Při plánování stavebních úprav, zejména zvýšení sedlové střechy pro zřízení dalších pokojů na půdě, je klíčové zohlednit existující elektrické vedení nízkého napětí (NN). Často se setkáváme s problémy, kdy je na střeše střešní konzola volného vedení, například ve výši cca 3 metry. Jelikož tato konzola je průchozí pro další domy, jiné napojení objektu je nereálné. V takových případech je nezbytné se řídit platnými normami a předpisy, které upravují minimální vzdálenosti elektrického vedení od stavebních konstrukcí a zajišťují bezpečnost osob.
Ochranná pásma a minimální bezpečné vzdálenosti
Ochranné pásmo zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu.
Ochranné pásmo pro venkovní vedení NN není stanoveno v metráži od krajního vodiče tak, jako je tomu u vedení VN nebo VVN. Je stanoveno pouze ochranné pásmo pro kabelová vedení NN, které je 1 m. Nicméně pro holé vedení NN se uplatňují další normativy, kde je přesně popsáno, jaká minimální odstupová vzdálenost od kde-čeho musí být dodržena. Vedení by mělo být chráněno před nebezpečným dotykem polohou, tzn. že by mělo být minimálně 2,7 m vysoko nad místem, kde je možné stát.
Podle PNE 330000-1 je výška živých částí nad stanovištěm nepřístupným laikům a osobám seznámeným 2,7 m, pro stanoviště přístupné laikům a osobám seznámeným 5 m. Předpokládá se, že na střechu může vstoupit i laik, proto je nutné dodržet vyšší vzdálenost. Konkrétní řešení problémů s vedením na střeše řeší tabulka 6.3 PNE 33 3302 ed. 3.
Za bezpečnou vzdálenost se k elektrickým vodičům nesmí kromě osob přiblížit ani nástroje pracovníků, mechanismy nebo předměty (i padající) ze staveniště.
Čtěte také: Jaká je minimální tloušťka betonové podlahy?
Historický vývoj norem pro ochranná pásma
Důležité je si uvědomit, že ochranná pásma stanovená dle dřívějších předpisů a výjimky z ustanovení o ochranných pásmech, udělené dle dosavadních předpisů, zůstávají zachována i po době účinnosti nových zákonů. Z toho vyplývá, že u všech stávajících elektrických zařízení je nutno respektovat dřívější vymezení ochranného pásma.
- Od 1.1.1958 platil zákon 79/1957 Sb., který ale neobsahoval konkrétní zmínku o šíři ochranného pásma.
- Na tento zákon navazuje vyhláška 80/1957 Sb., kde je uvedeno pásmo pro VN 10 m.
- Toto pásmo je v 153/1961 Sb. v lesních průsecích zmenšeno na 7 m. Mimo les však platilo pořád 10 m.
- Poté nastupuje zákon 222/1994 Sb., kde je již obecně uvedeno oněch 7 m.
- Od 1.1.2001 platí zákon 458/2000 Sb. (energetický zákon).
Existuje také druh vzdušného vedení VN s pracovní izolací, kde je ochranné pásmo 2 m.
Vzdálenosti od budov podle zrušené ČSN 33 3301:1997
V současné době neexistuje předpis nebo norma ČSN, které by řešily otázku vzdáleností elektrických venkovních vedení NN od neschůdných a schůdných částí budov a konstrukcí. Pro tyto účely se doporučuje držet se vzdáleností, které byly předepsány do roku 2007 v ČSN 33 3301:1997 (Stavba elektrických venkovních vedení se jmenovitým napětím do 52 kV).
A. Vzdálenosti od neschůdných částí budov a konstrukcí:
- Vodorovně (a): 1/100 vzdálenosti mezi místem přiblížení a nejbližší podpěrou, nejméně však 0,15 m, u vodivých budov a konstrukcí nejméně 0,35 m, u okapů a okapových svodů nejméně 0,15 m.
- Svisle (b): 0,6 m (při kontrole výpočtem) nebo 1 m (za obvyklých teplot při montáži bez kontroly výpočtem). U přípojek a připojených budov stačí vzdálenost b = 0,6 m (za obvyklých teplot bez kontroly výpočtem).
B. Vzdálenosti od schůdných částí budov a konstrukcí:
- Vodorovně (a): 2 m.
- Svisle (b): 3 m (jsou-li vodiče nad objektem) nebo 2 m (jsou-li pod ním, např. pod balkonem).
Kontrolu výpočtem není třeba dělat, není-li rozpětí pole v místě přiblížení větší než 20 m nebo není-li místo přiblížení od závěsu ve větší vzdálenosti než 1/10 rozpětí.
Od vnějšího horního okraje okenního otvoru alespoň 0,2 m, od postranních okrajů alespoň 0,5 m, pod oknem alespoň 1 m. Od těchto vzdáleností je možné odečíst hloubku uložení okenního rámu od venkovní stěny. Vodiče nemají být před oknem. Je-li to nevyhnutelné, musí být vzdáleny alespoň 2 m. Tam, kde vzhledem k okolnostem je nebezpečí nahodilého dotyku při normálním používání objektu, je třeba uvedené vzdálenosti přiměřeně zvětšit.
Čtěte také: Jaká je minimální tloušťka betonové podlahy?
Při zřizování elektrických přípojek nízkého napětí, obzvláště ze závěsných kabelů a izolovaných vodičů, je potřeba dodržet minimální výšky od země: u silnic I. a II. třídy - 5,5 m, u silnic III. třídy - 4,5 m, u cyklistických stezek a chodníků - 4 m. Vodiče přípojek nesmějí ohrožovat bezpečné používání těchto objektů a nesmějí být vystaveny nebezpečí poškození. Běžné udržování objektů se nepovažuje za normální používání.
Stavební úpravy a souhlas distributora
Jedná-li se o distribuční soustavu, budete moci veškeré úpravy provádět pouze se souhlasem distributora a případné náklady na úpravu distribuční soustavy budete hradit vy. Veškeré požadavky budou obsaženy ve vyjádření. Se "zvyšováním" pouličního vedení NN na střešnících, kvůli nadstavbám domů, jsou obecně velké problémy. Už bylo vidět mnoho případů, kdy se to jako "nějak" vyřešilo, ale řešení nakonec nevyhovovalo beze zbytku ani dotčenému zákazníkovi, ani distributorovi (dodatečně zaizolované vodiče, prověšení přes střechu apod.).
Typy elektrických přípojek NN
Elektrická přípojka je specifickým případem rozvodu elektřiny. Dle PNE 33 0000-1 ed. 3 a ČSN EN 50423-3 se přípojky dělí na několik typů. Přípojkové skříně se z hlediska způsobu osazení řeší: pro zapuštění do zdiva, k montáži na sloup venkovního vedení, jako volně stojící - osazené do pilířů, pro montáž na povrch stěny.
Přípojky se v zásadě rozdělují na:
- Přípojky ze závěsných kabelů a izolovaných vodičů.
- Přípojky z holých vodičů (používají se jen při opravách stávajících přípojek z holých vodičů).
Přípojky ze závěsných kabelů a izolovaných vodičů
Jde o dva technologicky odlišné způsoby montáže:
Čtěte také: Požadavky na minimální tloušťku betonu
- Přípojky ze závěsných kabelů typu AYKYz, tj. lanem ve společném plášti.
- Přípojky s izolovanými vodiči (např. AES, PAS).
Při montáži závěsných kabelů je důležité dbát na to, aby se nepoškodila jejich izolace. Vodiče se vždy upevňují na podpěrné body (sloupy, konzole, střešníky apod.) bez ohledu na podklad upevnění. Odpadá nadbytečný průřez stromů v zahradách a sadech. Minimální vzdálenost od okrasných stromů je 0,5 m, od lesních porostů 0,3 m - viz ČSN 33 3301 čl. 12.8.
Kabel odpláštíme až v přípojkové skříni. Vstup kabelu do zdi je vhodné opatřit odkapávacím kroužkem ze samolepicí izolační pásky.
Přípojky izolovanými vodiči AES a PAS
Přípojky izolovanými vodiči AES a PAS jsou vedení nízkého napětí provozovaná v České republice s řadou výhod. Tyto výhody zahrnují menší ochranné pásmo (není nutný zásadní průklest vegetace), snížené nebezpečí úrazu elektrickým proudem, menší (v některých případech i nižší) mechanické namáhání podpěrných bodů vedení a síťových konzol, a nižší nároky na údržbu. Další výhodou je, že lze tato zařízení pracovat se zvýšenou bezpečností a je možné připojovat i odpojovat odběry metodou prací pod napětím.
Připojovací svorky pro izolované vodiče AES/PAS jsou uváděny v katalozích výrobců těchto příslušenství. Pro holé vodiče se v současnosti připojovací svorky nepoužívají.
Přepěťová ochrana a hromosvod
Ochrana proti přepětí bude prováděna systémem kaskádové ochrany dle IEC 1312-1 s přihlédnutím k IEC 664. Tyto požadavky jsou shrnuty do tuzemské normy ČSN EN 33 04 20.
Na vstupu do budovy budou instalovány svodiče bleskového proudu - přepěťová ochrana třídy B. Je nutné, aby přenosová schopnost těchto prvků nebyla nižší než 100 kA.
Druhý stupeň přepěťové ochrany - třídy C bude osazován do podružných rozvaděčů. Použitý prvek musí disponovat propustností minimálně 5 - 20 kA při definované rázové vlně 8 kV/20 mikrosekund. Je nutné respektovat minimální vzdálenost mezi 1. a 2. stupněm, kritickou vzdálenost stanovuje výrobce. Při aplikaci ochran v podkritické vzdálenosti musí být délka vedení uměle prodloužena omezovací impedancí o hodnotě 7 mikroHenry.
Třetí stupeň přepěťové ochrany - třídy D je součástí zásuvek NN. Jedná se o varistorovou přepěťovou ochranu kombinovanou se síťovým filtrem. Tato ochrana je požadována u zásuvek pro napájení datových a telekomunikačních přístrojů.
Hromosvodní zařízení bude navrženo dle ČSN 34 13 90 a norem navazujících. Je nutné, aby návrh byl kontrolován metodou valící se bleskové koule. Volba materiálu hromosvodu je ovlivněna rozsahem rekonstrukce stavby, u nových staveb a rozsáhlých rekonstrukcí střešního pláště je upřednostněna aplikace měděných prvků. Mimořádný důraz je kladen na kvalitu uzemňovací soustavy.
Z hlediska hromosvodu je plechová střecha úplně nevhodná, je nutné zvážit vhodná řešení.
Tabulka: Ochranná pásma nadzemního vedení elektrizační soustavy
Zákon č. 458/2000 Sb. § 46, odst. 3 stanovuje následující ochranná pásma:
| Typ napětí | Typ vodiče | Vodorovná vzdálenost od krajního vodiče na obě strany |
|---|---|---|
| nad 1 kV a do 35 kV včetně | vodiče bez izolace | 7 m |
| nad 1 kV a do 35 kV včetně | vodiče s izolací základní | 2 m |
| nad 1 kV a do 35 kV včetně | závěsná kabelová vedení | 1 m |
| nad 35 kV do 110 kV včetně | 12 m | |
| nad 110 kV do 220 kV včetně | 15 m | |
| nad 220 kV do 400 kV včetně | 20 m | |
| nad 400 kV | 30 m | |
| závěsné kabelové vedení 110 kV | 2 m | |
| zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence | 1 m |
tags: #minimalni #vzdalenost #elektrickeho #nn #vedeni #nad