Pokládka dlažby se dá zvládnout i vlastníma rukama a dejme tomu, že i bez zkušeností, praxe a fortelu profesionálního obkladače. Když si na svépomocnou pokládku troufnete a budete precizně dodržovat správný pracovní postup, výsledek může být pozitivním překvapením. Najmout si služby profesionála může být docela rozumné řešení, tato volba však dokáže novou podlahu v interiéru podstatně prodražit. Při pokládání dlažby totiž platí stejné pravidlo jako pro jakýkoli pracovní postup používaný v praxi: vše už je vymyšleno, je třeba jen znát správné pořadí jednotlivých kroků. Každý krok osvědčeného pracovního postupu je nutno i správně zrealizovat. Každá pokládka dlažby má svoji přípravnou, realizační a dokončovací fázi. Toto byl obecný a zásadně zjednodušený návod, jak položit dlažbu svépomocí s pomocí vyrovnávacího systému LEVELYS na připravený rovný podklad.
Charakteristika dlažby v imitaci dřeva a speciální pravidla pokládky
Dlažba v imitaci dřeva je nejen krásná, ale i praktická. Dlažba imitující dřevo je stále více autentičtější a věrohodnější - dokonalá struktura dřeva, přírodní barvy, žilkování, letorosty. Výrobci však jdou ještě dál. Dlažby v imitaci dřeva vyrábí v dlouhých velkoformátových obdélníkových tvarech, které skutečně vypadají jako dřevěná prkna nebo fošny. Zvětšují se i tyto formáty obdélníků. Keramická dlažba se nerozesychá a nevpíjí se do ní žádné tekutiny - nemusíte mít strach z nečistitelných skvrn. Je univerzální - hodí se do koupelny, obývacího pokoje, kuchyně či na terasu a můžete ji kombinovat s obklady jakýchkoliv barev a designů. Podlahové dlaždice jsou atraktivní, zatížitelné a snadno se udržují. Hodí se do obývacího pokoje, kuchyně či koupelny, stejně jako do sklepa, garáže nebo na terasu.
Důležité pravidlo odsazení pro velkoformátové dlaždice
Dlažba v imitaci dřeva se zpravidla vyrábí v dlouhých obdélníkových formátech. Díky tomu mnohem lépe imitují skutečná dřevěná prkna, nicméně přináší to jedno drobné úskalí. Kvůli své délce bývají i v 1. jakosti dlažby imitující dřevo mírně prohnuty - jedná se samozřejmě o odchylku v rámci normy, které se bohužel při výrobě velkých podlouhlých dlaždic nelze vyhnout. Vzhledem k značné délce jedné strany dlaždice dochází k mírnému prohnutí dlažby, které je ovšem zcela v souladu s evropskými normami a vzniká u každého takto velkého formátu u všech výrobců. Toto mírné prohnutí se nejvíce projeví právě při pokládce půl na půl. Při pokládce je proto nutné na toto prohnutí pamatovat a nikdy dlažbu ve tvaru prkna neklást přesně s polovičním odsazením. Vzájemné přesazení prken tedy nikdy nesmí být kladeno na polovinu (jako cihly), ale nejlépe na 1/3 nebo ještě méně. Pokládka se musí vždy provádět s odsazením maximálně o 1/3, ideální je však ještě menší (např. 10 nebo 20 % délky dlouhé strany).
Příprava na pokládku dlažby
Před samotnou pokládkou bychom měli mít připravený plán, tedy zodpovězené otázky: “Co chceme položit, čím, kam, na co a jakým způsobem?” Ať už se chystáte na renovaci koupelny nebo položení dlažby do předsíně či na terasu, je důležité připravit si předem všechno nářadí a pracovní pomůcky. Ušetříte si tak věčné pobíhání pro věci.
Výběr dlažby a materiálů
Nejprve si udělejte dostatek času na výběr vhodného typu dlažby. Při nákupu dlažby na podlahu byste měli věnovat pozornost nejen jejímu vzhledu, ale také účelu použití a výkonným parametrům. Třída oděru, protiskluznost a odolnost proti skvrnám jsou velmi důležité. Venkovní dlažba by navíc měla být mrazuvzdorná a málo nasákavá (proto nejčastěji volená terasová dlažba je gres).
Čtěte také: Betonová dlažba na zahradě
Třídy otěru dlažby
Z hlediska odolnosti se glazované dlaždice dělí do pěti tříd otěru. Při nízkém zatížení, jako například v koupelně, sáhněte minimálně po dlaždicích třídy otěruvzdornosti 3. Do místností, jako je obývací pokoj, ložnice nebo jídelna, kuchyně, chodba a terasa se hodí dlaždice třídy otěru 3 a 4. V extrémně namáhaných prostorech, jako je garáž, jsou ideální dlaždice s třídou otěruvzdornosti 5.
| Třída otěru | Doporučené použití |
|---|---|
| 1 | Prostory s velmi nízkým provozem (např. ložnice) |
| 2 | Prostory s lehkým provozem (např. koupelny, kde se chodí v měkké obuvi) |
| 3 | Prostory se středním provozem (např. koupelny, obývací pokoje, ložnice) |
| 4 | Prostory s vyšším provozem (např. kuchyně, chodby, terasy) |
| 5 | Prostory s velmi vysokým provozem a extrémním zatížením (např. garáže, komerční prostory) |
Po výběru a nákupu správného typu dlažby vhodného do konkrétního prostoru - s rezervou +15 % vyměřené plochy - je třeba vybrat vhodné lepidlo a spárovací hmotu. Při zjišťování potřeby materiálu přidejte k vypočtené celkové ploše ještě 10 % na ořez a zlomený materiál. Balík dlaždic uchovávejte jako rezervu pro pozdější opravy. Kromě toho potřebujete lepidlo na dlažbu vhodné k podkladu. Pro pracovní a jiné kritické podklady nebo v případě podlahového topení zvolte flexibilní lepidlo zušlechtěné plastem. Také penetrace a spárovací malta by měly odpovídat použitému lepidlu a pocházet ideálně od stejného výrobce.
Příprava podkladu
Aby dlažba v imitaci dřeva působila přirozeně a zároveň správně fungovala, je zásadní začít s kvalitně připraveným podkladem. Dobře připravený podklad prodlouží životnost dlaždic na podlaze. Podklad musí být řádně odmastěn a vyčištěn - odstraňte z něj prach a jiné nečistoty. Povrch musí být rovný, v případě savých podkladů penetrovaný. Nerovnosti větší než 2 mm je nutné vyrovnat pomocí nivelační hmoty, jinak může dojít k tomu, že dlaždice nebudou zcela v rovině a ve spárách mezi nimi vzniknou nežádoucí schodky. Je to především kvůli usnadnění práce.
Pokládka na stará prkna
I stará prkenná podlaha má potenciál stát se pevným základem pro novou dlažbu. Je však důležité, aby stará prkna byla v přiměřené kvalitě. Musí být pevná, nepoškozená a bez napadení dřevokaznými škůdci jako je například dřevomorka nebo červotoč.
- Kontrola stavu prken: Prvním krokem je pečlivá kontrola stavu starých prken. Ujistěte se, že jsou pevná, nepoškozená a bez hniloby. Pokud najdete volná nebo zdeformovaná prkna, je třeba je opravit nebo vyměnit. Prohlédněte celou podlahu a případné nedostatky opravte - volná prkna přitlučte nebo přišroubujte, praskliny zatmelte.
- Adhezní můstek: Adhezní můstek (penetrační a zpevňující podkladový nátěr) je klíčový pro zajištění dobré přilnavosti samonivelační stěrky k dřevěnému podkladu. Aplikujte adhezní můstek na připravený povrch prken podle pokynů výrobce. Tento krok je důležitý pro vytvoření pevného spojení mezi dřevem a stěrkou.
- Samonivelační stěrka a perlinka: Stará prkna mohou být i po zabroušení nerovná, což by mohlo způsobit problémy s pokládkou dlaždic. Použijte samonivelační stěrku, která pomůže vyrovnat povrch a zajistí pevný základ pro další vrstvy. Při nalévání samonivelační stěrky nebo potěru na prkna vpravte do čerstvé vrstvy perlinku, aby dodala povrchu dodatečnou pevnost a zabránila vzniku trhlin v důsledku pohybu podkladu. Perlinku rozviňte rovnoměrně po celé ploše a vtlačte ji do stěrky pomocí hladítka. Nechte stěrku dostatečně zaschnout, aby vytvořila hladký a rovný povrch.
Terakota se obvykle pokládá na beton, ale můžete ji také použít k pokrytí starých dlaždic a parket, čímž se vyhnete jejich demontáži. Příprava podkladu také vyžaduje jeho penetraci. Základní penetrační nátěr snižuje nasákavost lepící malty, která zvyšuje přilnavost dlažby s podkladem. Volba základního nátěru závisí na typu pokládané dlažby (gres nebo terakota).
Čtěte také: Pokládka dlažby na schody v exteriéru
Pokládka dlažby
Máme-li připraveno vše, co potřebujeme, včetně podkladu, můžeme začít pokládat. Použití vyrovnávacího systému LEVELYS dokáže čas pokládky podstatně zkrátit v porovnání s klasickým postupem pokládání. Není to však důvod ke zbytečnému spěchu - některé technologické časy pracovního postupu nemáme jak urychlit. I když použijete rychleschnoucí lepidlo, neznamená to, že budete mít pokládku hotovou za hodinku.
Lepení dlaždic
K pokládce dlaždic potřebujete příslušné lepidlo. Při jeho výběru vezměte v úvahu typ podkladu a místo instalace. Lepící maltu smíchejte s vodou a poté ji promíchejte pomocí elektrické míchačky. Lepidlo si připravte podle návodu, který bude uveden na jeho obalu. Vždy je lepší, když ho promícháte míchadlem a ne ručně. Netvoří se v něm hrudky a má lepší konzistenci. Během používání vyrovnávacího systému LEVELYS jednoznačně doporučujeme nanášet lepidlo hřebenem metodou floating&buttering - tedy na podklad i na dlaždici. Při pokládce všech dlažeb obecně je třeba dbát na rovnoměrné nanesení lepidla pod celou plochu dlaždice. Pokud pod dlaždicí zůstanou dutiny, zvyšuje se riziko jejího uvolnění nebo prasknutí a to i při běžném zatížení. Lepidlo naneste gumovou stěrkou na potěr pomocí zubové stěrky. Nejjednodušším způsobem, jak začít pokládku dlažby, je začít ode zdi. Po nanesení lepidla na podlahu přitlačte dlaždice k povrchu a jemně je pootáčejte na místě. Dlaždice jemně zatlačte do lepidla a zkontrolujte, že jsou ve vodováze. Pracujte postupně po malých úsecích, abyste zajistili přesné usazení každé dlaždice.
Při manipulaci s velkoformátovými obkládacími prvky doporučujeme používat přísavky. Trendové dlaždice s většími než standardními rozměry vyžadují preciznější přístup zejména při manipulaci, ale také při samotném lepení. Mají totiž vyšší tendenci k průhybům a popraskání než menší dlaždice. Pro pokládku můžete použít i ruční přísavky, profesionální výsledek však zaručí přísavka LEVELYS. Na fotce si můžete všimnout nivelačních spon a klínků, které drží jednotlivé dlaždice do zaschnutí lepidla v dokonalé rovině. Po zaschnutí se klínky i spony jednoduše odstraní. K zacvaknutí klínu můžete použít naše trakční kleště LEVELYS.
Nezapomeňte zachovat dilatační spáry pro spárovací hmotu mezi dlaždicemi (v tom vám pomohou distanční křížky). Po položení první řady dlaždic sáhněte po vodováze a zkontrolujte, zda je terakota dokonale rovná. Nezapomeňte zajistit dostatečné dilatační spáry, aby se dlaždice mohly mírně pohybovat s podkladem bez praskání. Dilatační spáry jsou důležité zejména v místech, kde se setkávají různé materiály nebo kde dochází k výrazným teplotním změnám. Dlaždice na okrajích stěn ořízněte gilotinou (tento nástroj dlaždici nařízne, což umožňuje její úpravu) a v případě potřeby okraje vyhlaďte pilníkem na obklady. Než nalepíte ořezané keramické dlaždice, zkontrolujte, zda dobře zapadají do úzkého prostoru, tak aby po celé délce stěny ponechaly dilatační spáru stejné šířky.
Spárování a čištění
Po položení dlažby a vyschnutí lepidla nastupuje spárování. Po kladení a lepení, tedy pokládce dlažby, následuje nezbytné spárování a čištění samotné dlažby i prostoru pokládky. Při spárování dbejte vždy na vhodnou spárovací hmotu, výrobce a také normu určenou do místnosti nebo prostoru, kam dlažbu pokládáte. Různé prostory si vyžadují specifické přístupy. Kupříkladu v koupelně se doporučuje zajistit vhodné větrání z důvodu vysoké vlhkosti, ale i v takovém případě používáme úplně jiný typ spárovací hmoty než v interiéru s nižší vlhkostí.
Čtěte také: Inspirace pro dlažbu kolem domu
Nejdříve je třeba připravit si spárovací hmotu podle návodu na obalu. Hmotou vyplníte spáry a necháte je určitou dobu působit (podle návodu), přebytek hmoty stačí očistit houbičkou. Vyplnění mezer mezi dlaždicemi spárovací hmotou vyžaduje velkou přesnost. K vyplnění mezer u zdi neslouží spárovací hmota na dlaždice, ale speciální těsnící hmota, která je pružnější a umožňuje podlaze „pracovat“. Před nanesením zajistěte obklady na okrajích malířskou páskou, což značně usnadní rovnoměrné nanesení přípravku. Po doschnutí spárovací hmoty je třeba položenou dlažbu vyčistit způsobem a prostředky vhodnými pro konkrétní typ dlažby.
Poslední fází pokládky dlažby je instalace ukončovacích prvků, jako jsou přechodové lišty. Položení dlaždic na stará prkna vyžaduje pečlivou přípravu a použití správných materiálů. Dodržení výše uvedených kroků vám pomůže dosáhnout pevného a stabilního povrchu, který bude připraven pro pokládku dlaždic. I když je tato metoda cenově dostupnější, při správném provedení poskytuje kvalitní a trvanlivý výsledek.
tags: #pokládka #dlažby #prkna #s #odsazením #návod