Vyberte stránku

Víte přesně, o čem prodavač mluví, když vám doporučí akrylátovou, disperzní nebo třeba lazurovací nátěrovou hmotu? Nabízíme slovník pojmů, který vám usnadní nákup a volbu barvy, laku, penetrace, lazury či ředidla. Správně odborně bychom měli používat pro všechny výrobky tohoto druhu souhrnné označení nátěrové hmoty a rozlišovat mezi slovem barva (hmota neprůhledná, nesoucí barevný pigment) a lak (hmota průhledná, bezbarvá). Pro účely tohoto praktického abecedního slovníčku pojmů týkajících se nátěrových hmot jsme však zvolili slovo barva jako obecné označení. Výklady jsou záměrně stručné, proto také zjednodušené.

Základní pojmy a dělení

Porozumění základním značkám vám umožní lépe se orientovat ve světě uměleckých barev a vybírat ty nejvhodnější produkty pro vaše potřeby. Každý umělec by měl vědět, jak číst a chápat značení na uměleckých barvách. Každá barva se skládá z jednoho nebo více pigmentů. Pigment je hlavní složkou, která dává barvě její tón.

Pigmenty

Jsou to částice, které dávají nátěrové hmotě barevný odstín. Můžeme si je představit jako jemně mleté neroz-pustné látky, které se vyrábějí z přírodních (např. z hlinek) nebo umělých (např. kalcinací nebo oxidací) sloučenin a mohou být tekuté nebo práškové. U barev najdete označení pigmentu vždy na tubě nebo lahvičce s barvou. Pigment je značený pigmentovými čísly, které jsou psané zkratkami jako PB29 (modrá), PY3 (žlutá) nebo PR122 (červená). Tato značení mají dvě až tři písmena, následovaná číslem, a jsou mezinárodně uznávaná. Označují specifické pigmenty používané výrobci po celém světě.

Pojiva

Jsou hlavní složkou barev a v podstatě udržují pigmenty, plnidla a další látky pohromadě, aby vznikl požadovaný film. Většinou jde o organické materiály (např. fermeže), upravené přírodní látky (nitráty celulózy) nebo syntetické polymery.

Plnidla

Rozhodují o mechanických vlastnostech barev a jsou to zpravidla minerální látky - například kaolin, křída, mastek vápenec a podobně.

Čtěte také: Jak vybrat nátěr na betonovou podlahu

Tužidla

Aby složité organické sloučeniny (např. epoxidové, polyesterové nebo polyuretanové) vytvořily souvislý film a uschly, potřebují uskutečnit chemickou reakci a tu jim právě umožní tužidla, kterým se také někdy říká katalyzátory. Stejně fungují tužidla u tmelů.

Ředidlo

Používá se pro rozředění nátěrových hmot. Protože ale každé ředidlo (rozpouštědlo) má jiné složení a jiné vlastnosti, je potřeba pro tu kterou barvu vybrat to správné, jinak nebude účinkovat.

Světlostálost

Světlostálost, neboli lightfastness, označuje, jak dobře si barva udržuje svou intenzitu, když je vystavena světlu. Vyšší světlostálost znamená, že barva odolá blednutí a zůstane zářivá a jasná po mnoho let.

Kryvost

Kryvost barvy určuje, jak dobře barva překryje podklad. Čím více je barva kryvá, tím méně podklad prosvítá. Tyto symboly najdete často vedle názvu barvy nebo poblíž čísla pigmentu.

Série barev

Umělecké barvy jsou často rozděleny do sérií podle ceny pigmentů. Série je obvykle označena číslem, například Série 1, Série 2 až Série 5, případně písmenem A, B, C až F. Značení série najdete obvykle na přední straně tuby nebo lahvičky. Příklad: Barva může mít označení Série 3, které znamená, že obsahuje o něco vzácnější pigmenty než barvy ze Série 1.

Čtěte také: Jak vybrat správnou nátěrovou hmotu na beton?

Typy nátěrových hmot

Na trhu existuje široká škála nátěrových hmot, z nichž každá má specifické složení a vlastnosti. Zde je přehled těch nejběžnějších:

Aditivní míchání barev

Slovo aditivní znamená přídavný a nejčastěji se používá, když něco souvisí se sčítáním. Tak je to i u barev jako nátěrových hmot: Tři základní barvy (červená, zelená a modrá) se míchají tak, aby se odrazy světla jednotlivých barev sčítaly a ve výsledku vytvářely vždy novou barvu s intenzivnějším odrazem. Vrcholem je bílá. Opakem aditivního míchání je míchání subtraktivní, kdy se barvy odebírají.

