstrukci, pravděpodobně z poloviny 18. století. Tyto cihly byly použity k vyzdění obou parapetů mostu a soklů pod sochami. Jedná se o poměrně typické cihly své doby, s hrubou strukturou vápenného ostřiva, nerovnostmi ploch a nedokonalým vtlačením hlíny do formy. Jejich formát odpovídá období před metrologickou reformou.
Kolek na cihlách má podobu erbu v ozdobném ornamentu, ve štítu s písmenem B. Erb je opatřen knížecí korunkou. Užití tzv. negativního kolku naznačuje, že byly vyrobeny po roce 1836, kdy bylo značení cihel ustaveno císařským výnosem jako povinné. Jde o cihly běžného velkého formátu 290 × 140 × 65 mm typické pro 20. století, se stopami strojní výroby na povrchu. Lze je pravděpodobně datovat do roku 1968, což je letopočet vyskytující se na omítce koruny parapetu.
Výroba a vlastnosti cihel
Cihly se používají ke stavbě nesčetných staveb již mnoho tisíc let, protože mají dlouhou životnost a jsou velmi odolné. Když bylo třeba postavit stavbu, která měla vydržet velmi dlouho, používali stavitelé hliněné cihly, protože vydržely téměř neomezeně dlouho a nevyžadovaly po tuto dobu téměř žádnou údržbu. Cihlové stavby jsou velmi pevné, trvanlivé a díky svým ohnivzdorným vlastnostem a odolnosti vůči nárazům a větrem přenášeným nečistotám dokáží odolat i těm nejextrémnějším povětrnostním jevům.
Nejstarší známé cihly se vyráběly z hlíny bohaté na jíl nebo bláto a sušily se na žhavém slunci, dokud nebyly dostatečně pevné, aby se daly použít na stavbu. Nejstarší objevené cihly, původně vyrobené z ručně tvarovaného bláta, byly datovány do doby před rokem 7500 př. n. l. a byly nalezeny v Tell Aswadu v dnešním Turecku. Keramické neboli pálené cihly se používaly již 4500 let př. n. l.
Výroba "Tereziánek" dnes
Při výrobě cihel se vždy používal místní materiál, jehož složení se promítlo do vlastností cihly. Jak tedy přichází na svět dnešní "tereziánka"? Podobně jako tehdy, ale s větší péčí. Při opravě památek už totiž nespěcháme a nešetříme na úkor kvality.
Čtěte také: Staré parkety: Koupě a cena
Dnešní pevnostní cihly vyvinula firma BRISPOL na základě těch původních. Pro vzorovou cihlu získala jíl z původní lokality, podle které vyrobila cihlu stejných rozměrů a podobných vlastností. Cihly stále vyrábí ručně tak jako v době stavby českých pevností - v dřevěných formách s kovovými hranami. Potom je lisují, suší a vypalují na vysoké teploty. Kameninové cihly se dodnes dělají ručně v dřevěných formách. Vzniká tak pevná kameninová cihla, která odolává mrazu, chemikáliím i mechanickému poškození.
V Terezíně se v červnu odehrál pracovní seminář zaměřený na vyzdění části opevnění, který přispěl k lepšímu povědomí o opravě pevností. Všichni účastníci se zapojili do stavby střelecké zídky, čímž přiložili ruku k dílu při opravě významné české pevnosti.
Udržitelnost a moderní využití cihel
Dlouho předtím, než někoho vůbec napadlo slovo udržitelnost, používali stavitelé hliněné cihly, protože vydržely velmi dlouho a nevyžadovaly téměř žádnou údržbu. Cihlové stavby jsou pevné, trvanlivé a díky nehořlavé konstrukci a odolnosti vůči nárazům a větru odolávají extrémním povětrnostním podmínkám. Nyní k jejich oblibě přispívají stále častěji ekologická hlediska.
Mnoho pokrokově smýšlejících stavitelů a architektů v dnešní době používá cihly ve spojení s dobrou solární pasivní konstrukcí a izolací. Stavba z cihel pomáhá snižovat výkyvy vnitřní teploty, a tím zajišťuje příjemné podmínky pro bydlení a práci po celý den. Cihly mají výjimečnou tepelnou hmotnost, a to znamená, že cihla pohlcuje teplo a zpomaluje jeho přenos. V létě cihly postupně pohlcují teplo ze slunce a udržují budovy v nejteplejší části dne chladnější.
