V mnoha odborných článcích a především pak v projektových dokumentacích rodinných domů se často setkáváme s pojmem pojistná hydroizolace. Proč nezanedbat řešení prostupu střechou? Prostupy střešním pláštěm hrají klíčovou roli při zajištění bezpečného a vodotěsného přechodu různých instalací skrze střešní konstrukci, jako jsou odvětrávací potrubí, antény či solární systémy. Správné provedení těchto prostupů je nezbytné pro dlouhodobou funkčnost a integritu střešního systému, čímž se minimalizuje riziko zatékání vody a poškození konstrukce.
Nepodceňujte průchod střešním pláštěm! Jedná se o střešní detaily, které se při realizaci často podceňují. Přitom správné řešení prostupů má velký vliv na dlouhodobou funkčnost střešního systému. Všechny prostupy pojistnou hydroizolací musí odolat stékající vodě, případně být vodotěsné (při malých sklonech střechy). Zde naleznete přehledný návod pro každý krok při plánování, realizaci a dokončení novostavby či rekonstrukce střechy: od základního konceptu přes výběr vhodné střešní krytiny až po finální úpravy.
Co je pojistná hydroizolace a proč je důležitá?
Pojistná hydroizolace má za úkol nepropustit vodu dovnitř konstrukce, ale naopak pára může z konstrukce samovolně vyvětrávat ven do exteriéru. Tyto vlastnosti bývají shrnuty pojmem „difuzně otevřená“. Naopak parozábrana nepropustí ani vodní páru, ta se používá na vnitřní interiérové straně skladeb, aby zmírnila pronikání vodních par dovnitř konstrukce. Pojistná hydroizolace se prodává v rolích o nejčastější šíři 1500 mm a délce 20 m / 50 m. Materiál bývá laminovaná polypropylénová textilní fólie (Eurovent, Tyvek, Guttafol, Pama atd.).
Použití pojistné hydroizolace
- Šikmé střechy rodinných domů: Asi nejčastěji se s pojmem pojistná hydroizolace setkáváme u šikmých střech rodinných domů. Zde se přibíjejí latěmi ke krokvím. V momentě, kdy selže hlavní střešní krytina - například střešní tašky, profilované plechy nebo šindele, zachrání Vás právě pojistná hydroizolace, která sahá až ke kraji střechy, kde bývá nejčastěji okap.
- Dřevostavby a fasády: Jestli jste uvažovali někdy o dřevostavbě, možná jste zaznamenali fasády z dřevěných profilů, které mají mezi sebou mezery. Mohou to být jak vertikálně, tak i horizontálně kladené laťky. Pakliže jsou horizontálně kladené, mívají kosodélný profil, aby voda snázeji stékala svým směrem. Tyto fasády krásně vypadají, avšak neobejdou se bez pojistné hydroizolace. Případnou vlhkost uvnitř konstrukce stěn pojistná hydroizolace propustí ven, ale chrání vnitřek stěn před případným zatékáním zvenčí. Ve skladbách stěn dřevostaveb bývá pojistná hydroizolace standardním komponentem i v případě, že je fasáda z palubek bez mezer, či jiného materiálu.
- Rekonstrukce střech: U rekonstrukcí střech staršího data je často nutné doplnit pod krytinu pojistnou hydroizolaci.
- Složité střešní konstrukce: U velkých staveb typu nádraží, divadlo, ale někdy také bytové domy, kanceláře atd. bývá konstrukce střechy složitá. Může mít i několik záložních systémů hydroizolací střechy. V případě, že selže jeden, bývají další v záloze.
Pojistná hydroizolace vs. Parozábrana
!!! POZOR !!! Parozábrana je také fólie, ale parotěsná. Používá se hlavně těsně za obložením interiéru u dřevostaveb. Jejím úkolem je zabránit tomu, aby interiérová vlhkost nepronikala dovnitř konstrukce a tam vlivem snižující se teploty směrem do exteriéru nekondenzovala a nezpůsobovala degradaci - hnití, plísně apod.
Znáte jednotlivé části střechy? Nejpoužívanějším systémem střešního pláště bývá u rodinného bydlení šikmá dvouplášťová provětrávaná střecha se skládanou krytinou. Právě krytina - nejčastěji pálené nebo betonové tašky - u takové střechy zastávají funkci hlavní hydroizolační vrstvy a starají se tak o odvod většiny deště nebo sněhu ze střechy pryč. Tašky jsou uchycené na dřevěných latích, pod kterými je ještě jedna vrstva - tzv. hydroizolace pojistná, která zafunguje ve chvíli, kdy se voda přeci jen (vlivem větru) pod krytinu dostane. Pojistná hydroizolace musí být difuzně propustná, což znamená, že zatímco směrem z exteriéru do interiéru vlhkost nepustí, opačně skrze ni může vodní pára projít - je to podobné jako s goretexovým oblečením. Další vrstvou střechy je tepelná izolace, která může být umístěná nad krokvemi (můžeme mít vevnitř odhalený krov, ale střecha má pak větší tloušťku) nebo mezi krokvemi (krokve - nosné dřevěné prvky střešního pláště - pak ale vytvářejí tzv. tepelné mosty, protože neizolují tak dobře jako vata), popřípadě i kombinace izolace mezi a pod krokvemi. Pod izolaci pak přijde ještě jedna vrstva - tzv. parozábrana, která by měla zamezit nebo alespoň účinně zredukovat průchod vodní páry do konstrukce střechy z interiéru. Jak parozábrana, tak zmiňovaná pojistná hydroizolace může být materiálově z lehké fólie (nejčastěji), nebo z pásů na bázi asfaltu.
Čtěte také: Hydroizolace pod samonivelační stěrkou
Správné provedení prostupů pojistnou hydroizolací
Při volbě vhodného typu prostupu střešním pláštěm je třeba se zaměřit nejen na jeho materiál, ale i na praktické faktory jako jsou jednoduchý prostup tepelnou izolací, snadné a těsné spojení s difuzní fólií, jednoduchá montáž a zajištění proti průniku dešťové vody. Použití prostupů není limitované typem střechy.
Systémová řešení prostupů
Řada výrobců nabízí pro systémové řešení střešních detailů široké portfolio produktů. Jejich použití umožňuje získat nadstandardní záruku na funkčnost celého střešního systému. Podmínkou je použití krytiny a všech systémových prvků od jednoho výrobce. K takovým doplňkům patří i prostupy střešním pláštěm. Prostupy se neliší v závislosti na typu střechy, liší se pouze zvoleným materiálem prostupu dle střešní krytiny. Vždy je důležité zvolit prostup, který je nejvíce kompatibilní se zvolenou střešní krytinou, aby došlo k dokonalému utěsnění. U každého typu prostupu je důležité brát ohled na sklon střešní krytiny.
Dělení prostupů střechou podle materiálu
Střešní prostupy se vyrábějí z různých materiálů: z betonu, z pálené hlíny (keramické) a nebo z plastu.
| Typ materiálu | Popis a vlastnosti | Příklady použití |
|---|---|---|
| Betonové prostupy | Vyrábějí se z vysoce kvalitního, probarveného betonu. Pokud patří k modelové řadě s povrchovou úpravou, pak přejímají povrchovou úpravu základního modelu. Základem je průchozí taška shodná s krytinou, což zajišťuje harmonický vzhled. | Sanitární odvětrání, prostup antény (modely Bramac Protector PLUS a STAR - Premium). |
| Keramické prostupy | Základem je průchozí taška shodná ve tvaru, barvě a povrchové úpravě s příslušným modelem keramické střešní tašky. Vyrábějí se z keramické pálené hlíny. | Stoupací potrubí, odvětrání sanity a kanalizace, odkouření plynových kotlů, potrubí a kabely od solárních kolektorů, anténní tyče. |
| Plastové prostupy (DuroVent PLUS) | Tvořeny průchozí taškou (odpovídá tvaru betonové krytiny) a nástavcem. Vyrobeny z ASA termoplastu odolného proti UV záření, mechanicky i tepelně odolného s barevnou stálostí. | Odvětrání kanalizace, sanitární odvětrání, anténa, odkouření turbokotle. |
| Univerzální prostupy | Průchozí tašky pro kabely a solární potrubí. Lze je použít pro téměř všechny modely betonových a keramických tašek. | Kabely, solární potrubí, DuroVent UNI DN 160. |
Montáž a pravidla pro instalaci prostupů
Montáž je jednoduchá a rychlá. Prostupy střechou jsou součástí projektu nové střechy či rekonstrukce střechy. Nicméně veškeré prostupy Bramac lze i dodatečně doplnit do střešního pláště. Pro instalaci prostupů je však třeba dodržet několik pravidel:
- Šablonu zavěsíme na střešní lať vlevo od vodního zámku tašky.
- U světlosti Js 125 vytrhneme ze šablony vnitřní mezikruží (Js 100).
- Pečlivě vyřízneme otvor v pojistné hydroizolaci.
- Vyjmeme šablonu a natočíme napojovací manžetu ve směru hodinových ručiček, přičemž musí být zdvižen přítlačný prstenec manžety.
- Průchozí taška se musí připevnit ke střešní lati pomocí dvou vrutů.
- Prostupy střešním pláštěm musí být správně utěsněny proti vodě, aby se zamezilo případnému vzlínání nebo zatékání vody do střešního pláště. Prostupy skrz tepelnou a vzduchotěsnou vrstvu by měl být opatřeny těsnicí manžetou nebo vzduchotěsnou páskou např. Clima Tape.
- U kompletu odvětrávání DuroVent PLUS se v zimě může vlivem kondenzace na napojovací trubce a na průchozí tašce tvořit led - proto doporučujeme nad i pod komplet odvětrání namontovat mříž sněholamu nebo jiný ochranný protisněhový prvek.
- Při skladbě střešního pláště s nadkrokevní tepelnou izolací se pro bezpečný a těsný prostup použije BramacTherm prostup pro Durovent - k dispozici je přímý nebo kolmý prostup.
Produkty nutné pro správné provedení prostupů zahrnují: soupravu pro napojení na doplňkovou hydroizolační vrstvu, pružnou spojku odvětrání a redukční prvek.
Čtěte také: Detailní postup lepení XPS
Důležité detaily a problémy při provádění
Slabá místa a chyby při provádění střešního pláště se někdy ukážou hned, může ale trvat i pěkně dlouho, než poznáme, kudy nám do stavby zatéká. Nebo kudy uniká teplo. Nejpravděpodobnějším místem poruchy bývají prostupy střechou okolo komínů nebo střešních oken.
Stěžejní jsou dva důležité parametry - jedním je těsnost samotného prostupu, tím druhým pak bezpečné provedení s ohledem na hořlavé materiály, které se v konstrukci střechy vyskytují. Tyto dva požadavky jdou v podstatě proti sobě - musíme dodržet bezpečnou vzdálenost od hořlavých materiálů, ale zároveň chceme, aby byl prostup dokonale těsný, tedy aby do střechy nezatékalo shora, ale také aby nepronikala žádná vzdušná vlhkost z interiéru do tepelné izolace. Jenomže fólii z hořlavého materiálu nelze přímo vyvést na komínový plášť, protože vzdálenost hořlavých stavebních materiálů od povrchu komínového tělesa musí být taková, aby jejich povrchová teplota nepřekročila teplotu +85 °C, a tak mezi komínovým tělesem, tepelnou izolací, parozábranou a pojistnou hydroizolací vzniká neutěsněný prostor. Výrobci komínů nabízejí systémové prvky, které jsou určeny právě pro řešení tohoto detailu a které při správné aplikaci zajistí parotěsné, dostatečně tepelně-izolační, a přitom požárně bezpečné provedení prostupu. Často jsou tyto „průchodky“ zhotovené z jednoho kusu, z nehořlavého kalciumsilikátu nebo pěnového skla. Ty pak vytváří mezivrstvu mezi komínem a těsnicími vrstvami v rámci obálky budovy.
Chyby při instalaci střešních oken
Nejčastěji se chybuje při samotném upevnění a vyrovnání rámu okna, ale i při napojování pojistné hydroizolace a parozábrany, popřípadě při umisťování tepelné izolace kolem rámu okna. Pokud se přesně nevyrovná rám střešního okna, bude to mít vliv na jeho funkci a těsnost, také ale na estetiku při pohledu z interiéru. Ve chvíli, kdy je špatně provedená tepelná izolace v okolí střešního okna, dochází k prochládání rámu okna a ostění, máte pocit, že z okna „táhne“ chladný vzduch a v extrémních případech dochází ke kondenzaci na rámu, případně na ostění. V létě nesprávně provedená tepelná izolace způsobuje přehřívání interiéru. Nedostatečně těsné napojení pojistné hydroizolace je důležité zejména pro to, aby vzdušná vlhkost a vítr nepronikaly do tepelné izolace a tím se nezhoršovala její funkčnost, ale také aby do ní neprotékal kondenzát vznikající na oplechování a střešní krytině. Utěsnění parotěsné fólie musí být ale také dokonalé, jinak prochází vlhkost z interiéru přes ostění do tepelné izolace, kde zase zhoršuje její funkčnost.
