I zdánlivě nenápadné stavby v krajině mohou skrývat velmi zajímavou historii a je skvělé, když se je podaří zachránit před zkázou. Jednou z takových staveb je i cihlový most nedaleko Mikulova, který fascinuje svým stářím a jedinečností.
Poloha a popis mostu
Cihlový most najdete poblíž Nového rybníka, asi 4 kilometry z Mikulova směrem k obci Sedlec, těsně u hranic s Rakouskem. Barokní cihlový most tvoří 15 půlkruhových mostních oblouků, je dlouhý 95 metrů a široký 3,7 metrů.
Historie mostu
Cihlový mnohaobloukový most, dlouhý přes sto metrů, byl postaven koncem 30. let 17. století, aby spojoval s pevninou letohrádek Insel, stojící na vyvýšenině Tichý ostrov, obklopené Novým rybníkem. Letohrádek (později lovecký zámeček) nechal postavit kolem r. 1629 kníže a kardinál František z Ditrichsteina, jenž se zasloužil o rozkvět města Mikulov v l. 1611-1636.
Letohrádek s parkovou úpravou okolí byl postaven jako výletní a odpočinkové místo panstva. Obklopoval jej nově vybudovaný rybník o rozloze více než 100 ha. Na mokřady bohatá krajina pod jižním úbočím Pálavy se od 15. století proměnila v soustavu hospodářských rybníků. Jedním z nich byl i rybník Portz, zvaný také Leh (německý název Lehteich znamenal Rybník u kopce). Tento rybník měl rozlohu téměř 100 hektarů a uprostřed něj se nacházel Tichý ostrov (německy Portz-Insel). Rybníkem a ostrovem v něm tehdy procházela zemská hranice Moravy a Dolních Rakous.
Až do poloviny 19. století se zde v rybníku Portz nacházel ostrov, na němž kardinál František z Dietrichsteina nechal v první polovině 17. století vystavět areál letohrádku s okrasnou květinovou a lesní zahradou. Tento ostrovní areál spojený s pevninou sto metrů dlouhým cihlovým mostem byl vnímán jako mimořádné architektonické dílo své doby. Těžko byl materiál na jeho stavbu po hladině rybníka dopravován pouze lodí.
Čtěte také: Jak na instalaci cihlového obkladu?
Nicméně bezmála stometrový bytelný most, postavený v nejužším místě rybníka, určitě sloužil k pohodlné cestě do letohrádku a jeho zásobování. Most byl situován do nejužšího místa rybníka, přesto dosáhl úctyhodné délky 95 m. Jeho šířka je 3,70 m. Tvoří jej patnáct půlkruhově klenutých cihelných mostních oblouků, oddělených subtilními pilíři s oboustrannými jehlancovými břity. Mostovku lemovala plná, cca 75 cm vysoká parapetní zídka. Krajní plně zděné úseky mostu zakončovala krátká rozevřená křídla s dekorativně tvarovanými nákolníky na koncích. Desáté pole mostu od jihu bylo původně tvořeno dřevěnou zvedací mostovkou; její existence je doložena ještě zobrazením na mapách z první třetiny 19. století, někdy brzy poté byla zrušena a prázdné pole bylo vyzděno v podobné formě jako ostatní části mostu.
Konstrukční řešení mostu bylo velmi promyšlené. Na část pilířů pod a mírně nad vodní hladinou byly užity velké opracované kamenné bloky, zbývající část byla provedena z cihel. Samotné mostní oblouky se směrem k patám dvakrát rozšiřují a v jejich vrcholech byly před líc vysazené cihly přitesány do dekorativního klenáku. Rovněž jehlancový tvar břitů byl získán finálním přitesáním cihelného zdiva.
Úpadek a zánik
Kolem r. 1855 byl rybník vypuštěn a vysušen a most tak ztratil svojí funkci. Po roce 1855 ale most ztratil svou funkci, protože byl rybník vysušen a rozparcelován. V roce 1872 ale celý areál s letohrádkem tvrdě zasáhla stavba železnice do Mikulova. V blízkosti letohrádku byl r. 1872 zbudován násep železniční trati ze Znojma do Břeclavi, který tak vytvořil hráz protékajícímu Rybničnímu potoku. A o pár let později v roce 1872 byl přes bývalý rybník i ostrov vybudován násep pro novou železniční trať spojující Břeclav a Znojmo, což znamenalo definitivní ztrátu významu.
Rybník byl sice později částečně obnoven, trať ovšem nedovolila jeho zaplavení v původním rozsahu a tak se strana s mostem stala jen mokřadem. Začátkem 50. let 20. století byl sice v severní části bývalého rybníka vybudován Nový rybník, ale kvůli železnici nebylo možné zaplavení celé původní plochy a most tak stále zůstal odříznutý v mokřadech v jižní části bývalého rybníka.
S normalizací a budováním železné opony se navíc ocitl v nepřístupném pohraničním pásmu. Poslední ránu osudu mu uštědřila normalizace a budování železné opony. Most zůstal v pustém, nepřístupném hraničním pásmu a postupně se ztrácel v hlíně a bující vegetaci. Postupně tak chátral a zanášely jej naplaveniny, až z něj zůstal patrný jen jeden oblouk nad Rybničním potokem.
Čtěte také: Pokládka cihlového obkladu
Obnova mostu
Po pádu železné opony se oblast stala opět přístupnou a v roce 1995 byly most a letohrádek prohlášeny kulturní památkou. Otevření hranic otevřelo cestu k obnově. Pád železné opony a otevření hranic umožnily přístup k celému areálu Portz Insel, který byl v roce 1995 prohlášen kulturní památkou. Obnova letohrádku začala v roce 2003. Úpadek významného ostrovního areálu nastal koncem 19. století poté, co byl v lokalitě vysušen rybník Portz a již bývalý ostrov přeťala železniční trať. Cihlový most i letohrádek tak značně zchátraly a byly zcela ztraceny v náletové zeleni. Letohrádek je v soukromém vlastnictví a probíhá jeho rozsáhlá rekonstrukce.
Do obnovy mostu se muselo pustit několik institucí. K městu Mikulovu se připojily obce Sedlec a rakouský Drasenhofen. V letech 2019 až 2020 se dílo podařilo dokončit a nyní most září novotou, i když je mu už 400 let. Jediným novodobým prvkem je kovové zábradlí. Most prošel díky evropským dotacím obnovou v letech 2019 - 2020 a podíleli se na ní město Mikulov, obec Sedlec a rakouská obec Drasenhofen.
Při odklízení nánosů se našel i jeden zachovalý nákolník, podle kterého mohli být vyrobeny ostatní. Nákolníky dříve zabraňovaly kočárům vjet mimo mostovku, dnes především zdobí konce tohoto unikátního cihlového mostu. Most prakticky úplně zarostl rostlinami.
Výjimečná kvalita každé jedné cihly umožnila, že se most téměř celý podařilo rekonstruovat z původních stavebnin. Jen minimum bylo nutné doplnit mladším zdivem. Cihly pálené v Mikulově odolaly čtyřsetletému působení vlhka, vegetace i střídání klimatu a dodnes při poklepu krásně „zvoní“.
Při podrobném archeologickém průzkumu během obnovy byla ve vozovce mostu nalezena původní vápencová dlažba. Ta ale zřejmě nebyla pro tehdejší kočáry příliš pohodlná a tak ji doboví stavitelé zasypali vápencovou drtí. Při novodobé rekonstrukci byla dlažba opravena a doplněna a následně překryta vrstvou mlatové šotoliny.
Čtěte také: Magicrete: Vše, co potřebujete vědět
Technické údaje:
- Stometrový barokní most ze 17. století, který je tvořen patnácti oblouky z vyzděných cihel nechal postavit kardinál František z Dietrichsteinu.
- Rekonstrukce proběhla v roce 2019 až 2020, náklady na projekt činily 1 265 tis. euro, oprava samotného mostu vyšla na necelých 13 milionů korun.
- Dotace byla poskytnuta z programu Interreg V-A, Rakousko - ČR a státního rozpočtu ČR, na projektu se podílelo město Mikulov ve spolupráci s obcí Sedlec a rakouským Drasenhofenem.
Cesta k mostu
K cihlovému mostu se dostanete nejlépe po silnici číslo 40, vedoucí z Mikulova do Břeclavi. U bývalého mlýna asi 1 km před Sedlcem odbočíte doprava (při cestě z Mikulova) a dáte se malou asfaltkou po hrázi Nového rybníka. Cestou přejdete železniční trať a přes cyklostezku, směřující doprava podél železniční tratě, se dáte rovně polní cestou. Celková délka je asi 750 m. Na křižovatce polních cest odbočíte doprava a u Rybničního potoka (jiný tam neteče) se dáte doprava. Zde již uvidíte šest oblouků cihlového mostu.
I když cesta k mostu je trochu složitější a ne zrovna jednoduchá, stojí tato zajímavá a prozatím téměř neznámá památka mostní architektury za vidění.
tags: #cihlový #most #Mikulov #historie