Plot, který má již svá nejlepší léta za sebou, nebo rozpadlá zídka na hranici dvou pozemků může vážně narušit jinak poklidné sousedské vztahy. Dráždí vás pohled na zchátralý plot na hranici se sousedovou zahradou, ale nechcete hradit veškeré náklady na opravu ze své kapsy? Druhá strana to možná vnímá stejně. Některé rodiny vedle sebe žijí po generace a dnes již dávno netuší, která z nich je právoplatným majitelem plotu.
Kdo je vlastník plotu?
Hlavním účelem plotu je rozhrada pozemků, a tedy také zamezování sousedských sporů o hranice pozemků. Někdy bohužel ale vzniká konflikt právě kvůli plotu. Jak je to s plotem mezi sousedy? Komu patří plot mezi sousedy? Kdo ho platí? Co říká občanský zákoník o plotu mezi pozemky? Rozhrada určuje, kde pozemek končí a kde začíná. Je to tedy ohraničení pozemku např. Spory o rozhradu byly dříve řešeny tzv. pravidlem pravé ruky.
Podle tohoto pravidla zodpovídáte za plot, který se při pohledu na pozemek směrem od veřejné komunikace nachází po vaší pravici. Jde však pouze o nepsané pravidlo, jehož dodržování není vymahatelné. A to dokonce ani tehdy, když sousedské tahanice přerostou v soudní spor. Někdy ale plot stojí dlouhá léta a ani jeden ze sousedů již neví, kdo je tedy jeho vlastníkem. Pokud tuto informaci nelze zjistit a sousedé se nedokáží domluvit, pak plot patří oběma a péče o něj je společná.
Práva a povinnosti spojené s vlastnictvím plotu
Jestliže však plot stojí na hranici obou pozemků, jedná se o rozhradu společnou. Za těchto okolností jsou majiteli plotu nebo zídky oba sousedé. Nezáleží na tom, kdo plot původně postavil. Namísto lidových pravidel zalistujte občanským zákoníkem. V zákoně č. 89/2012 Sb. v okamžiku, kdy znáte vlastníka rozhrady, hovoří zákon poměrně jasně: finance potřebné k opravě a údržbě musí zajistit on.
Společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby.
Čtěte také: Souhlas sousedů s plotem
V zákoně také najdete zmínku o tzv. dvojitých rozhradách, což jsou souběžné, na rozdílných pozemcích ležící ploty, zídky a tak dále. Podle § 1025 občanského zákoníku platí, že pokud je rozhrada dvojitá, každý ze sousedů udržuje svou část plotu svými náklady.
Pokud je plot na hranici dvou sousedských území a nelze určit jeho majitele, zpravidla jsou vlastníkem obě strany a předpokládá se podílení na nákladech a opravách. Jestliže ho ale jeden ze sousedů vybudoval na vlastní náklady, je výlučně jeho a musí se o něj řádně starat.
Stavba plotu a potřebná povolení
Plánujete oplotit pozemek, ale nevíte, jestli potřebujete nějaké povolení? Je vůbec na stavbu plotu stavební povolení nutné? Jaká může být maximální výška plotu? A musíte mít souhlas od sousedů? Přinášíme vám základní informace, které se hodí při plánování oplocení vědět.
Obecně platí, že stavba plotu, který nehraničí s veřejným prostranstvím, nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení. Nicméně, je nezbytné respektovat místní regulace a především sousedská práva vyplývající z občanského zákoníku. Vždy je doporučeno seznámit se s územním plánem obce a v případě nejasností konzultovat situaci s místně příslušným stavebním úřadem.
Kdy potřebujete stavební povolení?
Stavba plotu obecně tedy nepotřebuje žádné stavební povolení, ohlášení stavebnímu úřadu, rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. To však neplatí, existuje-li jedna nebo více z níže uvedených výjimek:
Čtěte také: Sousedské ploty
- Plot bude vyšší než dva metry.
- Oplocení hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi (včetně chodníku) nebo s veřejným prostranstvím.
- Oplocení se nachází v nezastavěném území nebo v zastavitelné ploše.
- Pozemek je v památkově chráněném území či v památkově chráněné zóně.
- Kvůli stavbě je potřeba udělat terénní úpravy nebo provést zemní práce.
- Pozemek je na území Prahy.
Pokud splňujete podmínky pro postavení plotu bez souhlasu a povolení, není potřeba ani souhlas vašeho souseda. Vždy je však lepší se sousedem udržovat dobré vztahy a před samotným výběrem plotu k domu, zahradě či parcele získat alespoň ústní souhlas. Pomůže vám to předejít spoustě nepříjemností, které by mohly nastat.
Pokud stavíte vyšší plot, je potřeba získat územní souhlas a k němu i souhlas souseda. Obecně zákon definuje plot jako rozhradu. Rozhradou může být kromě plotu taky zídka, potok či jiné rozdělení pozemků.
Postup v případě nesouhlasu souseda
Pokud chcete stavět plot přesně na hranici pozemku s rozdělením nákladů, a soused řekne ne, musíte jeho nesouhlas respektovat. A máte dvě možnosti, jak se situací naložit: Můžete plot posunout celý na vlastní pozemek a postavit ho na svoje náklady. V takovém případě sousedovo svolení nepotřebujete. Můžete podat návrh k soudu, aby sousedovi přikázal plot postavit. Má-li však rozhodnout ve váš prospěch, musí k tomu mít relevantní důvod (například se na vašem pozemku pohybují sousedova zvířata).
Péče o plot
I když ke stavbě plotu za standardních podmínek povolení nepotřebujete, následná péče o něj je vyhláškou nařízena. Proto doporučujeme starat se o plot průběžně. Výhodou drátěných, svařovaných a panelových plotů je do bezúdržbost co se týká nátěru. Může se ale stát, že je občas potřeba zapravit oděrky, aby plot nerezivel, doplnit chybějící kloboučky nebo lépe vypnout pletivo.
Ideální je domluvit se se sousedem, aby vás v případě potřeby pustil na svůj pozemek a vy jste mohli případné nedostatky opravit z obou stran. Jako vlastník plotu je za něj zodpovědný. Pokud by spadl a někoho zranil, odpovědnost je na vás. Stejně jako pokud byste se o plot nestarali a sousedovi by tím vznikly nějaké problémy (například by na jeho pozemek utekl váš pes), má právo po vás požadovat rekonstrukci plotu.
Čtěte také: Hrazení pozemků: Práva a povinnosti
Výběr plotu
Společným cílem bude pravděpodobně funkčnost plotu a to, aby se hodil do okolní zástavby. Jde o případy, kdy soused pozemek aktivně užívá, nikoli například o zpustlou zahradu nebo o parcelu čekající na svého majitele. Klasikou mezi ploty, která zapadne do prostředí a nebude dráždit okolí svou extravagancí, jsou čtyřhranná zahradní pletiva, svařované sítě nebo nižší varianty průmyslového oplocení.
U sousedských rozhrad se vám také pravděpodobně budou hodit stínící tkaniny, přírodní štípaný bambus nebo umělý živý plot. Protože co si budeme, zvědavé oči sousedů mohou nadělat zlou krev a není nad soukromí u bazénu, grilování nebo zahradničení.
Na hranici sousedských pozemků můžete vysázet také živý plot, jeho nevýhodou ovšem je, že roste dlouho. Živý plot (stromy či keře) musí být vysazen minimálně 1,5 metru od hranice sousedního pozemku. Pokud strom bude vysoký více jak 3 metry, musí být vysazen minimálně 3 metry od hranice pozemku. Z praktického (ne právního) hlediska bych u sázení bambusu doporučil vzdálenost 100 cm od hranice pozemku.
Závěr
Stavba plotu mezi sousedy se s novým stavebním zákonem stala v mnoha případech jednodušší, neboť nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení. Otevřená komunikace se sousedy může předejít mnoha nepříjemnostem a přispět k dobrým sousedským vztahům.
tags: #plot #mezi #sousedy #legislativa