Sádrokarton je ideálním materiálem pro rychlou a efektivní úpravu interiérů. Jeho povrch je hladký, rovný a jednotný. Nicméně, při jeho malování můžete i s dostatkem zkušeností narazit na problémy. Barva nedostatečně kryje, povrch není jednotný a nepomáhají ani opakované nátěry. Proto je důležité věnovat pozornost správné přípravě a technice malování, aby byl výsledek perfektní.
Příprava sádrokartonu před malováním
Sádrokarton není omítka a takto k němu musíme i přistupovat před i během malování. Narozdíl od omítky je "sádroš" z výroby hladce rovný. Nicméně se musí během instalace různě brousit, připevnit šrouby a vruty, musí se různě řezat, vznikají hrany a různé nerovnosti, které je potřeba zakrýt. K tomu nám slouží sádrokartonová stěrka a tmely, které se na finále musí ještě přebrousit brusnou mřížkou, aby se nerovnosti srovnaly.
Kontrola a oprava povrchu
Ještě předtím, než se rozhodnete vymalovat, zkontrolujte si důležité detaily. Tmelené spoje musí být v rovině s plochou sádrokartonu a zahlazeny tak, aby jejich povrchová struktura odpovídala papírovému povlaku. Rýhy po brusné mřížce Vám prozradí problematická místa, které můžete opravit brusnou mřížkou s nejvyšší hustotou zrna. Jemný tlak a citlivý přístup nic nezkazí. Sedřený papír sádrokartonu v okolí tmelu prozradí, že se brousilo víc, než bylo potřeba. Takové přešlapy se jen s obtížemi odstraňují, aniž by problém po malbě nebyl viditelný. Pokud vlákna papíru nejsou příliš nachlupené, zkuste na povrch citlivě natáhnout tenkou vrstvičku vrchního tmelu a po zaschnutí ho zahlaďte.
Velkou pozornost věnujte uceleným pohledovým plochám, které jsou v okolí svítidel či oken. Boční světlo prozradí, kde tmel vytvořil bubliny, které vrhají stíny. Odstraňte nedostatky před malováním, později to už nepůjde. Při broušení mohou vzniknout různé rýhy a oděrky, které bývají vyplněné prachem z broušení a tedy nejsou viditelné. Stačí otřít vlhkým hadrem a vše dovést k dokonalosti. Vždy je lepší několikerá kontrola a opakované vybroušení, protože po vymalování se všechny tyto nedostatky projeví a zničí se tak celkový dojem z dokonalosti. A k nápravě pak už bude pozdě.
Spojování různých povrchů a výběr tmelu
Velký pozor je potřeba dát při spojování nebo navazování dvou různých povrchů, např. sádrokarton a omítka. Zde se spoje velmi často hýbou a dochází k prasklinám. Ideální řešení je použití speciální skelné pásky, která spoje zpevní. Při tmelení si dejte pozor na akrylový tmel, který se nesnáší s pokojovými barvami. Vždy se poraďte v prodejně, jaké materiály můžete použít tak, aby byly vzájemně kompatibilní. I při použití správného tmelu, může být tmel ve spojích vidět i po vymalování pokoje.
Čtěte také: Jak správně malovat na štuk
Penetrační nátěr
Bez kvalitního zatěsnění a broušení spojů to prostě nejde. Když máme vše řádně zatmeleno, zastěrkováno, spoje neviditelně spojené, šrouby a vruty schované, pak je čas na penetrační nátěr. Proč je takový nátěr důležitý? Sjednotí povrchy s různou nasákavostí a strukturou, tedy tmel, sádrokarton, omítka. Papír a sádrový tmel se chovají odlišně, mají různou strukturu povrchu. Nasákavost a malba se na obou materiálech chovají odlišně. Různá nasákavost by pak dělala neplechu při malování. Na sádrokarton ošetřený penetrací pak lze použít jakoukoliv povrchovou úpravu - malování, tapetování, obklady. Vždy je jen potřeba vybrat materiály, které jsou vhodné pro nanášení na sádrokartonové povrchy.
V případě, že se chystáte na sádrokarton aplikovat syté odstíny barev, připravte se i na základní nátěr. Na penetraci naneste zředěnou barvu smíšenou v poměru 1:30 s penetrací. Důležité však je, aby byly obě chemie identické. Pokud se pouštíte do bílé, můžete rovnou postupovat tak, jak radí výrobce barvy. Jednu ředěnou vrstvu překryjte dvěma vrstvami impregnace. Barvu neřeďte více než doporučuje výrobce, při vydělávání použijte čisté míchadlo.
Speciální řešení pro sádrokarton
Každý, kdo někdy maloval nový sádrokarton, ví, že jeho natíraní není tak jednoduché. Vrchní papírová vrstva totiž velice těžko přijímá malířskou barvu. Na ploše se dělají oka, barva stéká a špatně schne. Řešením je samozřejmě klasická penetrace, ale i tak Vás pak čekají minimálně dvě až tři vrstvy malířské barvy. Řešení však existuje. Jako první krok použijte bílou penetraci Vitex Gypsum Board. Ihned na první nátěr (nebo nástřik) vytvoří vysoce bílou a kryvou vrstvu. Jako druhou vrstvu použijte jakoukoliv interiérovou malířskou barvu Vitex a máte vymalováno na dvě vrstvy. Na stěně se vám vytvoří znatelná vrstva podobná malbě klasickou barvou. Díky tomu získáte velkou časovou i finanční úsporu a stěna bude krásně bílá na dvě vrstvy. I tak problematický červený sádrokarton se dá vymalovat na dvě vrstvy.
GRUNTiFARBA: Inovativní řešení
Na stavbách jsme se v poslední době setkávali s problémem, u kterého si malíři nevěděli rady. Měli před sebou krásně vytmelený sádrokarton nebo perfektně hladkou sádrovou omítku a přemýšleli, jakou barvu použít, aby na hladkém gletovaném povrchu držela. Pravděpodobně každý, kdo je zkušený, by hned poznamenal, že nejprve musíme takový povrch napenetrovat.
Když sádrová omítka delší dobu vysychá, což může mít několik příčin (vlhkost ve vzduchu při nedostatečném větrání, vlhkost v podkladu), může docházet k nežádoucím jevům. Pro sádru je přirozené, že se chce vlhkosti zbavit. Přitom dochází k jevu, kdy hydroxid vápenatý, který je z chemické podstaty přirozeně v omítce a také v podkladu, se začne v nanesené vrstvě omítky prodírat na její povrch. Výsledkem je vytvoření sintru na povrchu omítky, což jsou ve skutečnosti takové miniaturní a neviditelné jehličky, taková mikro obdoba krápníků v jeskyních. Když malíř stěnu natře naředěnou barvou, místa, kde se vytvořily jehličky začnou okamžitě vysychat a vytvoří se fleky se strukturou pomerančové kůry, případně se plasticky zvýrazní drobné škrábance a tahy vytvořené přirozeně hladítkem při procesu zhotovení omítky, které před malbou nebyly vůbec viditelné a zaznamenané. A to určitě není dobře. Proto je technickým listem stanoven proces následné péče o omítku a to je, že sádrová omítka musí před dalším zpracování dobře a hlavně rychle vyschnout.
Čtěte také: Akrylový Pouring: Průvodce tekutou malbou
Od letošního jara však může malíř nad problémy vyzrát, a to velmi jednoduše. GRUNTiFARBA byla vyvinuta proto, aby všechny negativní jevy sádrových omítek, ale i sádrokartonů, před malováním co nejvíc eliminovala. Nahrazuje totiž penetraci a bílý odstín barvy dohromady. Postup je takový, že jeden den malíř podklad v místnosti natře válečkem (případně nastříká) GRUNTiFARBOU v jednom směru, čímž se vytvoří současně penetrace a první nátěr. Podobně jako v autolakovně, když se nanáší základní barva. Nátěr se nechá nejlépe do druhého dne zaschnout a další den se provede druhý nátěr. A je hotovo.
Když někdo požaduje jiný než bílý odstín, tak v druhém nátěru použije tu barvu, která mu vyhovuje. GRUNTiFARBU musíme vnímat hlavně jako pomocníka, který zjednodušuje celý technologický postup. Některý malíř v tomto bodě třeba namítne, že když chce mít stěnu třeba zelenou, použije penetraci a pak rovnou natírá zelenou. Ano, to je pravda, ale zcela jistě bude mít vyšší spotřebu finální barvy, protože ta se bude vpíjet do podkladu, takže určitě neušetří materiál ani čas. Jak již bylo řečeno, je to jako u lakování aut. Vše, co bylo uvedeno, platí stejnou měrou i pro sádrokartonové příčky. Tam se navíc setkáváme s efektem různé savosti papíru desky a tmelu. Někdy musíme příčku přetmelit celoplošně, abychom dosáhli kvality Q3 až Q4. A v těchto případech je obzvlášť GRUNTiFARBA platná. GRUNTiFARBA se dodává v praktickém 10litrovém balení.
Malování sádrokartonu
Po zaschnutí důkladně napenetrovaného sádrokartonu, můžeme v našem případě přistoupit k samotnému malování. První nátěr, který se aplikuje na penetrační vrstvu, je vhodný zředit s penetrací v poměru 1:30 pro lepší krytí následných vrstev barvy. Pak se může přidat druhá, případně třetí vrstva malby.
Výběr nářadí a technika malování
Při malování platí stejná pravidla jako u jiných povrchů. Investice do nářadí jsou při výmalbě sádrokartonu minimální. Vše se točí kolem krátkého vlasu, který je na hladké povrchy ideální. Váleček ušetří mnoho času, před štětkou můžete upřednostnit plochý štětec. Na sádrokarton je lepší používat nanášecí nářadí s kratším vlasem, který je na hladké povrchy ideální, nedochází tak k reliéfnímu vzoru. Do hůře přístupných míst, třeba v rozích a koutech, použijte štětec, ovšem také s kratším vlasem.
Důležité je, abyste malovali do kříže nebo-li cik cak a barva se dostala opravdu všude, do všech případných nerovností a nátěr vypadal rovnoměrně a pěkně. Dbejte na to, aby vám barva po stěně nestékala a nedělala si cestičky. Pro malování linek a přechodů (různě barevné stěny a strop) výborně poslouží krycí malířská páska, jen je nutné ji nalepit na již zaschlou barvu.
Čtěte také: kolik stojí malování omyvatelnými nátěry
U malých místností a všude tam, kde je nedostatek světla nezapomínejte na to, že není bílá jako bílá. Výrobci udávají bělost barev v procentech. Při nákupu pokojové barvy počítejte raději se třemi vrstvami při malování.
Plastické dekorace sádrokartonu
Tenkovrstvé sádrové omítky a stěrky jsou ideálním materiálem nejen pro finální přípravu a vyrovnání povrchů stěn před malováním, ale také pro opravy a renovace stávajících povrchů. Výsledkem může být absolutně hladká, alabastru se podobající stěna s jemným a na dotek příjemným povrchem. Pokud by vám však absolutně hladká stěna přišla příliš nudná, je možné ji ozdobit některou z metod plastické dekorace.
Na podkladní ztuhlou vrstvu sádrové omítky či stěrky naneseme vrstvu stěrky např. Rimano Glet XL, ve které ihned po nanesení vytváříme plastické struktury. Směs se nikdy nesmí probarvovat. Na hotový hladký sádrový podklad špachtlí nebo hladítkem naneseme přes šablonu plastický reliéf. Šablonu následně využijeme i při nanášení barvy na vytvořený reliéf. Pro malování sádrových povrchů můžeme použít celou škálu prodávaných malířských barev. Barvu nanášíme válečkem s nízkým potahem. Vhodné jsou válečky určené pro laky a nátěry podlah.
Den poté, co jsme si vyrovnali povrch stěn stěrkou Rimano Glet XL, nakapeme na nerezové hladítko několik kapek dvou odstínů barvy, kterou na stěnu nanášíme pod různými úhly hladítkem nebo špachtlí. Používáme vodou ředitelné barvy v nezředěné konzistenci. Můžeme využít i barvy na dřevo, beton apod. Na suchý, stěrkou vyrovnaný povrch stěny nanášíme dva odstíny barev pomocí rukavice nebo houby. Druhou barvu provádíme do první, tzv.
Přehled metod plastického malování
| Metoda | Popis | Doporučené materiály | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Strukturální stěrka | Nanesení vrstvy stěrky a vytvoření plastických struktur ihned po aplikaci. | Rimano Glet XL | Směs se nesmí probarvovat. |
| Reliéf přes šablonu | Nanesení plastického reliéfu špachtlí nebo hladítkem přes šablonu. | Sádrová stěrka, malířské barvy | Šablona se využije i pro nanášení barvy. |
| Dvoubarevná technika hladítkem | Nanášení dvou odstínů vodou ředitelných barev nerezovým hladítkem pod různými úhly. | Vodou ředitelné barvy (nezředěné) | Možno použít i barvy na dřevo, beton. |
| Malování rukavicí/houbou | Nanášení dvou odstínů barev na suchý povrch pomocí rukavice nebo houby. | Vodou ředitelné barvy | Druhá barva se provádí "do" první. |
tags: #plastické #malování #sádrokartonu