V tomto článku se dozvíte rozdíly mezi dvěma nejpoužívanějšími materiály pro obvodové a vnitřní stěny rodinných domů. Těmito materiály jsou v našem regionu cihla a pórobeton.
Vliv ceny zdicího materiálu na stavbu domu
V první řadě je třeba říci, že význam druhu použitého zdicího materiálu se z finančního hlediska většinou až příliš přeceňuje. Při standardním projektu rodinného domu, resp. projektu bungalovu, tvoří celková cena za zdící materiál pouze přibližně 6% z ceny stavby samotného domu. Čili i v případě, že dokážeme sehnat materiál, který je o třetinu levnější než druhý, rozdíl bude maximálně 2% z celkové ceny stavby domu. To platí za předpokladu, že pracnost obou použitých materiálů je přibližně stejná. Z tohoto pohledu se materiálu stěn přisuzuje mnohem větší finanční význam než je přiměřené.
Jak nastavit kritéria výběru
Před samotným výběrem je vhodné zeptat se sám sebe, které vlastnosti stavebního materiálu jsou pro mě důležité? Je to životnost, pevnost, tepelně izolační vlastnost, akustika, kotvení předmětů na stěnu, nasákavost, vzduchotěsnost, pracnost při výstavbě nebo náročnost pro vedení rozvodů elektřiny, vody a kanalizace? Na základě odpovědí na uvedené otázky si budete umět snadněji vybrat.
Cihla versus pórobeton
V následující části si rozebereme jednotlivé rozdíly mezi cihlou a pórobetonem:
- Životnost - je přibližně stejná u obou materiálů.
- Pevnost - z hlediska pevnosti je na tom cihla lépe než pórobeton.
- Tepelněizolační vlastnosti - lepší vlastnosti má pórobeton, protože je homogenní ve všech směrech (stejná struktura v celém objemu tvárnice).
- Akustika je při stejné tloušťce obou materiálů lepší u cihly, nakolik cihly jsou těžší. Je třeba ale říci, že u obvodové zdi to není až tak velmi důležité, protože rozdíly jsou malé a většina hluku přijde do interiéru přes okna.
- Kotvení předmětů na stěnu, např. kuchyňská linka, se určitě dělá lépe do pórobetonového zdiva jako do děrované cihly (plná pálená cihla byla z tohoto hlediska nejlepší). Cihla je totiž děrovaná a její střep je křehký, zatímco pórobeton je plný v celém průřezu. Navíc do pórobetonu netřeba vrtat s příklepem. Použít třeba určitě správné hmoždinky, např. univerzální hmoždinky typu Fischer UX.
- Nasákavost je vlastnost, která není až tak důležitá, neboť každé zdivo musí být chráněno proti vodě a vlhkosti. Z hlediska celkové nasákavosti je na tom mírně horší pórobeton. Vzlínavost je výrazně nižší u pórobetonu, což znamená že vlhkost Vám nevystoupí na stěnách do velké výšky.
- Vzduchotěsnost se mnohem lépe dosahuje u pórobetonu, protože ten nemá velké vzduchové dutiny jako cihla. Tento parametr je důležitý hlavně u pasivních domů, svůj význam má i při nízkoenergetických a ultra nízkoenergetických domech.
- Pracnost při stavbě je jednoznačně nižší u pórobetonu (čili i levnější cena práce), kde 1 m2 stěny postavíte za přibližně 65% času potřebného pro cihlu. Souvisí to zejména s tím, že pórobetonové tvárnice jsou větší než cihly a mají i mírně vyšší přesnost.
- Drážkování pro rozvody elektřiny, vody a případně kanalizace se provádí výrazně jednodušší u pórobetonu. Tyto práce následně šetří peníze za elektrikáře a instalatéry, kteří si započítávají drážkování stěn do ceny díla.
Kdy se musím definitivně rozhodnout
V každém projektu domu musí být definován použitý stavební materiál. Pokud si dáváte vypracovat projekt na míru, víte se s architektem předem dohodnout na konkrétním použitém materiálu, což znamená, že rozhodnout byste se měli již ve fázi projektování stavby. Pokud si koupíte katalogový projekt domu, tam je už konkrétní materiál navržen a to obvykle cihla nebo pórobeton, jelikož tyto dva materiály odrážejí preferenci absolutní velké většiny populace. Není jediná správná varianta.
Čtěte také: Výhody a nevýhody cihel a Ytongu
Co je dobré vědět o cihlách a tvárnicích
V první řadě si ujasněme, co to cihly a tvárnice vlastně jsou, resp. jak pojmy chápat. Nejsou totiž jasně definované, a tak se mnohé výrobky vzájemně překrývají. Běžně se jako cihly označují všechny materiály vyrobené z pálené hlíny, tedy nejen tradiční plné, ale i moderní duté v mnoha tvarech a provedeních. Ve stavební hantýrce se pak tvárnicemi myslí nejčastěji pórobetonové stavební materiály (Ytong, Porfix a další). V odborné sféře ale představují pojmenování pro jakékoliv kusové stavivo z maltovin či výplně.
Tradiční plné cihly i keramické tvárnice vznikají vypalováním z hlíny. Tvárnice mají dutiny, které snižují hmotnost a současně zlepšují tepelněizolační vlastnosti. Výrobci nabízí i speciální izolační tvárnice, jejichž dutiny jsou vyplněné minerální vatou či jiným izolantem. Díky tomu jsou vhodné i pro jednovrstvé zdění bez dodatečného zateplování.
Druhy cihel a tvárnic
- Nosné - jsou určené pro obvodové zdivo a vnitřní nosné stěny. Nejčastěji mají šířku od 25 do 50 cm.
- Nenosné - vzhledem k mírnějším požadavkům na únosnost a izolační vlastnosti mohou být nenosné příčky tenčí, a tak zbytečně nezmenšují užitnou plochu stavby.
- Soklové - jsou vhodné pro pokládku na základové či stropní desky.
- Dekorativní - pro lícové (pohledové) části staveb, u kterých má být vzhled cihly přiznaný.
Při procesu vypalování se vypařuje vlhkost z materiálu, a tak dochází k přirozeným rozměrovým změnám. Aby měly všechny cihly stejnou výšku a přesné hrany, dodatečně se upravují broušením. Nebroušené cihly jsou cenově dostupnější. Vyplatí se při svépomocné realizaci, kde vyšší časová náročnost stavbu neprodražuje.
Ve skupině tvárnic mají největší zastoupení ty pórobetonové. Jsou lehké, snadno opracovatelné a poměrně jednoduché na montáž. Proto jsou oblíbené zejména mezi svépomocnými stavebníky.
Další druhy tvárnic:
Čtěte také: Vlastnosti Ytong cihel a jejich využití
- Betonové tvárnice - tvarovky z betonu (neboli ztracené bednění) se používají pro stavbu mnoha konstrukcí od základů staveb po ploty. Mají dutinu, která snižuje jejich hmotnost.
- Vápenopískové tvárnice - mají podobné složení jako pórobeton, jejich hustota je však mnohem vyšší. Díky tomu jsou mimořádně pevné a skvěle izolují. Díky vysoké pevnosti mohou být obvodové stěny užší, a tak zvýší užitnou plochu stavby.
- Štěpkocementové tvárnice - na rubové straně mají integrovanou tepelnou izolaci. Sestavují se do bednění a následně se betonují.
- Skleněné tvárnice - vyrábí se z vysokopevnostního skla a umožňují přirozené prosvětlení interiéru. Zároveň slouží jako esteticky atraktivní designový prvek, který v posledních letech zažívá renesanci. Skleněné tvárnice neboli luxfery nejsou nosné pro svislé příčky. Existují však speciální typy, které jsou nosné pro horizontální použití.
Cihla (keramická tvárnice) vs. Ytong
Plánujete stavbu domu a pořád ještě váháte, jestli zvolit duté keramické tvárnice, nebo pórobetonové zdivo? V první řadě se zaměřte na cenu a dostupnost, které se zejména v poslední době často mění. Porovnávejte vždy typy s podobnými tepelněizolačními vlastnostmi.
Práce s pórobetonem je snadná a umožňuje jednoduché opracování, a to včetně vysekávání drážek pro elektrická vedení. Tvárnice jsou lehké, mají dobrou tepelnou vodivost a jsou pevné, avšak mají nižší pevnost v tlaku. Moderní pálené cihly velmi dobře izolují, jsou nenasákavé a pevné v tlaku, ale mají vyšší objemovou hmotnost a hůře se s nimi pracuje. Protože jsou křehké, může být vysekávání drážek pro kabely pracnější. Nejnáročnější je založení první řady, a to jak u cihel, tak tvárnic. Pokud tak budete stavět svépomocí, na montáž první řady si raději přizvěte odborníka.
Ytong - kompletní systém
Kompletní sortiment Ytong nabízí ucelený systém pro hrubou stavbu domu a šetří čas i peníze, jak stavebníkovi tak i zedníkovi. Pro výrobu pórobetonu Ytong platí jednoduchá rovnice: písek + cement + vápno + voda + přírodní hliník = Ytong. Při výrobě se nepoužívají žádné odpadní ani druhotné suroviny!!!
Pórobeton je nejčistší stavební materiál na trhu, obsahuje jen čisté přírodní suroviny, žádné těžké kovy a škodlivé látky ani odpadní materiál či druhotné suroviny jako je popílek. Ytong díky homogenní struktuře má ve všech směrech stejné vlastnosti, jak statické tak tepelně technické. To omezuje jak odpad na stavbě, tak případné důsledky technologické nekázně na stavbě a je významnou ochranou budoucího nájemníka a investorovi peněženky.
Pevnost jednotlivého kusu zdiva, tzn. tvárnice nebo cihly, není vypovídající pro celkovou pevnost stěny. Jednoplášťové stěny z tvárnic Ytong splňují parametry požadované normou na úrovni doporučených hodnot už i s nejslabší obvodovou tvárnicí tl. 375mm Ytong Lambda+, pro ještě lepší hodnoty tepelného odporu lze použít silnější stěnu, 450mm nebo 500mm.
Čtěte také: Návod: Napojení Ytongu na starou zeď
Při porovnávání energetické náročnosti rodinného domu na vytápění má stěna z Ytongu Lambda+ tl. 375 velmi podobnou spotřebu energie jako stěna masivně zateplená izolantem z polystyrenu tl. 200mm.
Náklady na vyzdění jednoplášťové konstrukce jsou ekonomičtější nežli zateplená cihelná stěna s polystyrenem, kdy polystyrénové zateplení je nejlevnější variantou s omezenou životností a velmi špatnými užitnými vlastnostmi. Jednovrstvé řešení nevytváří podmínky pro vznik plísní mezi konstrukcí a zateplením, dosahuje nejvyšší požární bezpečnosti a odolává destrukci způsobenou škůdci.
Díky homogenní struktuře má Ytong ve všech směrech stejné vlastnosti a není potřeba dodatečných tvarovek pro ukončení u oken a dveří a na rozích konstrukce.
Stěny od tl. 125mm a výše mají požární odolnost 180 minut a stěna tl. 75mm a 100mm má požární odolnost 120 minut.
Ytong není nasákavý, je to mýtus. Díky uzavřeným pórům nedochází k volnému šíření vody materiálem a Ytong nasaje několikanásobně méně vody než cihelný materiál, který díky kapilární struktuře transportuje vodu až do výše jednoho podlaží. Nasákavost Ytong je menší než u pálené cihly. Ytong odolá mrazu, i když je předtím vystaven vodě. Cihla mrazu neodolá, protože kapilární struktura nám funguje stejně jako láhev s vodou umístěna do mrazáku. Led se rozpíná a láhev nám roztrhá, stejně jako cihlu.
Díky předchozím vlastnostem Ytong odolává povětrnostním podmínkám po desetiletí i bez venkovní fasády. Aby byly zachovány výjimečné vlastnosti zdiva Ytong a stěna mohla „dýchat“ je nutné stěnu správně omítnout. Na vnitřní stranu proto patří sádrové nebo vápenosádrové omítky a na vnější stranu patří lehčená minerální nebo tepelněizolační omítka.
Ytong je od roku 1928 první obchodní značkou stavebního materiálu na světě. Historie značky se začala psát v tomto roce, od této doby se výrobní postup materiálu nezměnil, dnešní materiály se vyrábějí z kvalitnějších surovin a různé objemové hmotnosti se upravují poměrem těchto surovin, ne přidáváním různých chemikálii či jiných látek do výrobního procesu. Proto Ytong může říct, že životnost materiálu je prověřena praxí a ne pouze laboratorními testy.
Srovnání pórobetonu a cihelných bloků
V zásadě jsou dnes z běžného zdiva nabízené především pálené cihelné bloky (Heluz, Porotherm, …) a pórobeton (např. Ytong). Na trh ale pronikají i další materiály, třeba betonové skořepinové tvárnice s plným dnem skládané na maltové lože dnem vzhůru.
Tloušťka (šířka) obvodového zdiva
Obvodové zdi z cihelných bloků musí být většinou silné cca 50 cm a z pórobetonu cca 60 cm, aby je nebylo nutné pro dosažení nízkoenergetického standardu bydlení dodatečně zateplovat. Pokud bychom chtěli použít tenčí zdivo jak 50 cm, musí mít zlepšené tepelně izolační vlastnosti - například Porotherm Si o šířce 40 cm nebo 44 cm či Porotherm Ti o šířce 36,5 cm s vnitřní perlitovou výplní. Jinak je většinou nezbytné vnější zateplení - kontaktní i bezkontaktní. Všimněte si, že při zdění tradičními plnými pálenými cihlami (často v kombinaci s kamenem) se stavělo zdivo silné 60, ale i 80 cm až 1 metr.
Nejdůležitějšími uváděnými vlastnostmi zdiva jsou pevnost, tepelný odpor, tepelná akumulace, rozměry a cena. Můžeme ještě doplnit nasákavost a schopnost difúze vody. Na druhou stranu se v západní Evropě naprosto upouští od požadavku na akumulaci tepla. U nás je tomu dosud naopak, tepelná akumulace je považována za zásadní kritérium - chceme, aby dům nevychladl rychle.
Pokud hledáte jasné důkazy, zda je pro výstavbu domu lepší pórobeton či keramické cihelné bloky, nenajdete je. Záleží na lokalitě a srovnání konkrétních vlastností obou materiálů.
Cena
Kritérium ceny se hned na začátku pokusíme srazit do kolen. Pokud chceme co nejvíce snížit cenu stavby, aniž bychom zároveň hleděli na její kvalitativní hlediska, děláme zásadní chybu. V první řadě platí rovnice: chci srazit cenu na minimum = vůbec nevím, že se vzdávám kvality. K zhodnocení reálnosti položkové kalkulace stavební firmy jsou zde nezávislé položkové rozpočty. Stejně důležitá je i prováděcí projektová dokumentace. Pokud nevsadíme na tyto 2 jistoty, budeme v každém případě střílet od boku a nikoli vycházet z reálných faktů. Pokud navíc srazíme cenu, často se později dočkáme jejího průběžného navýšení, použití nekvalitních materiálů i snížení kvality stavebních prací.
Výběr zdiva podle technických vlastností
Podle normy ČSN 73 0540:2 musí být součinitel prostupu tepla obvodových stěn stavby nižší jak 0,38 Wm-2K-1. Zdivo s vyšší hodnotou proto nepořizujte a počítejte s tím, že norma řeší mezní situaci. Čili - čím menší hodnota, tím lépe. A právě zde nastupuje srovnání ceny a fyzikálního údaje.
Problematické rozhodování nastává, když musí být obvodové zdivo co nejtenčí, například při stavbě domu s malým půdorysem na malém pozemku. Pokud totiž použijeme příliš tenké zdivo, nevyhneme se vnějšímu zateplení a tím dosáhneme stejné tloušťky stěn jako v případě zdiva širšího. Do ceny zdiva ještě kalkulujte zdící maltu či jiný materiál. Promítnou se do celkové ceny zdění. Samozřejmě je ale pěna zdarma vyvážena vyšší cenou zdiva.
Ke konkrétním tvárnicím je vždy doporučena konkrétní zdící malta, lepidlo či pěna. Nelze je tedy nahradit tradiční maltou míchanou na staveništi z písku, cementu, vápna a vody.
Pórobetonové materiály i keramické bloky dosahují srovnatelných hodnot součinitele tepelné vodivosti, ale i pevnosti, s výjimkou pevnosti v tlaku (pórobeton ji má až násobně nižší). Stejně tak mají srovnatelné hodnoty difúze, proto lze při potřebě dodatečného venkovního zateplení použít stejné materiály - a tedy i stejně nákladné. Pórobeton však umožňuje výstavbu tenčích konstrukcí.
Zásadním kritériem se však může ukázat PRACNOST VÝSTAVBY. Pórobetonové tvárnice jsou považované za jeden z nejlépe zpracovatelných materiálů. Vystačíme si s jednoduchým nářadím - bloky lze snadno řezat obyčejnou pilou a navíc se při výstavbě setkáme s nejmenším množstvím vad. Je tak eliminován i výskyt nežádoucích tepelných mostů. Stavíme rychle a tedy s menšími náklady na pracovní sílu.
tags: #Ytong #nebo #cihly #srovnání #vlastností