Přestože Česká republika není zrovna rájem mrakodrapů, lze v tuzemsku najít řadu zajímavých výškových staveb. Které jsou ale ty NEJ?
Co je to mrakodrap?
Zvláštní slovo mrakodrap je doslovným překladem anglického slova skyscraper. Složenina slov sky (obloha, nebe) a scrape (škrabat, dřít) je něco, co se doslova škrábe vzhůru k nebi. I když mrakodrapy nemají žádnou oficiální definici a na konci 19. století se tak označovaly budovy s deseti až dvaceti patry, postupně se pohled na ně (i z nich) měnil. S narůstající výškou nejvyšších staveb světa se dnes pod pojmem mrakodrap chápe budova, která měří nejméně 150 metrů a má přes čtyřicet pater.
Současné nejvyšší budovy v ČR
Už více než 10 let si české prvenství na postu nejvyšší budovy drží brněnská budova AZ Tower. Nejvyšší budovu České republiky si jako na dlani prohlédnete třeba z teras a parků kolem hradu Špilberk nebo z Denisových sadů pod Petrovem: v žebříčku nejvyšších budov Česka patří první místo AZ Tower v Brně. Měří 111 metrů, má třicet nadzemních podlaží a celkem sedmnáct tisíc metrů čtverečních obchodních, kancelářských a rezidenčních ploch. Ve třípodlažním podstavci jsou umístěny obchody a další komerční prostory. V AZ Tower je rovněž nejvýše položený rezidenční prostor v Česku, mezonetový apartmán ve 28. a 29. podlaží domu. Ten byl prodán dokonce jako jeden z prvních. Budova je vybavena třicetimetrovými hloubkovými energetickými pilotami. Ty díky tepelným čerpadlům jímají v zimě teplo a v létě ochlazují. Celou jižní fasádu výtahové šachty, která má plochu 700 metrů čtverečních, pokrývají fotovoltaické panely.
Další budovy, z jejichž střech je to k nebi nejblíž, najdete v Praze na Pankráci. Nejvyšší z nich, City Tower, tu stojí už od osmdesátých let minulého století. Stavba současné City Tower v Praze byla zahájena roku 1983 jakožto budoucího sídla Československého rozhlasu. Na jeho konečné podobě se podílel ateliér amerického architekta Richarda Meiera. V City Tower je 18 výtahů jedoucích rychlostí až šest metrů za vteřinu. Ještě starší je sousední City Empiria, známá také pod původním názvem Motokov. Právě pro tento podnik zahraničního obchodu totiž byla mezi lety 1975 a 1977 postavena.
V Tower je třicetipatrová, 104 metry vysoká výšková budova v Praze. Věže se od sebe oddalují a zároveň se vzájemně přitahují, v dolní části jsou přitom pevně spojené. Jde o mužský a ženský princip. Nastává dialog.
Čtěte také: Práce projektanta ve Znojmě
Historické milníky
Věřte nebo ne, svého času v Česku vznikla druhá nejvyšší budova v Evropě. Šlo o Baťův mrakodrap ve Zlíně, kam se vedení obuvnické firmy Baťa přestěhovalo na přelomu let 1938 a 1939. Když byl na konci 40. let 20. století dostavěn Baťův mrakodrap ve Zlíně, obdivovala ho prakticky celá Evropa. Budova takzvané Jednadvacítky měřila na výšku 77,5 metru a měla úctyhodných 16 pater - a v té době byl v Evropě vyšší jen palác Všeobecné bankovní jednoty v belgických Antverpách s 87 metry. I když zlínský mrakodrap už překonaly desítky budov v celé zemi, dodnes je vyhledávaným cílem turistů.
Svého času nejvyšší budovou v Československu byla budova SHD Komes v Mostě.
Věžáky v Kladně sice nesplňují neoficiální definici mrakodrapů, ale mají jinou výhodu: můžete si je prohlédnout zevnitř. Zažijete atmosféru 50. let a navíc poznáte vůbec první expozici sídlištní architektury v České republice. Výstavba šestice 48 metrů vysokých věžových domů podle projektu architekta Josefa Havlíčka začala v březnu 1953. První dům byl předán do užívání předán těsně před Vánocemi 1956, do posledního věžáku se lidé stěhovali přesně o rok později, na Vánoce 1957.
Budoucí projekty
Žebříček nejvyšších budov České republiky čekají změny, jen nevíme, za jak dlouho. Vůbec nejvyšším mrakodrapem v tuzemsku by se měla stát budova Ostrava Towers podle projektu studia Chybík+Krištof. V Ostravě se sice ještě nezačalo stavět, ale projekt už za sebou má spoustu změn. Tou, která nás zajímá nejvíc, je snížení z původně zamýšlených 235 metrů na 170 metrů. Důvod? Mrakodrap má stát na Nové Karolině, tedy v území poznamenaném důlní činností. Dlouho se proto řešilo, zda zdejší podloží tak velký dům vůbec unese. Zahájení stavby je naplánováno na rok 2028, předpokládaný termín dokončení a spuštění provozu pak do roku 2032.
Dalším českým mrakodrapem, který zatím můžete vidět jen ve vizualizaci a na papíře, je Top Tower. Pražští radní schválili změnu územního plánu nutnou pro stavbu multifunkčního mrakodrapu nazvaného Top Tower, který u stanice metra Nové Butovice plánuje stavět developerská firma Trigema. Top Tower má být podle dřívějších informací se 135 metry nejvyšší budovou v Praze i v Česku. O 125 metrů vysokou budovu má být opřena o deset metrů vyšší konstrukce znázorňující vrak lodi, kterou navrhli architekt Tomáš Císař a výtvarník David Černý. Dům v minulosti kritizovala opozice v Praze 13 či někteří místní obyvatelé. Vedení městské části naopak před pěti lety podepsalo k plánované stavbě s investorem memorandum. Praha požaduje prostřednictvím takzvaných kontribucí po developerech určitou částku za metr hrubé podlažní plochy plánovaných projektů, přičemž hlavní pákou je nutnost změny územního plánu. Je potřebná i v případě projektu, kterého se týká aktuální smlouva. Z toho 60,7 milionu obdrží Praha, a to 14,7 milionu formou finančního příspěvku a zbytek v podobě revitalizace parkoviště a podchodu pod Bucharovou ulicí, stavby dvou výtahů na pěší zónu a vybudování veřejného prostranství před poliklinikou Lípa. Praha 13 dostane 15 milionů korun.
Čtěte také: Zjistěte více o pasportizaci staveb
Přehled nejvyšších staveb v České republice (vybrané)
| Budova | Město | Výška (m) | Počet podlaží | Rok dokončení |
|---|---|---|---|---|
| AZ Tower | Brno | 111 | 30 | 2013 |
| City Tower | Praha | 109 | 30 | 1993 (rekonstrukce 2008) |
| V Tower | Praha | 104 | 30 | 2018 |
| City Empiria | Praha | 104 | 27 | 1977 |
| Baťův mrakodrap (Jednadvacítka) | Zlín | 77,5 | 16 | 1938 |
Čtěte také: Vzdělávání v dopravním stavitelství
tags: #nejvyssi #staveb #y #v #praze