Základem zdění jsou kvalitní cihly, rovný, očištěný povrch, a především dostatek zdicí malty. Pokud ale máte se zděním málo zkušeností a nechce se vám experimentovat s poměry jednotlivých složek, bude lepší zvolit pytlované směsi. Ty jsou sice dražší než příprava malty na zdění svépomocí, mají ale stálou kvalitu a jejich příprava spočívá v pouhém rozmíchání s vodou.
Typy zdicích malt
Při výběru malty je důležité zvážit vlastnosti jednotlivých typů:
- Vápenná malta: Disponuje menší pevností, výměnou za vysokou elasticitu. Hodí se proto při rekonstrukcích historických budov.
- Vápenocementová malta: Je při zdění, díky vysoké odolnosti a mechanické pevnosti, zlatou klasikou.
- Cementová malta: Je prakticky beton.
Recept na vápenocementovou maltu
Základem zdicí malty je písek, cement a vápno. Vápenocementová malta na zdění se míchá v poměru 4 lopaty písku, 1 lopata vápna a 1 lopata cementu. Pokud mícháte v míchačce větší množství malty a spotřebujte najednou celý pytel cementu (25 kg), bere se toto množství jako cca 4 lopaty. Pro namíchání vápenocementové malty z tohoto množství cementu proto použijte 4 lopaty vápna a cca 16 lopat písku.
Při přípravě malty v menších množstvích se vždy nejprve smíchají suché složky a až poté se přidává voda.
Kvalita surovin
Pro přípravu kvalitní malty je důležité dbát na následující:
Čtěte také: Vše o bobkovišni na živý plot
- Ideální ostrost písku (ideální obsah jílu): Čím méně jílu písek obsahuje, tím bude výsledná směs lépe držet, lepit a snížíte i riziko popraskání.
- Ideální zrnitost písku: Čím hrubší písek je, tím více vápna budete potřebovat. Pro namíchání je ideální písek frakce 0-4 mm.
- Správný druh cementu: Pro většinu staveb svépomocí si vystačíte s klasickým portlandským cementem běžně dostupným ve stavebninách.
- Správný druh vápna: Nejlepší a nejlevnější volbou bývá vápenný hydrát, tedy hašené vápno. Koupíte jej ve všech stavebninách.
Míchání malty svépomocí vs. pytlované směsi
Míchání malty na zdění cihel svépomocí oceníte jako zkušený zedník, který chce cíleně ovlivňovat vlastnosti malty a tím ji přizpůsobovat nárokům prostředí, což je užitečné například u historických staveb. Míchání malty svépomocí je levné a jednoduché, pravdou ale je, že u běžných menších projektů svépomocí se většinou nevyplatí.
Cihly a jejich vlastnosti
Před stavbou domu bychom si měli ujasnit, ze kterého materiálu, proč a za kolik budeme stavět zdi. Nejde ani tak o úspory jako o správnost volby: Hrubá stavba přijde zhruba na desetinu ceny kompletního rodinného domu. Je ovšem základem jeho kvalit.
Cihelné bloky
Klasické plné cihly použijeme při malých opravách nebo pro speciální účely, ale chceme-li stavět rozsáhlejší zdi, sáhneme po takzvaných cihelných blocích. Jsou větší, takže se s nimi dobře pracuje, ale hlavně mají nesrovnatelně lepší vlastnosti. Jejich výrobci se rádi chlubí tím, že padesáticentimetrová zeď z cihelných bloků udrží stejné teplo jako dva a půl metrů silná zeď postavená z klasických plných cihel.
Tzv. cihelný střep dýchá a navíc mu nevadí, když se mění vlhkost vzduchu, a protože strukturu tvoří plná mřížka a dutiny, mají bloky dobrou akustiku a schopnost akumulace. Vyžadují však pečlivé zdění, protože jakékoliv nepřesnosti se těžko napravují.
