Pád Morandiho mostu v Janově, k němuž došlo 14. srpna 2018, byl událostí, která otřásla celou Itálií a zanechala za sebou tragické následky. Most, který byl postaven v polovině 60. let minulého století, stál na frekventované dálniční trase a spojoval italské vnitrozemí s italskou i francouzskou riviérou.
Pád Morandiho mostu
Dne 14. srpna 2018 kolem půl dvanácté dopoledne vypukla silná bouře, na město se valily přívaly deště a auta pomalu popojížděla po mostě. Náhle se dvousetmetrový segment a jeden pilíř zřítily do hlubiny. Celé zřícení mostu trvalo pouhých 14 vteřin. Z výšky asi 45 metrů přitom spadly na tři desítky aut. Mezi kusy padajícího mostu byly na počátku patrné vozy s rozsvícenými světly - některé padaly zároveň s mostovkou, dva se na chvíli vyhoupnou do vzduchu, protože v poslední chvíli vyjely po nakloněné konstrukci.
Při neštěstí zahynulo 43 lidí. Zraněných bylo patnáct a devět z nich zůstalo v kritickém stavu. Český kamion s nákladem papíru také prolétl čtyřicet metrů vzduchem - jeho řidič zázrakem přežil jen s polámanými žebry. Záběry zachycující loňský pád mostu, pocházející z firmy Ferrometal, která sídlila nedaleko mostu, byly po neštěstí zabaveny a dlouho tajné, aby se vyloučilo ovlivnění výpovědí svědků. Prokuratura považuje video za klíčový důkaz, který jasně ukazuje, jak se u devátého pilíře přetrhl jeden ze svazků lan pokrytý betonem. Hned poté se k zemi řítí kusy mostovky z obou stran pilíře, který spadne jako poslední.
Místní deník Genova Quotidiano zveřejnil video natočené dva dny před pádem mostu. U pylonu, který se v úterý zhroutil, je na záznamu vidět podélná prasklina ve vozovce. Jeden z italských deníků mezitím zveřejnil video, které ukazuje prasklinu ve vozovce dva dny před tragédií.
Příčiny a zodpovědnost
Morandiho most, navržený geniálním inženýrem Riccardem Morandim, používal patentovanou metodu Morandi M5, která kombinuje předpjatý beton zpevněný nataženými kovovými lany se zavěšenou konstrukcí. Odborníci se shodují, že most byl špatně zkonstruovaný. Inženýr Riccardo Morandi, jenž stavbu navrhl v 60. letech, si oblíbil metodu známou jako patent Morandi M5. "Morandi most navrhoval v době, kdy byl předpjatý beton populární, konstruktéři ale ještě moc nevěděli o jeho vlastnostech," vysvětluje Milan Vašek, soudní znalec z pražského ČVUT, který se specializuje na stavby. Italský technický web Ingegneri zveřejnil po zřícení mostu zprávu, podle které více než padesát let stará stavba vždy vzbuzovala pochyby. Experti kritizují zejména chyby v Morandiho výpočtech, v důsledku nichž se betonový povrch mostu postupem času začal deformovat. Spravit nerovnosti se částečně podařilo v 80. letech.
Čtěte také: Obnova mostu v Mikulově
Již v roce 1979 upozornil inženýr Morandi na jeho ohrožení korozí a navrhl detailní seznam opatření, které je třeba udělat. Také další hlasy upozorňovaly na nutnost údržby, společnost Autostrade per l'Italia, pověřená správou, však problém nebrala vážně. Chystala sice rekonstrukci, ale velmi pomalu. Někdejší provozovatel mostu, společnost Autostrade per l'Italia, v reakci uvedla, že podle jejích technických konzultantů video „příčinu zřícení neozřejmuje“ a „neukazuje všechny základní komponenty mostu“. Společnost Autostrade, která měla most ve správě, poškození vylučuje. „Zhroucení bylo nečekané a nepředvídatelné.“
Vláda zahájila proces odebrání licence správci mostu. Italský kabinet viní ze zřícení janovského mostu firmu Autostrade per l'Italia, která dálnici i s viaduktem spravuje. Šéf protestního Hnutí pěti hvězd (M5S) Luigi Di Maio řekl, že pokud se soukromníci nedokážou o silnice patřičně starat, měl by správu nad nimi převzít stát. Zodpovědnost za pád mostu má určit vyšetřování. Prokuratura chce viníka obvinit z vícenásobného usmrcení z nedbalosti, zavinění katastrofy a z ohrožení bezpečnosti dopravy. Ministerstvo dopravy ve čtvrtek pozdě večer spustilo paralelní vyšetřování. Poskytlo provozovateli 15denní lhůtu, aby dokázal, že svým smluvním závazkům dostál, a požaduje, aby společnost znovu postavila most na vlastní náklady.
Následky a obnova
Srpnový pád konstrukce poničil i některé stávající budovy, do kterých se již jejich obyvatelé nemohli vrátit. Bez stálé střechy nad hlavou jich zůstalo zhruba šest set. Domy pod zbylou konstrukcí mostu muselo opustit přes šest set lidí, jimž hledá bydlení janovská radnice. Jeden z pilířů se totiž nebezpečně naklání.
Místní firmy utrpěly škody ve výši 422 milionů eur (asi 11 miliard korun). Janovská obchodní komora oslovila majitele společností, aby jim pomohla získat pomoc ze státních fondů pro oběti katastrof. Informace, které získala, ale mohou být základem i pro případné pozdější žaloby ve chvíli, kdy se zjistí, kdo byl za pád mostu zodpovědný. Firmy vyčíslily na 63 milionů eur své ztráty spojené s poškozením či zničením budov, skladů, technologií či zásob. Zbylých 359 milionů eur firmy ztratily kvůli vyšším cenám a nižším tržbám, které neštěstí způsobilo. Klíčový janovský přístav musel omezit provoz. Tragédie kromě dopravy v Janově nepříznivě ovlivnila také ekonomiku. Kvůli dopravním omezením byl nucen přejít do sníženého provozu i janovský lodní přístav. Ten je jedním z největších v Itálii - zaměstnává kolem padesáti tisíc lidí.
Odklízení trosek a výstavba nového mostu
Záchranářům v Janově se podařilo odstranit z koryta řeky Polcevera obrovský kus zříceného mostu. Odstranění trosek z koryta řeky bylo jednou z priorit kvůli hrozícím záplavám. Na místě zasahuje tisícovka lidí, z nichž zhruba 350 jsou hasiči. "Celý prostor by se měl vyčistit a pak dojde na zbourání celého mostu. Bourání může trvat několik týdnů, měsíců. Při jeho stržení navíc podle starosty Janova nepůjde zachránit některé domy, které stojí pod pilíři.“
Čtěte také: Fascinující fakta o Göltzschtalbrücke
Krátce po katastrofě se architekt Renzo Piano, místní rodák, nabídl, že městu věnuje projekt nového mostu. Piano je spoluautorem Centre Pompidou v Paříži, navrhl také londýnský mrakodrap Shard čili Střep, nejvyšší stavbu Velké Británie či most Ushibuku, který spojuje tři japonské ostrovy. Podle listu La Stampa by se nový most měl podobat lodi. Stavba pokračovala rychle a dokončena byla za dva roky od tragédie, což byl „rekordní čas, alespoň pro Itálii,“ jak psal s lehkou ironií server Arch Daily. Je vybudovaný z oceli a betonu, jehož se spotřebovalo 67 tisíc kubických metrů. Složení betonu vyvinuli v i.labu, což je výzkumné a inovační centrum skupiny Heidelberg Materials v Bergamu - proběhlo šest tisíc testů. Nový most, nazvaný Most svatého Jiří, stojí nad Janovem už tři roky. Je dlouhý 1067 metrů a vede ve výšce čtyřiceti metrů nad řekou Polcevera, železnicí, obytnou čtvrtí a několika továrnami. Podpírá ho osmnáct betonových pilířů. Je to ale také svého druhu památník.
Inovace nového mostu
- Konstrukce z oceli má být v noci osvícena elektřinou ze solárních panelů.
- Z ocelové části mostovky vystupuje řada útvarů, zvaných „ploutve“, které dodávají mostu poněkud zoomorfní vzezření a zároveň nesou solární panely, které dodávají elektřinu pro osvětlení mostu.
- Po okraji mostu se pohybují roboti, kteří monitorují jeho stav a čistí fotovoltaiku.
Změnit se má také prostor pod mostem, plánuje se i vznik nové čtvrti.
| Událost | Datum | Popis |
|---|---|---|
| Pád Morandiho mostu | 14. srpna 2018 | Zřícení části dálničního mostu, 43 obětí. |
| Zahájení betonářských prací na novém mostě | minulé úterý (v kontextu srpna 2018) | Symbolické zahájení stavby nového mostu svatého Jiří. |
| Odstřelení zbývajících pilířů | Pátek (v kontextu srpna 2018) | Odstranění nestabilních částí původního mostu. |
| Dokončení nového mostu svatého Jiří | Do konce roku 2019 (plán), dokončen za 2 roky od tragédie | Výstavba mostu pod vedením Renzo Piana. |
Čtěte také: Mikulovský cihlový most: unikátní památka
tags: #janovsky #most #o #strechu #nad #hlavou