Milánská katedrála, oficiálně známá jako Katedrála Narození Panny Marie (Santa Maria Nascente), je ikonou, která dominuje městu. Jedná se o nejvýznamnější gotickou památku v Itálii a patří k největším gotickým kostelům světa, schopným pojmout až 40 000 lidí. Tato monumentální stavba, pátá největší katedrála na světě, je mistrovským dílem gotické architektury a nadčasovým symbolem Milána.
Historie a výstavba
Katedrála Narození Panny Marie v Miláně stojí na místě centra římského města Mediolanum, kde pravděpodobně stávala veřejná bazilika. První katedrála zasvěcená svaté Tekle zde vyrostla ve 4. století, dokončena byla roku 355. K ní náleželo také baptisterium, dnes schované v základech dómu, kde mimo jiné přijal z rukou sv. Ambrože křest svatý Augustin, jeden z nejvýznamnějších raně křesťanských filozofů a teologů.
Výstavba nové katedrály začala v roce 1386 z iniciativy Giana Galeazza Viscontiho, který měl ambice sledovat nejnovější trendy evropské architektury a oslovil francouzského architekta Nicolase de Bonaventure. Ten už od počátků vtiskl milánskému dómu styl rayonantní gotiky, který se považuje za vrchol tohoto architektonického směřování. Stavba se protáhla přes pět století až do roku 1887, s posledními úpravami až v 60. letech minulého století. Tato dlouhá doba jí vtiskla prvky gotiky, renesance i neoklasicismu. Díky Milánu mají v Pardubicích znak s přepůleným koněm. Když totiž tábořilo vojsko české za krále Vladislava II. před Milánem, vloudilo se několik odvážných bojovníků do města. Sebravše tam mnoho kořisti, pospíchali na koních, uzmutých v městských konírnách, z města, aby jich spící Milánští nezpozorovali, nezajali a neztrestali. Avšak právě, když se blížili k otevřené bráně, Milánští je zpozorovali. Strážný přeťal provaz, na němž mříže visela, a tato padla na koně, s nímž se jeden ze smělých bojovníků, jménem Ješek, opozdil. Koně přeťala v půli. Ale Ješek neztratil ducha. Vzal přední půli koně i s kořistí sebranou na svá bedra a tak obtížen doběhl českého ležení. Tam se ukázal králi Vladislavovi. Král užasl i všichni kolem něho.
Milánský dóm se rozkládá na impozantních 11 700 metrech čtverečních a je schopen pojmout více než 40 000 věřících. Výsledkem je 157 metrů dlouhý kostel s vnitřní plochou 11 700 metrů čtverečních, šířkou 109 metrů, s výškou klenby 45 metrů a výškou centrální Mariánské věže 108,5 metru. Na ní se tyčí pozlacená socha Panny Marie, nazývaná Madonnina.
Stavební materiály a jejich charakteristika
Na stavbu dómu byl použit mramor z lomů Candoglia u jezera Maggiore. Tento mramor je známý svou schopností měnit barvu od lososové po červenou v závislosti na slunečním svitu. Nicméně jeho nevýhodou je, že se časem rozpouští. Mramorové bloky vydrží maximálně 140 let, a tak už byly několikrát vyměněny. S trochou nadsázky je tak dnešní Duomo už jen kopií původního chrámu.
Čtěte také: skrytá tajemství a krása katedrály svatého Víta
V interiéru, v protikladu k zářícímu bílému mramoru fasády, panuje šero, byť obrovitá mozaiková okna z 15. století patří k největším svého druhu na světě. Chrám tvoří hlavní loď o výšce 45 m a čtyři nižší postranní. Zaujme také krásná mozaiková podlaha s obrazci vyskládanými z barevného mramoru. Je poněkud nerovná, prošlapaná podle odlišné odolnosti různých druhů kamene.
Interiér a jeho poklady
Čistě gotický interiér působí chladně a temně, ovšem na první pohled zaujmou obrovská mozaiková okna z 15. století. V interiéru si můžete prohlédnout různé umělecky cenné malby, kamenické práce a další výzdobu.
- Socha svatého Bartoloměje: Na levé straně oltáře najdete unikátní a poněkud morbidní sochu sv. Bartoloměje staženého z kůže, s detailně propracovanými svaly, cévami a kostmi, která pochází z 16. století.
- Varhany: Katedrála se pyšní největšími varhanami v Itálii a jedněmi z největších na světě. Tyto varhany, instalované v 16. století a pravidelně restaurovány, jsou zázrakem techniky, kombinující kovové a dřevěné píšťaly, aby vytvořily svůj silný zvuk.
- Svatý hřeb z ukřižování Krista: Nad hlavním oltářem visí mohutný kříž, který slouží jako relikviář pro údajný hřeb z Kristova kříže. Za pomoci důmyslného zařízení, které vytvořil Leonardo da Vinci, bývá kříž každoročně spouštěn v Den svatého kříže (14. září) k veřejné úctě.
- Sluneční hodiny: Ve dláždění u vchodu zaujmou největší sluneční hodiny v Evropě z roku 1786. Mají podobu mosazného pásu, obklopeného znaky zvěrokruhu. V době astronomického poledne, kdy je Slunce na obloze nejvýše, sem proniká sluneční paprsek, který se promítá na podlahu přesně na zobrazenou rysku.
Střecha a Madonnina
Návštěva střechy milánského dómu je nezapomenutelným zážitkem. Budete se procházet po mramorovém mírně sešikmeném chodníčku a milánské centrální náměstí Piazza del Duomo vám bude ležet u nohou. Naskýtá se z ní jedinečný a nezapomenutelný rozhled na město a za dobrého počasí dokonce na Alpy. Navíc si budete moci zblízka prohlédnout sochy, věžičky, různé chrliče a další skvosty. Střechu zdobí 135 fiál a z nejvyšší věže (108 m) na ni shlíží čtyřmetrová pozlacená barokní socha Panny Marie z 18. století známá jako Madonnina.
Tradičně platí místní zákony, že žádná budova v Miláně nesmí být vyšší než Madonnina. Původní socha, vystavená povětrnostním vlivům, byla v 60. letech 20. století přesunuta do Muzea dómu. Dnes je nahrazena novou s ocelovou konstrukcí a měděnými pláty, přičemž v její halapartně je skryt hromosvod.
Fascinující fakta o Milánském dómu
Milánský dóm skrývá řadu překvapivých faktů, které odhalují vynalézavost, historii a kulturní význam této mimořádné památky.
Čtěte také: Vlastnosti modřínového stavebního dřeva
- Je to největší kostel v Itálii a druhý největší katolický chrám na světě, hned po Seville.
- Stavba trvala přes šest století a podílely se na ní tisíce umělců, sochařů a specialistů z celého světa, včetně Leonarda da Vinciho.
- V budově se nachází přes 3 400 soch znázorňujících světce, biblické postavy a anděly.
- Milánská katedrála má největší varhany v Itálii a jedny z největších v Evropě, s 15 800 píšťalami.
- Je to jeden z mála kostelů, kde se návštěvníci mohou projít po jeho střeše a vychutnat si úchvatný výhled na Milán.
Tabulka: Rozměry Milánského dómu
| Parametr | Rozměr |
|---|---|
| Délka | 157 metrů |
| Šířka | 109 metrů |
| Vnitřní plocha | 11 700 metrů čtverečních |
| Výška klenby | 45 metrů |
| Výška centrální Mariánské věže (Madonnina) | 108,5 metru |
| Počet soch | Přes 3 400 |
| Počet věžiček | 135 |
Čtěte také: Žádost o stavební povolení
tags: #katedrala #v #milane #stavebni #materialy