V České republice se nachází několik významných a historicky zajímavých komínů. Některé z nich představují impozantní technická díla, která po desetiletí dominovala české krajině, jiné jsou svědky průmyslové revoluce a dnes již jen chátrají. Pojďme se podívat na některé z nich.
Nejvyšší komíny v ČR: Chvaletice a Prunéřov
Nejvyšší komín Pardubického kraje patří elektrárně ve Chvaleticích. Možná je také nejvyšším komínem v celém Česku. Komín chvaletické elektrárny má v Česku ještě jednoho konkurenta. Je to třísetmetrový komín elektrárny Prunéřov II u Kadaně, tomu ale chybí jeho přesné zaměření. Chvaletický komín geodeti přeměřili v roce 2003 a došli k výsledku 300,8 metru. Komín elektrárny Chvaletice z roku 1974, o výšce 300 m, je běžně považován za nejvyšší v zemi. Avšak komín elektrárny Prunéřov dosahuje stejné výšky.
Chvaletický komín v číslech
- Výška komínu: 300,8 m
- Vnější průměr dříku komína na úrovni terénu: 29,4 metru (komín má do výšky 119,5 metru dva pláště, resp. dříky)
- Tloušťka stěny vnějšího dříku: 75 cm
- Vnější průměr komína v koruně: 9,58 metru, tloušťka stěny 20 cm
- Konicita dříku: je proměnná, 12 % se postupně snižuje až na konečných 1,1 % v posledních dvaceti metrech výšky.
Historie a funkce Chvaletického komína
Projekt komína vypracovala v letech 1973-74 společnost Energoprojekt, která navázala na zkušenosti z předešlých projektů třísetmetrových komínů slovenských elektráren. Vlastní komín se stavěl v letech 1974-75. Dobový tisk komín označoval jako „krasavici na Labi“. Původně měl mít jen výšku 235 metrů, finální návrh ale metry navýšil. Vysoký komín měl zajistit dostatečný rozptyl oxidu siřičitého a dalších exhalací. Stejně vysoký komín se v Česku s největší pravděpodobností už nepostaví.
Tepelná elektrárna Chvaletice se nachází v Polabí, asi 20 km od Pardubic. Vznikla v 70. letech minulého století. Kromě nejvýraznější dominanty váš pohled už na dálku také upoutají čtyři mohutné chladící věže. Elektrárnu zásobuje severočeské uhlí. Kouř, který z komína vychází, ale uvidíte jen někdy. Komín totiž slouží pouze ve chvíli, kdy nabíhají kotle a zapalují se propanbutanové a mazutové hořáky.
Po výšce komínu je rozloženo osm železobetonových ochozů, první v osmdesátimetrové výšce. K samotnému vrcholu komína nevede žádný výtah, stoupat se musí po žebříku, který kryjí záchytné koše. Laikovi by cesta vzhůru trvala přibližně tři čtvrtě hodiny, údajný rekord výstupu je okolo 25 minut. Kontrola komína probíhá jednou za půl roku. Pravidelně se musí zjišťovat nejen technický stav komína, ale kontroluje se i signalizační osvětlení, nutné pro letecký provoz.
Čtěte také: Zjistěte, které stavby dominují českému nebi
Vrátecký komín: Měnící se energetika
Výtopna Vráto, záložní teplárenský zdroj pro České Budějovice, už počítá roky, kdy ukončí provoz. Mělo by se tak stát do pěti let. Evropa vsadila na obnovitelné zdroje energie a město nezůstává pozadu. Prostřednictvím své teplárny dekarbonizuje místní energetiku ještě před oficiálními evropskými termíny. ZEVO umožňuje moderním efektivním způsobem zpracovat jinak nevyužitelné komunální odpady. Tato zařízení jsou hojně provozována ve zhruba 520 evropských lokalitách. Vrátecký komín o výšce 160 metrů je nejvyšší zděnou či betonovou stavbu v Jihočeském kraji. „Lehko se stane, že tuto raritu v majetku městské společnosti při každodenním shonu přehlédneme. Je to nejvyšší stavba ve městě. Z výtopny Vráto zůstane jen komín.
Demolice nemocničního komína
Komín byl vystaven spolu se zbytkem areálu ve třicátých letech 20. století a byl součástí kotelny, která nemocnici vytápěla. Kotelna se později přestěhovala a samotný komín fungoval ještě do 80. let. Od té doby tu stojí a chátrá. V poslední době jsme zjistili, že ve spodní části se začíná objevovat destrukce zdiva a ve špičce se komín začal naklánět, proto jsme se okamžitě rozhodli, že komín musíme rozebrat. Komín je vysoký třicet metrů, v patě má 2,8 metru a zdivo v patě je silné 70 cm. Směrem k vrcholu se zdivo zužuje a vršek komína je široký 1,5 metru. Kolem celé stavby se postavilo lešení a pracovníci budou postupně cihlu po cihle komín rozebírat. Náklady přesahují půl milionu korun a hotovo bude do měsíce. Po demolici komína má vedení nemocnice další plány. „Naše nemocnice dlouhodobě bojuje s nedostatkem parkovacích míst, takže budeme rádi za každé nové místo, které nám tu vznikne. Po komínu tu ale vzniknou maximálně dvě, nezabíral nám moc místa,“ usmívá se Horák.
Historie stavby továrních komínů
Tovární komíny se v 19. a v první polovině 20. století stavěly různými firmami. Také dle identifikačních cedulek, které zanechávala firma na komíně. Bohužel cedulky ve většině případů chybí, jsou prostřílené, nebo ukradené (sběratelé, nebo sběrači kovů). Ant. Dvořák & K. (Letky p. indicií má na území ČR na svědomí snad i tisíce komínů, založili dne 12. 11. Vinohradech; zemřel 1918) a Karel Fischer (inženýr v Praze; zemřel 1908).
Ve dvacátých letech 20. století vyčlenila společnost Ing. V. Fischer & spol. Schöberl & Co. H. R. Libčic. Také firma rakouská, ale co postavila za komíny, ví bůh. Ing. J. & Co. R. J. F. A. Ing. Josef Hukal & spol. L. Corti & Cic. J. Kohout a spol. Ing. Arch. Ing. Armanda Gobieta dědic & arch. J. Ing. teplárně Brno (konec třicátých let 20. M. Německa, pro země koruny české fungovala pobočka ve Vídni.
Některé z firem, které se podílely na stavbě komínů, jsou například:
Čtěte také: Judikatura k dodatečným povolením staveb
- Ant. Dvořák & K.
- Ing. V. Fischer & spol.
- Schöberl & Co.
- Ing. Josef Hukal & spol.
- L. Corti & Cic.
- J. Kohout a spol.
- Ing. Arch. Ing. Armanda Gobieta dědic & arch. J. Ing.
Firma K.F.J.B. H. J. postavila přes 10 000 komínů, některé z nich byly rekordní - např. Stack, Anaconda, Montana, USA (výška 178 m). (Pro zajímavost, nejvyšší komín v Evropě najdete ve Slovinsku. Je součástí tepelné elektrárny Trbovlje a je vysoký 360 metrů.) Nejvyšší komín světa - tzv. Hohe Esse v Halsbrücke. Teplice Šanov.
Čtěte také: Finální úprava s Knaufem
tags: #nejvyssi #cihlovy #komin #v #cr #informace