Člověk je v průběhu svého života vystaven působení škodlivých faktorů životního a pracovního prostředí. V tomto článku se podíváme na jedno z nejběžnějších rizik ve stavebnictví: nebezpečí prachu. Je důležité nezapomenout i na zdravotní rizika spojená s pracovní činností. Vystavení stavebnímu prachu může mít za následek řadu vážných dopadů na zdraví, trvalou invaliditu nebo dokonce smrt.
Typy prachu a jejich rizika
Hmotné částice rozptýlené ve vzduchu nazýváme aerosol a podle jejich skupenství je dělíme na aerosoly tuhé a kapalné. Podle mechanismu vzniku a velikosti částic se pak tuhý aerosol dělí na prach, kouř a dým, včetně látek biologického původu - bioaerosol (pyl, spóry plísní mikroorganismy). V hygienické praxi se pod pojmem prach rozumějí obvykle veškeré tuhé aerosoly.
Prach je pevná látka, u které došlo k rozpadu na jemné částice. Prašné prostředí může vznikat při mnoha okolnostech, nejčastěji při pracovní činnosti. Velikost prašných částic je 1 až 100 µm, částice větší než 30 µm bývají označovány jako hrubý prach (rychle sedimentují). Za horní hranici pro vdechnutí se pokládá velikost 100 µm. Čím jsou částice menší, tím snáze a hlouběji prostoupí plicní tkání. Respirabilní částice jsou menší než 5 µm. Částice menší než 0,1 mikrometrů se neusazují téměř vůbec.
Křemičitý prach
Křemen je přírodní minerál přítomný v mnoha přírodních nebo vyrobených stavebních materiálech. Oxid křemičitý je přírodní látka přítomná v mnoha běžně používaných stavebních výrobcích, jako jsou cihly, dlaždice a malta. Křemičitý prach vzniká při zpracování minerálů (např. broušení, řezání a vrtání), které obsahují oxid křemičitý. Tyto činnosti uvolňují velmi jemné prachové částice oxidu křemičitého, známého jako dýchatelný prach z krystalického křemene, který je dostatečně jemný na to, aby při vdechování pronikl hluboko do plic. Mezi nejagresivnější patří prach s obsahem křemíku. Tyto minerální částice mohou při dlouhodobému kontaktu s plicní tkání vést až k vzniku nádorových onemocnění. Protože se křemenný prach nachází téměř na každém staveništi, je velice snadné ho podcenit jako hrozbu.
Dřevěný prach
Dřevěný prach je prach s nižší toxicitou, známý také jako prach bez obsahu oxidu křemičitého. Tyto druhy prachu vznikají při pracovních činnostech s materiály obsahující jen velmi málo nebo žádný oxid křemičitý. Závěry studií prokázaly, že výskyt astmatu je 1,5 vyšší u osob vystavených pravidelně dřevěnému prachu.
Čtěte také: Srovnání stavebních materiálů: Ytong a cihly
Jemné prachové částice (PM10 a PM2,5)
Stavební odpad uvolňuje do ovzduší tzv. jemné prachové částice (PM10 a PM2,5). Tyto mikroskopické částečky snadno pronikají do dýchacích cest a jsou spojovány se záněty, alergiemi a v dlouhodobém horizontu i s rakovinou plic. Obzvlášť nebezpečné jsou v blízkosti domů, kde se často pohybují děti nebo senioři.
Nanoprach
Nanoprach je tvořený z nanočástic, které typicky zahrnují uhlík, kovy nebo oxidy kovů a keramiku. Vdechování nanočástic představuje přinejmenším značné znepokojení, a to zejména při vdechnutí do plic. Je tak jemný, že se může dostat až do krevního oběhu.
Zdravotní dopady vdechování prachu
Člověk a jeho dýchací systém je v pracovním prostředí vystaven působení škodlivým látkám, které působí místně nebo celkově. Do organismu pronikají látky ve skupenství plynném (plyny a páry), kapalném a pevném v podobě aerosolů (prach, kouř, mlha). Vdechování prachu může vést k onemocnění zvaném silikóza, které postihuje plíce a omezuje funkci dýchání. Příznaky se obvykle projeví až po delším době, ovšem jakmile se ukáží, nemoc se začne rychle rozpínat. Křemenný prach je znám jako karcinogen, který přispívá k rakovině plic. V současnosti není proti tomuto onemocnění účinný lék. Tyto zdravotní rizika zahrnují astma, chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), rakovinu plic a silikózu. Nádorová onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí souvisejících s prací v Evropské unii, přičemž se na jejich celkovém počtu podílejí 53 %.
Přehled nemocí z expozice prachu
- Profesní astma: Alergická reakce, kterou někteří jedinci pociťují při vystavení „respiračním senzibilizátorům“. Senzibilizátory dýchacích cest jsou látky na pracovišti, například prach, které mohou při vystavení jednotlivce způsobit přechod dýchacích cest do „hypersenzitivního stavu“.
- Profesní rakovina: Dlouhodobé vystavení karcinogenním látkám v prachu.
- Chronická obstrukční plicní porucha (CHOPN): Souhrnný název pro skupinu plicních onemocnění, která mají za následek dýchací potíže, včetně emfyzému a bronchitidy. Pacienti s CHOPN často pociťují příznaky, jako je dušnost, sípání, přetrvávající kašel a opakující se infekce hrudníku. CHOPN se může objevit v důsledku dlouhodobého vystavení výparům a prachu.
- Silikóza: Kontinuální, dlouhodobá expozice dýchatelného prachu z krystalického křemene nebo rozsáhlá expozice po kratší dobu může vést k silikóze, dlouhodobému plicnímu onemocnění. Při vdechování křemičitého prachu do plic je napaden imunitní systém, což může způsobit zánět. Opakované dlouhodobé vdechování takového prachu bude mít pravděpodobně za následek fibrózu (oblasti ztvrdlé a zjizvené tkáně na plicích) a vznik zánětu.
Čím častěji a déle je organismus prachu vystavován, tím se riziko vzniku zdravotních obtíží zvyšuje.
Ochrana pracovníků a legislativa
Zásady ochrany pracovníků před karcinogeny v EU jsou vymezeny v rámcové směrnici 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Zaměstnavatelé musí hodnotit rizika pro pracovníky spojená s expozicí konkrétním karcinogenům a mutagenům a zabránit jejich expozici, v případě existujícího rizika. Je-li to možné, měla by být karcinogenní látka nahrazena méně nebezpečnou látkou nebo expozice snížena na co nejnižší možnou úroveň.
Čtěte také: Výhody a nevýhody cihel a Ytongu
Legislativní předpisy
- Zákon č. 309/2006 Sb.
- Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
- Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.
- ČSN EN 481 - Ovzduší na pracovišti.
Limitní hodnota pro prach v pracovním ovzduší je dodržena, jestliže hodnocení ukáže, že ji koncentrace ve vzduchu dýchací zóny nepřekračuje. Hodnocení zdravotního rizika prachu musí dále zahrnovat i práce spojené s údržbou nebo úklidem a práce, při nichž může být zaměstnanec exponován nadměrné expozici prachu.
Strategie prevence a kontroly prachu
Vhodné cvičení proti křemennému prachu může zabránit zdravotním problémům pracovníků na staveništi. Tato cvičení nejsou složitá ani finančně náročná. V rámci každého projektu je třeba identifikovat všechny materiály a úkoly, které vedou k vystavení dělníků křemennému prachu.
Hierarchie kontrolních opatření
- Eliminace nebezpečí: Zvažte způsoby, jak můžete rizika odstranit nebo alespoň snížit na přijatelné minimum.
- Náhrada za méně nebezpečnou alternativu: Zvažte, zda můžete změnit postup nebo materiály použité ke snížení rizik.
- Technické kontroly: Zvažte, jak můžete změnit nebo upravit zařízení používané ke snížení rizik. Využívejte vybavení, které zabraňuje šíření prachu, jako jsou vakuové nebo vodní spreje.
- Organizační kontroly: Zvažte, jak můžete změnit své pracovní postupy, abyste snížili rizika. Určete si místo pro převlékání, odpočinek a stravování mimo lokaci, kde je prach produkován.
- Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP): OOPP by měly být používány pouze jako poslední možnost ke snížení zbytkového rizika. Dokonalá těsnost poskytnutých osobních ochranných pracovních prostředků pro ochranu dýchacích cest je zásadní. Ochranné prostředky používejte v souladu s návodem pro použití dodaným výrobcem.
Při rozhodování o kontrolách k vyloučení nebo snížení rizik spojených s prachem na pracovišti by to nikdy nemělo být vaší první úvahou. Existují však situace, kdy použití jednoho nebo více výše uvedených kroků nemůže snížit expozici prachu pod minimální úroveň. V takových případech je nezbytně nutné dbát zvýšené opatrnosti.
Použití mobilních vysavačů
Mobilní vysavače jsou nedílnou součástí koncepce systému Festool. Co materiál, to jiný typ prachu. Co typ prachu dle původu a velikosti částic, to jiný účinek na organismus. Každé třídě přísluší vysavač se správným typem filtru. Např. značka Festool pokrývá svými produkty všechny prachové třídy. Navíc nabízí vysavače speciální třídy B pro hořlavý a výbušný prach. Vysavač ve formátu Systaineru CTL SYS spojuje vysokou funkčnost s velkým výkonem a jednoduchým ovládáním. Je kompaktní, lehký, tichý a lze ho spojovat se systainerovým systémem.
Prašnost v České republice
V České republice probíhá intenzivní výstavba a rekonstrukce. To je dobrý signál pro ekonomiku i zájemce o nemovitosti, ale stavební činnosti přinášejí zvýšenou prašnost, která negativně ovlivňuje kvalitu ovzduší a životní prostředí v dotčených oblastech. Stavební práce přinášejí spoustu prachu, který se zejména za suchého a větrného počasí snadno šíří do okolí. Tento prach se usazuje na okolních domech, autech a vegetaci a všichni v okolí jej navíc musí dýchat. Stavební firmy nejsou v ČR většinou zvyklé v průběhu stavby pravidelně uklízet a zametat tak často a důkladně, jako to je třeba v Německu nebo v Rakousku. Vysoká prašnost pak obtěžuje a může působit zdravotní problémy i škody na majetku.
Čtěte také: Vlastnosti Ytong cihel a jejich využití
Významným zdrojem prašnosti je rovněž manipulace se suchými stavebními materiály, jako je cement, vápno, suché maltové směsi, štěrk, ale i neodvezená hlína a suť. Tyto materiály bývají na staveništích či přímo na chodnících či ulicích často skladovány volně, bez zakrytí či pravidelného vlhčení. Dalším problémem je vyvážení hrubých nečistot a prachu na veřejné komunikace na kolech stavebních nákladních vozidel. Na mnoha stavbách v Česku pak neřeší odstranění nánosů nečistot z exteriéru vozidel a kol před výjezdem vozidel na silnici. Výsledkem je, že se bláto a prach dostávají přímo na veřejné komunikace, kde se dále šíří běžným provozem.
tags: #nadychani #prachu #z #ytong #rizika