Bez různých klempířských prvků se neobejde žádná stavba, ať už jde o rodinný dům nebo průmyslový areál. Až s oplechováním je střecha kompletně dokončená. Klíčová je i její montáž, kterou s trochou zručnosti zvládnete sami. Oplechováním rozumíme opatření převážně střešních konstrukcí plechy či ocelovými prvky, které utěsňují prostupy nebo ukončují roviny pro odtok vody. Kovová oplechování představují optimální a trvanlivou ochranu před průnikem vlhkosti a vody. Chrání stavební konstrukci před promáčením, bobtnáním, odpadáváním omítky (vliv mrazu).
Materiály pro oplechování
Oplechování střechy, například různé lišty, se vyrábí z kvalitního materiálu odolávajícímu korozi. Používají se hlavně pozinkované plechy, titanzinkové plechy, hliníkové nebo měděné plechy. Nejvhodnějšími materiály pro klempířské práce jsou dle normy měď, titanzinek, hliník, ocelový pozinkovaný plech, nerezavějící ocel, olověné plechy. Pozinkované plechy dodávají výrobci v mnoha povrchových úpravách, které zamezují korozi ocelového plechu.
Pokud chceme některé z těchto materiálů kombinovat, musíme dbát na jejich vzájemnou snášenlivost. V opačném případě by mohly prvky začít korodovat. Koroze se projeví i bez vzájemného kontaktu materiálů. Klempířské konstrukce se provádějí z rovných tabulových plechů o rozměrech nejčastěji 1000x2000mm nebo ze svitků šíře 670mm, 1000mm. Oplechování může být zhotoveno z plechů pozinkovaných, titanzinkových, měděných, hliníkových a to v mnoha barvách a tloušťkách, až do rozvinuté šířky 1000mm.
Typy klempířských prvků a jejich použití
Konkrétně se na střechách používají například závětrné lišty, úžlabní lišty nebo okapové lišty. Oplechování střechy v praxi znamená, že se na střešní konstrukci upevní plechy nebo různé ocelové a kovové prvky, které utěsňují prostupy, případně ukončují roviny pro odtok vody.
Okapní plech
- Okapní plech pomáhá odvádět vodu z krytiny do žlabu.
- Funguje jako odváděcí díl pro srážkovou vodu do žlabu nebo mimo objekt.
- Je-li okap spojen se žlabem, musí být okapová hrana dlouhá min. do 1/3 žlabu (měřeno od zadní hrany žlabu), tzn. min. 40 mm.
- Okapový plech je ukončen okapničkou.
- U nesamonosné krytiny (se stojatou drážkou nebo na lištu) je provedení okapového plechu součástí drážkové krytiny.
- Konec krytinového pásu je zajištěn dilatačním přehybem.
- Stojaté drážky jsou ukončeny na okapové hraně jako stojící rovné, šikmé nebo kulaté drážky.
- Okapové lemování pod fólii zabraňuje kapání kondenzátu z podstřešní fólie na spodní část krokví, popřípadě do oblasti podhledu.
- Okapové lemování pod krytinu slouží na usměrnění stékající vody z krytiny přímo do okapového žlabu.
Závětrná lišta
- Závětrná lišta se používá k zakončení střech ve štítu u krytin, k nimž nejsou systémové prvky krajových tašek.
- Chrání také štítovou konstrukci před povětrnostními vlivy.
- Závětrnou lištu na štítové zdi tvoří několik rovných či profilovaných částí.
- Vzdálenost okapové hrany od svislé stěny by měla být u výšky do 20m min. 30mm a nad 20m min. 40mm.
Lemování
- Lemováním zajišťujeme spojení a vodotěsnost střešní roviny s prostupující stavební konstrukcí.
- Díly lemování jsou většinou vyrobeny ze dvou kusů, výjimečně jako jednodílné (u kratších délek do 3 m).
- Lemování je buď samonosné, nebo musí být dostatečně podloženo kvůli možným průhybům.
- U dvojdílného lemování je druhá část většinou ve formě dilatační lišty. Lišta se smí klást na omítku, pod omítku nebo do předem vyříznuté drážky.
- Připevňuje se v maximálních vzdálenostech 330 mm od sebe.
- Druh lemování se určuje dle klimatických podmínek, druhu a sklonu střešní roviny.
- Lemování se dělí na přední, zadní, boční a napojení bitumenových materiálů. To se provádí pomocí lepených či přibíjených plechů v min.
- Boční lemování pod krytinu se používá při kontaktu střechy ve spádu se svislou stavební konstrukcí.
- Výška vytažení oplechování na konstrukci je závislá od místních podmínek a to zejména sněhových (obecně platí čím vyšší sněhová oblast tím vyšší lemování).
- Napojení na střešní krytinu se provede dle použitého druhu střešní krytiny zejména v závislosti na profilaci dané krytiny.
Oplechování komína
- Komín se oplechovává z několika dílů.
- Spodní díl se montuje na stranu komína, která je blíže k okapu. Pak následují dva boční díly.
- Oplechování komína čtvercového nebo obdélníkového tvaru se provádí ze čtyř dílů.
Úžlabí
- Krom komína se oplechovávají také úžlaby, parapety, atiky, různé výstupky a zdi.
- Úžlabí je tvořeno dvěma střešními rovinami o stejném nebo rozdílném sklonu. Po úžlabí se odvádí srážková voda bezpečně do žlabu.
- Úžlabí rozdělujeme na průběžná, skládaná a zapuštěná.
- Pokud máme úžlabí ve sklonu větším jak 15°, mluvíme o tzv. mělkém odtoku. U úžlabí se sklonem menším jak 15° se jedná o hlubší odtok a konstruuje se jako úžlabí zapuštěné.
- U skládaných krytin se úžlabí pokládá na celoplošný podklad nebo na laťování. Vzdálenosti latí ovlivňuje materiál a tloušťka plechu.
- Pokud se dvě šikmé střešní plochy setkávají v úžlabí, musí být instalováno lemování jako deflektor vody ve směru žlabu. Takové lemování slouží k odvádění vody z úžlabí do žlabu.
- Údolní žlab je připevněn ke střešním latím pomocí spon a hřebíků. V žádném případě jej nepropichujte hřebíky nebo šrouby.
- Jednotlivé kanály se musí dostatečně překrývat, obvykle 200 mm (ne 100 mm jako u ostatních lemování).
Hřeben
- Hřeben je tvořen jedním nebo dvěma kusy v závislosti na druhu střešní krytiny. To také určuje, zda má být odvětrávaný nebo nikoli.
- U drážkové krytiny lze hřeben vytvořit několika způsoby. Jako dvojitou drážku, lištu, hřebenový plech či odvětrávaný hřeben.
- Hřebenové kryty jsou upevněny pomocí šroubů 4,8 x 20 mm ve vzdálenosti asi 30 cm k profilovým deskám, které se spojují.
- Jednotlivé kusy hřebenového krytu by se měly navzájem překrývat o 100 mm, ale neměly by být sešroubovány.
- Hřebenová ventilační páska zajišťuje dokonalé odvětrání prostoru mezi střešní krytinou a horními vrstvami střešní fólie. Střední část tvoří technická textilie s dobrými difuzními vlastnostmi. Textilie je přišitá k hliníkovému profilu, což umožňuje její přizpůsobení tvaru krycího profilu a usnadňuje tak montáž. Větrací hřeben zabraňuje vniknutí ptáků, hmyzu do prostoru střešního pláště.
Montáž klempířských prvků
Montáže klempířských prvků mají svá pravidla, která se vyplatí dodržovat. Oplechování střechy zvládnete, pokud jste trochu zruční a nebojíte se výšek. Při montáži klempířských prvků pamatujte na to, že minimální příčný spád, který musíte dodržet, jsou 3°. Při montáži se vám bude hodit pracovní plošina, díky níž si vyvezete materiál na střechu. Důležité je mít správně vytvarované klempířské prvky. Při samotné montáži pak dodržujte postup doporučený výrobcem.
Čtěte také: Výběr betonu pro základové pasy
Při velikostech nad 1000mm musí být oplechování spojováno technikou na dvojitou stojatou drážku. Hodnota příčného spádu (např. u atiky) musí být minimálně 3° z důvodu zamezení tvorby vodních louží.
Mezi způsoby spojování plechů patří pájení, svařování a nýtování.
- Pájení: Pokud pájíme tzv. naměkko, využíváme k tomu pájky (přístroj, v němž se slévají slitiny kovů při teplotě menší jak 450°C) a pájecí roztoky. Pájená mezera nesmí být větší než 0,5mm.
- Nýtování: Pro spojování tzv. nýtováním používáme 2 druhy nýtů. Prvním z nich jsou nýty trhací, které jsou vyrobeny z mědi, nerezu, oceli či hliníku. Druhým typem jsou plné nýty. Poměr a délku nýtu volíme s ohledem na tloušťku spojovaného materiálu. Nýty se mohou též používat i s těsnící podložkou. Pokud není předepsáno jinak, spojují se plechy nýtováním jednořadým při rozvinuté šířce plechu (dále jen r.š.) do 1000mm, nebo nýtováním dvouřadým při r.š.
- Drážkování: Drážkování se provádí jako jednoduché ležaté nebo stojaté drážky - možno použít u hladkých krytin se klonem větším než 25°. Dále se drážkování provádí dvojitá ležatá nebo stojatá drážka - možno použít u hladkých krytin se klonem větším než 7°.
Montáž plechové střechy
Výběr střešní fólie a laťování: Než začneme s laťováním a samotnou pokládkou krytiny, je třeba vybrat správnou skladbu střešní fólie. Pokud podkroví zůstane neobývané (nevytápěné) a nezateplené, není nutná složitá konstrukce střechy. Pokud je podkroví obývané, je třeba zvolit krycí fólii s vysokou paropropustností. Prostor mezi fólií a střešní krytinou musí být dostatečně odvětráván, což zajišťují kontralatě a latě, které vytvářejí vzduchový prostor od okapu k hřebeni střechy. Vzniklé nasávací otvory na okapnici střechy zajistíme ochrannou větrací mřížkou, která zabrání hmyzu, ptactvu, listí apod. Krycí fólie s vysokou paropropustností slouží jako doplňková hydroizolace u šikmých střech, propouští vodní páru z podkroví a zároveň odvádí vzniklý kondenzát z podstřešního prostoru. Používá se vodorovně na krokve a upevňuje se na kontralatě hřebíky směřujícími ke krokvím. Pod kontralatě doporučujeme použít těsnící pásku na nehty.
U standardních střešních panelů jsou latě obvykle osově 350 mm, při výrobě střešních panelů na zakázku se vzdáleností přesahů 400 mm se rozteč latí mění osově na 400 mm. K první lati přidáme tzv. okapový klín. Pokud nepoužíváme okapové lemování pod střešní panely, doporučujeme spodní lať přibít k okraji. Trubky sněhových zábran MASLEN jsou přizpůsobeny latím tak, že sněhové a ledové zábrany lze uchytit nejen na střešní panely, ale i na latě pod nimi.
Montáž lemování pod krytinu: Před samotnou montáží pásů střešní krytiny je potřeba namontovat lemování, které se vkládá pod krytinu. Krajní plech pod střešní krytinou slouží k uzavření střechy na svislém štítu. Slouží k zamezení pronikání větru pod střešní krytinu a zároveň odvádí dešťovou vodu do okapu.
Čtěte také: Štěrk a beton: Co potřebujete vědět
Pokládka panelů: Je důležité pokládat panely vždy od okapnice a v délkách, které odpovídají délkám v plánu krytiny. Při pokládce postupujeme raději zleva doprava, podsouváme panely pod již upevněné panely. Plechové střešní panely se standardně vyrábějí do délky 6,1 m (delší panely jsou k dispozici za příplatek). K řezání střešních profilových panelů na požadovanou velikost používejte pouze nůžky na plech nebo jiné vhodné řezací zařízení. Při montáži je nutné vyrobené kovové hobliny z povrchu plechu odstranit měkkým kartáčem. Nepoužívejte nástroje s brusnými kotouči, které ohřívají plech kolem řezu. Teplo v oblasti řezání a výsledné jiskry mohou poškodit polyesterovou vrstvu. Šrouby jsou umístěny cca 2 cm pod křížovým přesahem v nízkém lemu. U okapu a hřebene střechy je třeba střešní panely pevněji ukotvit. Na plechové spoje jsou použity farmářské šrouby 4,8 x 20 mm.
Zakončení lemováním: Po samotné montáži a oplechování střechy přichází na řadu lemování, které se instaluje na konec. Krajní lišta se používá u pultových střech s našimi profily plechových tašek jako ukončovací hrana v horní části střechy a u trapézových plechů i jako štítová lišta (při zakrytí se pod krytinu používá krajní plech).
Zateplení fasády polystyrenem
Zateplování je v dnešní době velmi populární, i když se stále jedná o poměrně velký a relativně nákladný zásah. Kvalitním zateplením se Vám podaří účinně snížit spotřebu tepla na vytápění a také zlepšit podmínky bydlení. Aby mělo zateplení ten správný účinek a zároveň splnilo příslušné normy, je nutná správná montáž a ukotvení izolačního materiálu. Zateplování staveb probíhá v různých fázích a není to úplně jednoduchý proces. Velmi důležitá je proto svědomitá a důkladná příprava. Před začátkem jakýchkoliv prací a už při samotném plánování vám doporučujeme, abyste se poradili s odborníkem nebo specializovanou společností.
Určitě platí, že při troše šikovnosti zvládnete zateplení fasády i svépomocí. Jestli už se tohoto úkolu ujmete sami, nebo raději zateplení necháte odborníkům, vyplatí se znát správný postup od výběru materiálu až po realizaci.
Příprava podkladu
Lepit tepelnou izolaci na neočištěnou, poškozenou nebo nesoudržnou fasádu je chyba, která se vám časem vymstí. Pokud byste nalepili izolace na takto nevhodný podklad, hrozí, že nebude držet a po čase odpadne. Povrch musí být kompaktní, očištěný a nesmí se drolit. Podklad pro vnější zateplovací systém (ETICS) musí být vyzrálý, soudržný a pevný bez prachu, mastnoty, trhlin nebo jinak narušených míst. Před započetím celého procesu se proto doporučuje povrch umýt tlakovou vodou. Pozor, zateplovací systém nenahrazuje sanační systém ani hydroizolaci. Řádná hydroizolace je důležitá zejména u vlhké stavby. Zateplení neprovádíme na vlhké zdivo. Vždy je v první řadě zapotřebí spolehlivě odstranit příčiny vzniku vlhnutí fasády resp. jiných částí stavby, které se chystáte zateplit.
Čtěte také: Nejlepší beton pro podlahové topení
Výběr materiálu na zateplení
Mezi nejpoužívanější materiály na zateplování fasády patří polystyren, který je na tyto účely velmi vhodným materiálem. Ověřeným materiálem, který se jeví jako jeden z nejvhodnějších na zateplení fasády, je expandovaný polystyren, který má vynikající termoizolační parametry. Sáhnout můžete i po speciálních polystyrenových materiálech, které jsou uzpůsobené právě na zateplení fasády. Takovými jsou například šedé polystyrenové desky Austrotherm EPS NEO 70.
Takto upravené polystyrenové desky jsou přitom stejně recyklovatelné, jako desky z běžného EPS polystyrenu. Jejich nepopíratelnou výhodou je, že mají až o 20% lepší termoizolační schopnosti v porovnání s běžným expandovaným polystyrenem.
Desky z šedého polystyrenu Austrotherm EPS NEO ale nejsou zdaleka jedinou možností. Jestliže Vám záleží na tom, aby byla účinná izolace co nejtenčí, ideální volbou budou desky Austrotherm Resolution Fasáda, které jsou vyhotoveny z tvrzené pěny s uzavřenou buněčnou strukturou. Izolační vlastnosti této desky navíc zlepšuje oboustranné kašírování z šedého polystyrenu Austrotherm EPS NEO. Všechny tyto materiály jsou ideální i pro nízkoenergetické stavby.
Lepení izolace
Při lepení izolace se můžete dopustit chyb, které by časem mohly vést k popraskání celého systému. Lepení izolace se standardně realizuje nanesením rámečku lepidla na obvod desky a poté vytvořením tří a více vnitřních terčů, obojí v dostatečném množství. Lepidlo by mělo pokrývat desku minimálně na 40 % povrchu. V oblasti soklu s keramickým obkladem, nebo tam, kde je uvažováno o progresivním kotvení hmoždinek pouze do plochy desky, se základní lepicí plocha navyšuje na 60 %.
Pokud si všimnete mezery mezi povrchem stěny a lepenou izolací, nejspíš jste nesprávně nanesli lepidlo na plochu izolace. Na lepidle se v tomto případě nevyplácí šetřit.
Desky pěnového polystyrenu lepíme na soudržný, vyčištěný a dostatečně srovnaný podklad.
Ukotvení izolace
Jednou z velmi důležitých částí zateplování je správné ukotvení fasádního polystyrenu či minerální vlny. To se vždy vykonává pomocí fasádních talířových hmoždinek. Nejčastěji používanou metodou kotvení fasádního polystyrenu je pomocí talířových hmoždinek. Dejte si pozor, abyste nepoužili příliš malé množství hmoždinek, nerozmístili je na špatná místa, nebo je nezapustili příliš hluboko do izolantu. Všeobecně se doporučuje minimálně 6-8 hmoždinek na 1m2, celkový počet by měl respektovat kvalitu a nosnost zateplované stěny a umístění objektu v terénu.
Teprve po zatvrdnutí lepidla přistupujeme ke kotvení. Hmoždinky zapouštějte 1 mm do izolace, při hlubším zapuštění musíte použít více lepidla a hrozí tak vznik nevzhledných fleků na povrchu fasády. Doporučená je zápustná montáž hmoždinek se zakrytím polystyrenovými zátkami. Tak předejdeme budoucímu prokreslování při změnách vlhkosti. Zátky zajišťují v systému zápustné montáže fasádního zateplovacího systému vyloučení tepelných mostů a riziko vykreslování hmoždinek při změnách vlhkostních poměrů.
Druh, počet a poloha hmoždinek je určena projektovou dokumentací, případně je možné použít dostupný kalkulátor pro stanovení počtu hmoždinek Cechu pro zateplování budov ČR nebo na vyžádání u jednotlivých výrobců ETICS.
Řešení spár
V důsledku nesprávného založení zateplení může docházet ke vzniku spár mezi deskami. Mezery s maximální šířkou 4 mm můžete jednoduše vyplnit tepelně-izolační pěnou. Pro vyplnění spár větších jak 4 mm se používají přířezy. Díry v povolených mezích vyplňujte jedině nízkoexpanzní montážní pěnou, a to pouze, pokud se jedná o skladbu s polystyrenem.
tags: #jaky #presah #oplechovani #polystyrenu #doporuceni