Při stavbě modulových kolejišť, ať už pro domácí použití nebo klubová setkání, je jedním z klíčových aspektů správné a spolehlivé napojení kolejí mezi jednotlivými moduly. Tato problematika zahrnuje jak mechanické, tak elektrické propojení a vyžaduje pečlivost a dodržování určitých standardů.
Obecné principy spojování kolejí
Spojení kolejí mezi moduly se zpravidla neřeší mechanickým spojením samotných kolejnic. Koleje jsou ukončeny cca 0,1 mm nebo několik desetin milimetru před koncem modulu tupým řezem a s kolejí dalšího modulu se nijak mechanicky nespojují. Samozřejmě je nutné mít kolejnicové pruty na koncích pevně přichycené do čela rámu modulu, aby nedošlo k jejich posunu. Po elektrické stránce se moduly propojí kabely.
Typy kolejišť a jejich specifika
Je důležité rozlišovat, zda se jedná o kolejiště rozdělené na díly kvůli manipulaci, nebo o moduly určené pro klubová setkání, protože přístup k jejich propojení se liší.
- Kolejiště rozdělené na díly pro manipulaci:
V tomto případě je cílem, aby vlaky bez problému projížděly z jednoho dílu na sousední. Koleje se ukončí desetinu nebo několik desetin před rozhraním. Koleje se tady elektricky ani mechanicky nespojují. K tomu slouží propojovací kabely pod panelem. Způsobů je řada, například banánky, konektory Cannon a podobně. Pokud jde o mechanickou návaznost, je jen třeba dbát, aby nedocházelo k výškovým ani stranovým odchylkám.
Někteří modeláři řeší mechanické spojení tak, že oba díly (moduly) mechanicky spojí. Je nutné mít jejich vzájemnou polohu jasně definovanou, například pomocí kovových kolíků a kovových pouzder. Poté se položí koleje a přilepí, a po zatuhnutí lepidla se kolejnice v místě styku přeříznou diamantovým kotoučkem nebo žiletkovou pilkou. Je také možné mít kolejnice ukončené na rozhraní modulů a před přilepením kolejnice spojit svorkami, například "Track Clamps".
Čtěte také: Průvodce výběrem štěrku
- Moduly určené pro klubová setkání:
Pokud jde o moduly, které se budou používat v nějakém klubu, je nutné se v daném klubu informovat o normě, kterou používají. Existují i mezinárodní normy, například ve FREMO, což umožňuje pořádat i mezinárodní setkání. V některých sekcích se k přesnému položení kolejí používá kovová šablona ve tvaru normovaného čela, s přesnými otvory pro kolejnice v poloze stanovené normou FREMO. Tato šablona slouží zároveň pro umístění a zafixování polohy kovových pouzder pro kolíky. To podstatně usnadní a urychlí spojování modulů při stavbě layoutu.
Elektrické propojení modulů
Pro elektrické propojení modulů se používají propojovací kabely s různými typy konektorů. Mezi běžně používané patří banánky nebo konektory Cannon. Tyto kabely zajišťují spolehlivý přenos elektrického proudu mezi moduly, aniž by bylo nutné mechanicky spojovat samotné kolejnice.
Zpevnění podkladu v místě styku
V případě, kdy jsou koleje podložené korkem, styrodurem a podobně, je dobré v místě styku panelů pražcový pás podložit kouskem překližky odpovídající tloušťky a k ní koleje přilepit lepidlem, které je schopné pevně spojit plastový materiál pražcového pásu a překližky. Lepidla určená pro lepení dřeva (Disperkol, Duvilax a další) na to nejsou příliš vhodná, s plastem se dokonale nespojí. Někteří modeláři mají v čelech osazené truhlářské kolíky pro přesné spojení dílů a koleje na hraně, kde leží na překližce, lepí vteřinovým lepidlem. Černé plastové podloží se přilepí naprosto dokonale i s kolejnicemi. Moduly se stáhnou k sobě, položí koleje, přilepí, přeříznou žiletkovou pilkou a případně lehce zapilují.
Normy FREMO a přesné umístění kolejnic
Pro moduly, které se řídí normami FREMO (např. 2D99), je přesné položení kolejnic klíčové. Pro tyto účely se používají kovové šablony. Tyto šablony jsou vyrobeny podle technických výkresů uvedených v podkladech FREMO. Například, pro dvojkolejnou trať jsou středy kolejových polí v poloze 250 mm a 296 mm od okraje profilu (podle D99_HA.pdf, strana 12). Šablona slouží zároveň pro umístění a zafixování polohy kovových pouzder pro kolíky, které zajišťují přesné mechanické spojení modulů.
