Izolace spodní stavby je zásadní pro dlouhodobou funkčnost a zdraví každé budovy, ať už se jedná o novostavbu či rekonstrukci. Čelí dvěma hlavním výzvám: zemní vlhkosti a radonu. Zanedbání kvalitní izolace může vést k vážným problémům, jako jsou vlhké zdi, plísně a pronikání radonu, který představuje zdravotní riziko.
Protiradonová izolace
Česká republika patří mezi země s vyšším obsahem uranu v geologickém podloží, což vede k rozpadu na plyn radon. Proto úřady stanovily limity a stavební normy pro ochranu proti radonu.
Radonový index pozemku
Radonový index pozemku se určuje na základě objemové aktivity radonu a propustnosti zemin. Rozeznáváme následující kategorie:
- Nízký index: Vyžaduje stejná opatření jako izolace domu proti zemní vlhkosti, tedy jednovrstvou izolaci asfaltovým pásem nebo fólií z měkčeného PVC bez speciálních protiradonových vlastností.
- Střední index: Je třeba použít běžné pevné asfaltové pásy, jednovrstvé, avšak s atestem odolnosti vůči radonu.
- Vysoký index: V tomto případě je nutná velice důkladná radonová odolnost. Používají se asfaltové pásy s hliníkovou vložkou, které je pro nízkou pevnost nutné kombinovat s pevnějšími pásy, což znamená pokládku dvou vrstev izolace. Lze také použít pevné pásy s výbornou odolností proti radonu, ale pouze pro nadzemní základy v jedné vrstvě.
- Vyšší než dvojnásobek střední hranice: Zde je třeba jako druhé opatření použít navíc aktivní protiradonový systém nebo další speciální opatření.
Měření radonu vyšlo jako středně nízké, vzhledem k podlahovému topení se zvyšuje na středně vyšší. Dům je ve velice nízkém svahu, ale celá deska bude pod úrovní terénu a možná i prvních 10 cm cihel, tedy počítám s lepší izolací. Je zde poměrně vysoká spodní voda, navíc dům je na bývalé louce a mocnost ornice byla 30 cm, tedy počítám se zvýšenou vodou.
Možnosti hydroizolace spodní stavby
Při výběru hydroizolace spodní stavby se obvykle rozhoduje mezi asfaltovými pásy a PVC fóliemi.
Čtěte také: Vše o izolaci spodní stavby
Asfaltové pásy
V projektu byla navržena jednovrstvá izolace Glastek special mineral bez AL folie, která slouží jako ochrana proti střednímu radonu. Avšak izolace s AL fólií má propustnost 100x menší!!! Tedy jsem se nakonec rozhodl pro tuto, ta však nesmí být použita samotná, aby nedošlo k proděravění AL folie od drobných kamínků vystupujících z desky, takže se doplnila vrstvou standardní izolace V60S35.
Skladba izolace asfaltovými pásy
Skladba izolace je nyní taková:
- Základová deska 14-18 cm.
- Penetrace Dek Primer (dva kýble a 12 kg).
- Asfaltová izolace DEKBIT V60S35 s přesahem 15 cm nataveným na okraje desky dolu.
- Asfaltová protiradonová izolace DEKBIT AL40 (pod části garáže Glastek 40 spec. Mineral) s přesahem 25 cm bude zahnuta směrem nahoru na první řadu cihel.
Kolem celého domu půjde po obvodu pás 1 metr vysoký, který půjde od první řady cihel, zde bude spojen s AL40 přes desku, zde bude spojen s V60S35 až po vylitý základ. Na této obvodové izolaci pak bude přichycen extrudovaný polystyren 6 cm pro izolaci základu, protože bude celá deska již pod terénem a cihly jsou plněné polystyrenem, stačí izolace soklu 6 cm i méně. Navařování bude opatrnější, abych nerozpustil polystyren v cihlách nebo to nenatavím, ale přilepím, uvidím.
Realizace izolace asfaltovými pásy
Jako první bylo rozhodnutí, zda dodržet projekt a mít izolaci za nějakých 18.000 Kč nebo si ji vylepšit a mít ji za 28.000 Kč nebo zvolit PVC izolaci, co by svařovala firma za 350 Kč/m. Tedy nějakých 38.000 Kč, s tím, že je to nejlepší, co může být. PVC jsem nakonec zavrhnul a to jak kvůli ceně, tak špatnému přichytávání vany na první řadu cihel. Základní izolace od projektanta jsem se bál, že nebude dostatečná, tedy jsem zvolil dvě vrstvy a myslím, že jsem udělal dobře.
