Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha je bezesporu jedním z nejpřitažlivějších turistických cílů Prahy i celých Čech. Zpravidla ji obdivujeme z většího odstupu, řada zajímavostí a krásných detailů tak zůstává očím kolemjdoucích skryta. Historie tohoto chrámu sahá do první třetiny 10. století, kdy kníže Václav získal od východofranckého císaře Jindřicha Ptáčníka relikvii ramene svatého Víta. Václav nechal zbudovat rotundu svatého Víta, kníže Spytihněv II. na místě rotundy vztyčil románskou baziliku a na jejím místě roku 1344 Karel IV. se svým otcem Janem založili katedrální chrám. Sloužil jako kapitulní kostel pro pražského arcibiskupa i jako korunovační, byl pohřebištěm králů a klenotnicí nejvzácnějších pokladů.
Dlouhá cesta k dokončení: Východní a západní část katedrály
Nesmierně dlouhá doba, která uplynula od založení chrámu po jeho dokončení, dnes přispívá k výjimečnosti stavby. Katedrála svatého Víta nebyla několik století dostavěna, a proto se dnes skládá ze dvou částí. Zcela odlišná je však část východní - celý chór včetně věnce kaplí a opěrného systému i Velká jižní věž. Tato část katedrály postupně vznikala od poloviny 14. století, avšak v průběhu dějin doznala mnoha oprav i úprav a byla vystavena všem pohromám, které chrám postihly.
Celá západní polovina katedrály, která zahrnuje příčnou i hlavní loď, boční lodi a západní průčelí, byla postavena teprve ve druhé polovině 19. století stavitelem Josefem Mockerem a dokončena následně ve 20. století jeho nástupcem Kamilem Hilbertem. Posunutí dokončení až do 20. století umožnilo přidat svůj podíl k výzdobě středověké katedrály také mistrům moderní doby.
Stopy minulosti: Požáry a bombardování
Na plášti katedrály nalezneme stále ještě viditelné stopy po ničivém požáru z roku 1541, kterému padla za oběť prakticky celá levobřežní Praha a těžce poškozen byl Pražský hrad i samotná katedrála. Plameny, které pohltily střechy kaplí a chórového ochozu, působily na pískovec takovým žárem, že zčervenal.
Dalekosáhlé důsledky mělo také pruské bombardování Prahy po bitce u Štěrbohol v roce 1757. Pruské dělostřelectvo ostřelovalo Prahu ze severního směru, proto byl i plášť na severní straně chrámu značně poškozen, většina drobných a křehkých kamenických prvků byla zničena a musela být doplněna a nahrazena. Dodnes jsou stopy po pruských střelách na severní straně chóru identifikovatelné.
Čtěte také: historie Milánského dómu
Odhalené tajemství kamenických detailů a chrličů
Odborníci zpracovávají a během oprav pláště chrámu aktualizují a doplňují stavebně historický průzkum a plášť chrámu je tak již do značné podrobnosti prozkoumán a zdokumentován. Víme tedy například, že původních okenních kružeb se dochovalo opravdu poskrovnu. Nejen skleněné výplně a barevné vitráže, ale i právě tyto kamenické prvky v oknech jsou relativně mladé, postupně byly doplňovány a vyměňovány i další dožilé kamenné bloky opěrného systému i zdiva. Odlišit původní sochařská díla a kamenické detaily od pozdějších kopií, replik a doplňků je pro laika velmi obtížné.
Totéž platí i pro legendární chrliče v podobě různých zvířat a nestvůr, kterých napočítáme v různých výškových úrovních chrámu desítky či spíše stovky. Z období gotiky se nám jich dochovalo pouze několik málo, většina pramenů hovoří o pouhých čtyřech. Převážná většina chrličů i na gotickém chóru katedrály byla osazena až v 19. století.
Tabulka: Přibližný počet chrličů na Katedrále svatého Víta
Následující tabulka ilustruje přibližný počet chrličů a jejich původ na Katedrále svatého Víta:
| Období vzniku | Přibližný počet chrličů | Poznámka |
|---|---|---|
| Gotické období | 4 | Pouze několik málo původních |
| 19. století | Desítky až stovky | Převážná většina osazena během dostavby |
Moderní restaurátorské práce
Lešení ale v katedrále nyní přece jen stojí. Za hlavním oltářem na něm odborníci pracují na odstranění statických poruch zjištěných v kružbách nad hlavicemi sloupů vnitřního triforia. Na stejném místě restaurátoři opravují okenní vitráže podle návrhu Maxe Švabinského. Barevná okna jsou vzhledem ke své váze a klimatickým vlivům v několika místech deformovaná, u několika dílů je tak nutné vyměnit jejich olověné osnovy.
Horolezci na lanech pečlivě luxují stěny i vitrážová okna a čistí všechny kamenné prvky, stěny a kružby. S pomocí štětců z přírodních materiálů a vysavačů odstraňují desítky let staré nánosy nečistot v nejvyšších částech památky. „Jde o naprosto mimořádnou akci, která co do rozsahu nemá obdoby v posledních čtyřiceti letech.“
Čtěte také: Detail soch Augustina a Petra na kostele
„Mimořádně silný návštěvní provoz spolu s přirozeným prouděním vzduchu přispívají k tomu, že se uvnitř katedrály usazují vrstvy prachu a dalších nečistot.“ Opravy pokračují i na dalších místech hradního areálu. Správa Pražského hradu rekonstruuje například Ústav šlechtičen, kde pracovníci kompletně obnovují fasády a šest tisíc metrů čtverečních střechy.
Vitráže: Umění minulosti i moderny
Při dostavbě katedrály byl Alfons Mucha českou bankou Slavie požádán o výzdobu jednoho okna. Vitrážové okno bylo nakonec do severní lodi chrámu vsazeno roku 1931. Ústřední panel představuje svatého Václava s babičkou svatou Ludmilou a výjevy ze života slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje. V blízkosti Krista je zakomponován obraz bohyně Slavie jako emblém banky.
Čtěte také: detaily k PVC podlahám BINGO BIRMA
tags: #katedrala #svateho #vita #strecha