Smyslem Koordinátora BOZP na staveništi je vzájemná koordinace všech účastníků výstavby vedoucí k eliminaci potenciálních rizik vzniklých výstavbou. Koordinátor má za cíl vyhledávat rizika prací všech aktuálních zhotovitelů a vzájemně informovat dotčené zhotovitele o možnostech dopadu cizích rizik na jejich činnost. Koordinátor také zajišťuje minimalizaci ohrožení zdraví třetích osob v rámci stavby (např. veřejnost pohybující se v blízkosti stavby).
Legislativní rámec a určení koordinátora
Koordinátor BOZP (bezpečnosti práce) na staveništi je definován v § 15 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP. Bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích upravuje nařízení vlády č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2006 Sb., které jsou již delší dobu neměnné. Koordinátor BOZP na staveništi (dále jen koordinátor) se určuje v případech stanovených v § 14 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Budou-li na staveništi působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, je zadavatel stavby povinen písemně určit jednoho nebo více koordinátorů s přihlédnutím k druhu a velikosti stavby a její náročnosti na koordinaci opatření k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi. Koordinátor BOZP musí být jmenován a zajištěn ze strany zadavatele stavby (investora), nikoli hlavním (generálním) zhotovitelem. Od května 2016 nesmí být koordinátorem BOZP zhotovitel stavby ani jeho zaměstnanec nebo jiná osoba, která se účastní odborné realizace stavby.
Koordinátor musí být určen při přípravě stavby od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení do jejího předání zadavateli stavby a při realizaci stavby od převzetí staveniště prvním zhotovitelem do převzetí dokončené stavby zadavatelem stavby. Činnosti koordinátora při přípravě stavby a při její realizaci mohou být vykonávány toutéž osobou. Podle § 10 odst. 4 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, koordinátor BOZP NENÍ osoba odborně způsobilá v prevenci rizik ani jednoho ze zhotovitelů a nemá tak nahrazovat výkon "klasického bezpečáka" hlavního zhotovitele.
Odborná způsobilost koordinátora
Koordinátor musí mít podle zákona č. 309/2006 Sb. § 10 písm. c) osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti nebo periodické zkoušce nebo d) osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, bude-li vykonávat činnost koordinátora při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. Odborná způsobilost pro koordinátora se prokazuje osvědčením o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti, kterou vykonává zkušební komise akreditované fyzické nebo právnické osoby. Tematické okruhy k ověření znalostí vycházejí z přílohy č. 1 nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách získání a prokazování odborné způsobilosti k prevenci rizik.
Čtěte také: Vše o bobkovišni na živý plot
Činnosti a povinnosti koordinátora
Činnosti koordinátora během přípravy a realizace stavby jsou popsány v § 7 a 8 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Mimo jiné zpracovává plán při přípravě stavby podle druhu a velikosti stavby plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce v případě, že budou na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, které jsou stanoveny v Příloze č. 5 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb., stejně jako v případech podle odst. 1 § 15 zákona č. 309/2006 Sb. Plán musí být při realizaci stavby aktualizován.
V plánu musí být uvedeny základní informace o stavbě a staveništi, postupy navrhované pro jednotlivé práce a pracovní činnosti zahrnující konkrétní požadavky pro jejich bezpečné provádění, jejich předpokládané časové trvání a posloupnost nebo souběh; musí být přizpůsobován skutečnému stavu a podstatným změnám stavby během její realizace.
Povinnosti zhotovitele vůči koordinátorovi BOZP
Zhotovitel stavby má celou řadu povinností, a to nejen vůči koordinátorovi BOZP, ale i vůči bezpečnosti a ochraně zdraví při práci všech jeho zaměstnanců a externích spolupracovníků. Jedním z prvních úkolů zhotovitele stavby vůči koordinátorovi BOZP je podat mu písemně všechny informace o bezpečnostních rizicích vznikajících při pracovních nebo technologických postupech, které zvolil, a které se mohou na stavbě vyskytovat. Je povinen to udělat nejpozději do 8 dnů před zahájením stavebních prací.
Zhotovitel stavby musí poskytnout koordinátorovi BOZP součinnost při spolupráci, která je potřebná pro plnění jeho úkolů, a to po celou dobu zapojení do příprav a zhotovení stavby. Je povinen mu včas poskytovat informace a podklady, které jsou potřebné pro zhotovení plánu BOZP a jeho případné změny. Zhotovitel, který osobně pracuje na staveništi, je povinen dodržovat právní předpisy týkající se BOZP a přihlížet k podnětům koordinátora.
Zhotovitel stavby musí používat potřebné OOPP, technická zařízení, přístroje a nářadí, které splňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem. Nesmí jakýmkoliv způsobem svévolně měnit, přestavovat, reorganizovat nebo vyřazovat ochranná zařízení strojů, přístrojů a nářadí. Dodržovat požadavky na pracoviště a pracovní prostředí je další z povinností zhotovitele stavby.
Čtěte také: Tipy pro zdění starých cihel
Zaměstnavatel, potažmo zhotovitel stavby, je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy s ohledem na dodržování zásad bezpečného chování. Školení bezpečnosti práce je nedílnou součástí všech povinností zhotovitele stavby. Ten je povinen zajistit všem svým zaměstnancům, ale i externím spolupracovníkům, školení, včetně prověrky, která má za cíl ověřit jejich znalosti. Školení se musí týkat nejen právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP, ale zejména vykonávané práce a souvisejících rizik, se kterými může pracovník přijít do styku. Z toho plyne, že obecné školení BOZP stavebním dělníkům nestačí. Je bezpodmínečně nutné, aby osnova školení byla zaměřena na sektor stavebnictví.
Zhotovitel stavby je povinen zajistit a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance. Zjednodušeně řečeno musí zajistit, aby zaměstnanci pracující na stavbě plnili požadavky odborné, ale i zdravotní způsobilosti. Koordinátor po nás požaduje, i když nejsme generální dodavatel stavby, aby při větším počtu než 50 lidí, byl technik BOZP na stavbě každý den, což se mi jeví jako zbytečné. Toto není nikde stanoveno, bude záležet na dohodě. Podle Ing. Milana Moravce z Oblastního inspektorátu práce pro hl. m. Prahu to může zadavatel vyžadovat na základě součinnosti, když se například provádějí složité, rizikové práce.
Podmínky pro živnosti projektování a provádění staveb
Podle § 5 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) může fyzická nebo právnická osoba získat oprávnění samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost soustavně vykonávat za podmínek tímto zákonem stanoveným za účelem dosažení zisku činnost, která se řadí mezi živnosti. Pro získání živnostenského oprávnění je třeba prokázat živnostenskému úřadu splnění všeobecných a u vázaných živností též zvláštních podmínek podle typu živnosti předepsaných ze zákona.
Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce, který všeobecné i zvláštní podmínky požadované k jednotlivým živnostem splňuje. Pokud sám podnikatel nesplní některé podmínky ke své živnosti, musí je zajistit prostřednictvím odpovědného zástupce. Podnikatel nebo odpovědný zástupce splní podmínku své požadované profesní způsobilosti pomocí autorizace či kromě autorizace má též splněním podmínek podle přílohy č. 2 živnostenského zákona.
K živnostem „Projektová činnost ve výstavbě“ a „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ lze naplnit profesní způsobilost pomocí vzdělání a praxe na úrovni a v délce podle následující tabulky:
Čtěte také: OSB desky a jejich tloušťka pro podlahové aplikace
| Úroveň vzdělání | Požadovaná praxe |
|---|---|
| Vysokoškolské vzdělání (magisterské studium) | 3 roky |
| Vysokoškolské vzdělání (bakalářské studium), vyšší odborné a střední školy s maturitní zkouškou ze stavebnictví | 5 let |
Zhotovitel stavby je právnická nebo podnikající fyzická osoba, která má oprávnění provádět stavby. Stavební činnost je tak předmětem jeho podnikatelské činnosti. Vystupuje jako smluvní strana ve smlouvě o dílo, jejíž předmětem plnění je stavební činnost.
Odpovědnost živnostníka (OSVČ) a člena statutárního orgánu
K porovnání trestněprávní a majetkoprávní odpovědnosti osob jednajících jako živnostník nebo osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“) a osob jednajících v pozici člena statutárního orgánu právnické osoby, tzn. například jako jednatel společnosti s ručením omezeným, popř. předseda představenstva akciové společnosti (dále jen člen statutárního orgánu), osoba ve vedoucím postavení či zaměstnanec, rozlišuje zákon mezi trestní odpovědností fyzických a právnických osob podle § 8 zákona č. 418/2011 Sb.
Od trestní odpovědnosti rozdílná je odpovědnost majetkoprávní. Byl-li spáchán trestný čin, může trestní soud poškozenému v tzv. adhezním řízení přiznat náhradu přímé škody, kterou bude povinen poškozenému uhradit přímo odsouzený - podle povahy trestněprávní odpovědnosti buď tedy jednotlivá fyzická osoba nebo osoba právnická.
Majetková odpovědnost OSVČ za závazky vzniklé např. porušením právní povinnosti (spáchaným trestným činem) je naopak úplná. OSVČ odpovídá za své závazky celým svým majetkem.
V občanskoprávním řízení je možné zažalovat na náhradu škody společnost, protože v případě, že bude jednáním člena statutárního orgánu způsobena třetí osobě škoda (nemusí jít o trestný čin, ale jen o porušení smlouvy), odpovídá za tuto škodu společnost, neboť jednání člena statutárního orgánu je jednáním společnosti. Společnost bude odpovídat třetí osobě za škodu. V tomto případě se ve smyslu ust. § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, hradí nejen skutečná škoda, ale též ušlý zisk.
Zde je ovšem na místě poznamenat, že ručení společnosti je limitováno: např. u společnosti s ručením omezeným společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, ale celým svým majetkem neodpovídají její společníci, ti odpovídají pouze do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Neomezená odpovědnost statutárního orgánu nastupuje pouze ve zvláštních případech úpadku nebo hrozícího úpadku společnosti.
Společnost pak může (pokud nahradí škodu třetí osobě) za určitých podmínek požadovat regresní plnění od člena statutárního orgánu, který svým jednáním škodu způsobil. Pro tyto účely se doporučuje upravovat vztahy mezi společností a členy statutárního orgánu podrobnou smlouvou o výkonu funkce. Nestanoví-li jinak smluvní ujednání, sjednaná smluvní pokuta nahrazuje právo na náhradu škody (§ 2050 OZ).
Občanský zákoník upravuje povinnost platit smluvní pokutu jako tzv. objektivní, tedy bez zřetele na zavinění, a zároveň nestanoví žádné tzv. liberační důvody, tedy případy, kdy povinnost platit smluvní pokutu nevzniká. V důsledku toho je bez dalšího zhotovitel povinen smluvní pokutu zaplatit i například v situaci, kdy jsou dány překážky vyšší moci. Občanský zákoník umožňuje smluvním stranám, aby si povinnost platit smluvní pokuty upravili odchylně. Případné smluvní pokutě je sice možné se bránit soudně a domáhat se tzv. moderačního práva dle § 2051 OZ, případně nepřiznání pokuty s ohledem na rozpor s dobrými mravy, nicméně výsledek takového sporu nelze s jistotou předjímat.
Vyšší moc a její vliv na smlouvy
Jednou z častých smluvních doložek bývá vyšší moc (vis maior), která bývá součástí balíčku závěrečných ustanovení. Vyšší mocí je nepředvídatelná, neovlivnitelná událost, které nešlo zabránit a která je nezávislá na osobě, jež se jí dovolává. Z tohoto hlediska lze obecně považovat pandemii za případ vyšší moci. Ve smlouvách často bývá upraveno, co se vyšší mocí rozumí a jak je v takových případech třeba postupovat. Pokud vás vyšší moc opravňuje k nedodání plnění, je možné podle této doložky postupovat.
Pokud není doložka vyšší moci konkretizována ve smlouvě, je možno postupovat podle obecných ustanovení občanského zákoníku. V případě, že vám ze smlouvy plyne nějaká povinnost, kterou na základě opatření v souvislosti s koronavirem nebudete moci splnit (např. při nařízení o uzavření provozoven), může druhé ze smluvních stran vzniknout nárok na náhradu škody. Tuto škodu nemusíte uhradit v případech, pokud splníte určité zákonné podmínky, tzv. liberační důvody. Povinnosti k náhradě škody se můžete zprostit, prokážete-li, že ve splnění smluvní povinnosti vám zabránila (dočasně nebo trvale) mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na vaší vůli.
Toto však není možno aplikovat na případy, kdy k mimořádné události došlo až v okamžiku, kdy jste již v prodlení. Ve smlouvě rovněž nesmí být obsaženo ustanovení, které by vám ukládalo vzniklou mimořádnou překážku překonat, tato překážka rovněž nesmí vzniknout z vašich osobních poměrů (zaměstnanci vracející se z pracovní cesty v rizikové oblasti). Obecně je však mít na paměti, že právní úprava civilního práva se řídí zásadou, že smlouvy se mají dodržovat a cílem smluvních stran by mělo být splnění smlouvy.
Existence vyšší moci obecně nemá vliv na povinnost zaplatit smluvní pokutu za nedodržení termínů. Výjimkou by mohla být situace, kdy by byla povinnost zaplatit smluvní pokutu v konkrétním případě v rozporu s dobrými mravy (např. by mohlo jít o situaci, kdy by osoba porušila smlouvu v důsledku plnění nařízení vlády, tedy respektování veřejnoprávního příkazu). Pro veřejné zakázky platí podle § 222 odst. 6 ZZVZ možnost provádět změny, jejichž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Každý případ je nutno posuzovat individuálně. ČKAIT doporučuje, aby v nově uzavřených smlouvách obě smluvní strany dohodly i řešení uplatnění pokut při překážce vyšší moci.
Vybrané činnosti ve výstavbě a jejich odborné vedení
Z hlediska odborné povahy věci a v souladu se stavebním zákonem se pojmem „vybrané činnosti ve výstavbě“ (dále jen VČ) rozumí činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě. Stavební zákon požaduje, že VČ mohou vykonávat pouze fyzické osoby, jejichž způsobilost byla ověřena podle zvláštního předpisu, tj. zákona č. 360/1992 Sb. (dále jen autorizační zákon či AZ), který reguluje výkon VČ a stanoví nezbytné právní podmínky pro splnění požadavků na odbornou způsobilost fyzických osob k výkonu těchto činností.
Zákon č. 283/2021 Sb., Stavební zákon (SZ) v § 155 vymezuje rozsah a obsah pojmu VČ a rozumí se jimi zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie a projektové dokumentace, odborné vedení provádění stavby nebo její změny anebo odstraňování stavby, výkon dozoru projektanta a u zeměměřičů ověřování výsledků zeměměřičských činností. Podle §14 SZ projektant znamená fyzickou osobou oprávněnou podle autorizačního zákona ke zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie a projektové dokumentace. Výčet jednotlivých druhů projektové dokumentace, jejíž vypracování svěřuje zákon projektantovi, je uveden v § 157 SZ. V souladu se stavebním zákonem, autorizační zákon v ustanoveních § 17 až 19 stanoví rozsah působnosti autorizovaných osob.
U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu. Pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (AZ), zajistí stavebník dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. U staveb, které nejsou financovány z veřejného rozpočtu, stavební zákon dozor projektanta výslovně nepředepisuje.
Stavební dozor musí stavebník zajistit (není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý) na stavbách prováděných svépomocí - terénních úpravách, zařízeních a udržovacích pracích. V případě, že se jedná o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím (§ 159 odst. 2 SZ). Při provádění stavby, která vyžadovala povolení stavebního úřadu a bude stavebníkem prováděna svépomocí, je stavebník povinen oznámit stavebnímu úřadu předem jméno a příjmení osoby, která bude vykonávat stavební dozor. Stavby pro bydlení a změnu kulturní památky lze provádět pod vedením autorizované osoby stavbyvedoucího (§ 159 odst. 2 SZ). U staveb financovaných z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor nad prováděním stavby (§161 odst. 3 SZ).
Projektování fotovoltaických elektráren (FVE)
Pro projektování FVE na bytovém domě se uplatňují pravidla pro techniku prostředí staveb, specializace elektrotechnika pro autorizované inženýry s autorizací IE02 a autorizované techniky TE03, pokud řešení využití netradičních forem energie tvoří část či změnu této stavby. Ve smyslu vymezení přílohou č. 1 a č. 2 zákona č. 283/2021 Sb. Obdobně stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů (OZE) a změny staveb za podmínek v odst. 2 přílohy 2 stavebního zákona s celkovým instalovaným výkonem do 100kW jsou jednoduchými stavbami, pro něž postačí dokumentace zpracovaná podle § 156 SZ osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. MMR na svém webu uveřejňuje k novému stavebnímu zákonu metodiky pro povolování OZE s rozlišením jejich kategorií pro povolování. Posouzení dopadů na konstrukci stavby by měla vždy provádět odborně způsobilá osoba.
Změny stavby a dodržování předpisů
Ustanovení § 224 odst. 1) SZ umožňuje stavebnímu úřadu schválit změnu záměru před jeho dokončením, ale stanoví pro schválení změny potřebné náležitosti, nejde-li o nepodstatné odchylky od povoleného záměru ve smyslu odst. 3). Pokud nedojde ke schválení změny stavebním úřadem, stavbyvedoucí je povinen na základě § 164 odst. 1 písm. b) SZ dodržet navrhované řešení podle projektové dokumentace schválené stavebním úřadem. V opačném případě nemůže stavbyvedoucí stavebníkovi zaručit, že dojde ke kolaudaci stavby po jejím dokončení.
Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu stanoví v příloze č. 14 odkazem na technické normy jejich závaznou aplikaci, a to včetně ČSN 734001 přístupnost a bezbariérové užívání, kam patří i povinnost opatřit schodišťová ramena a vyrovnávací stupně po obou stranách madly. Z tohoto ustanovení není možná výjimka.
Definice zastavěné plochy stavby
Stavební zákon v § 13 pod písm. o) definuje: Zastavěná plocha stavby - plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny; plochy lodžií a arkýřů se započítávají; u objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny; u zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny. ČSN 73 4055 4055 „Výpočet obestavěného prostoru pozemních stavebních objektů“ (1963) : Plocha půdorysného řezu vymezená vnějším obvodem svislých konstrukcí uvažovaného celku (budovy, podlaží nebo jejich částí); v I. podlaží se měří nad podnoží nebo podezdívkou, přičemž se izolační přizdívky nezapočítávají. příloze č. 1 prováděcí vyhlášky č. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Zastavěnou plochou podzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podzemních podlaží do vodorovné roviny.
tags: #koordinátor #staveb #živnost #podmínky