Při zkoumání padesátiletého životního cyklu se ukázalo, že až 89 % energie se spotřebuje v provozní fázi domu, nikoliv při jeho stavbě. Zejména vytápění, větrání a klimatizace představují mnohem větší zdroj emisí skleníkových plynů než výroba a stavba cihel, proto má smysl zaměřit se při stavbě domu na snížení provozní energie použitím materiálů s vysokou tepelnou hmotností, jako jsou cihly.
Za posledních zhruba třicet let se výrobní proces cihel skutečně zdokonalil, což přispělo k udržitelnosti výrobku. Výrobní závody byly přepracovány tak, aby využívaly vysoce účinné tunelové pece, které se vypalují zemním plynem, a veškeré odpadní teplo a hlína se recyklují v rámci téhož závodu. Cihlové zdi plní mnohem víc než jen funkci konstrukce. Mají také povrchovou úpravu, nabízejí akustický komfort, tepelnou pohodu, dobrou kvalitu vzduchu v interiéru, požární odolnost, odolnost proti nárazu a trvanlivost, a to vše v jednom výrobku.
Cihly lze znovu použít nebo recyklovat třemi způsoby. Za prvé, díky jejich dlouhé životnosti a trvanlivosti lze cihlové budovy často renovovat pro různé účely, čímž odpadá nutnost stavět zcela novou budovu se všemi souvisejícími dopady na životní prostředí. Za druhé lze cihly zachránit, vyčistit a znovu použít pro stavbu nových budov.
Kde sehnat staré cihly "Tereziánky" a na co si dát pozor
Staré cihly, včetně "Tereziánek", dodají vašemu projektu jedinečný charakter a historii. Ať už se jedná o rekonstrukci, stavbu vinného sklepa, pohledové zdivo nebo zahradní úpravy, staré cihly jsou vyhledávaným materiálem.
Aktuální nabídka a typy starých cihel
Na trhu je široká nabídka starých cihel různých typů a za různé ceny. Mezi nejžádanější typy patří:
- Tereziánky: Cihly z období vlády Marie Terezie, často značené a velmi kvalitní. Příkladem jsou "Tereziánky" z olomouckých pevností, které jsou vhodné na pohledové zdění.
- Zvonivky: Vysoce pálené cihly, které při poklepu zvoní, velmi odolné a vhodné i na dlažbu.
- Pálené cihly: Klasické cihly pálené v pecích, různé velikosti a odstíny.
- Římsové cihly: Speciální tvarovky používané pro zdobení říms a fasád.
Cena starých cihel
Cena starých cihel se liší v závislosti na typu, kvalitě, množství a stupni očištění. Obecně platí, že neočištěné cihly jsou nejlevnější variantou, zatímco očištěné jsou dražší. "Tereziánky" se často prodávají za vyšší cenu kvůli jejich historické hodnotě a kvalitě.
Tabulka orientačních cen starých cihel
| Typ cihly | Cena za kus (Kč) | Poznámka |
|---|---|---|
| Běžné pálené cihly (neočištěné) | 3-8 | Záleží na stavu a množství |
| Běžné pálené cihly (očištěné) | 12-18 | Záleží na stavu a množství |
| Tereziánky | 25-35+ | Podle stavu, značení a lokality |
| Zvonivky | 20-30+ | Podle stavu a lokality |
Kde nakupovat
Staré cihly lze sehnat na různých místech:
- Bazarové portály: Bazoš.cz, Sbazar.cz a další inzertní weby nabízejí široký výběr cihel od soukromých prodejců.
- Stavebniny: Některé stavebniny se specializují na prodej starých a recyklovaných stavebních materiálů.
- Demolice a rekonstrukce: Zkuste se poptat u firem provádějících demolice a rekonstrukce starých budov.
- Soukromí prodejci: Mnoho lidí prodává staré cihly ze svých stodol a zahrad.
Na co si dát pozor při koupi
Při nákupu starých cihel je důležité zvážit několik faktorů:
- Stav cihel: Zkontrolujte, zda nejsou prasklé, drolivé nebo jinak poškozené.
- Čistota cihel: Zvažte, zda chcete cihly očištěné nebo si je očistíte sami.
- Dostupnost: Ujistěte se, že prodejce má dostatečné množství cihel pro váš projekt.
- Doprava: Zjistěte si, jakým způsobem si cihly odvezete a zda prodejce nabízí dopravu.
tags: #stare #cihly #terezianky #informace