Tepelně-izolační vlastnosti cihel
Dnes se především dbá na to, aby standardně silná vnější zeď propouštěla co nejméně tepla, protože pak ušetříme za topení. U cihelných bloků tedy sledujeme tepelně-izolační vlastnosti, hlavně takzvaný součinitel prostupu tepla (U), který by měl být co nejnižší, nebo tepelný odpor (R), který by měl být co nejvyšší.
Čtěte také: OSB desky a jejich tloušťka pro podlahové aplikace
Například tepelný odpor R= 4,12 m2K/W použitého materiálu odpovídá součiniteli prostupu tepla U= 0,24 W/m2K. Nebo obráceně stěna z materiálu se součinitelem prostupu U= 0,20 W/m2K má tepelný odpor R= 4,96 m2K/W. Norma doporučuje hodnotu U= 0,25 W/m2K, resp. R= 3,83 m2K/W.
Některé firmy nabízejí na svých internetových stránkách výpočtové tabulky či kalkulačky, a to včetně výpočtu předpokládaných nákladů za vytápění při použití toho kterého zdiva a omítky.
Broušené cihly
Jedinečnost jim dodává přesné zbroušení dvou protilehlých stran, takže cihly mají tyto plochy naprosto rovné, vodorovné a stejně daleko od sebe; zabroušené cihly jsou přesné na 1 mm. Jinak jsou pálené stejným způsobem jako jiné výrobky tohoto typu, jsou duté s mřížkou a na vnějších stranách mají drážky pro snadné sestavování a svazování ve zdech.
Cihly při vyzdívání potřebují tenkou ložnou spáru a velice přesné založení, což může být problém, pokud jsme zvyklí na klasické zdění. První řadu cihel pokládáme na souvislou vrstvu vápenocementové malty nanesené na izolačních pásech, jenže vrstva musí být na povrchu dokonale vodorovná, protože další řady cihel nelze tak jednoduše vyrovnávat maltou jako u klasických plných cihel, a neměla by ani být nižší než 1 cm.
Oceníme proto dobrou vodováhu, nejlépe s laserovým paprskem (nebo speciální nivelizační přístroj). První dvě cihly položíme do krajů, mezi ně natáhneme zednickou šňůru a klademe cihly, které vyrovnáváme gumovou paličkou. Výškové rozdíly by neměly přesahovat 1 mm.
Čtěte také: Vlastnosti různých střech
Na další vrstvy cihel použijeme speciální malty pro tenké spáry, které zpravidla koupíme spolu s cihlami. Směs připravíme podle návodu a pak ji nanášíme buď speciálním válečkem na již položené cihly (na mřížku, dutiny zůstávají průchozí) a nové cihly přikládáme, nebo do ní cihly před položením jednu po druhé namáčíme ložnou plochou, ne však hlouběji než 5 mm. Tento způsob ale zvyšuje spotřebu malty.
Při pokládání spouštíme cihlu k cihle po drážkách přesně na místo, protože bychom s nimi po položení už neměli hýbat vodorovně, abychom nesetřeli tenkou vrstvu malty. Do rohových vazeb použijeme rohové a poloviční cihly, kterým podle potřeby vyklepneme přepážky a kapsy vyplníme tepelně-izolační maltou.
Pro upravování cihel do mezer, které jsou menší než celá nebo půlená cihla, si raději pořídíme vhodný řezací nástroj, dělení kladívkem jako u klasické cihly totiž vyžaduje hodně fortele.
Vnitřní stěny a příčky napojujeme podobně jako při běžném vyzdívání, jednodušší je však použít speciální nerezové kotvy, které po jedné nebo po dvou vkládáme do každé druhé ložné spáry, kde v cihle zbrousíme nebo sklepneme hranu, aby spára nemusela být vyšší, než je u ostatních cihel.
Vedle broušených cihel pro vyzdívání lze také koupit různé doplňkové cihly, které nám umožní přesně vymezit okenní a dveřní otvory, nadpraží, parapet a podobně bez toho, že bychom všechno museli složitě dozdívat.
Lícovky
Lícovky jsou cihly vypalované při vysoké teplotě, čimž jejich povrch tzv. sline, to znamená, že vytvoří souvislou vrstvu, která dlouhodobě odolá povětrnostním vlivům. Cihly jsou takévyráběné v různých odstínech,relativně stálobarevné,minimálně nasákavé,těžké,pevné.Proto snesou velkou mechanickou zátěž. Právě tyto vlastnosti využijeme, jestliže zdi nechceme omítat.
Vedle nosných zdí lze z lícovek stavět také vnitřní příčky, venkovní krby, komíny a komínové obezdívky, ozdobné prvky v interiérech, ploty, různé zídky a podobně.
Jak zdít lícovkami
Pro zídky a drobné stavby vybereme plné lícovky včetně doplňků, jako jsou parapety nebo stříšky. Lícovky přesně založíme a dále vyzdíváme velmi přesně, protože všechno bude vidět. Spáry vyplňujeme v celém prostoru, a to přímo při zdění nebo dodatečně takzvanou spárovací maltou, která je speciálně určená k tomuto účelu; síla ložných spár bývá zpravidla 12 mm a styčných spár 10 mm.
Když uložíme několik řad cihel, dáme všem viditelným spárám konečnou podobu tím, že je mírně zaoblíme, aby nezadržovaly vodu a nečistoty. Nebo spárujeme dodatečně, zejména pokud chceme, aby spáry měly určitou barvu, jinou, než má zdicí malta.
Lícovkami můžeme rovněž obložit už postavenou zeď, třeba při rekonstrukci. Slouží k tomu takzvané lícové pásky, které na očištěnou stěnu nalepíme, aniž bychom museli rozšiřovat základy kolem domu. Zajímavé jsou rovněž lícovky vyráběné ručně, které vypadají jako staré cihlové zdivo s patinou. I zeď z lícovek nebo obložená lícovkami dýchá.
Co je zvlášť důležité
Než začneme z lícovek stavět, vypočítáme si spotřebu cihel a rozmyslíme si, jakou použijeme vazbu, kterou pak budeme přísně dodržovat, protože zeď nebude omítnutá. Klasicky se používá takzvaná běhounová vazba, kdy řady cihel přesazujeme o půl nebo čtvrt cihly, nebo bloková vazba, ve které se podélné (běhouny) a příčné (vazáky) cihly střídají a styčné spáry řad leží kolmo přes sebe. Možností je však daleko víc.
Než se pustíme do zdění, je dobré si připravit všechny potřebné cihly a odebírat je současně z několika palet, aby se případné rozdíly v jejich odstínu při pohledu na celek ztratily. V každém případě si koupíme speciální maltu pro lícové cihly. Ušetříme si nejen spoustu práce při dávkování a míchání, ale předejdeme dalším problémům - třeba takzvaným výkvětům, které nevypadají pěkně a stěnu na pohled znehodnotí.
Vazba zdiva
Základem úspěšného zdění z cihel je dodržení některé ze základních typů vazeb. Zdění ve vazbě znamená, že cihly v druhé a dalších řadách je nutné klást tak, aby vždy celý kus překryl styčnou spáru cihel v předchozí řadě. Pro budoucí pevnost a stabilitu zdí je nezbytné docílit toho, aby v jednotlivých řadách kladených na sebe nevznikala průběžná linie styčných spár. Princip správné vazby ostatně neplatí jen pro klasické cihly, ale uplatní se i při použití tvárnic či opracovaných kamenů.
Typy vazeb se vyvíjely víceméně od počátku používání cihel pro stavění zdí. Jejich dodržení velmi usnadňuje normovaná velikost: jsou-li cihly rozměrově shodné, není problém dodržet rytmus pravidelně se opakujících vzorců. A zvolíte-li cihly pro jejich specifickou krásu i jako pohledový materiál bez dalšího omítání, je dodržení vazby nezbytné, jinak by fasády či zídky působily disharmonicky.
Základní typy vazeb
- Běhounová vazba: je nejjednodušší cihelná vazba používaná především pro zdění příček. Nehodí se pro zdi, které mají nést další konstrukce. Tloušťka bývá při použití běžných cihel 15 cm. Cihly se převazují o polovinu nebo čtvrtinu své délky.
- Vazáková vazba: se používá pro zdění stěny o tloušťce 30 cm. Takto vyzděná stěna má již vyšší nosnost a může být použita pro uložení například stropních konstrukcí. Cihly se převazují o polovinu své šířky.
- Polokřížová vazba: připadá v úvahu pro zdění zdí tloušťky 45 cm. Zeď vyzděná polokřížovou vazbou může být použita jako nosná i obvodová stěna. V líci se v tomto případě střídají běhounové a vazákové vazby.
- Křížová vazba: je určena pro vyzdívání zdí tloušťky 60 cm. Také takto vyzděná stěna může sloužit jako nosná nebo obvodová. Kombinují se u ní rovněž běhounové a vazákové vazby, ale oproti polokřížové jsou u této vazby běhouny v líci nad sebou a kryjí se jen ve vrstvě první, páté, deváté atd.
- Gotická vazba: se rovněž nazývá polská a je založena na zděných hlavách ve sloupci, přičemž každá kratší strana je posunuta o polovinu délky cihel v řadě nad a pod ní. Je to pracná vazba, jejíž hlavní výhodou je možnost vytvoření atraktivního pohledového vzoru.
Postup zdění z cihel
Zdí se vždy na vodorovný podklad, případné nerovnosti základu je potřeba vyrovnat maltou. Mezi základové pasy a cihlovou zeď se vkládá izolační asfaltový pás. U zdění na šířku jedné cihly je pro správné vyrovnání nutné silné maltové lože.
Na oba konce zamýšlené zdi položte do malty cihlu, vyrovnejte ji pomocí vodováhy a pak mezi obě cihly napněte provázek, podle nějž se dorovnávají další cihly v řadě. Tloušťka maltou vyplněné spáry by neměla přesáhnout 1,5 cm. Cihly se vyrovnávají poklepem kladívka nebo gumové paličky, rovinu kontrolujte vodováhou.
Mezi položenými cihlami se nechává mezera asi 1 cm, která se vyplňuje maltou. Přebytečná stékající malta se hned odstraňuje zednickou lžící. Přilnavost malty posílíte navlhčením cihel. Při žádné ze zvolených vazeb se styčné (svislé) spáry v jednotlivých řadách nesmějí opakovat nad sebou na stejném místě. Posouvejte je do vazby o 1/4 až o 1/2 cihly.
Vyzdívání rohu nebo napojení dvou zdí do sebe vyžaduje správné provázání. To znamená, že je nutné zachovat vazbu (posunutí svislých styčných spár) mezi sousedními vrstvami cihel minimálně o 1/4 cihly. Kříží-li se vám zdi, necháte vždy jednu proběhnout a druhou přizdíte. V další vrstvě je to naopak, druhá probíhá, první je přizděna.
Pokud přizdíváte novou příčku ke stávající nosné konstrukci, svážete je vysekáním kapes nebo vložením armovacího železa do spáry nové zdi a zavrtáním do zdi stávající.
Dobré rady
Chcete-li si směs pro zdění namíchat z jednotlivých složek, doporučuje se míchat běžnou vápenocementovou maltu v poměru 6 dílů písku k jednomu dílu cementu a jednomu dílu vápenného hydrátu.
Jinou doporučenou variantou jsou 4 díly písku, 3 díly vápna a 1 díl cementu.
tags: #jakou #maltu #na #staré #cihly #recept