Před započetím stavby budovy je zapotřebí vyřešit celou řadu otázek. Jednou z nich je volba betonu pro základové pasy. S tímto problémem se potýká téměř každý člověk, rozhodne-li se postavit si vlastní bydlení.
Běžně se pro budované základy domu používá výraz "základová deska," u většiny rodinných domů bychom však měli přesněji hovořit o "základech." Nosné zdivo je totiž možné v případě běžných základů stavět pouze na základové pasy. Betonem vylitá plocha mezi nimi je jen nenosnou podlahovou konstrukcí přízemí.
Rozdíl mezi běžnými základy a plovoucí základovou deskou
Mylně nazýváme jakékoli základy novostavby rodinného domu základovou deskou. Jde jen o vžitou obchodní terminologii, jako betonová deska totiž vypadají každé základy nepodsklepeného domu.
Před vybudováním základů nového rodinného domu, respektive už při jeho projektování, nás ve skutečnosti čeká zásadní otázka. Postačí základové pasy, které zatížíme nosným zdivem, nebo musíme vybudovat plovoucí základovou desku, kterou lze nosným zdivem zatížit kdekoli? Pro běžné rodinné domy nejčastěji budujeme základové pasy a finančně mnohem náročnějšímu řešení plovoucí základové desky se vyhneme.
Pokud budujeme základové pasy, je vybetonovaná plocha mezi nimi jen nenosnou podlahou přízemních obytných místností a technického zázemí, případně garáže.
Čtěte také: Štěrk a beton: Co potřebujete vědět
Volba správného betonu
Zvolit správný druh a třídu betonu nemusím být vždy jednoduché, proto je dobré obrátit se s tímto problémem na odborníky, kteří mají s betonem a betonováním zkušenosti. Jako první je nutné vyřešit, jaký druh a jakou třídu betonu pro betonování základů zvolit.
Dříve se beton označoval velkým počátečním písmenem slova beton tedy „B“ a číslem (např. B20) určující pevnost daného betonu v tlaku v MPa po 28dnech stáří betonu. Takto označený beton vyhovuje pevnosti v tlaku 20MPa. Dnes se již podle nových evropských norem používá pro označení betonu písmeno „C“, které je počátečním písmenem anglického slova Concrete (česky náš známý beton) a aby nám do toho pánové u kulatého stolu zavedli „větší“ pořádek přibyly za označení „C“ dvě číslice oddělené lomítkem (např. C 16/20). První číslo udává pevnost betonu v tlaku stanovenou na válci a druhé číslo udává pevnost betonu v MPa stanovenou na krychli. Staré označení B20 tedy odpovídá označení C 16/20.
Třída a druh betonu, který je třeba pro stavbu použít, pochopitelně vychází z výpočtů daných projektantem, případně statikem, který projekt realizoval a zohledňuje místní poměry (sklon terénu, druh zeminy, únosnost podloží, požadované zatížení, atd.) U menších staveb se dá vycházet i z obecných zkušeností a znalostí. Obecně platí, že pro klasické rodinné domy při standardních zakládacích podmínkách (rovinatý pozemek a soudržné zeminy) se obecně a nejčastěji používá do základových pasů beton pevností třídy C12/15 případně C16/20 a beton na základovou desku bývá zpravidla o třídu vyšší, tedy C16/20 případně C20/25.
C12/15 či C16/20 se uplatní při stavbách klasických rodinných domů se standardními zakládacími podmínkami. C20/25, C25/30 či C30/37 nachází uplatnění u monolitických stropů. U monolitických stropů se používají betony vyšších pevnostních tříd (C20/25, C25/30 případně C30/37) v závislosti na rozponu a plánovaném zatížení stropu.
Výše uvedené specifikace betonů (C25/30 apod.) nelze brát jako doporučení. Specifikaci (pevnost) betonu najdete v projektové dokumentaci, popř.
Čtěte také: Nejlepší beton pro podlahové topení
Nejdůležitější otázkou před samotnou realizací stavby tedy je, jestli budou dostatečným řešením základové pasy, které se zatíží nosným zdivem nebo bude potřeba realizace plovoucí základové desky.
Další omyly a mýty
Běžné je také nesprávné označení betonů. Běžné betony se totiž nemají označovat písmenem B (B15, B20, …), ale písmenem C a s lomítkem (C12/15, C16/20, C20/25). Označení písmenem B je obchodním zjednodušením směřujícím na běžné uživatele. Pokud tedy přijedete do stavebnin a budete požadovat beton B15, odvezete si beton s označením C12/15.
Dalším omylem je všeobecně rozšířené tvrzení (laicky a často i mezi odborníky), že na základové pasy vystačí beton B15 (resp. C12/15) a na nenosnou plochu mezi nimi a ztracené bednění na základových pasech beton B20 či B25 (resp. C16/20 a C20/25). Základové pasy totiž budou nejzatěžovanější konstrukční částí domu. Kromě maximálního tlaku shora na ně působí i voda v podloží, mrazy, živé organismy a tah. Proto platí, že na jejich životnosti bude závislá životnost celé stavby domu.
Důvodem pro neopatrné používání méně kvalitního betonu na vylití základových pasů jsou finanční úspory. Opak je ale pravdou. Když do základových pasů použijeme kvalitnější beton (třeba C20/25), bude cena každého kubíku oproti betonu C12/15 jen o zhruba 12% vyšší. Přitom bude jeho odolnost v tlaku vyšší o cca 40% (číslo za lomítkem ve značení druhu betonu vyjadřuje právě odolnost v tlaku v megapascalech).
Pokud chcete uspořit, pak to lze pouze použitím kvalitnějšího betonu, a to i u plovoucích základových desek či výplně nenosných ploch běžných základů mezi ztraceným bedněním. Lze zde totiž snížit tloušťku betonové vrstvy, přitom navýšení ceny za každý kubík je jen mírné. Zároveň ušetříme i za dopravu menšího objemu materiálu a na spotřebě stavebního dřeva pro bednění (pokud samozřejmě nepoužijeme dnes nejčastěji používané ztracené bednění z tvárnic).
Čtěte také: Terasa z betonu: Alternativy a tipy
Vrstvu betonu a jeho třídu by však měl vždy určit projektant (nebo statik na základě statického a geodetického průzkumu) a zanést tyto informace do projektu domu.
Další chyby při budování základů
Vyhloubené spáry pro vylití základového pasu je třeba nejprve pořádně očistit a zbavit srážkové či podzemní vody. Poté je až můžeme vylít betonem konkrétní třídy.
Pro ztracené bednění uložené na základové pasy je nezbytné použití ocelové armatury, která je v pravidelných rozestupech kotvena do základových pasů. Stejně tak je nutné vyztužit nenosnou betonovou plochu či základovou desku kari sítěmi. Do betonové vrstvy základů a vylité betonové plochy zásdně nevkládáme kameny, natož pak cihly. Byla by tím narušena pevnost a celistvost základů, byť se nám může na první pohled zdát, že třeba kámen „je pevnější než beton.“ Nepodléhejme mýtům a ptejme se odborníků.
Ztracené bednění se zásadně ukládá na dostatečně vyzrálé základové pasy. Základové pasy musí být založené do nezámrzné hloubky (alespoň 80 cm), skutečnou hloubku však určí projektant či statik. Běžně to může být i 1,2 metru.
Nepodceňujte izolaci základů
Nepodceňujte izolaci základů (hydroizolaci a případně i izolaci proti radonu). Nejčastěji se používají asfaltové pásy (oxidované i modifikované asfalty). Pokud hrozí riziko tlakové vody, používají se dvě vrstvy těchto pásů a pokud ještě navíc hrozí zvýšené riziko radonu, je nutné použít pouze k tomu účelu vhodný typ asfaltových pásů.
Izolace se ukládají na rovinný povrch, který je předem opatřen penetračním nátěrem. Přesah ukládaných pásů musí být alespoň 100 mm (optimálně 150) mm) a pozor na provedení detailů - prostupů inženýrských sítí a ohybů.
Základy lze izolovat i stěrkovými hmotami (uzavřou povrch podkladního betonu pomocí krystalizace a vlhkost pak nemůže prostoupit) či PVC fóliemi - měkčené PVC o tloušťce 1 nebo 1,5 mm (1,5 mm při riziku tlakové vody), aplikuje se vždy v jedné vrstvě. Známé jsou i nopové izolace, vhodné pro obvodové izolace domu v kombinaci s izolací tepelnou.
Pasy a patky patří do kategorie tzv. plošných základů. Jedná se o monolitické betonové konstrukce, často kombinované s litím do výkopu a do ztraceného bednění. Důležitá je příprava výkopu, dobré výškové zaměření a provedení. Plošné základy jsou konstrukce, které roznáší tlak do zeminy v úrovní základové spáry (dna, nejnižšího bodu základů). Někdy se označují jako základy jednoduché.
Rozdíl mezi základovými patkami a pasy je v podstatě jen v jejich druhém rozměru - délce. Pro únosnost plošných základů je primární jejich šířka, nikoli hloubka jak se často stavebníci mylně domnívají. Rozměry základu musí posoudit statik, záleží na velikosti a materiálu stavby a na základových podmínkách (zemina, hladina spodní vody apod.).
Hloubka základů je důležitá pro dosažení tzv. nezámrzné hloubky. Tedy hloubky, ve které již daná zemina v dané lokalitě nezamrzá. Tuto hloubku lze ovlivnit tepelnou izolací zeminy, čehož využívají jiné druhy zakládání. V našich klimatických podmínkách se jedná běžně o hloubky 90 - 120 cm. Musíme se se základy dostat pod tuto hranici, jen tak zajistíme, že nám skupenské změny vody v zemině a s tím spojené rozměrové změny nebudou se stavbou „cvičit“.
Hloubka základů se dále odvíjí i od okolních staveb, kdy silami, kterými tlačí náš dům do země, nesmíme deformovat zeminu, na kterou již tlačí objekty sousední - například při stavbě v proluce. Tyto úvahy však svěřme statikovi, který po důkladném průzkumu na místě i z geologických map vše potřebné spočítá.
Ztracené bednění
Ztracené bednění je osvědčená a oblíbená metoda výstavby základových pásů, opěrných zdí nebo plotových základů. Výhodou této technologie je rychlost výstavby, jednoduchost i úspora času a nákladů - odpadá nutnost demontáže bednění. Ale právě beton, kterým tvárnice vyplníte, rozhodne o výsledné pevnosti celé stavby.
Pro ztracené bednění je důležité zvolit beton s ideálním poměrem pevnosti, zpracovatelnosti a hutnosti. Nejčastěji se používá beton třídy C16/20 nebo C20/25 - tedy beton s charakteristickou pevností 16 až 25 MPa po 28 dnech. Do ztraceného bednění je ideální beton konzistence S3 nebo S4 (podle zkoušky sednutím kužele). Kamenivo v betonu by mělo mít frakci 0-16 mm nebo 0-22 mm.
Při menších stavebních projektech si můžete beton namíchat svépomocí. Směs by měla být hutná, ale ne suchá. Pokud stavíte větší úsek, doporučujeme objednat beton z betonárky. Výhodou je přesné složení, stálá kvalita a výrazná časová úspora. Dobře hutněte beton - ideálně pomocí vibrační tyče nebo hutnící tyče. Pracujte v rozumných teplotách - ideálně mezi 5-25 °C. Nezapomeňte na ocelovou výztuž, která výrazně zvyšuje pevnost a stabilitu konstrukce. Nejčastěji se používají svislé a vodorovné pruty z žebírkové oceli. Je potřeba ji nepodcenit. Pro běžné stavební účely se osvědčil beton třídy C20/25 s konzistencí S3-S4.
Ať už se rozhodnete míchat beton vlastními silami, nebo si jej necháte dovézt z betonárky, vždy dbejte na přesnost a pečlivost.
Výroba a doprava betonu
Po výběru vhodného a správného druhu betonu nastává další otázka jak daný beton namíchat, aby odpovídal našim požadavkům, jak ho dopravit do základů či základovou desku a případně jak beton dostat na strop? Vezme-li v úvahu, že dnes jen mizivé procento stavebníků si míchá beton samo přímo na stavbě, odpověď je jednoduchá. Obraťte se na odborníky, kteří se výrobou, dopravou a čerpáním betonu zabývají. Beton se dnes ve většině případů vyrábí na betonárně.
Moderní betonárny mají zpravidla plně automatický počítačem řízený výrobní provoz, kde je zajištěno přesné dávkování všech složek betonu, pro dosažení požadovaných vlastností betonu. Základní složkou každého betonu je kamenivo a cement, který se používá jako pojivo v betonu. V dnešní době se při výrobě používají i mnohé další přísady, jako jsou například plastifikátory, zpomalovače nebo urychlovače tuhnutí a tvrdnutí betonu, provzdušňující přísady, pigmenty aj. Další složkou používanou při výrobě betonu jsou příměsi jako je např. vysokopecní struska, popílky, vápenec aj.
Všechny tyto používané přísady a příměsi umožňují na betonárně vyrobit betony široké škály vlastností a použití od obyčejných betonů až po betony vodotěsné, mrazuvzdorné, silniční, lehčené, samonivelační a další typy betonů dle požadavků a přání zákazníka.
Čerstvý namíchaný beton se dopravuje z betonárny na místo stavby pomocí auto-domíchávačů, které bývají zpravidla o objemu 5, 7 a 9m3. Větší betonárny zpravidla disponují větším a rozmanitějším vozovým parkem, aby bylo možné dopravovat beton i na větší stavby, kde je nutnost zajistit dopravu větších objemů betonu. V případě, že je třeba beton dostat do hůře nebo zcela nepřístupných míst, používá se k tomuto účelu čerpadel a pumpy na beton.
Druhů a typů čerpadel je celá řada, ale běžně se používají ramenové pumpy na beton s dosahem od 24 do 47m. Tyto pumpy jsou osazeny na klasických nákladních podvozcích (MAN, TATRA, MERCEDES, Iveco, aj.). Další možností čerpání betonu nabízí malá mobilní pístová čerpadla, která se tahají jako přívěs za dodávkami a beton je dopravován přes hadice až do vzdálenosti 100m. Některé betonárny disponují i další moderní technikou pro dopravu a čerpání betonu, jako je například auto-domíchávač s pásovým dopravníkem nebo mixo-pumpou, kde je využito kombinace pumpy a auto-domíchávače v jednom.
Základová deska
Už z názvu je jasné, že jednou z nejdůležitějších prvků celé stavby, bude základová deska. Vzhledem k tomu, že ponese stavbu, bude záležet na její kvalitě a životnosti.
Základová deska je konstrukce, která „ponese“ stavbu po celou dobu její životnosti. Základové desky se dělí na několik typů dle provedení a způsobu užívání. Běžné železobetonové základové desky na štěrkovém podsypu a základových pásech. Běžné železobetonové desky nad neizolovanými sklepními prostory. Běžné železobetonové desky vystavené vlhkosti a zmrazovacím cyklům, např.
Výběr konkrétního typu betonu pro základovou desku doporučujeme vždy konzultovat s projektantem, který zohlední, jak bude konstrukce nebo některá její část vystavená vlhkosti a mrazu, jaký druh a velikost zatížení na ní bude působit, jaké jsou geologické vlastnosti půdy apod.
Další podmínkou při výběru vhodného druhu betonu je také typ samotné stavby. Pro dřevostavby a montované domy se používá betonová směs s vysokou tekutostí, jejíž žádanou vlastností je rychlé a snadné dosažení roviny povrchu.
Betonová směs s vysokou tekutostí, umožňující rychlé a snadné dosažení roviny povrchu obdobným způsobem provádění jako u litých podlahových potěrů. Použitím speciálních samozhutnitelných betonů CEMEX COMPACTON® je docíleno dokonalé rovinatosti a přesnosti desky, což usnadňuje následné zakládání stavby (např.
tags: #jaký #beton #do #základových #pasů