Vyberte stránku

Zelené střechy nejsou výdobytkem poslední doby, ani výmyslem moderních architektů. Jejich počátek se datuje hluboko do starověku, například Visuté zahrady princezny Semiramis byly svým způsobem střešními zahradami. V moderním pojetí stavitelství se o zelených střechách hovoří od první poloviny 20. století.

Ozelenění střech je jedním ze způsobů, jak zkvalitnit životní podmínky lidí, rostlin i živočichů ve městech - jak přiblížit lidem přírodu a učinit rozvoj měst udržitelným. Zelená střecha je nejen estetickou záležitostí, ale i funkční konstrukcí, která má oproti běžné ploché střeše nesporné výhody. V létě odpařující se voda ochlazuje konstrukci střechy a v kombinaci se zpomalením prostupu tepla je v interiéru chladněji. To je například umocněno použitím hydrofilní minerální vlny. Zelené střechy nabízejí ochranu hydroizolace a prodloužení její životnosti, zlepšení tepelné a zvukové izolace a mikroklimatu, snížení prašnosti, využití pro pobyt a relaxaci, akumulaci srážkové vody (až 30-99% za rok) a snížení odtokových špiček, vytvoření ekologické vyrovnávací plochy a estetického architektonického prvku.

Typy zelených střech: extenzivní vs. intenzivní

Zelené střechy můžeme rozdělit podle typu rostlin, které na ní porostou, na intenzivní a extenzivní. Zjednodušeně, extenzivní střechy nevyžadují téměř žádnou péči, jako střechy intenzivní.

  • Extenzivní zeleň

    Extenzivní střešní zahrady jsou ideálním řešením pro stavby, které jsou omezeny svou statikou a nosností. Jsou skvělou volbou pro strmé (i ploché) střechy, které jsou špatně přístupné nebo nejsou pochozí. Významně zvyšují jejich estetické působení a ekologickou funkci. Velký vliv mají na zadržování srážkové vody, čímž zpomalují odtok do kanalizace. Už při mocnosti substrátu 6 až 10 cm mohou absorbovat až 50 % spadené dešťové vody, čímž výrazně snižují riziko bleskových povodní. Celkově zlepšují mikroklima a podporují druhovou rozmanitost, biodiverzitu rostlinných i živočišných druhů. Jedná se o střešní zahrady nenáročné na založení, péči i finance. Volí se rostliny, které nevyžadují velkou vrstvu substrátu a dobře snáší extrémní podmínky jako teplo, sucho, mráz a vítr. Nejčastěji se používají mechy, rozchodníky a jiné sukulenty, případně i byliny a traviny. Postačí 6-15 cm substrátu, vhodně zvolené sukulenty snesou i méně. Zásobování vodou i živinami je ponecháno na přírodě. Nevyžadují tedy instalaci závlahového systému a jejich údržba je minimální. Zahrnuje pouze 1-2 kontroly ročně, odplevelení a případné přihnojení. I sukulentní rostliny kvetou, různými barvami a květy, navíc s chladnými obdobími roku se i barevně proměňují. Extenzívní zeleň vyhoví za předpokladu, že tloušťka vrstvy substrátu je min. 3 cm s obsahem max. 20% hm. organických látek.

  • Intenzivní zeleň

    Intenzivní zelená střecha s kvetoucími rostlinami je barevně a druhově pestřejší, ale je nezbytné při realizaci této zelené střechy zvážit možnosti post-realizační údržby, jako je například zalévání střechy, případně sekání trávy atd. Jedná se o střešní zahrady, které již vyžadují vyšší náklady na založení i údržbu. Jsou použity takové rostliny, které jsou náročnější na skladbu souvrství a zásobování vodou (vyšší trávy, byliny a trvalky, nižší dřeviny), v sušším období roku vyžadují závlahu. Mocnost souvrství je 15-35 cm, hmotnost 200 až 400 kg/m2. Čím vyšší mocnost substrátu a vyšší formy vegetace, tím vyšší má zelená střecha účinky na zadržení vody, celkové zlepšení mikroklimatu a izolace střechy, tzn. ještě nižší náklady na vytápění a klimatizaci. Jedná se o střešní zahrady intenzivně udržované, s vysokými náklady na založení i péči. Svým vzhledem a funkcí se již blíží klasické zahradě. Mohou sloužit k relaxaci a pobytu, případně i jako produkční prostor pro pěstování vlastní zeleniny a bylinek. Součástí mohou být i terénní modelace, chodníčky, zídky, pergoly s posezením apod. Použité rostliny mají vysoké nároky na skladbu souvrství a pravidelné zásobování vodou a živinami. Osazení rostlinami podléhá architektonickému záměru. Šířka souvrství bývá nad 30 cm, hmotnost 400 až 1300 kg/m2.

    Čtěte také: Moderní domovy se zelenými střechami

Zelená střecha a fotovoltaika: synergický efekt

Specialitou poslední doby je kombinace zelené střechy a fotovoltaiky. Propojení, které se na první pohled může zdát protichůdné, je naopak velmi synergické. Zelená střecha vytváří přitížení pro konstrukci panelů. Výparem vody dochází k ochlazování okolí a panelů, tím se snižuje jejich tepelné zatížení. To přináší zvýšení výkonu o cca 10-15 % a zároveň prodlužuje životnost panelů. Zelená střecha zároveň pohlcuje prach a polétavé částice, které pak neulpívají na povrchu panelů a neklesá tím jejich výkon. Pro zelenou střechu též přináší tato synergie benefity, které jsou v tvorbě odlišných stanovišť pro růst rostlin. Tím se vytváří rozmanité prostředí, které umožňuje existenci více druhů než na běžné extenzivní zelené střeše.

Skladba extenzivní zelené střechy se sklonem

Než vůbec začneme uvažovat o vybudování střešní zahrady, v první řadě se musíme ujistit, zda je její konstrukce vůbec reálná. Zásadním krokem bude zjištění statiky / nosnosti objektu a sklonu střechy. Ideální situace nastává při projektování nového domu, kdy lze střešní plášť dimenzovat dle požadované formy ozelenění a odhadovaného zatížení. Při plánovaném ozelenění starších budov může být právě nosnost objektu limitujícím faktorem. Šikmá zelená střecha má větší sklon než plochá zelená střecha, a proto vyžaduje některé specifické prvky, které zajistí její bezproblémový provoz.

Jako ploché střechy označujeme ty se sklonem do 5 stupňů. Šikmé střechy jsou všechny ostatní - tedy se sklonem více než 5 stupňů. Šikmé střechy se dále dělí podle svého sklonu. Střechy se sklonem od 5 do 45 stupňů se řadí „pouze“ mezi šikmé, zatímco ty s větším sklonem nad 45 stupňů jsou nejen šikmé, ale zároveň i strmé.

Extenzivní střešní zahradu lze vybudovat i u velmi strmé střechy. Sklon střechy by se měl ideálně pohybovat okolo 3 až 5°. U strmé střechy (sklon do 45°, ale i více) je vhodnější zvolit extenzivnější formu vegetace, musíme také počítat s technickým zajištěním substrátu proti sesuvu. Sklon šikmé zelené střechy znesnadňuje údržbu a pohyb na ní. Proto v tomto případě hrají prim extenzivní zelené střechy, které vyžadují minimum údržby. Vybírat můžete z různých variant rozchodníků, netřesků, pažitky, ostřice a kostřavy, které jsou odolné proti přímému slunečnímu svitu, dešti, suchu i mrazu.

Šikmé zelené střechy jsou náročnější na jejich návrh i realizaci. Při konstrukci této zelené střechy proto důrazně doporučujeme využít služeb odborníků. V rámci realizace nezapomeňte na všechny praktické věci, jako jsou např. kotevní body pro pracovní lano při nejnutnějším „zahradničení“, kotvení zádržných systémů substrátu, nebo zavlažovací systém (použijete-li jej). Zádržný systém (zábrany proti sesuvu) je třeba použít u sklonu vyššího, než 20°. Většina z nich se pokládá bez kotvení do nosné konstrukce. V takových případech drží na ploše střechy díky tření, opírá se o zpevněnou okapovou hranu, nebo se zavěšuje ke hřebeni. Poté, co rostliny zakoření, substrát zpevní svými kořeny ještě více. U volně položené hydroizolace tvoří vegetační souvrství zatěžující vrstvu, která brání nadzvednutí fólie v důsledku sání větru. Při velké výšce budovy a v exponovaných polohách na rozích a okrajích střechy je třeba zajistit i vegetační souvrství proti odvátí a erozi, nejlépe okrajovým pásem z plné nebo zatravňovací dlažby.

Čtěte také: Ekologické bydlení s extenzivní zelenou střechou

Jednotlivé vrstvy skladby extenzivní zelené střechy:

  1. Tepelná izolace

    Výběr tepelného izolantu je velmi odvislý od zamýšlené zelené střechy. Pro extenzivní zelené střechy lze uvažovat i s minerální vlnou. Ta by měla dosahovat v hodnotě pevnosti v tlaku min. 70 kPa (např. Isover S). V případě kombinace zelené střechy a fotovoltaiky či jiných technologických zařízení je vhodné finální vrstvu navrhnout s pevností v tlaku min. 100 kPa (např.: Isover XH tl. 60 mm). Pěnovým polystyrenem či PIR izolací též nelze udělat chybu ve výběru. Základ je znát zatížení, které bude generovat zelená střecha v plně nasyceném stavu a podle tohoto vybrat tepelný izolant. Obzvláště je nutné si dávat pozor na bodové zatížení od dosedacích plošek nopů, které redukují roznášecí plochu tohoto zatížení a mohlo by dojít k perforaci hydroizolace. Je vhodné užít účinnější parozábranu, protože střecha nebude tak intenzivně prohřívána sluncem a zároveň se může v prostoru hydroakumulační a drenážní vrstvy držet voda, takže odpar par z konstrukce je nižší. Tepelná izolace se spádovou úpravou EPS 150 (ideálně alespoň 200 mm = 2x 100 mm) lepeny k podkladu mezi sebou PUR lepidlem.

  2. Hydroizolace a kořenovzdorná vrstva

    Pro použití v zelených střechách se dnes v drtivé většině případů používají hydroizolační fólie. Ať už PVC-P, TPO, EPDM, je jich mnoho. Všechny hydroizolace pro zelené střechy ale musí mít tzv. kořenovzdornost. I v dnešní době se používají pro hydroizolace zelených střech i asfaltové pásy, ovšem v menší míře než dříve. Pro zelené střechy nelze užít pro hydroizolace zelených střech jakýkoliv pás, ale pouze ty s atestem FLL (horní vrstvy, podkladní mohou být běžné). V rámci předání díla je vhodné provést kontrolu těsnosti hydroizolace nebo mít pod hydroizolací kontrolní systém detekující případné místo zatékání. Hydroizolace, resp. kořenovzdorná fólie musí být odolná proti prorůstání kořenů (viz německá směrnice FLL), musí být vyvedena cca 15 cm nad povrch substrátu, zafixována k atice a chráněna proti mechanickému poškození a UV záření. Kořenovzdorná vrstva musí být položena celoplošně, tj. i v oblasti bez přímé vegetace (např. pod štěrkovým okrajovým pásem, dlažbou apod.).

  3. Separační vrstva

    Mezi hydroizolací a akumulační a drenážní vrstvou musí být separační vrstva. Ta je nejčastěji tvořena geotextílií o min. plošné hmotnosti 300 g/m2. Pro dotační titul Nová zelená úsporám je nezbytné použít textílii s vyšší gramáží a to min. 500 g/m2. Účelem separační geotextílie je v době realizace ochránit hydroizolaci proti případnému mechanickému poškození. V rámci skladby vytváří kluznou vrstvu právě mezi hydroizolací a vrstvami nad touto vrstvou. Dnes, při užití HDPE nopových fólií není tento požadavek aktuální. Běžně se používá k odseparování fólií z měkčeného PVC a tepelné izolace z pěnového polystyrenu, a to pro jejich chemickou nesnášenlivost. I pro jiné typy fólií je ale vhodné užít separační geotextílii (běžně 300 g/m2) a to například pro ochranu hydroizolace před rohy tužších tepelných izolací.

  4. Drenážní a hydroakumulační vrstva

    Pro extenzivní zelené střechy lze též použít hybridní materiály, jako je hydrofilní minerální vlna. Často se používá kombinace 50 mm hydrofilní vlny a 30 mm substrátu. V současné době tuto vrstvu reprezentuje jak tradiční skupina nopových folií, tak i progresivnější skupina materiálů na vláknové bázi. Nopové fólie různých profilací a výšek a různými typy perforace primárně zachycují v "kalíšcích“ srážkovou nebo závlahovou vodu, ale také díky prostoru mezi nopy umožňují odtékání přebytečné vody, která protekla perforacemi na horní straně vrstvy, ke vpustem. Sledovanými parametry je nejenom pevnost v tlaku a množství zadržené a odtrénované vody, ale i velikost dosedací plochy, která se navíc materiálově snáší s hydroizolací. My pro skladby doporučujeme drenážní fólii Platon DE 25 nebo 40. Druhou skupinou materiálů na vláknité bázi jsou například hydrofilní minerální vlny. Tyto matriály kombinují několik vrstev - hydroakumulační, drenážní, filtrační a vegetační. Toto unikátní spojení přináší především zjednodušení skladby, úsporu nákladů a zrychlení realizace. Tento typ materiálu je tvořen většinou vlákny z vyvřelých hornin, čímž je deklarován jeho přírodní původ a nezávadnost pro životní prostředí. Extenzívní zeleň je zajištěna drenážní vrstvou, tj. hrubozrnným minerálním násypem Optigreen Perl s vloženými odvodňovacími profily Optigreen Triangle nebo drenážní nopovou fólií Optigreen FKD. Nulový sklon může být výhodou u intenzívních zelených střech kvůli možnosti akumulace vody v drenážní vrstvě pro spodní závlahu.

  5. Filtrační vrstva

    Zde se běžně používá geotextílie o gramáži cca 200 g/m2 a více u intenzivních střech. Úkolem této vrstvy je zachytit jemné částice, aby nebyla odplavována ke vpusti a nezanášela se drenážní vrstva. Části substrátu mohou také ucpat otvory v hydroakumulační rohoži, proto je filtrační vrstva rovněž nutná.

    Čtěte také: Zelená textilie: Praktický plotový prvek

  6. Substrát

    Pokud pomineme samotné rostliny, jednu z vrstev skladby tvoří substrát. Pro extenzivní zelené střechy je rozumné uvažovat alespoň 80 mm, ale v praxi se setkáváme i s návrhy 60 mm a méně. Je potřeba si uvědomit, že substrát tvoří zároveň i stabilizaci střechy, protože zelené střechy se primárně provádí jako přitěžované. Zároveň čím se ubírá na množství substrátu, tím se snižuje kvalita životního prostředí pro rostliny, z důvodu omezení prokořenitelného prostoru a redukce živin. Více susbtrátu může znamenat lepší podmínky pro nepůvodní druhy, které vytlačí námi zamýšlené. Ke stabilizaci zároveň přispívá i nezbytně nutné kamenivo, kterým se po obvodě v šíři cca 300-500 mm musí opatřit každá zelená střecha stejně jako u odvodňovacích prvků. Musíme mít však na paměti, že hektarová zelená střecha opatřená obsypem kačírku po jejím obvodě a pak 99% plochy, která je pokrytá pouze 80 mm suchého a lehkého substrátu, není dobrý nápad, pokud střecha není lokalizována na místě, kde je absolutní bezvětří. Pro extenzivní postačují substráty lehčí, i když nalezneme výjimky. Musíte si uvědomit, že mokrý substrát váží mnohem více, než suchý a že to je rozdíl dramatický. U statika (pokud by zapomněl zahrnout mokrou zeminu do výpočtu) by to byl rozdíl osudový. Hmotnost zelené střechy je okolo 80 až 200 kg/m2. U extenzívního souvrství běžně cca 80-170 kg/m2, u řešení Optigreen "Lehká střecha" je to jen cca 40 kg/m2. Hodnoty zahrnují nasycení vodou i vegetaci.

  7. Vegetace

    Extenzívní vegetaci lze založit výsevem a rozhozem řízků rozchodníků, případně hydroosevem, výsadbou předpěstovaných rostlin v balech nebo položením předpěstovaných vegetačních rohoží. Pro šikmé střechy jsou nutné vegetační rohože na nevytlívající vložce.

Porovnání typů zelených střech
Parametr Extenzivní zelená střecha Intenzivní zelená střecha
Péče Minimální (1-2 kontroly ročně) Intenzivní (zalévání, sekání, hnojení)
Typ rostlin Suchomilné: rozchodníky, netřesky, mechy, byliny, trávy Vyšší trávy, byliny, trvalky, nižší dřeviny, stromy
Mocnost substrátu 6-15 cm (postačí i méně) 15-35 cm (někdy i nad 30 cm)
Hmotnost (nasycená) 80-200 kg/m² 200-1300 kg/m²
Závlaha Jen v počáteční fázi Vyžaduje v sušších obdobích
Estetika Méně rozmanitá, ale barevně proměnlivá Barevně a druhově pestřejší, blíží se zahradě
Náklady Nízké na založení i údržbu Vysoké na založení i údržbu
Sklon střechy Ploché i velmi strmé (až 45° i více) Ploché (s možností akumulace vody)

Hospodaření s vodou na šikmé střeše

U plochých střech je klíčové zajištění odtoku přebytečné vody, zatímco u šikmých potřebujeme vodu poněkud zpomalit a zadržet v substrátu. Ačkoliv za běžné situace není třeba rostliny na střeše zavlažovat, v extrémně horkých obdobích musíme s příležitostnou zálivkou počítat. Extenzívní zeleň potřebuje závlahu jen v počáteční fázi po založení. I zde je proto třeba počítat s vodovodní přípojkou na střeše nebo v její blízkosti. Pro střešní zahrady lze akumulovat vodu v drenážní vrstvě a případně spojit s automatickým zavlažováním. Tím se výrazně sníží náklady na zavlažování, neboť nejprve se spotřebovává zadržená dešťová voda.

Údržba a bezpečnost

Četnost údržby závisí na druhu vegetace a zahrnuje především kontrolu okrajů a prostupů z hlediska případného vnikání kořenů, kontrolu zavlažovacích a odvodňovacích zařízení, prořez a sečení, odstraňování nežádoucí vegetace, v případě potřeby dosetí a dosázení některých míst nebo zálivku a hnojení. Prostředky na zajištění osob proti pádu jsou nutné jak při provádění, tak při údržbě. U pochozích střech doporučujeme zábradlí, u nepochozích jsou nutné alespoň jisticí body pro připnutí jistícího lana pracovníka údržby. Patentovaný jisticí systém OPTISAFE slouží pro ploché střechy do 5°. Jistící body jsou vytvořeny tak, že nenarušují hydroizolaci.

Zelené střechy jsou trendem současnosti a jsou-li správně a odborně provedeny, poskytují investorovi dlouhodobý užitek a mnoho výhod. Ke správné realizaci je nutná dobrá spolupráce různých řemesel (tesařů, pokrývačů, zahradníků). V každém případě vám doporučujeme oslovení prověřeného ateliéru a realizační firmy, které mají se zelenými střechami zkušenosti. Jako vodítko nám mohou posloužit např. výsledky každoroční soutěže Zelená střecha roku.

tags: #extenzivní #zelená #střecha #maximální #sklon

Oblíbené příspěvky: