Jód je nezbytný stopový prvek, bez kterého nemůže štítná žláza správně fungovat. Tento prvek, objevený roku 1811 francouzským chemikem Barnardem Courtoisem, je klíčový pro to, aby naše štítná žláza plnila svoje funkce. Jód, patřící mezi vzácné prvky v přírodě, je jedním z nejdůležitějších minerálů pro náš organismus. Ovlivňuje metabolismus, vývoj a zdraví celého těla.
Jód a štítná žláza
Štítná žláza (latinsky glandula thyroidea) je žláza s vnitřní sekrecí, uložená na konci průdušnice, kterou objímá jako motýlí křídla z obou stran. Jód je základní stavební kámen hormonů štítné žlázy, konkrétně tyroxinu (T4) a trijodtyroninu (T3). Vytvářejí se v ní dva hlavní hormony: trijodthyronin (T3) a thyroxin (T4). Tyto hormony ovlivňují spotřebu kyslíku, rychlost látkové výměny, růst a vývoj organismu. Jód je nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy.
Hormony štítné žlázy významně ovlivňují klíčové procesy ve vývoji mozku a nervového systému plodu, včetně růstu nervových buněk, tvorby synapsí a myelinizace. Při výrazném nedostatku jódu dochází k poškození vývoje mozku a vzniku onemocnění zvaného kretenismus. Projevuje se mimo jiné i těžkým narušením intelektu, které znemožňuje postiženým jedincům samostatný život. Jód je obzvláště důležitý během těhotenství a raného dětství, kdy má přímý vliv na vývoj mozku a intelektuálních schopností dítěte. U dospělých přispívá ke správné regulaci metabolismu, zajišťuje dostatečnou úroveň energie a podporuje odolnost vůči stresu.
Nerovnováha v příjmu jódu a její dopady
Nerovnováha v příjmu jódu může hrát roli při poruchách štítné žlázy. Jód patří mezi látky, u kterých škodí nejen nedostatečný, ale také nadměrný příjem.
Nedostatek jódu (jodopenie)
Nedostatek jódu tvoří samostatný zdravotní problém a neměl by být zaměňován s hypotyreózou, která dnes u nás vzniká spíše jinými příčinami. Pokud naše tělo nemá dostatek jódu, dochází ke snížení funkce štítné žlázy. Ta se snaží zachytávat více jódu, a proto se zvětšuje, čímž u většiny pacientů vzniká tzv. struma (vole). Dříve byl nedostatek jódu častý kvůli nedostatečné konzumaci ryb a mořských produktů, dnes je situace lepší díky jodizované soli. Nejvýraznějším projevem nedostatku je zvětšení štítné žlázy - tzv. struma (vole). Může se objevit i anémie, zpomalený tep, sklon k tloustnutí, sušší kůže a vlasy, zácpa, poruchy paměti a u dospívajících akné. Nedostatek jódu se projevuje otoky očních víček, změnou kvality a padáním vlasů, které jsou tvrdé, ježaté, zvýšenou únavou bez příčiny (i po spánku a odpočinku), zpomaleným myšlením, zhoršením paměti a soustředění, zpomalením srdečního tepu, zvýšením cholesterolu, zvýšením tělesné hmotnosti, chudokrevností a zhoršením imunity.
Čtěte také: Minerální vody a hořčík
Česká republika vzhledem ke své vnitrozemní poloze daleko od moře patří k oblastem s nízkým obsahem jódu v půdě, proto i rostliny rostoucí na této půdě obsahují jen malé množství jódu. Na živočichy a člověka to však může mít negativní dopad. Dříve, před zavedením účinných opatření, proto nedostatek jódu náš region významně zasáhl. Z hlediska jódového zásobení dětí a dospělých patří Česká republika mezi země s vyřešeným jódovým deficitem, a to díky tzv. fortifikaci (obohacování) potravin jódem. Jód tedy svým způsobem musíme doplňovat všichni, nezávisle na způsobu stravování. Významným zdrojem jódu se stala obohacená kuchyňská sůl, která se využívá i v potravinářské výrobě. Díky tomu jód najdeme například i v pečivu.
Hypertyreóza a hypotyreóza
Hypotyreóza bývá nejčastěji způsobená chronickým autoimunitním zánětem štítné žlázy, který ji poškodí a sníží tvorbu hormonů. Typické příznaky zahrnují únavu, ospalost, zimomřivost, zpomalení pohybů a řeči, suchou a zhrublou kůži, pomalý tep i srdeční akci. Lékař často zjistí zvětšenou štítnou žlázu, teplou a zpocenou kůži, tachykardii, někdy i arytmie, a nápadně vystouplé oči (exoftalmus). Hypofunkci lze poměrně snadno léčit. Spočívá v podstatě v dlouhodobém pravidelném dodávání jodu.
Hypertyreóza znamená nadměrnou produkci hormonů štítné žlázy. Nejčastěji má autoimunitní původ - tělo vytváří protilátky, které stimulují štítnou žlázu. Projevuje se hubnutím při normální chuti k jídlu, neklidem, nespavostí, pocením, pocitem horka, bušením srdce, svalovou slabostí a padáním vlasů. Hyperfunkci je obvykle založena dědičně.
Předávkování jódem
Stejně jako nedostatečný příjem, i nadměrný příjem jódu může poškodit zdraví a narušit funkci štítné žlázy. Toxické účinky se mohou projevit při velmi vysokém příjmu, např. 1000-3000× vyšším než doporučená dávka, nebo při podání kontrastních látek a některých léků. Tělo v takových situacích „hladoví“ po jódu, což může spustit autoimunitní reakce ve štítné žláze. K předávkování jódem může dojít například při nadměrném příjmu mořských řas. Vyšší riziko hrozí u pacientů s hypertyreózou, kteří by jód v doplňcích vůbec užívat neměli. Předávkovat se jódem můžete i nadměrnou konzumací minerální vody Vincentky.
Zdroje jódu
Jód si naše tělo nedokáže vytvořit samo a musíme ho přijímat stravou. Optimální denní příjem jódu je 150 mikrogramů. V období těhotenství a kojení by se měl příjem jódu navýšit téměř dvojnásobně, a to na 250 mikrogramů. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje udržovat denní příjem soli do 5 g.
Čtěte také: Minerální vlna a ochrana ocelových konstrukcí před požárem
Potravinové zdroje
Nejvíce jódu najdeme v mořských rybách a darech moře. Bohatým zdrojem jódu jsou mořské ryby, mořské plody a také mořské řasy typu Nori nebo Wakame. Tyto produkty bychom si v různých úpravách měli dopřát alespoň 2krát týdně, i s ohledem na příjem omega 3 mastných kyselin. Kvalitním zdrojem jódu je i mléko, mléčné výrobky a košťálová zelenina, ta by však měla nejprve projít tepelnou úpravou. Mezi nejbohatší na jód patří mořské řasy, například kelp, které obsahují vysokou koncentraci tohoto minerálu. Dále jsou to mořské ryby, jako je treska, losos nebo makrela, a také krevety a další mořské plody. Pro ty, kteří nemají přístup k mořským plodům, existují alternativy. Jodizovaná sůl, která byla v mnoha zemích zavedena jako opatření proti nedostatku jódu, je snadno dostupná a účinná. Dalšími zdroji mohou být mléčné výrobky, vejce a některé druhy ovoce a zeleniny, zejména pokud jsou pěstovány v půdách bohatých na jód. Organicky vázaný jód se přirozeně vyskytuje v mořských řasách, rybách a některých dalších potravinách. V doplňcích stravy bývá označen jako „kelp“. Tento typ jódu je biologicky vysoce dostupný a jeho vstřebávání je efektivní bez rizika útlumu štítné žlázy. Důležitý je zejména pro vegetariány a vegany.
Obsah jódu v kuchyňské soli je stanoven legislativou na 27 ± 7 mg/kg. Množství je nastaveno tak, že denní dávku jódu pokryje přibližně 1 čajová lžička soli (5 g).
Obsah minerálních látek ve 100 g a 5 g himalájské soli
| Minerál | 100 g soli | 5 g soli (doporučená denní dávka) |
|---|---|---|
| Železo | 150 μg | 7,5 μg |
| Hořčík | 1,5 mg | 0,075 mg |
| Vápník | 0,5 mg | 0,025 mg |
Nahrazení kuchyňské soli jinou alternativou nám tedy nepomůže k vyššímu příjmu minerálních látek.
Minerální vody
Jód je také ve zvýšené koncentraci přítomen v některých minerálních vodách, například Vincentka, Hanácká kyselka. Vincentka je silně mineralizovaná voda s vysokým obsahem jódu, a to 522 mcg/100 ml, tedy 5220 mcg v jednom litru, přičemž doporučená denní dávka jódu pro dospělé je 150 mcg. Pro pokrytí denní dávky tak postačí pouhých 28 ml Vincentky. Určitě tedy není vhodné popíjet Vincentku ve velkém jako jiné minerální vody. Měli bychom ji vnímat spíše jako doplněk stravy, který je třeba rozumně dávkovat. Denní dávku jódu pro dospělého člověka pokryje už pouhých 29 ml Vincentky, což není ani množství jednoho panáku. Rozhodně proto nedoporučujeme pít Vincentku jen tak, jako běžnou minerálku.
Jodobromová minerální voda v Hodoníně
Jedná se o minerální vodu třetihorního původu. Pozůstatky pravěkého moře 2 km pod povrchem země, to je unikátní přírodní léčivý zdroj hodonínských lázní - jodobromová minerální voda zvaná solanka s jedinečnými léčebnými, regeneračními a preventivními účinky. Oblasti, které byly zalité třetihorním mořem, se staly základem vzniku dnešních zdrojů jodobromové minerální vody. Hodonínsko je součástí Vídeňské pánve a má možnost léčivou solanku čerpat z tzv. lábských písků, pískovců z hloubky 1960 až 2040 metrů pod zemským povrchem z hlubokých vrtů. Přírodním léčivým zdrojem pro hodonínské lázně je jodobromová voda - hydrouhličitanchloridosodná, s obsahem 40 ~ 60 mg/l jodových solí čerpaná ze dvou vrtů (Josefov BVJ~1 Podluží, Josefov BVJ~2 Prušánka, vrt Josefov BVJ~3 Josefka je kontrolním vrtem). Zdejší solanka se vyznačuje vysokým obsahem solí jodu a bromu. Bývá přirovnávána k vodě z Mrtvého moře, kterou však solanka obsahem jodidů převyšuje několikanásobně. Obsah ostatních minerálních látek je téměř dvojnásobný. Jodové vody jsou uloženy v propustných písčitých vložkách v rozsáhlejším geologicky významném horizontu tzv. Zásoby jodových vod jsou v širším okolí Hodonína rozsáhlé. Přírodní velmi silně mineralizovaná jodová chloridosodná minerální voda se zvýšeným obsahem bromidů a kyseliny borité. Jedná se o vody hypertonické vlažné.
Čtěte také: jak vybrat minerální izolační desky
Pro koupelové lázně je vzhledem k vysokému obsahu jódu ředěna v poměru 1:1 s teplou vodou na teplotu 36°C ~ 38 °C a slouží jako prostředek pro léčbu pohybového ústrojí, stavů po úrazech a operacích, neurologických nemocí a nemocí oběhového systému. Působí na pojivovou tkáň cévního a pohybového systému a proto je využívána při léčbě nemocí cévních, neurologických, při chorobách pohybového systému, gynekologických potížích, stavech po popáleninách. Má výrazné celkové protizánětlivé a lokální hojivé účinky.
Doplňky stravy
Výrobci nabízejí široké spektrum doplňků v různých formách, můžete si tak vybrat, jestli je vám příjemnější užívat tablety nebo kapky. Jen dejte pozor, abyste vybrali doplněk se správnou dávkou. Pokud zvažujete koupi doplňku s jódem, ujistěte se, že již nemáte dostatečné množství jódu v některém z multivitaminů, které používáte.
Regulace a kvalita balených minerálních vod
Jsou uvedeny legislativní předpisy týkající se označování balených přírodních minerálních vod a kritéria pro uváděné některých údajů na etiketě:
- zákon o potravinách
- vyhláška Ministerstva zdravotnictví o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy
- částečně vyhláška Ministerstva zdravotnictví o zdrojích a lázních (č. 423/2001 Sb., Příloha č. 1)
Kvalitu balených přírodních minerálních vod na trhu v ČR, a to z hlediska mikrobiologické čistoty, chemického složení a senzorických vlastností testovaly pro časopis d-TEST Laboratoře hygieny vody Centra hygieny životního prostředí, Státního zdravotního ústavu v Praze.
Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření.
tags: #jod #v #mineralnich #vodach #informace