Spojování přesahů pojistné hydroizolace
Často někteří "rádoby odborníci" spojování a těsnění považují zcela neoprávněně za zbytečnost a jindy, u některých jednoduchých konstrukcí, je naopak prováděné spojování a těsnění naprosto zbytečné vyhazování finančních prostředků. Spojování přesahů je potřeba v případě, že skladba střechy je plánovaná jako dvouplášťová skladba, tj. jako pojistná hydroizolace je pod střešní krytinou použita vysoce difúzní membrána, která se dotýká tepelné izolace a zároveň slouží jako větrotěsnící (vzduchotěsnící) vrstva konstrukce. Tedy, eliminuje se vliv větru nebo vliv proudícího vzduchu ve ventilační mezeře nad pojistnou hydroizolací. Proudící vzduch by přes volný, nespojený přesah pásů membrány mohl vstupovat do tepelné izolace, kde by rozpohybováním vzduchu mezi vlákny tepelné izolace došlo ke znehodnocení její tepelně izolační účinnosti a bylo by nutné navýšit celkovou tloušťku tepelné izolace. Navíc, norma "ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, část 2 Požadavky" přímo doporučuje, aby u dvouplášťových konstrukcí byla tato vnější ochrana tepelné izolace vzduchotěsně spojována. Cituji : "bod 7.1.3 Tepelně izolační vrstva konstrukce musí být účinně chráněna proti působení náporu větru.".
Totéž platí i pro spojování přesahů větrozábran či hydroizolačních větrozábran u konstrukcí větraných fasád, kde potřeba vzduchotěsného slepení vzniká v případě, že přesah pásů větrozábrany je volný, tj. není přitlačen nosnou konstrukcí pro fasádní obklad, jak tomu bývá většinou při vertikální aplikaci větrozábrany.
Čtěte také: Jak správně napojit šoupátko na hydroizolaci
Spojování přesahů membrány je potřeba také v případě, že sklon střechy je nižší než 22°. Při delším působení vodou (deštěm či sněhem, zejména dokud není provedeno zakrytí střešní krytinou, nebo pokud dojde k jejímu defektu) by v přesahu mohlo docházet ke vzlínání vody a následnému vnikání do tepelných izolací. Povrch vysoce difúzních membrán je v drtivé většině tvořen netkanou textilií a při dotyku 2 vrstev netkané textilie dochází k tomuto fenoménu. Tento fenomén nevzniká u fólií bez vrstev netkané textilie na povrchu.
Spojování přesahů je nutné také v případě, pokud sklon a podmínky střechy jsou vůči bezpečnému sklonu použité střešní krytiny takové, že je potřeba ve střešní skladbě použít pojistnou hydroizolaci stupně a třídy těsnosti 2C, 3A nebo 3B, tzn. sklon střechy je menší než je bezpečný sklon použité střešní krytiny. Pro těsnost 2C se však používají jiné těsnící komponenty než pro těsnost 3A nebo 3B, kde již musí být pojistná hydroizolace navíc podložena bedněním. Jelikož dodatečné spojování a nalepování lepící pásky na kraj membrány (která je instalována na krokve) pro vytvoření slepeného přesahu je poměrně složité a pracné, významní výrobci membrán již dodávají tyto membrány i s integrovanou lepící páskou, kde pak provedení vlastního spojení je daleko jednodušší. Nemluvě o tom, že nákup zvlášť pásky a zvlášť membrány je většinou cenově náročnější, než nákup membrány s páskou již integrovanou. Další výhodou je jistota, že pro spojení byl použit správný lepící komponent. U stupně a třídy těsnosti 3A se pak spojování přesahu pojistné hydroizolace provádí speciálním tmelem.
Vodotěsné spojování detailů
Vodotěsné spojování detailu mezi pojistnou hydroizolací a pronikající či navazující konstrukcí (komínové těleso, atika, ventilace):
- V případě, že průnik vzniká u konstrukce, kde je v konstrukci střechy požadován stupeň a třída těsnosti pojistné hydroizolace 1 nebo 2A, lze provést pouze mechanické napojení pojistné hydroizolace takovým způsobem, že voda tekoucí po ploše pojistné hydroizolace tento detail obteče.