Základovou desku jsem dodělal 4.3.2016. Nebylo moc teplo, kolem 5-10°, takže jsem nechal desku pořádně proschnout. Poté, kde bylo mléko, tak jsem špachtlí obrousil a hlavně brusným hladítkem obrousil dokulata veškeré hrany, aby při ohybu izolace nedošlo k jejímu zlomení nebo protrhnutí od vystupujících kamínků. To asi doporučím každému. Dělal jsem to týden po odlití desky, kdyby bylo sluníčko, chtělo by to ještě dříve. Po 14 dnech by to bylo tak tvrdé, že už by to nešlo. Desku jsem zametl a nanesl penetraci Dek Primer, po 10 dnech musí jít na suchý povrch. Je to asfalt smíchaný s vodou 1:1, voda se odpaří, asfalt se lehce vsákne do desky a pak když se taví asfalt na asfalt, má to trošku lepší přilnavost. Pás k penetraci přilne nádherně, ale penetrace se moc nevsákne a to jsem to dělal bez sluníčka, takže schla pomalu, tedy rozhodně penetraci nenatírat za horka, natož za slunce. Výsledek je takový, že když za pás trhnete, odtrhne se i s penetrací. Po nanesení penetrace jsem týden počkal a kde zůstalo mléko, penetrace jakoby udělala bubliny společně s mlékem, takže jsem je znovu vzal špachtlí a obrousil a nanesl znovu. Asi vcelku na 5 m2, tedy pak už je nanesená aspoň všude dobře.
Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací
Hořák na tavení jsem si koupil na Aukru za 400 Kč, rovnou s hadicí 5 metrů se závitem na velkou PB láhev. Množství plynu se krásně řídí kohoutem na lahvi. Pásy mají ze spodu jakoby vrstvu celofánu, když ten se roztaví, dá se krásně poznat, kdy je to dost rozehřáté na položení. Hořákem jsem nahříval i penetraci a asfalt se krásně taví. Sprejem jsem si označil a rozměřil veškerá místa nosných zdí a začala pokládka. Pokládali jsme pouze pod nosné zdi. Nemá cenu pokládat všude, protože by hrozilo propíchání izolace s AL folií a celá ochrana proti radonu by byla vniveč a já bych pak látoval na mnoha místech další vrstvu.
Na první vrstvu jsme tedy položili základní izolaci V60S35, a to s přesahem přes desku 15 cm, okraj se rovnou ohnul a navařil k desce, což šlo teda pěkně blbě i když byla penetrace i tam, pořád se to odlepovalo. Přesahy přes jednotlivé pruhy jsem dělal vždy 10 cm a pořádně je prohřál až z nich pomalu tekl asfalt. Vždy je prý důležité, aby spoje byly udělány hodně kvalitně. K desce to stačí navařit trochu, dům to zatíží. Dělali jsme rovnou celé pásy 1 metr, aby se s tím nemuselo řezat. Přesah okraje je 15 cm, zdivo 1 vrstvy 38 cm, tedy za zdivem bude ještě 100-15-38 = 47 cm, což bude super pro navaření středů. Druhá vrstva je cuklá o dalších 10 cm, tedy přesah za deskou je 25 cm, aby stačil na první řadu cihel, čímž rovnou vznikl ucuk 10 cm, aby se hezky navařila v prostoru spodní vrstva k spodní vrstvě, horní vrstva k horní vrstvě. Navařování druhé vrstvy šlo perfektně, protože mírou jsme se chytali ke spodní vrstvě a i se to lépe prohřívalo a slepily se k sobě pořádně.
Doplním, že celý den bylo 5-8 stupňů a oblačno, aby se nám pásy nelámaly, byla celá klubka předtím daná v teple a pak válce před prací v autě, kde byl položený elektrický větrák, aby je držel v teplíčku. Práce trvala ve dvou lidech celý den. Jeden vařil, druhý roloval a na roli, co se rozrolovala jsme jako válec používali další roli (má 35 kg) a ta to pěkně zatěžovala po navařování, aby to hezky přilnulo. Celá tahle akce nám trvala celý den a vyplácali jsme celou 10 kg láhev a 175 m pasu asfaltu. V přepočtu by se dalo říct, že 1 kg PB vystačí v jedné řadě na 17,5 metru.
Závěrečná doporučení:
- Desce ihned po zatuhnutí obrousit hrany a omlátit vyčnívající kamínky, aby nedošlo k protržení izolací.
- Penetraci vždy nanášet ve stínu a až na očištěný a obroušený povrch desky.