Praktická ukázka pokládky kolejí na modulovém kolejišti
Při stavbě pravého zhlaví stanice, situovaného do oblouku, bylo nejprve nutné zkusmo položit výhybky "na sucho" pro představu budoucího uspořádání. Do tohoto zhlaví ústí dvě trati. Po vyměření a narýsování os kolejí byl vyvrtán první otvor pro jehlu přestavníku. Používá se kvalitní páska široká 2 cm. První výhybka se přilepí k podkladu a zasunou se spojky. Při použití výhybek PECO s vodivými srdcovkami musí být obě koleje za srdcovkou izolované, jinak dojde ke zkratu. Následuje vyvrtání dalších otvorů pro křižovatkovou výhybku, opět se použijí izolované spojky. Křižovatková výhybka sousedí se dvěma výhybkami a má odizolované všechny koleje. Poté se vyměří poslední oblouková výhybka v této skupině. Celá skupina výhybek se vyrovná a přilepí. Poslední dvě výhybky jsou odděleny ve zhlaví krátkou kolejí. Nejprve se kolej usadí, vyrovná a přilepí v potřebné délce. Kolej se odřízne spolehlivou pilkou ROCO. Na čtvrtém modulu se flexi koleje přilepí v délce cca 20 cm a poté se začnou stáčet vlevo. První kolej je potřeba vyměřit opravdu přesně, protože podle ní se usadí koleje ostatní. Nejmenší oblouk má zpočátku poloměr 550 mm a dále 800 mm. Kolej od krajní výhybky vlevo se opět v rovné části přilepí. Následuje seříznutí obou kolejí a jejich spojení. Po dokončení pokládky se provede zkušební jízda, například skupinou rychlíkových vozů.
Čtěte také: Inspirace pro vaše kolejiště: Papírové modely a dioramata
Rozsáhlejší projekty a modelová kolejiště
Některé modelářské kluby provozují několik modelových kolejišť. Jedním z nejrozsáhlejších projektů může být segmentové kolejiště v modelovém měřítku H0, které může mít bezmála 80 metrů a skládá se z jedné hlavní „D2“ a jedné vedlejší „D3“ (lokálkové) trati. Trať je jednokolejná a provoz se zde řídí telefonickým dorozumíváním (nabídkou, přijetím a odhláškou vlaku). Pro efektivnější řízení provozu může být zastávka (spojená s hláskou) rekonstruována na výhybnu se zastávkou, což umožňuje křižování vlaků a odlehčí provoz zejména v přilehlé stanici. V nejbližší době se chystá stavba největší železniční stanice.
Dalšími kolejišti jsou menší panelová kolejiště, kde je kombinace modelové železnice různých měřítek (N 1:160, TT 1:120 a H0 1:87) a papírových modelů. Rozestavěné kolejiště, tentokráte v modelovém měřítku H0 (1:87). „Trenažérové“ kolejiště, kde se mohou prohánět modely všech tří základních modelových velikostí (H0, TT a N). Dále tzv. mobilní kolejiště, se kterým se modeláři prezentují na hostitelských výstavách. Spolupracují mj. s Dopravním podnikem Ostrava, Vagonářským muzeem ve Studénce, s papírovými modeláři „Ostravan“, plastikovými modeláři z Ostravy (Fox model) a Kopřivnice (Model Kit Show), Moravskoslezským muzeem železničním z Ostravy atd.
Dalším, a divácky velmi oblíbeným kolejištěm, je zahradní železnice v modelové velikosti „G“ (1:22,5), která může mít dva okruhy, po nichž se projíždějí dvě parní soupravy. Modelové kolejiště ve velikosti HO je určené především dětem z modelářského kroužku. Provoz kolejiště pro veřejnost se pořádá jako součást doprovodného programu veřejných akcí. Zahradní železnice před domem je veřejnosti k dispozici trvale. Na kolejišti se pracuje usilovně, neustále se rozvíjí a dochází k inovacím. Například se zprovoznila všechna světelná návěstidla v nové skryté stanici, kde to nyní svítí všemi (pěti) barvami.
Zajímavosti ze světa modelové železnice
Modelářské skupiny často tráví čas na letních táborech poblíž skutečných železničních tratí. V bezprostřední blízkosti stanů mohou vést koleje místní úzkokolejné dráhy, což nabízí skvělé příležitosti k fotografování železničního provozu. Součástí programu tábora může být i základní teorie a základy editace pořízených fotografií na počítači.
Na trhu se objevují stále nové modely. Například společnost MTB Model oznámila uvedení modelu brejlovce v měřítku H0, a to rovnou 9 různých typů a verzí. Mezi nabízenými modely tak lze najít prototyp T478.3001, různé verze brejlovců s dvěma a čtyřmi pozičními světly, nebo brejlovce "prakatra" 755.001. Dále byly prezentovány nově vydané modely motorových vozů řady 820 a přípojných vozů Balm/Bix od společnosti MTB. Výrobce krátce nato začal také nabízet stavebnice těchto přípojných vozů. Motorové vozy řady M240 a přípojné vozy Balm nahradily v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století zastaralé motoráky M131 s dřevěnými lavicemi. Stejně jako nové vozy svým komfortem potěšily tehdejší cestující, podobně spokojení jsou i současní modeláři. Společnost MTB v létě 2019 představila model těchto motorových vozů v měřítku H0 a o několik týdnů později i model přípojného vozu Balm (Btx). Po nepřeberném množství různých typů rychlíkových souprav je konečně k dispozici tovární model motoráku a vozu, které jsou jako doma na vedlejších tratích.
Čtěte také: Stavba modelového kolejiště krok za krokem
Zahradní železnice před Stanicí techniků je volně přístupná. Když na ní zrovna nejezdí "domorodci", je možné ji používat i veřejně. Na těchto kolejištích se často objevují modely s švýcarským původem, které volně napodobují část sítě Rhétských drah - trať z Churu do Arosy. Modely lokomotiv i vozů typově odpovídají tam provozovaným.
tags: #kolejiste #pod #sikmou #strechou