- V případě, že průnik či napojení pojistné hydroizolace na navazující detail vzniká u konstrukce, kde je v konstrukci střechy požadován stupeň a třída těsnosti pojistné hydroizolace 2C, 3A nebo 3B, je nutné provést vodotěsné napojení pojistné hydroizolace na pronikající či navazující detail pomocí příslušného lepícího či těsnícího komponentu. Opět pro těsnost 2C se používají jiné těsnící komponenty než pro těsnost 3A nebo 3B.
- Je potřeba v případě, že v konstrukci je požadován stupeň a třída těsnosti 2C či 3A (u těsnosti 3B je pojistná hydroizolace vedena vrchem přes kontralatě).
- Je potřeba v případě, že tepelná izolace či jiná vrstva nadzvedává pojistnou hydroizolaci.
Opravy mechanických poškození
Další spojování vzniká v případě, že je nutno provést opravy mechanických poškození pojistné hydroizolace. Je však nutno tyto opravy rozdělit na 2 základní skupiny:
- Drobné poškození (např. po hřebíku), lze opravit příslušnou páskou jak z horní, tak i ze spodní strany pojistné hydroizolace.
- Pokud je poškození větší (díra do velikosti 15 cm), je opravu nutné provést pomocí záplaty a příslušných pásků, avšak vždy z exteriérové strany aplikované pojistné hydroizolace.
Lepící komponenty a vytvořený spoj zároveň musí po aplikaci odolávat velice nízkým i vysokým teplotám, jelikož pojistná hydroizolace je v zimním období vystavena exteriérovým podmínkám a v letním období vzhledem k ohřívání krytiny i vysokým teplotám, a to až +80°C. Zároveň chemické složení lepící vrstvy komponentu nesmí narušit vodotěsnost pojistné hydroizolace, její pevnost, popř. životnost. Proto je potřeba pro příslušné spojení, těsnění či opravy pojistných hydroizolací používat odpovídající lepící komponenty, které jsou schopny vytvořit dlouhodobě funkční spoj a nehrozí následné rozlepení spoje či poškození pojistné hydroizolace. Poškozený či rozlepený spoj se totiž může stát příčinou problému se zatékáním vodních srážek do konstrukce, popř. příčinou špatné funkčnosti tepelných izolací a tím i vysokých nákladů na vytápění objektu.
Odvodnění pojistné hydroizolace
V nové ČSN 73 1901 - Navrhování střech je jeden velmi významný bod, který se týká odvodnění, a to odvodnění pojistné hydroizolace. V této normě je striktně definováno, za jakých podmínek je možné považovat parotěsnou zábranu za trvalou pojistnou hydroizolaci. Kromě vyspádování této vrstvy, resp. korektní a vodotěsné provedení věch konstrukčních detailů je nutné, aby takováto vrstva byla samostatně odvodněna. Tento systém umožňuje okamžitou, vizuální kontrolu stavu střešního pláště. To je velmi důležitý moment, pro všechny subjekty, které se kolem střešních plášťů pohybují. V rámci generálního dodavatele je to signál, že je nutné hledat chyby v dodaném díle, pro ostatní je to jasný důkaz, že se střechou není něco v pořádku. Tj. že je nutné reklamovat její stav a vyžadovat, aby byla ve stavu standardním.
Shrnutí a doporučení
Ano, obzvláště pokud chceme bezstarostně bydlet a šetřit energií nutnou k vytápění. Je na nás, jakým způsobem a z jakého k tomuto vhodného materiálu pojistně hydroizolační vrstvu zhotovíme. Každopádně by měly být minimálně zachovány legislativně doporučené standardy. Fólie DELTA firmy DÖRKEN patří jednoznačně mezi osvědčené stálice na evropském trhu včetně ověřených zpracovatelských postupů. Máme na mysli především životnost zabudované pojistné hydroizolace. Když odečteme zhotovitelskou kázeň, která je polovinou úspěchu, zbývá polovina druhá, kterou je technická úroveň samotné fólie. Zde je důležité, aby fólie svými vlastnostmi umožňovala bezpečnou a rychlou pokládku. Všeobecná snaha o maximální těsnost je v dnešní době zcela na místě. Velmi nebezpečnými faktory pro pojistné hydroizolace jsou dále ještě UV záření a teplota. Jestliže chcete realizovat střechu a vyhnout se potížím, o kterých jste dosud možná neměli ponětí, rozhodně stojí za to si je přečíst.
tags: #pruchod #pojistnou #hydroizolaci #správné #provedení