- Hořák na PB láhev se dá koupit za 500 Kč, reduktor není třeba. Zkontrolovat si velikost závitu na láhev!
- Přilepení k desce stačí lehce, není nutné tam nechat ruce, zato slepení přesahů spojů musí být velice velice důkladné.
- Jako zatížení po přilepení je super použít další válec lepenky. Má 35 kg a krásně rovnoměrně zatíží natavenou část, za kterou se točí parní válec a ještě se předehřeje.
- Při řezání je dobré, když se izolace lehce nahřeje, pak se to řeže samo.
- Na výstupky trubek se krásně předehřejí, spíš úplně roztaví, kousky izolací a namačkají se na trubku. Vznikne z toho celistvý asfalt, aniž by se muselo nebezpečně zahřívat kolem plastových trubek.
Cena izolace není tak strašná, radon je svinstvo, voda se dostane všude. Tedy dělat to znovu, opět bych volil dvě vrstvy. Člověk má jistotu a ta vrstva navíc je na 100 m2 domě rozdíl 5000 Kč. Jsem rád, že jsem zvolil dvě vrstvy, věřím, že jednou za to budu rád ještě víc. Vše bych dělal v lepším počasí, ta zima a bahno kolem prostě není zábavný a vše je o dost náročnější. Pořád si pucovat boty, bejt nabalený, vše předehřívat.
Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět
PVC fólie
Přestože jsou hydroizolační PVC-P fólie ve stavebnictví už poměrně známé, nedoporučuje se jejich svépomocná montáž; neodborná aplikace představuje riziko a dostatečně zkušený izolatér se znalostí na sebe navazujících stavebních postupů nesmí chybět u žádné hydroizolace spodní stavby zabezpečené fólií. V případě železobetonové základové desky, jejíž výztuž zasahuje do obvodových stěn, musíme umístit hydroizolaci pod ní, protože opracování jednotlivých prutů proti průniku tlakové vody je ve větším počtu nemyslitelné.
Zásady pro navrhování tlakových izolací s PVC-P hydroizolační fólií
Realizace a umístění hydroizolačního souvrství musí v každém místě chráněných konstrukcí zabránit kontaktu s tlakovou podzemní vodou a ve všech přestupech jejímu průniku do chráněných prostorů. Je proto nutné použít povlak z jedné vrstvy příslušné hydroizolační fólie s minimální tloušťkou 1,5 mm v jednovrstvém systému. Tímto pravidlem se řídíme i v případě málo propustných nebo nepropustných základových zemin, u kterých součinitel propustnosti zeminy K nedosahuje hodnoty 1 . 10-4 (m/s) vždy, i když hydrogeologický průzkum nezjistí přítomnost podzemní vody. Existuje i dvojvrstvý systém, který umožňuje kontrolu těsnosti během životnosti izolace a v případě potřeby i její sanaci. Hydroizolační fólie se nenamáhá jen hydrodynamicky. Největší namáhání hydroizolační fólie nastává ve fázi jejího zabudování - tehdy hrozí největší riziko poškození během stavebních prací. Proto od samého počátku velmi záleží na správně navrženém pořadí vrstev podlahy tak, aby se hrozící rizika minimalizovala.
Ochrana před mechanickým poškozením: Dobrý projekt by měl vždy pamatovat na ochranu před mechanickým poškozením, ať už v důsledku manipulace s armaturou nebo pohybu pracovníků, vykonávajících stavební práce. Na ochranu vodorovné plochy hydroizolace je vhodný betonový potěr s tloušťkou 50 mm. Při izolování „do vany“ je nutné do příslušné výšky ochránit i svislou část hydroizolace, např. deskami z polystyrenu nebo jiného materiálu - během ukládání armatury totiž hrozí její poškození.
Správný postup hydroizolačních a stavebních prací: V případě, že už samotný projekt počítá s ochrannou betonovou vrstvou, vylučuje se v první etapě ukládání hydroizolační fólie jen pod obvodové zdivo a pozdější napojení na zbývající vodorovnou a svislou plochu. Pozdější napojování je pro tlakovou hydroizolaci nepřípustné. Obnažené přesahy se tak vystavují neúměrnému mechanickému namáhání, které neeliminuje ani zabalení do ochranné geotextilie. Napojí-li se hydroizolační fólie později, k čemuž může dojít i s poměrně dlouhým časovým odstupem, jsou přesahy znečistěné a vyhotovení jinak velmi bezpečného spoje se tak stává reálně rizikovým. Vodorovná hydroizolace v ploše se potom často dodatečně napojuje ve více etapách, což výrazně zdržuje a prodražuje průběh stavebních prací. Hydroizolace se musí zkoordinovat se stavbou tak, aby byla rozčleněná na co nejmenší množství etap a aby se průběžně s izolací jednotlivých úseků řešila i příslušná ukončení. Právě nedokončené části hydroizolace mohou být zdrojem průniku velkého množství stékající, většinou povrchové vody do stavby. V takových případech způsobí problémy a zcela jistě znepokojí zainteresované stavební subjekty dočasné zatékání vody, které se objevuje i po ukončení hydroizolačních prací.
Doporučené postupy:
- Izolační vana: Vhodným způsobem izolace spodní stavby proti tlakové vodě je vytvoření tzv. izolační vany. Výhodou tohoto způsobu je, že jej lze obvykle realizovat v jedné etapě, a to po celé vodorovné i svislé ploše. Následně se může nanést ochranný potěr, uložit armatura a dostatečně silná, horní železobetonová deska. To je nevyhnutné v případě, že z okolí stavby se nepřetržitě čerpá spodní voda za účelem snížení její hladiny pod úroveň zhotovované vodorovné hydroizolace. Svislou izolaci je možné realizovat v etapách; v první etapě se izoluje mělká vana jen nad úroveň horní železobetonové desky. Izolační vana se nejčastěji zhotovuje z betonových tvárnic nebo cihel, v závislosti na výšce stěn a požadavku na jejich pevnost.
- Dvojetapový systém: Tento způsob se používá nejčastěji tam, kde se předpokládá riziko výskytu tlakové vody a lze vytvořit pracovní jámu s dostatečným prostorem k zaizolování vnější strany obvodové stěny (svislá izolace). Je-li už provedená vodorovná hydroizolace, musí se nanést ochranný potěr o tloušťce 50 mm s dostatečných přesahem minimálně 200 mm v exteriérové části směrem k pozdějšímu napojení svislé izolace. Přesah je třeba dostatečně ochránit před poškozením a přihlédnout k možnému časovému odstupu od dalšího napojení. Svislá hydroizolace se v přesahu spojuje s vodorovnou hydroizolací tzv. zpětným spojem. Jedním z nejčastějších důvodů reklamací funkčnosti hydroizolace spodní stavby je právě nekvalitní vyhotovení zpětného spoje z důvodu chybějícího přesahu vodorovné podkladové betonové desky nebo základového pásu a nezohlednění způsobu vytváření zpětného spoje.
Ochrana svislé hydroizolace při zasypávání
Hydroizolační fólie se musí standardně uložit mezi syntetické geotextilie s minimální plošnou hmotností 300 g/m2. Svislá izolační fólie může být při zasypávání dodatečně chráněná před mechanickým poškozením profilovanou fólií, která má při zvýšeném radonovém riziku zároveň funkci ventilační vrstvy. Fólii je dále možné ochránit pomocí různých, např. sádrokartonových desek apod., příp. přizdívkou z cihel nebo betonových tvárnic. Během stavby je nevyhnutné při už aplikaci ochranných vrstev zabránit vniknutí ostrých předmětů, jako jsou úlomky tvárnic, betonu apod. do prostoru např. mezi přizdívku a hydroizolaci.
Kontrola hydroizolace před zabudováním: Vzhledem k tomu, že jakékoli dodatečné opravy jsou velmi komplikované, doporučuje se, pokud je to možné, využít v případě každé tlakové izolace služby specialistů, kteří vykonají zkoušky těsnosti hydroizolačního povlaku, a to např. vysokonapěťovou jiskrovou zkoušku, která dokáže poměrně přesně odhalit poškození, příp. nedostatečné svaření. Bohužel neexistuje hydroizolační materiál, na jehož funkčnost by neměla vliv nevhodná montáž; to znamená, že výběr kvalitního hydroizolačního materiálu jde ruku v ruce s výběrem kvalitní, prověřené a erudované izolatérské firmy. Taková náročná realizace, jako je hydroizolace proti tlakové vodě, nedává prostor ke kompromisům, takže je třeba využít všech dostupných prostředků ke kontrole a zabezpečení správných technických postupů.
Příklad produktu: Izolace spodní stavby z PVC-P ALKORPLAN 35034 2,0 mm, šíře 2,15 m. Homogenní fólie z měkčeného polyvinylchloridu, k realizaci povlakových hydroizolací základů a podzemních konstrukcí staveb, barva zelená, tloušťka 2,0 mm, šířka 2,15 m, 43 m2/role.
tags: #izolace #spodni #stavby #pvc #informace