Hydroizolace je klíčovým prvkem ochrany staveb před vlhkostí, která může ohrozit jejich strukturu a energetickou účinnost. Správně navržený systém zvyšuje životnost stavby a její hodnotu na trhu. Voda je přirozenou součástí prostředí, kde vznikají stavby. Přesto patří k největším nepřátelům stavebních konstrukcí. Zatímco starší stavby často pracovaly s přirozeným vysycháním masivních konstrukcí, moderní stavby jsou založené na přesně definovaných skladbách vrstev vyžadujících suché prostředí.
Izolační souvislosti a význam hydroizolace
Vlhkost v konstrukci funguje také jako tichý akcelerátor problémů - zhoršuje tepelněizolační vlastnosti materiálů, podporuje vznik kondenzace vodních par a postupně snižuje životnost stavebních prvků. Jakmile jsou zdivo nebo beton dlouhodobě zavlhlé, zvyšují se tepelné ztráty a stavba přestává fungovat tak, jak byla navržena. I velmi kvalitní zateplení pak ztrácí část svého efektu, protože vlhký materiál vede teplo výrazně lépe než suchý. Hydroizolace se sice nepočítá mezi tepelné izolace v pravém slova smyslu, její význam je však pro výsledné tepelně technické vlastnosti domu zásadní.
Další často opomíjenou souvislostí je životní cyklus stavby. Hydroizolace patří k vrstvám, které jsou po dokončení domu prakticky nepřístupné. Jakákoli dodatečná oprava znamená zásah do hotových konstrukcí, terénních úprav nebo interiérů a je vždy technicky i finančně náročná. Proto se také vyplatí věnovat maximální pozornost návrhu hydroizolací už v projektové fázi a volit systémová řešení s ověřenou kompatibilitou jednotlivých vrstev.
Kvalitně provedený systém hydroizolace zároveň zvyšuje hodnotu nemovitosti. Suchý dům bez stop vlhkosti, plísní nebo dodatečných sanačních zásahů je z pohledu budoucího majitele výrazně atraktivnější. V době, kdy se stále více sleduje kvalita vnitřního prostředí, energetická náročnost a technický stav staveb, se správně provedené hydroizolace stávají jedním z důležitých parametrů při posuzování kvality domu jako celku.
Speciální hydroizolační materiály pro tunely
Na základě zkušeností firmy GSE s polyetylenovými fóliemi byla vyvinuta LLDPE izolační fólie GSE TunnelLiner. Vyrábí se v tloušťkách od 2,0 do 3,0 mm. GSE tunelové fólie mají signální vrstvu o tloušťce 0,2 mm, která slouží pro optickou identifikaci možného poškození. Tloušťka signální vrstvy je přidaná k celkové požadované tloušťce fólie a její barva je zřetelně odlišitelná od základní barvy materiálu.
Čtěte také: Jak na hydroizolaci nad terénem?
Důležitým parametrem tunelové izolační fólie je odolnost materiálu vůči hoření, resp. průběh hoření samotného materiálu. Vyrábí se modifikace B1, B2 a B3. GSE tunelová fólie úspěšně prošla všemi požadovanými testy v laboratořích v Institutu na Testování Plastických Látek SKZ ve Würzburgu (Süddeutsche Kunstoffzentrum) a má i certifikát ze Státní zkušebny ITC - Zlín a certifikát z VVUÚ Radvanice, posuzující nehořlavost.
Příslušenství pro tunelové fólie
- GSE LLDPE Disky: Jsou vyráběny ze stejné základní suroviny jako GSE izolační tunelová fólie. Slouží k uchycení tunelové fólie k primárnímu ostění tunelu a zároveň jako kotvicí prvek pro podkladovou ochrannou geotextilii.
- GSE Waterstops: Jde o těsnění do dilatačních a pracovních spár tunelu. V závislosti na šířce dilatační a pracovní spáry, předpokládaném tlaku, působícím na těsnicí prvek a počtu kotvicích výstupků se používají různé typy waterstopů. Vyrábí se v šířkách od 8,5 cm (ws 80/30) až do šířky 60 cm (ws 600/30) s počty výstupků od 2 do 6. Je možná varianta se středním kanálkem, kterým vede hadička injektážního systému.
Kotevní terč je výrobcem dimenzován tak, aby jeho pevnost ve směru namáhání po dobu působení byla menší, než je pevnost (při přetržení) přivařované fólie. Tím se zabrání případnému poškození fólie.
Metodika a provedení hydroizolace tunelu
Izolace tunelové roury je prováděna ve dvou fázích: 1. část (do výšky asi 1,5 m) při montáži drenáže, 2. část probíhá následně. Práce jsou prováděny z pojízdného lešení. Izolační práce jsou prováděny v suchu, v bezprašném prostředí, v teplotách od + 5 do + 35°C s vyloučením souběžných činností v prostoru izolačních prací, ohrožujících jak požadovanou čistotu spojovaných materiálů, tak pracovníky, a s vyloučením škod od následných operací na předaném díle.
Příprava podkladu
Povrch podkladu pro hydroizolaci - tzv. primér - musí být rovný, čistý, suchý, bez ostrých hran a výčnělků, bez výskytu „hnízd“. Případné nerovnosti a výčnělky je nutné odstranit, a to broušením, eventuálně odsekáním.
Instalace ochranné vrstvy a fólie
Na předem upravený a protokolárně převzatý podklad pro izolace - primér - je instalována ochranná vrstva geotextilie. Pruhy, široké 2,5 m, jsou pomocí nastřelovacích hřebů s podložkami přistřelovány k podkladu. Na takto připravený podklad lze pokládat fólii. Fólie je provizorně zavěšena na nastřelovacích terčích, které jsou ve dvou řadách pro každý fóliový pás přistřeleny pomocí nastřelovacích hřebů k priméru. Nyní se fóliový pás, který svou délkou odpovídá projektované délce tunelového oblouku, postupně přivařuje k jednotlivým nastřeleným terčům tak, aby byla váha tohoto pásu rovnoměrně rozložena po jednotlivých terčích.
Čtěte také: Jak správně na tekutou hydroizolaci
Spojování fólií
Spojování fólií je prováděno strojně dvoustopým svarem se zkušebním kanálkem na principu horkého klínu nebo horkého vzduchu. Detaily, krátké spoje a záplaty jsou prováděny ručně horkovzdušnou svářečkou.
Příklad realizace: Tunel Panenská
Ražba tunelu Panenská je prováděna novou rakouskou tunelovací metodou. Profil tunelu je dálniční, dvoupruhý. Po 500 m je rozšířen v délce 42 m na nouzový záliv. Celkové množství použité izolace bude činit 100 000 m2. Tunel je v současné době ve stavbě. Izolace je prováděna po obvodě tunelu, typ „deštník“.
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Metoda ražby | Nová rakouská tunelovací metoda |
| Profil tunelu | Dálniční, dvoupruhý |
| Rozšíření na nouzový záliv | Po 500 m, délka 42 m |
| Celkové množství izolace | 100 000 m2 |
| Typ izolace | Po obvodě tunelu, typ „deštník“ |
Důležitost systémových řešení
„Hydroizolace základové konstrukce musí být navržena s ohledem na konkrétní zatížení vodou a její správné napojení na svislé izolace. Jakékoli přerušení vrstvy vytváří cestu pro vlhkost,“ upozorňuje Pavlína Sobotíková ze společnosti Weber. „U tlakové vody rozhoduje nejen volba materiálu, ale především dodržení technologického postupu - od přípravy podkladu až po kontrolu tloušťky vrstvy,“ doplňuje. Správné řešení paty zdiva začíná výběrem materiálů a přesností založení první řady zdiva. Hydroizolace musí být vytažena nad úroveň terénu a bezpečně napojena na další vrstvy konstrukce.
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
tags: #natavitelna #hydroizolace #tunelu #informace