Akrylátové barvy

Tyto barvy obsahují akrylátové polymery (vyrábějí se polymerací esterů kyseliny akrylové a methakrylové) a mohou být ředěny vodou nebo organickými rozpouštědly, záleží na způsobu výroby. Barvy ředěné rozpouštědly lépe odolávají povětrnostním vlivům, disperzní jsou zase pružnější.

Akrylové barvy

Jde o vícesložkové barvy na bázi polyakrylových pryskyřic, jsou ředitelné vodou, ale po zaschnutí je nelze vodou smývat, lze je míchat mezi sebou a nejčastěji se používají při umělecké malbě, kde díky rychlému zasychání konkurují olejovým barvám.

Alkydové barvy

Základem jsou alkydové pryskyřice (modifikované polymery kyselin a alkoholů), barvy tvrdnou chemickou reakcí prostřednictvím sikativ (látek urychlujících vysychání), a protože zasychají rychle a jsou odolné, nahrazují dnes čím dál více olejové barvy.

Čtěte také: Použití epoxidových nátěrů

Asfaltové barvy

Jde o ropný produkt, který slouží k penetraci betonu, cihel nebo kovů. Dodává se ve třech modifikacích:

  • jako penetrační lak obsahující organická rozpouštědla (odb. rozpustidla), která umožňují pronikání laku do pórů v podkladu a která se poté odpaří a hmota pevně přilne (rozpouštědla jsou toxická, proto laky nelze používat v uzavřených místnostech);
  • jako emulze nebo suspenze, které nepronikají do podkladu, nýbrž zůstávají navrchu, na druhou stranu se ale k jejich ředění používají takové přísady, které při usychání vypařují pouze vodní páru;
  • horký asfalt pokládaný v horkém stavu (dnes se využívá jen výjimečně).

Asfaltové hmoty samy o sobě ale neodolávají povětrnostním vlivům, proto potřebují další izolační vrstvy, a nefungují ani jako hydroizolace.

Chlorkaučukové barvy

Chlorkaučuk je látka, které vzniká chlorací kaučuku (sycením kaučuku chlorem, tj. zaváděním atomu chloru do molekuly kaučuku) a používá se pro výrobu nehořlavých barev odolávajících vodě, kyselinám a louhům, ale ne ropným látkám, mastným kyselinám nebo rozpouštědlům. Nesnášejí rovněž vyšší teploty.

Disperzní barvy

Výraz disperze se užívá jako synonymum slova rozptyl a u nátěrových hmot si tento pojem můžeme zjednodušeně vysvětlit jako rozptyl nejméně dvou látek, z nichž jedna je rozptýlená v druhé - konkrétně jde o polymer, který je rozptýlený ve vodě, a to za účasti dalších látek. Princip vytvoření krycího filmu je založen na odpařování vody, proto se výrazem disperzní obvykle obecně označují všechny barvy, které jsou ředitelné vodou. Rychle zasychají, lze je dobře ředit a roztírat, nejsou toxické, nezapáchají, jsou šetrné k životnímu prostředí a veškeré natěračské pomůzky je možné snadno vyčistit.

Epoxidové barvy

Epoxidové pryskyřice (polyepoxidy - nezreagované epoxidy; epoxid je ether reaktivnější než jiné ethery) a nejčastěji je známe jako dvousložkové laky nebo tmely. Aby ztvrdly, potřebují další látku - tvrdidlo nebo tužidlo. Právě tyto látky jsou toxické, samotné epoxidové barvy ne. Epoxidové pryskyřice však mají různou podobu a mohou v oblasti barev posloužit k výrobě různých hmot - například práškových nátěrových hmot, pojiv, rozpouštědel, zmíněných dvousložkových nátěrových hmot, vypalovacích laků, penetrací či vodou ředitelných barev a laků.

Fermežové barvy

Přesnější by asi bylo označení fermež, což je vžitý název pro lněný olej tepelně upravovaný tak, aby na vzduchu vysychal a vytvářel pevnou hmotu. Dříve se používal hojně, dnes je nahrazován umělými materiály, i tak se vyrábějí fermeže, které nejčastěji slouží k impregnaci pórovitých podkladů (dřeva, betonů, omítek) a obsahují proto rozpouštědla. Pod pojmem fermežová barva nebo fermežový lak lze tedy chápat olejové nátěrové hmoty, v nichž je použit lněný či jiný rostlinný olej.

Jednovrstvé barvy

Označení pro barvu, jejíž složení umožňuje vytvořit silnější souvislou vrstvu, aniž by se hmota roztékala a aniž by byl potřeba další nátěr stejné barvy. Užívá se také výraz samozákladující.

Laky

Jeho úkolem je vytvořit ochranný film odolný vůči vnějším vlivům a přitom výrazně nezměnit barvu nebo design ošetřovaného předmětu, proto je průhledný. Laky neobsahují pigment, jsou bezbarvé nebo jen mírně tónované.

Latexové barvy

Slovo latex má několik významů, mimo jiné označuje bílou tekutinu, která vytéká z některých rostlin při poranění (např. z kaučukovníků), ale s latexovými barvami nesouvisí. Latex je v tomto případě obecný obchodní název pro syntetickou nátěrovou hmotu vyrobenou na bázi polyvinilacetátů. Barvy jsou ředitelné vodou, nehořlavé, rychle zasychají a používají se nejčastěji na savé podklady.

Lazurovací barvy

Jde o nátěrovou hmotu, která zcela nekryje, ale na druhou stranu není ani plně průhledná. Tím se liší od laku, který je průhledný. Když lazurou například přetřeme konkrétní svrchní barvu, změníme tím její barevný odstín a další charakteristiky, zejména pokud použijeme více vrstev. Od toho je odvozená činnost zvaná lazurování. Lazurovat lze i čisté dřevo - dáme mu tím jiný nádech a zároveň je ochráníme před vnějšími vlivy. Vyrábějí se také speciální lazury, které na rozdíl od běžných lazur nebo laků povrch neuzavřou, nýbrž dřevu umožní dýchat. Tenkovrstvou lazuru lze použít i jako napouštědlo.

Lihové barvy

Hlavní složkou rozpouštědla v těchto barvách je alkohol, čímž je zřejmá jedna důležitá vlastnost: Barvy velice rychle schnou, takže jsou někdy vidět i navazující tahy štětcem. Lihové barvy nejčastěji používáme k moření nebo lazurování dřeva.

Napouštědla

Většinou tak označujeme hmoty, které obsahují látky chránící dřevo před dřevokaznými houbami, plísněmi, případně živočišnými škůdci.

Nitrocelulózové barvy

Při jejich výrobě jsou používány nitrocelulózové pryskyřice, jejichž základem je takzvaná průmyslová nitrocelulóza (sloučenina, která působením kyseliny dusičné a dalších látek vznikne z buničiny). Různé typy nitrocelulózy umožňují vyrábět celou škálu barev od tvrdých laků až po elastické nátěry. Tyto barvy rychle schnou, ale obsahují větší množství hořlavých látek.

Nitrolaky

Lze je charakterizovat jako roztoky nitrocelulózy nebo acetylcelulózy v organických rozpouštědlech. Hodí se pro vnitřní vrchní nátěry, protože vnější prostředí jim příliš nesvědčí a dnes je lze často plně nahradit vodou ředitelnými laky.

Olejové barvy

S tímto výrazem se spíše setkáváme v oblasti výtvarného umění, jde tedy o barvy, jejichž pigmenty jsou míseny s přírodním olejem (zpravidla lněným) a ředěny terpentýnem. Barvy lze libovolně míchat, dlouho schnou a po zaschnutí mají díky oleji vysoký lesk. U nátěrových hmot označovaných jako olejové je princip podobný - jako pojiva také používají oleje. Většinou se hodí k základním nátěrům venku a uvnitř a vrchním nátěrům uvnitř, ale velice dlouho schnou. Je nutné je nanášet ve velmi tenkých vrstvách a s další vrstvou počkat, až ta předchozí dokonale uschne, jinak se povrch zvrásní. Dnes jsou olejové barvy většinou nahrazovány alkydovými či polyuretanovými.

Penetrační barvy

I sem je přenesen základní význam slova penetrace - barva proniká co nejhlouběji do podkladu, aby ho zpevnila, snížila jeho nasákavost a zvýšila přilnavost dalších nátěrů.

Polyesterové barvy

Základem jsou nenasycené polyesterové pryskyřice, které barvám dodávají požadované vlastnosti, zejména barevnou stálost při vyšších teplotách nebo při jejich častém střídání. Především vysokou odolnost ke všem vnějším vlivům, proto se také tyto nátěrové hmoty používají na střechy, velmi namáhané dřevěné i želené konstrukce nebo na betonové plochy vystavené odírání.

Práškové barvy

Podobají se prášku, protože neobsahují žádná rozpouštědla, nýbrž jsou směsí syntetických pryskyřic, plniv, pigmentů a dalších přísad. Na ošetřovaný podklad se nanášejí souvislým stříkáním, zpravidla v jedné vrstvě, a poté se vypalují při teplotách kolem 200 °C. Výsledkem jsou matné, lesklé nebo strukturované povrchy.

Silikonové barvy

Označují se tak barvy, jejichž základním pojivem je silikon, tedy anorganicko-organický plast, který může být v různém skupenství, ale hlavně jej lze využívat k různým účelům. Do barev se přidává zejména kvůli tomu, aby dobře propouštěly páru, odolávaly vlhku a vysokým teplotám a neodíraly se. Jde o silikonové fasádní barvy a rovněž o silikonové vypalovací barvy, které snesou vyšší teploty a používají se například pro kouřovody nebo automobilové výfuky.

Syntetické barvy

U barev lze přívlastek syntetické chápat jako uměle vzniklé, ale také jako vzniklé syntézou - tedy podle postupu, kterým byla barva vyrobena. Množina syntetických barev je široká a spadají do ní například skupiny barev alkydových, epoxidových, akrylátových i polyesterových a podobně.

Základní barvy

Používáme je k prvním nátěrům, protože obsahují například penetrační přísady (pro natíráni dřeva) nebo antikorozní látky (nátěry kovů).

Barevné trendy a systémy

Barevné trendy se neustále mění a požadavky zákazníků jsou čím dál tím sofistikovanější. Moderní tónové systémy přiřazování barev tak nabízejí zákazníkům a specialistům takřka neomezený výběr z barevného spektra.

Systém přirozených barev (NCS - Natural Colour Systém)

Je uspořádáním barev, které logicky vychází z vnímání barev člověkem. Pomocí systému NCS je možné popsat veškeré povrchové barvy, které si lze představit, a následně jim přiřadit jednoznačný barevný kód.

Vzorník barev RAL

Je 4-místným číselným systémem, díky němuž vznikl unifikovaný jazyk barev. Díky tomuto systému došlo ke standardizaci, očíslování a pojmenování široké záplavy barev.

Tabulka přehledu vybraných nátěrových hmot a jejich použití

Typ barvy Základní složení Klíčové vlastnosti Typické použití
Akrylátové Akrylátové polymery Ředitelné vodou/organickými rozpouštědly, pružné, odolné povětrnostním vlivům Různé povrchy dle typu ředění, exteriéry
Akrylové Polyakrylové pryskyřice Ředitelné vodou (po zaschnutí nesmyvatelné), rychleschnoucí, míchatelné Umělecká malba
Alkydové Alkydové pryskyřice Rychleschnoucí, odolné, tvrdnou chemickou reakcí Náhrada olejových barev, různé povrchy
Disperzní Polymer rozptýlený ve vodě Ředitelné vodou, rychleschnoucí, nehořlavé, šetrné k životnímu prostředí Všechny barvy ředitelné vodou, interiéry
Epoxidové Epoxidové pryskyřice Dvousložkové, velmi tvrdé a odolné (s tužidlem) Laky, tmely, práškové nátěry, vypalovací laky, penetrace
Fermežové Lněný olej tepelně upravený Impregnace, vytváří pevnou hmotu Impregnace pórovitých podkladů (dřevo, beton, omítky)
Chlorkaučukové Chlorovaný kaučuk Nehořlavé, odolné vodě, kyselinám, louhům (ne ropným látkám) Povrchy vystavené agresivnímu prostředí
Latexové Polyvinilacetáty Ředitelné vodou, nehořlavé, rychle zasychají Savé podklady
Lazurovací Různé, průsvitné složení Nekryje zcela, mění odstín, chrání povrch Dřevo, změna odstínu svrchních barev
Lihové Alkohol jako rozpouštědlo Velmi rychle schnoucí Moření a lazurování dřeva
Nitrocelulózové Nitrocelulózové pryskyřice Rychleschnoucí, široká škála tvrdosti, hořlavé Tvrdé laky, elastické nátěry
Olejové Přírodní olej (lněný), ředěné terpentýnem Dlouho schnou, vysoký lesk, míchatelné Výtvarné umění, základní nátěry venku i uvnitř, vrchní nátěry uvnitř
Penetrační Speciální přísady Proniká hluboko do podkladu, zpevňuje, snižuje nasákavost, zvyšuje přilnavost Příprava podkladů před dalším nátěrem
Polyesterové Nenasycené polyesterové pryskyřice Barevná stálost při teplotních změnách, vysoká odolnost vnějším vlivům Střechy, namáhané konstrukce, betonové plochy
Práškové Syntetické pryskyřice, plniva, pigmenty Bez rozpouštědel, stříkané, vypalované, vytváří matné/lesklé/strukturované povrchy Kovy, průmyslové aplikace
Silikonové Silikon Propouští páru, odolné vlhku a vysokým teplotám, neodíratelné Fasádní barvy, vypalovací barvy (kouřovody, výfuky)
Základní S penetračními/antikorozními přísadami Připravuje povrch pro další nátěry, chrání První nátěry dřeva (ochrana proti škůdcům), kovů (antikorozní)

tags: #naterove #barvy #prehled #znacek

Oblíbené příspěvky: