Vyberte stránku

Minimální sklon plechové střechy je jedním z nejdůležitějších parametrů, které byste měli zohlednit při plánování nové střechy nebo při rekonstrukci stávající konstrukce. Právě sklon střechy totiž ovlivňuje nejen samotný výběr vhodné plechové krytiny, ale i její funkčnost, životnost a odolnost vůči povětrnostním vlivům. V tomto článku vám specialisté z firmy STATO krok za krokem ukážou, jak správně určit sklon plechové střechy, jaký je doporučený minimální sklon dle typu střešní krytiny a co všechno může tento parametr ovlivnit. Poradíme vám také, na jaké chyby si dát při návrhu střechy pozor, ať už plánujete pokrýt dům, přístřešek nebo halu.

Důležitost sklonu střechy a výběr krytiny

Vybrali jste novou střešní krytinu, ale nevěnovali přitom velkou pozornost sklonu střechy? Pak se můžete v budoucnu dostat do velkých problémů. Vlhkost v podkroví a v konstrukci střechy - za tím vším může stát nevhodně vybraná střešní krytina v závislosti na sklonu střechy. Volba střešní krytiny závisí i na sklonu střechy. Každý výrobce testuje, v jakých sklonech může být daná střešní krytina bez problému použita. Mezi krytinami jsou v tomto ohledu značné rozdíly. Nízký sklon střechy vám pak může výrazně omezit výběr střešní krytiny.

Sklon střechy je vzdálenost mezi horizontálním segmentem budovy a horní částí střechy. V dokumentaci se měří ve stupních nebo v procentech. Sklon střechy udává, jak prudká nebo plochá střecha je. Vyjadřuje se buď ve stupních (°), nebo v procentech (%). Například střecha se sklonem 10° je více plochá než ta, která má 30°. Špatný výpočet sklonu střechy může vést k nesprávnému odvodu vody (což následně způsobí zatékání a poškození střešních materiálů), zvýšení zatížení střechy sněhem a ledem (riziko poškození a dokonce zničení) a problémům s energetickou účinností (přehřívání v létě nebo tepelné ztráty v zimě).

I přes varování spousta lidí neuposlechne a použije nevhodnou krytinu pro daný sklon. O pár let později pak situaci pozdě řeší a kvůli nevhodnému použití krytiny nemají nárok na plnění záruky od výrobce. Řešením je pak většinou kompletní rekonstrukce střechy. Někteří výrobci navíc zkracují záruku, pokud krytinu použijete na střechu s jiným sklonem, než je doporučeno.

V neposlední řadě pamatujte, že sklon střechy ovlivňuje i množství místa v podkroví. Na to je dobré brát zřetel zejména tehdy, pokud budete podkroví využívat jako obytnou místnost. Ať už řešíte sklon střechy u zděného domu, nebo dřevostavby, volíme ho dle dvou hlavních aspektů. Jedním z nich je fakt, zda a jak se bude využívat prostor pod střechou (půda k ukládání věcí, obytné podkroví atd.), druhým je střešní krytina, kterou chcete použít. Většinou se to řeší opačně, tedy podle sklonu se vybírá krytina, ale každopádně jdou tyto dva faktory ruku v ruce. Jednoduše proto, že když zvolíte nekompatibilní krytinu, bude vám do střechy zatékat.

Čtěte také: Jaká je minimální tloušťka betonové podlahy?

Typy střech dle sklonu

Střechy se podle sklonu rozdělují na ploché, šikmé a strmé.

  • Ploché střechy: Sklon ploché střechy je do 5°. Ploché střechy jsou definovány sklonem do 5°, nicméně sklon u plochých střech je zvykem uvádět v %, kde tedy např. 5° = 8,75%. Pro minimální sklon doporučujeme navrhovat střechy od 3°. U střech se sklonem menším jak 3° je riziko vzniku kaluží. Obecně se za ploché považují všechny střechy se sklonem do 5°. Důvodem je riziko vzniku kaluží. Proto je minimální možný sklon střechy 1° (1,7 %). Na rodinných domech se ploché střechy moc často nevidí, protože nedávají žádnou možnost půdního prostoru. Další jejich nevýhodou je velmi omezená paleta střešních krytin.
  • Šikmé střechy: Střecha se sklonem 5-45° se nazývá šikmá. Šikmé střechy se dělí podle tvaru, nejběžnějším typem je sedlová. Přestože patří do kategorie se spádem od 5°, optimální minimální sklon sedlové střechy by měl být 35°. Dalším oblíbeným šikmým typem je střecha pultová. Její realizace je ještě jednodušší než u sedlové střechy, ale má tu nevýhodu, že nelze použít jakoukoliv krytinu. Opět musíte vycházet ze sklonu pultové střechy, který bývá spíše menší, a tím více limitující z hlediska krytiny. Nicméně u moderních rodinných domů, chat a pergol jsou celkem běžné.
  • Strmé střechy: Strmé střechy jsou velmi odolné proti dešti a sněhu, protože ty se na nich neudrží. Nicméně i u těchto střech je nutné myslet na sněhové zábrany. Maximální možný úhel je 45° (což se rovná 100 %).

Sklon střechy pro různé typy krytin

Je zřejmé, že není možné generalizovat, jaký má daná krytina bezpečný/minimální sklon střechy. Vše závisí na výrobci i modelu dané krytiny, a proto je třeba nastudovat technické listy vámi vybraných modelů nebo kontaktovat odborníky. Nejmenší spád umožňuje střecha plechová, na druhém konci pomyslné stupnice pak leží pálené střešní tašky, se kterými můžete jít až na 90°.

Plechové krytiny

Plechové krytiny mají všeobecně nižší bezpečné sklony než skládané taškové krytiny. Rozpětí bezpečných sklonů u plechových střešních krytin se pohybuje v rozmezí 6-14°. Ruukki Classic uvádí minimální sklon od 6°.

V České republice se pro zastřešení soukromých domů nejčastěji používají tři typy plechových materiálů: plechové panely se stojatou drážkou (střešní krytina se stojatou drážkou), střešní klikové panely a plechové tašky. Každý z uvedených materiálů má své vlastní charakteristiky.

  • Střešní falcovaná krytina se stojatou drážkou: Skládá se z plechů, které jsou navzájem spojeny pomocí speciálních záhybů (vlastně ohybů) ve stojaté nebo ležaté poloze. K výrobě plechů se používá ocel, hliník, měď a zinek-titan. Účelem záhybů je zajistit vzduchotěsnost a v důsledku toho i trvanlivost. Z hlediska sklonu střechy je tato krytina poměrně univerzální. Lze ji použít jak pro ploché střechy s minimálním sklonem 3-5°, tak pro střechy s velkým sklonem. Maximální výhody však materiál vykazuje při doporučeném sklonu 7-15°, který zajišťuje rychlý odtok vody a snižuje riziko hromadění nečistot a ledu na střeše. Falcovaná krytina je ideální pro nízké sklony. Na moderních domech s nízkým sklonem nejlépe funguje falcovaná krytina, která odolá i minimálnímu spádu, pokud řemeslníci správně provedou oplechování a použijí kvalitní podklad.
  • Střešní Klik panely: Jsou vyrobeny z ocelových nebo hliníkových plechů, které jsou vzájemně spojeny pomocí klikových spojů. Těsnost hotové krytiny je dostatečná pro většinu klimatických podmínek. Pro zajištění účinného odvodnění a v důsledku toho i trvanlivosti střechy je důležité zvolit minimální sklon střechy 10-15°. Optimální rozsah je 20-30°. Pomocí dodatečných upevňovacích prvků lze střechu z Click panelů instalovat i pod úhlem 45°.
  • Plechové tašky: V ČR oblíbená plechová střešní krytina, která imituje vzhled klasických tašek, ale je vyrobena z kovu (oceli, hliníku nebo mědi). Plechová střešní krytina jsou navíc pokryty plastisolem, puralem nebo polyesterem pro dodatečnou ochranu proti UV záření a mechanickému poškození. Minimální sklon střechy je 12-14°: jinak nebude možný účinný odvod vody. Pro jednoplášťovou plechovou střechu je optimální úhel 20° až 30°, zatímco pro sedlovou střechu je rozsah širší - 20-45°. U modulových plechových tašek je minimální doporučený sklon obvykle vyšší, a to od 14° výše.
  • Trapézové plechy: Pokud zvažujete pořídit pro svoji střechu trapézové plechy, minimální doporučený sklon je obvykle mezi 5° až 10°, podle výšky profilu a délky střešní roviny. Trapézové plechy lépe fungují při vyšším sklonu, protože se kotví skrz profil a potřebují dostatečný přesah, aby voda bezpečně odtékala. Na klasických sedlových střechách s vyšším sklonem bývá ideální volbou trapézový plech.

Další typy krytin

  • Pálené střešní krytiny: Většina pálených střešních krytin má bezpečný sklon od 30°. Ovšem vždy záleží na výrobci a modelu střešní tašky. Např. u pálené tašky Bramac Rubín 9 či Smaragd výrobce uvádí pokládku na střechy už od 16° sklonu. V případě, že je návrhový sklon střechy nižší než 10°, nedoporučuje se použití pálených nebo betonových krytin, a to bez ohledu na konstrukční řešení DHV.
  • Betonové střešní tašky: Většina betonových střešních tašek má bezpečný sklon střechy od 22°. V případě, že je návrhový sklon střechy nižší než 10°, nedoporučuje se použití pálených nebo betonových krytin, a to bez ohledu na konstrukční řešení DHV.
  • Maloformáty: Maloformáty mají zpravidla bezpečný sklon od 22°, podobně jako tašky. Příkladem maloformátové krytiny pokládáné od sklonu 22° je např. Výrobce vláknocementových šablon Cedral (dříve Eternit) dovoluje pokládku již od 22° bezpečného sklonu střechy. U výrobce Cembrit je to poté od 30°, kdy se hodnota bezpečného sklonu může zvyšovat v závislosti na klimatické oblasti.
  • Asfaltové šindele: Asfaltové šindele mají všeobecně bezpečný sklon střechy od 15°.
  • Asfaltové pásy a plastové fólie: Asfaltové pásy a plastové fólie by měly mít min. sklon 3 %. Běžně se však pokládají i na 2 %, což může znamenat problém v budoucnosti. Na střeše pak vznikají kaluže a podobné nešvary. Plastové fólie, jejichž pokládka je přeci jen jednodušší, tudíž i rychlejší.

Faktory ovlivňující úhel sklonu střechy

Pro výpočet správného sklonu střechy je důležité zohlednit několik faktorů - jak estetických, tak čistě praktických. Mezi ně patří např.:

Čtěte také: Jaká je minimální tloušťka betonové podlahy?

  • Klimatické podmínky: V oblastech s vysokými srážkami je důležité zabránit hromadění vody nebo sněhu, a tím i případnému poškození konstrukce. To platí zejména pro sníh. V takových případech se navrhuje strmý sklon střechy. V oblastech se silnými větry se naopak doporučuje méně strmý sklon: snižuje se tím zatížení střešní konstrukce. V úvahu je třeba brát také vlhkost: některé úhly sklonu podporují lepší větrání, což následně zabraňuje vzniku plísní a hub. V oblastech s častými přívalovými dešti, silným větrem nebo sněhovou nadílkou má zásadní význam správně přizpůsobit sklon plechové střechy tak, aby voda i sníh bez problémů odtékaly. V horském nebo chladném podnebí zvolte vyšší sklon, který ulehčí střešní konstrukci a zabrání hromadění sněhu.
  • Funkčnost: Pokud má být podkroví využíváno jako půda, je nezbytné, aby sklon umožňoval dostatečně vysoký strop. Je možné, že na střeše vznikne rekreační prostor, v takovém případě by měl být co nejrovnější.
  • Architektonický styl: Pokud je úkolem postavit dům v určitém stylu, měli byste věnovat velkou pozornost estetickým požadavkům, včetně některých střešních prvků. Vzhled stavby často předurčuje, jaká krytina a sklon budou nejvhodnější. Moderní domy s minimalistickým designem často využívají nižší sklony a hladké plechy, které podtrhnou celkový vzhled.
  • Materiál: Různé střešní krytiny mají své optimální úhly sklonu, které jsou dány jejich technickými vlastnostmi.
  • Způsob pokládky a kotvení: Při výběru vhodné krytiny záleží mimo jiné i na způsobu její pokládky a kotvení. Trapézové plechy lépe fungují při vyšším sklonu, protože se kotví skrz profil a potřebují dostatečný přesah, aby voda bezpečně odtékala. Naopak falcovaná krytina zvládne i nižší sklony, ale vyžaduje přesné provedení spojů. U nízkého sklonu se vždy vyplatí použít těsnicí pásky, pečlivě provést překrytí a zajistit dostatečný spád do okapu.
  • Typ podkladu: Dalším důležitým faktorem je typ podkladu, na který se plechová krytina instaluje. Plné bednění zajišťuje rovný a pevný podklad, což je ideální hlavně pro střechy s nízkým sklonem nebo při použití falcovaných plechů.

Výpočet a měření sklonu střechy

Výpočet sklonu střechy je naštěstí velmi jednoduchý. Pokud již máte hotovou alespoň střešní konstrukci nebo chcete provést měření u stávající střechy, pomůže vám vodováha s úhloměrem nebo některá mobilní aplikace, která dokáže změřit úhel dané střechy. Mezi nejznámější patří aplikace LVL Nástroj: Měření úhlů, Clinometer + bubble level nebo například Úroveň bublin.

Pokud nevlastníte chytrý telefon, připravte si vodováhu a metr. Vodováhu přiložte k nadezdívce v místě, kde kolmá stěna přechází v šikminu. Změřte vzdálenost od konce vodováhy k šikmé ploše (svislá délka). Naměřené údaje zadejte do vzorečku pro výpočet úhlu v pravoúhlém trojúhelníku (výpočet úhlu střechy). Teď musíte výsledek ještě převést na stupně pomocí goniometrické funkce tan-1. K výpočtu budete na 100 % potřebovat chytřejší kalkulačku, popř. chytrý telefon s kalkulačkou. Čím delší vodováha, tím přesnější výsledek, ale rozhodně si kvůli tomu nemusíte běžet koupit dvoumetrovou vodováhu, zvládnete to i s kratší. Ať už si vyberete kteroukoliv metodu, jak změřit sklon střechy, vždy měřte alespoň na třech různých místech, abyste si výsledek ověřili, popř. spočítali průměr.

Matematický výpočet sklonu střechy

Jak matematicky vypočítat sklon střechy? Budete potřebovat následující údaje:

  • Výška střechy (H): svislá vzdálenost od základny střechy (vrcholu zdi) k nejvyššímu bodu střechy (hřebenu).
  • Délka sklonu (L): vodorovná vzdálenost od základny střechy ke svislému průmětu nejvyššího bodu střechy.

Sklon střechy (k) je poměr výšky stoupání (H) k vodorovné délce (L). Konkrétní hodnotu získáte tak, že výšku vydělíte délkou a vynásobíte 100. To znamená:

k = (H : L) * 100

Čtěte také: Požadavky na minimální tloušťku betonu

Pomocí tohoto vzorce získáte výsledek v procentech. Nejčastěji se sklon střechy v procentech používá ve stavebních výkresech.

Příklad:

  • Výška střechy (H) - 2,75 m
  • Délka svahu (L) - 10 m
  • k = (2,75 : 10) * 100 = 27,5 %

Pokud již máte připravenou procentuální hodnotu, použijte níže uvedenou tabulku pro získání informace ve stupních.

Sklon (%) Sklon (°)
1,7 1
3 1,72
5 2,86
6 3,43
7 4,00
8,75 5
10 5,71
12 6,84
14 7,97
15 8,53
16 9,09
20 11,31
22 12,41
25 14,04
27,5 15,38
30 16,70
35 19,29
45 24,23
100 45

Normy pro navrhování střech v ČR

Od listopadu 2020 je účinná trojice norem řady ČSN 73 1901 Navrhování střech, která nahradila předchozí normu se stejným třídicím znakem z roku 2011. První část souboru norem týkajících se navrhování střech uvádí základní ustanovení pro všechny typy a sklony střech, bez rozdílu použité střešní krytiny. Platí pro střechy, střešní terasy, balkony, lodžie, přístřešky, markýzy, koruny atik a zdí, římsy a navazující vodorovné konstrukce pod úrovní přilehlého terénu, shora ohraničující podzemní části budovy. Pro památkově chráněné budovy a změny dokončených staveb platí norma přiměřeně. Norma obsahuje obecné zásady pro navrhování střech. Zásady pro provádění střech nejsou předmětem této normy.

Text normy obsahuje základní výčet zatížení a namáhání působících na střechy, dále požadavky na vlastnosti střech a zásady pro návrh střech. Dále norma stanoví doporučený obsah a rozsah projektové dokumentace střech, včetně zásad běžné údržby a užívání střech a dále zásady kontrol. Část 1 obsahuje základní informace pro projektanty o navrhování střech, přesnou terminologii vrstev střechy a dalších pojmů. V normě přibyla část stanovující doporučený obsah projektové dokumentace střechy ve stupni pro stavební povolení a ve stupni pro provádění staveb.

Základní výši bezpečných sklonů určují Pravidla Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů, ovšem výrobce je u konkrétního modelu může změnit i podkročit. Záruku v takovém případě nese výrobce. Existuje také pojem „minimální sklon střechy“. Odborníci určují, při jakém sklonu je bezpečné střechu instalovat, pokud jsou dodatečně použity speciální prostředky pro nízké sklony (například bezpečnostní vrstva zvýšené těsnosti). Běžně se také používá pojem „bezpečný sklon střechy“, kterým se rozumí úhel, při kterém je střecha bezpečná bez použití speciálních prostředků.

Definice v normách ČSN 73 1901

V terminologii normy z definicí vrstev střechy vypadlo druhové přídavné jméno vodotěsnicí, které uživatele předchozí verze normy mohlo mást, zda se jedná o vrstvy, které jsou určené k „těsnění proti vodě“, nebo je „těsnost“ jejich vlastností, a to obecně nebo proti vodě ve vybraných skupenstvích nebo hydro-fyzikálních namáháních. Definice byly zcela přepracovány. Např. střešní krytina je nyní definována jako horní vrstva střechy plně vystavená vnějšímu prostředí, skládaná střešní krytina je vrstva střechy plně vystavená vnějšímu prostředí, zajišťuje odvod vody sklonem…atd. Doplňková hydroizolační vrstva je hydroizolační vrstva, která zachycuje a odvádí vodu a polétavý sníh proniklé z výše položené skládané vrstvy.

Tato norma stanoví specifické požadavky pro navrhování střech, pokud jejich skladba obsahuje skládanou střešní krytinu, a pro navrhování souvisejících konstrukcí. Norma stanoví specifické požadavky pro navrhování střech bez ohledu na jejich sklon, pokud jejich hydroizolační konstrukce obsahuje povlakovou hydroizolaci, a pro navrhování souvisejících konstrukcí. Norma obsahuje specifické zásady pro navrhování střech s povlakovými hydroizolacemi. Zásady pro provádění střech s povlakovými hydroizolacemi nejsou předmětem této normy.

Norma nově předepisuje, že sklon střechy s povlakovou krytinou by měl být větší než 3 % (oproti dříve zažitým 2 %). Jde ale o sklon samotné krytiny. Novinka je také v předpisu pro spádování žlabů. Norma pamatuje i na navazující konstrukce a podpůrné konstrukce dalších zařízení umístěných na střeše. Navržené řešení střechy včetně konstrukčních detailů a návaznosti vrstev musí být proveditelné, v průběhu provádění kontrolovatelné, opravitelné a musí umožňovat běžnou údržbu.

Třetí část normy řeší provizorní povlakovou hydroizolaci zajišťující po dobu provádění střechy zachytávání a odvádění vody mimo konstrukce objektu. Pokud tato vrstva slouží v průběhu provádění jako provozní vrstva pro např. dopravu a skladování materiálu, lze ji později zabudovat do skladby, např. Pojistná hydroizolační vrstva, která se provádí z důvodu ochrany interiéru a vrstev střechy před vodou pronikající hlavní hydroizolační vrstvou v případě její poruchy nebo vady, musí být ve spádu a odvodněna do samostatného odvodňovacího prvku. V rámci tohoto odvodňovacího prvku se doporučuje řešit signalizace přítomnosti vody, tedy poruchy hlavní hydroizolační vrstvy. Potrubí by také mělo být opatřeno zpětnou klapkou, aby v případě ucpání odpadního potrubí nebyla naplněna skladba střechy stoupající vodou. Pojistná hydroizolace se nemá odvodňovat a spádovat ke spodnímu dílu vtoku hlavní hydroizolační vrstvy. V rámci revize normy přibyla ve třetí části příloha A. Ta obsahuje vodítko pro návrh hydroizolačního systému v závislosti na návrhovém namáhání vodou a na požadavku na ochranu objektu. Např. zvýšená ochrana může být požadována u muzea, galerie, archivu, nemocnice apod., tedy tam, kde by při havárii a zatečení vody došlo k nenahraditelným škodám.

Ploché střechy pro dlouhodobě spolehlivé fungování hydroizolace potřebují dostatečný spád. Dříve používané ploché střechy bez spádu, nebo minimálním spádem do 1%, se neosvědčily. Vlivem geometrie stavby a dotvarování konstrukce vždy docházelo ke vzniku tzv. Podle ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení se kaluže tvoří při sklonu povrchu střechy do 3%. Tento spád je v řadě případů (rozlehlejší objekty) těžko dosažitelný, z tohoto důvodu je možno doporučit kompromisní spád 2% (např. dle německých předpisů se ploché střechy se spádem pod 2% považují za střechy zvláštní).

Pokud plánujete plochou střechu se sklonem menším jak 3°, ujistěte se, že sklon hydroizolační vrstvy dostatečně zajistí odtok vody. Tento sklon by nikdy neměl být menší než 1°. Spádování pomocí desek MW se provádí zpravidla ve spádu 2%, ale na zakázku jde provést jakýkoliv spád do 15%. V nabídce jsou spádové desky se spádem v jednom směru, ale i klíny se spády ve 2 směrech, které se s výhodou používají při vyspádování úžlabí, nebo pro tzv. Sklon hydroizolační vrstvy u plochých střech by neměl být menší než 1 %.

Doporučení pro návrh a rekonstrukci střechy

Příliš malý sklon plechové střechy může způsobit hromadění vody nebo sněhu, což zkracuje životnost plechové střechy. Čím nižší je sklon střechy, tím větší jsou nároky na přesnost montáže, použití kvalitních podkladních vrstev a důsledné těsnění spojů. Při výběru vhodné plechové krytiny se vždy vyplatí zohlednit sklon střechy a konkrétní potřeby stavby.

Při výběru střešní krytiny proto nestačí řídit se pouze vzhledem nebo cenou. Každý typ plechu má svá technická omezení a doporučený sklon, který se vyplatí dodržet. Čím delší je střešní rovina, tím důležitější je dostatečný sklon pro efektivní odvod vody. Ano, u složitějších střech se běžně kombinují různé sklony. Správně zvolený sklon střechy ovlivňuje nejen odvod vody a odolnost proti povětrnostním vlivům, ale i výběr samotné plechové krytiny. Každý typ střechy má jiné nároky, a proto se vyplatí znát minimální požadavky a kombinovat je s technickými možnostmi konkrétní stavby.

V nejhorších případech se chyby musí řešit úplnou rekonstrukcí střechy, proto doporučujeme přistupovat k této problematice s maximální opatrností. Naše firma STATO pomáhá zákazníkům po celé České republice s výběrem a dodávkou kvalitních plechových krytin i trapézových plechů pro střechy všech tvarů a sklonů. Nechte si poradit s výběrem správné krytiny pro váš projekt. Kontaktujte nás a získejte řešení na míru včetně přesných délek, profilů a technické podpory.

tags: #minimalni #sklon #plechove #ploche #strechy #norma

Oblíbené příspěvky: