Zajímáte se o otázky přípravy, realizace a vyhodnocování sociálních výzkumů? PhDr. Jiří Reichel, Ph.D., vás seznámí se specifiky sociálních výzkumů a s rozdíly mezi výzkumem kvalitativním a kvantitativním.
Sledujte spolu s ním cestu od zadání tématu k cílům výzkumného úkolu, ke zkoumaným znakům a hypotézám. V publikaci, kterou držíte v ruce, vám představí užívané podoby sběru výzkumných dat (dotazník, pozorování, rozhovor, experiment atd.) a také několik speciálních postupů získávání informací (brainstorming, brainwriting, Delfská metoda).
Nová publikace profesorů Hendla a Remra
Nová publikace profesora Jana Hendla a doktora Jiřího Remra do značné míry navazuje na předchozí dvě práce profesora Hendla, Kvalitativní výzkum a Přehled statistických metod. V první části knihy se probírají metody plánování, sběru dat a jejich analýzy, poté následují kapitoly věnované evaluačnímu výzkumu. Kniha vychází z myšlenek praxe založené na empirické evidenci (EBP, evidence-based practise).
Autoři prof. RNDr. Jan Hendl, CSc., a Mgr. Jiří Remr, PhD. V této přehledové kapitole se čtenář stručně seznámí s metodami sběru dat v empirickém výzkumu. V dalších kapitolách se budeme podrobněji věnovat výkladu získání dat kvantitativními metodami (měření, pozorování, dotazník).
Metody sběru dat v empirickém výzkumu
Mezi výzkumné metody počítáme kromě metod získání dat i metody analýzy dat (viz kap. 12). Kvantitativní výzkum je nejčastěji spojován se statistickým šetřením (kap. 9) a experimentováním (kap. 10). Postupně pojednáme v této kapitole nejčastější metody získání dat v empirickém výzkumu (Cohen et al. * Metodám označeným hvězdičkou se věnujeme podrobněji v dalším textu (kapitoly 7-9).
Čtěte také: Recenze zubařky Aleny Mazalové
Testování
Testování se používá v kvantitativním výzkumu při měření postojů, osobnostních rysů, názorů a výkonu zkoumané osoby. Nejznámějším typem testu je standardizovaný test, který byl vyvinut použitím psychometrických metod. Informace o takovém nástroji zahrnují údaje o spolehlivosti, validitě a skupinové normy spolu s návodem, jak se má použít. Procedury testování a vytváření škál se opírají o teorii měření.
Dotazníky
Dotazníky jsou různého typu. Jde o formulář, který vyplňuje obvykle sám respondent (případně v interakci s tazatelem či programem na internetu). Výzkumníci používají dotazník, aby získali informace o myšlenkách, pocitech, postojích a hodnotách zkoumaných osob. Použití dotazníku není vázáno na nějaký výzkumný design. Dotazníky mohou být využity při sběru dat v případové studii, experimentu, statistickém šetření nebo pozorování. Obsah a organizace dotazníku odrážejí zájem výzkumníka. Jde o univerzální nástroj získání dat. Nejznámější je jeho použití ve statistickém šetření (podrobnější výklad viz kap. 9).
Pozorování
Tato metoda je částí každodenních aktivit. Jedinec během dne pozoruje mnoho věcí. Výzkumníci pozorují, aby získali informace o nějakém předem daném jevu. Pozorování je důležité při získávání informací o tom, co se skutečně děje, protože v rozhovoru lidé často neříkají nebo nechtějí říci vše o svém chování.
Kvantitativní pozorování
Kvantitativní pozorování má vysoce strukturovaný a standardizovaný charakter, abychom získali přesně definovaná data. Vymezujeme, kdo bude pozorován, co se bude pozorovat či sledovat, kdy a kde má pozorování probíhat, jak se má uskutečnit (to často vyžaduje procvičení příslušných procedur). Kvantitativní pozorování vede k získání kvantitativních dat, četnosti a relativní četnosti určitých událostí, které mohou být popsány i časovými údaji.
Kvalitativní pozorování
Kvalitativní nestrukturované pozorování spočívá v pozorování všech relevantních jevů, přičemž si výzkumník dělá rozsáhlé poznámky. Není předem přesně určeno, co vše se bude pozorovat. Kvalitativní pozorování se provádí obvykle v přirozených podmínkách. Důležitou roli hraje výzkumníkova účast (participace) na dění v terénu. Tím se myslí interakce s ostatními členy skupiny, kterou pozoruje. Když se výzkumník pohybuje v terénu delší dobu, pak se jeho účast může měnit od pouhého pozorování až po účast na dění. Když výzkumník provádí kvalitativní pozorování, musí si pamatovat vše, co pozoroval.
Čtěte také: Historie a kouzlo Zámků Vysočiny
Je nástrojem pozorování, protože se rozhoduje o tom, co bude, nebo nebude pozorovat. Výzkumník uchovává, co se mu zdá důležité, pomocí terénních poznámek. Je výhodné tyto poznámky kompletovat hned po skončení daného úseku pozorování. Pokud to v roli výzkumníka neučiníme, můžeme zapomenout na důležité podrobnosti. Navíc nebudeme schopni interpretovat poznámky učiněné dříve během pozorování. Důležitou roli při pozorování hraje reflexivita pozorovatele a vědomí vlastní situovanosti, která označuje pozici badatele v terénu. Situovanost ovlivňuje badatele jako nástroj získání dat, ale zároveň mu umožňuje vidět dění očima zkoumaných, když participuje na událostech.
Čtěte také: Profil MUDr. Petry Mazalové
tags: #kapitoly #výzkumu #metodologie #výzkumu #Mazalová