Vyberte stránku

V současné době, kdy ceny energií turbulentně rostou a rapidně se mění i požadavky na energetickou účinnost staveb, je velmi důležité věnovat patřičnou pozornost zateplení stavby. K oblastem, kde dochází k významnému úniku tepla, patří bezesporu střecha. Tu můžete zateplit třemi způsoby, a to zateplením nadkrokevním, mezikrokevním a pod krokvemi. Správná tepelná izolace střechy je bezesporu klíčová součást pro energetickou účinnost celého domu. Zajišťuje komfort po dobu všech ročních období. Nemluvě o úspoře energie zateplením a ekologické udržitelnosti. V současnosti existuje hned několik druhů izolací, díky kterým toho můžete docílit. Mezi nejčastější volby patří nadkrokevní izolace a foukaná minerální vata.

Co je nadkrokevní izolace?

Nadkrokevní izolace je typ střešní izolace, která se umisťuje na krovy střechy, tedy nad krokve, zatímco běžně používané izolace se instalují mezi krokvemi. Izolace nad krokve umožňuje pokrýt celou střešní plochu, bez nutnosti zásahu do stávající konstrukce. Izolační materiál je umístěn přímo na krov, na který následně přijde střešní krytina. Tento způsob izolace je v posledních letech stále oblíbenější, a to zejména díky svým vlastnostem a výhodám. Chronologicky starší princip mezikrokevního a podkrokevního zateplení ustupuje dnes již standardním systémům nadkrokevních izolací.

Hlavní výhody nadkrokevního zateplení

  • Vynikající tepelná izolace a eliminace tepelných mostů: Jedním z nejvýznamnějších faktorů ve prospěch tohoto typu izolace je schopnost eliminace tepelných mostů. Izolace je umístěna přímo na krokve, čímž vytváří jednolitou tepelnou vrstvu - bariéru. U jiných metod bývají krokve příčinou tepelných mostů, neboť nejsou izolovány stejně jako zbytek střechy.
  • Úspora místa a estetické výhody: Nadkrokevní izolace nezabírá místo v podkroví a umožňuje ponechání odhalené stropní konstrukce. Zejména v případech, kdy chcete využít podkroví domů k bydlení a dům má spíše úzký půdorys, oceníte bezesporu každý centimetr místa navíc. V případě, že se rozhodnete pro nadkrokevní zateplení, můžete získat i desítky centimetrů prostoru navíc. Nadkrokevní zateplení je i velmi estetické. Oceníte jej především v případě, kdy chcete nechat v interiéru vyniknout dřevěné krovy, které již dodatečně zateplovat nemusíte. Není tak divu, že si jako první nadkrokevní zateplení oblíbili milovníci dřevostaveb.
  • Energetická úspornost: Co se týče energetické úspornosti nadkrokevního zateplení, není problém dosáhnout hodnoty prostupu tepla, která odpovídá pasivním domům, díky čemuž nejen ušetříte v zimě na vytápění. V létě ušetříte nemalé peníze za klimatizaci, protože v podkrovním prostoru bude velmi příjemně.
  • Rychlá instalace, vhodná i pro rekonstrukce: Instalace nevyžaduje zásah do vnitřních prostor ani zateplení mezi trámy. Při správném výběru je vlastní pokládka izolačních materiálů velmi jednoduchá a rychlá, což je bezesporu další výhodou nadkrokevní izolace.
  • Výborná akustická izolace: Další výhodou nadkrokevní izolace je pak bezesporu velmi vysoká akustická izolace, kterou oceníte nejen při prudkých letních bouřkách.

Nevýhody nadkrokevního zateplení

  • Vyšší náklady: Náklady na nadkrokevní izolaci jsou výrazně vyšší než u jiných druhů zateplení. Tento faktor je způsoben cenou materiálu a složitější montáží oproti tradičním způsobům zateplení.
  • Náročnost na konstrukci střechy: Střešní konstrukce by měla být navržena tak, aby unesla přidanou hmotnost izolační vrstvy.
  • Nelze ji instalovat dodatečně: Nadkrokevní izolaci lze instalovat pouze při stavbě domu anebo při rozsáhlé rekonstrukci celé střechy. Montáž nadkrokevní izolace nelze montovat dodatečně. Musí se instalovat současně se střešní krytinou.
  • Pracnější ošetření detailů: Je nutné pracnější ošetření detailů (napojení na komín apod.). V současné době se jako vhodné řešení volí obalení komínového tělesa do pěnoskla.

Materiály pro nadkrokevní izolaci

Pro nadkrokevní izolaci se používá řada různých materiálů. Vybírají se podle tepelných a izolačních vlastností. Mezi nejužívanější patří minerální vata v deskách, která je známá jako výborný tepelný a akustický izolant, a zároveň je odolná proti ohni. Dále můžete uvažovat o polystyrenových deskách, které jsou cenově dostupné a mají dobré izolační vlastnosti, nebo o deskách z polyuretanové pěny (PUR pěny), která je rovněž velmi efektivním izolantem s nízkou hmotností. Mnohem vhodnější jsou v tomto ohledu pevné desky z PIR či PUR pěny. Ty jsou vyrobeny ze samozhášivého materiálu, který má o něco menší součinitel tepelné vodivosti a tím i lepší tepelně izolační vlastnosti. Navíc na ně lze přímo položit pojistnou hydroizolaci, která se prošroubuje až do krokví.

PIR pěna je pak lepší volbou, protože se vyznačuje lepšími tepelně-izolačními vlastnostmi, má uzavřenou buněčnou strukturu a je tak nenasákavá, při vystavení ohni neukapává. V oblasti izolačních PIR desek je velmi oblíbená izolace od značky Gór-Stal, protože vyniká jednoduchou manipulací, perodrážkou po celém obvodu pro vyšší stabilitu konstrukce. Navíc má i skvělé vlastnosti v oblasti protipožární bezpečnosti, protože jsou samozhášivé.

Srovnání PIR desek a minerální vaty

Pěna PUR/PIR má podstatně lepší izolační vlastnosti než například minerální vata. Koeficient tepelné vodivosti PIR izolací je 0,024 W/m.K, kdežto minerální vata má koeficient tepelné vodivosti 0,040 W/m.K. To znamená, že pro zajištění stejného zateplení je potřeba téměř dvojnásobná tloušťka minerální vaty v porovnání s PIR izolací. Potřebný objem minerální vaty bude také mít pětkrát větší hmotnost. Hrubý přepočet mezi PIR deskou a minerální vatou je přibližně dvojnásobek. Například tl. 320 mm minerální vaty odpovídá zhruba tl. 160 mm PIR desky.

Čtěte také: Průvodce kotvením komínu v nadkrokevní izolaci

Minerální vata se vyrábí tavením čediče (kamenná vata) nebo křemenu (skelná vata). Vlákna materiálů jsou vyráběna v továrně, po tepelném vytvrzení ochlazena a nařezána na kusy, které potřebujeme - nejčastěji si vatu posléze koupíme již vyrobenou v rolích nebo deskách. Polyuretanová stříkaná chytrá PUR pěna na rozdíl od vaty není polotovarem a vyrábí se přímo na místě aplikace za dodržení přesných chemických procesů. Pěna vzniká při nástřiku, reakcí dvou tekutých složek, za dodržování optimální teploty a dalších faktorů. Vlastnosti pěny tak nejsou nijak ohroženy nevhodným skladováním či převozem.

Minerální vata je sice o poznání levnější, ale má omezenou životnost 10-15 let. Polyuretanové pěny na rozdíl od vaty prakticky neubývají (0,03% ročně) a životnost se proto pohybuje kolem několika desítek let. Ne nadarmo se proto pěna s nadsázkou nazývá doživotní izolací. Další výhodou stříkané izolace je také nulová potravinová hodnota. Na rozdíl od vaty by si na ní hlodavci a škůdci nepochutnali. Vysoké hygienické standardy a odolnost proti plísním jsou faktorem, který životnost materiálu výrazně prodlužuje.

Tabulka srovnání součinitele tepelné vodivosti (λ)

Materiál Deklarovaná hodnota λ (W·m-1K-1) Výpočtová hodnota λ při 50 % vlhkosti (W·m-1K-1) Výpočtová hodnota λ při 70 % vlhkosti (W·m-1K-1)
Minerální vata 0,036 0,052 0,060
Stříkaná PUR pěna 0,037 0,038 0,039

Při započtení průvzdušnosti se tepelný odpor konstrukce s minerální vlnou může zhoršit až o 50 %, dle intenzity proudění vzduchu (větru) a dle kvality protivětrné zábrany. Při započtení zvýšené vlhkosti vnitřního vzduchu 50 % a 70 % na součinitel tepelné vodivosti se může zhoršit o 36 až 57 %. Při 10 % nevyplnění či sednutí minerální vaty může být zhoršení součinitele prostupu tepla až o 90 %. V případě izolace měkkou pěnou dojde k vyplnění celého objemu.

Realizace nadkrokevního zateplení

Náklady na realizaci nadkrokevního zateplení jsou vyšší než u mezikrokevní izolací či izolací pod krokvemi, protože je jeho realizace náročnější. Izolaci je totiž nutné pokládat na bednění, které však není u dalších způsobů tepelné izolace krovů nutné. Toto bednění se označuje jako záklop. Záklop je následně nutné hydroizolovat, velmi často se používají asfaltové pásy, a to buď SBS modifikované asfaltové pásy nebo oxidované asfaltové pásy. Není tak možné na ni přímo pokládat materiály (pojistnou hydroizolaci, kontralatě a střešní krytinu).

V mnoha případech je nejvhodnější variantou sanace šikmé střechy vytvoření kompletní nové skladby se zateplením nad krokvemi. Postup je takový, že se na původní krokve položí plnoplošné bednění, na něj parotěsná vrstva, tepelná izolace z tuhých pěnových plastů (EPS nebo PUR/PIR) a doplňková hydroizolační vrstva. Nové vrstvy se přes kontralatě zakotví do stávajících krokví. Používají se k tomu systémové kotevní prvky (speciální vruty) s dostatečnou korozní ochranou. Původní tepelná izolace mezi krokvemi může zůstat nedotčená. Dál bude sloužit především jako akustická izolace (nová vrstva tepelné izolace její původní účinek potlačí). Původní parotěsnou vrstvu je vhodné perforovat, její funkci přebírá nový parotěs položený na bednění.

Čtěte také: Podrobnosti nadkrokevní izolace

Desky systémového nadkrokevního zateplení je možné položit přímo na stávající krokve. Rekonstrukce se provádí shora, bez zásahu do podkroví. Díky zámkovým spojům po obvodu desek lze systém položit nejen rychle, ale i neprodyšně, vzduchotěsně a bez tepelných mostů. To na staveništi přináší úsporu času. Nízká hmotnost desek (30 - 35 kg/m3) zase znamená, že nebude potřeba zesilovat krov. Díky vysoké pevnosti v tlaku zvládnou desky PUR/PIR zatížení, takže nejsou potřebné ani žádné dodatečné úpravy spodní konstrukce (např. bednění).

Tloušťka izolace a rosný bod

Minimální doporučená tloušťka je 160 mm, což zpravidla splňuje základní požadavky normy i doporučené hodnoty. Záleží na protokolu, který zpracuje energetický specialista. V případě nadkrokevního systému se nejčastěji pohybujeme mezi 180-200 mm. U podkrokevního systému jde o kombinaci minerální vaty a PIR desky - výsledná tloušťka závisí na typu minerální vaty vložené mezi krokve a na výšce vašeho krovu. Pro optimální tepelné ochrany a pohody dosáhnete při hodnotě součinitele prostupu tepla U ≤ 0,10 W∙m-2∙K-1, což je doporučená hodnota pro pasivní domy. Tato hodnota odpovídá tloušťce izolačního materiálu až 430 mm (tloušťka může být i menší v závislosti na druhu použitého materiálu).

Rosný bod je teplota, při které je vzduch nasycen vodní parou a začíná kondenzace. Ve skladbě střechy se pak jedná o vrstvu nebo místo, kde teplota materiálu klesne na tuto hodnotu a vodní pára se mění na vodu. V nadkrokevním systému tuto variantu kombinace s difuzně otevřeným materiálem nedoporučujeme. Pokud pod PIR izolací bude difuzně otevřený, tepelně-izolačně horší materiál, posuneme rosný bod směrem do interiéru.

PIR izolace obsahuje jádro, které posouvá rosný bod dále od interiéru. Při správném napojení PIR desek pomocí parotěsných pásek a pečlivém vyřešení všech detailů by nemělo docházet k úniku teplé vodní páry do skladby střešního pláště, a tím ani ke kondenzaci. Ve většině případů není dodatečná úprava nutná - PIR jádro je difuzně uzavřené a kašírované hliníkovou fólií. Ale je velmi důležité přelepit všechny spoje desek, kotvy a prostupy a také napojit pásky mezi PIR deskou a obvodovým zdivem.

U klasické PIR izolace to možné není, protože její jádro má 97 % uzavřenou buněčnou strukturu a je vždy kašírované hliníkovou fólií a zůstává difuzně uzavřené. Pokud chceme, aby krovy mohly tzv. „dýchat", je vhodné použít nadkrokevní izolaci, kdy je parozábrana umístěna mezi krovem a PIR deskou. Tím zajistíme, že „dýchání" krovů probíhá směrem do interiéru. U podkrokevní izolace je krov chráněn PIR deskami i parozábranou z interiérové strany a po bocích je obalen minerální vatou, která je difuzně otevřená. Z vrchní strany je proto vhodné použít maximálně prkenný záklop a střešní difuzní fólii s kontralatěmi, aby mohl krov „dýchat" směrem do exteriéru.

Čtěte také: Efektivní zateplení střechy

Teoreticky by tento způsob (parozábrana na spodní straně PIR desek) fungovat mohl, v praxi však není možné dokonale přelepit spoje PIR panelů v nadkrokevním systému na spodní straně PIR desek. Největší problém představuje napojení PIR panelů na obvodové konstrukce.

Kombinace izolací a rekonstrukce

Snížení tepelných ztrát až o 30 %. Zabraňte únikům tepla v zimě. Pro zateplení střech existují tři hlavní skupiny izolačních materiálů. Minerální izolace zahrnuje minerální vlnu a skelnou vatu. Obě varianty nabízejí výborné tepelně-izolační vlastnosti a vysokou požární odolnost. Syntetické izolace představují polystyren (EPS, XPS) a polyuretan. EPS je cenově dostupný a má nízkou nasákavost, XPS navíc nabízí vyšší pevnost v tlaku. Přírodní materiály tvoří například dřevovláknité desky, konopné vlákno nebo ovčí vlna. Výběr izolace se vždy odvíjí od konstrukce střechy, jejího využití a místních podmínek. Každý typ střechy má své specifické požadavky.

Sanaci šikmé střechy můžete provést z interiéru, bez zásahu do krytiny. Opačným případem je postup zvenčí, který má zase jen minimální dopad na interiér. Vedle těchto dvou postupů můžete samozřejmě provést ještě kompletní sanaci s odstraněním všech vrstev. Tato varianta je vhodná tehdy, když z nějakého důvodu musíte ponechat krytinu bez zásahů. Drtivou většinu šikmých střech opravují majitelé kvůli nedostatečné tepelné izolaci. Buď má malou tloušťku, nebo původní návrh nepočítal se snížením tepelně izolačního účinku tepelnými mosty. Při rekonstrukci jde tedy hlavně o to zvýšit tloušťku tepelné izolace skladby a opravit parotěsnou fólii. Mezi novou tepelnou izolaci mezi krokvemi a parozábranu je vhodné přidat plnoplošné bednění, ideálně z OSB desek. Výhodou tohoto postupu je, že rekonstrukce proběhne bez narušení provozu v podkroví. Při sanaci budou opravené parotěsné fólie, tepelné izolace, doplňkové hydroizolační vrstvy i nefunkční větrané mezery.

Při sanaci se pokládá tepelná izolace z minerální plsti mezi krokve a druhá vrstva je nad krokvemi. Aby střecha fungovala, musí difuzní odpor jednotlivých vrstev směrem ven klesat. Nadkrokevní izolaci z tuhých desek (EPS, XPS, PUR) je proto nutné posoudit, zda požadavek splňuje. Horní úroveň krokví se při zateplení mezi a nad krokvemi dostane do kondenzační zóny. Proto je nutné zajistit odvětrání vlhkosti zkondenzované v dřevěných prvcích. V praxi to znamená, že parotěsná fólie nemůže probíhat průběžně přes krokve. Také můžete použít speciální sanační parotěsné membrány, které lze přes krokve průběžně položit. Jejich ekvivalentní difuzní tloušťka se totiž mění v závislosti na okolní vlhkosti. Díky tomu fólie umožní postupné vyschnutí vlhkosti zkondenzované v dřevěných prvcích.

V současné době se jako vhodné řešení volí obalení komínového tělesa do pěnoskla. U klasické PIR izolace to možné není, protože její jádro má 97 % uzavřenou buněčnou strukturu a je vždy kašírované hliníkovou fólií a zůstává difuzně uzavřené. Pokud chceme, aby krovy mohly tzv. „dýchat", je vhodné použít nadkrokevní izolaci, kdy je parozábrana umístěna mezi krovem a PIR deskou. Tím zajistíme, že „dýchání" krovů probíhá směrem do interiéru.

Dotační programy

Lze na zateplení střechy získat dotaci? Zateplení střechy patří mezi nejefektivnější způsoby, jak snížit tepelné ztráty domu a ušetřit na nákladech za vytápění. Dobrou zprávou je, že na tuto investici můžete získat dotaci z programu Nová zelená úsporám. Rok 2025 přináší zásadní výhodu pro žadatele - dotace se vyplácí předem.

tags: #nadkrokevni #izolace #srovnani #vata #informace

Oblíbené příspěvky: