Dešťová voda, která není správně odváděna, může způsobit vážné problémy, jako je poškození základů domu, vlhkost v interiéru nebo dokonce erozi půdy kolem stavby. Efektivní systém odvádění vody nejen chrání váš majetek, ale také umožňuje využití dešťové vody například na zalévání zahrady nebo splachování toalety, což přispívá k úsporám vody. Využijte dešťovku na zalévání, praní nebo splachování. Nejen během letního sucha se vyplatí si ji nenechat protéct mezi prsty a sbírat do sudu, barelu nebo rovnou do akumulační nádrže. Dešťová voda je skvělá na zálivku zahrady i pokojových rostlin. Je měkká, neobsahuje chlór, je chudá na soli a má přirozenou teplotu, kterou si navíc v podzemní akumulační nádrži uchová.
Proč sbírat dešťovou vodu?
- Úspora nákladů: Zalévat rostliny pitnou vodou je čím dál dražší. Platíte za vodné a stočné, jehož ceny dále rostou. Dešťová voda je naproti tomu zdarma. S retenční nádrží na dešťovou vodu pro závlahu zahrady o 300 m² můžete ušetřit až 3 000 Kč měsíčně za odběr pitné vody, ale ve vegetační sezóně květen-září je to dokonce až 15 tisíc Kč více. S podružným vodoměrem navíc ušetříte i náklady na stočném.
- Prospěšná pro rostliny: Dešťová voda bývá pro zálivku prospěšnější, protože je většinou měkčí (méně minerálů). Rostliny navíc špatně snášejí ledově studenou vodu z řadu v horkém dni. Citlivé rostliny - jako rododendrony, azalky nebo borůvky - vyžadují měkkou vodu prakticky bez výjimky.
- Ochrana životního prostředí: Sběr dešťové vody snižuje zatížení veřejné kanalizace a přispívá k udržitelnějšímu hospodaření s vodními zdroji.
Před zahájením sběru dešťové vody si nejprve ujasněte, co od sběru očekáváte. Jak vodu využijete? Odkud ji budete sbírat? Kolik vody můžete reálně nasbírat? Pro roční plánování platí, že střecha 100 m² s průměrným ročním úhrnem srážek 650 mm (typické pro velkou část ČR) dokáže poskytnout zhruba 52-60 m³ zachycené vody ročně.
Krok 1: Plánování systému odvádění dešťové vody
Než začnete s instalací, je důležité si vytvořit plán. Zvažte následující faktory:
- Velikost střechy: Spočítejte plochu střechy, abyste odhadli objem dešťové vody, kterou bude potřeba odvést.
- Směr svodů: Určete, kam chcete vodu odvádět - do kanalizace, vsakovací jámy nebo sběrné nádrže.
- Materiály: Vyberte vhodné materiály pro svody, okapy a nádrže. Nejčastěji se používají plastové nebo kovové komponenty.
Krok 2: Instalace okapů a svodů
Odvádění dešťové vody ze střechy je klíčové pro ochranu vašeho domu před vlhkostí a poškozením.
Instalace okapů
Okapy jsou první částí systému, která zachytává dešťovou vodu. Postupujte následovně:
Čtěte také: Výhody betonových nádrží na vodu
- Výběr okapů: Zvolte okapy odpovídající velikosti střechy. Plastové okapy jsou lehké a snadno se instalují, zatímco kovové jsou odolnější.
- Montáž držáků: Připevněte držáky okapů k okrajům střechy. Držáky by měly být umístěny ve vzdálenosti 50-70 cm od sebe.
- Instalace okapů: Nasaďte okapy do držáků a zajistěte je. Dbejte na to, aby měly mírný sklon směrem ke svodům, což zajistí plynulý odtok vody.
Instalace svodů
Svody jsou vertikální trubky, které odvádějí vodu z okapů na zem nebo do sběrného systému. Postupujte podle těchto kroků:
- Napojení na okapy: Připojte svody k okapům pomocí spojovacích prvků. Ujistěte se, že spojení je těsné, aby nedocházelo k únikům vody.
- Upevnění svodů: Připevněte svody ke stěně domu pomocí úchytů. Úchyty by měly být umístěny ve vzdálenosti přibližně 1,5 metru od sebe.
- Odvod vody: Na spodní část svodů nainstalujte výtokové koleno, které nasměruje vodu do požadovaného místa.
Krok 3: Výběr a instalace sběrače vody
Do nádrží svedete vodu přímo z okapového svodu nebo využijete výklopného odvaděče vody. Sběrač na vodu je redukce do svodu, která má uvnitř po okrajích ráfek, který vede vodu ven. Velké nečistoty propadávají uprostřed, vy sbíráte vodu, která stéká po stěnách svodu. Tyto odvaděče mají filtrační síto, které zbavuje vodu nečistot ještě před tím, než se dostane do akumulační nádrže. Kvalitní sběrač s tzv. first flush diverterem tyto první srážky automaticky odkloní do kanalizace nebo vsaku a do nádrže propustí až čistší vodu.
V balení sběrače je sběrač, hadice a rychlospojka. Rychlospojka funguje jako uzávěr na zimu, ale zbytečně zužuje průtok vody.
Krok 4: Instalace sběrné nádrže (1000l a více)
Chcete-li dešťovou vodu využívat, je ideální ji sbírat do nádrže. Pro „uskladnění“ vody slouží retenční nádrže (jímky na dešťovou vodu).
Výběr nádrže
Vyberte nádrž odpovídající vašim potřebám. Nádrže mohou být nadzemní nebo podzemní, plastové nebo betonové. Koupit malou nádrž pro zalévání malé zahrádky dokážete i bez konzultace v některém z hobby marketů. Pokud ovšem plánujete sestavu používat jako zdroj užitkové vody v domácnosti nebo se sofistikovaným systémem zavlažování, obraťte se na specializovanou firmu s patřičnými zkušenostmi z oboru.
Čtěte také: Voděodolný beton
- Nadzemní nádrže: Pro zahrádky a chalupy můžete využít i nepoužívanou žumpu, IBC kontejnery apod. Nicméně, nadzemní sudy a IBC kontejnery dotaci nezískají. Nadzemní nádoby vypusťte a odpojte příslušenství, aby je nepoškodil mráz.
- Podzemní nádrže: „Nejpoužívanějšími a nejvhodnějšími jsou pro obytné domy plastové retenční nádrže pod zemí,“ radí Martin Křapa, jednatel společnosti Pumpa,a.s. Podzemní plastová nádrž má například proti betonové nádrži řadu výhod - díky konstrukci z kvalitního polyetylenu se s ní snadno manipuluje, jednoduše se instaluje a na chybějícím obetonování také ušetříte. Je odolná vůči vnějším vlivům a udržuje stálou teplotu vody. Podzemní nádrže na akumulaci srážkové vody jsou preferovanou variantou díky dlouhodobě dobré kvalitě akumulované vody. Pod zemí je totiž chráněna před účinky denního světla, mrazu, výkyvům teplot a podobně.
Stanovení velikosti nádrže
Velikost akumulační nádrže určuje vydatnost srážek a velikost plochy střechy, ze které budete vodu svádět.
Při volbě je ale potřeba počítat nejen s velikostí střechy a srážkami, ale hlavně s celkovou velikostí odvodňované plochy, plochou zavlažované zahrady a případným využitím užitkové vody v domě.
| Plocha střechy | Doporučený objem nádrže (pro zalévání zahrady) |
|---|---|
| do 100 m² | do 3 000 l |
| do 150 m² | 5 000 l |
Když nám konečně dorazí nádrže, potřebujeme dořešit vypouštění vody. Díky tomu, že máme v domech byty v přízemí, tak nelze nádrže zvednout jako u rodinného domku tak vysoko, že byste zalévali zahradu samospádem. V takovém případě je nutné řešit čerpání vody.
Umístění nádrže
Zvolte místo, kde bude nádrž instalována. Měla by být snadno přístupná a blízko svodů. V případech, kdy je nedostatek místa na pozemku pro nádrž i vsakovací objekt, je možné dát nádrž a vsak přímo vedle sebe. Nádrž ale musí být do zvodnělého prostředí vhodná (například podzemní nádrže Iris).
Připojení ke svodům
Připojte svody k nádrži pomocí filtračního systému, který zachytí nečistoty.
Čtěte také: Údržba betonové nádrže na dešťovou vodu
Odvod přebytečné vody (Přepad)
Zajistěte, aby nádrž měla přepad, který odvede přebytečnou vodu do kanalizace nebo vsakovací jámy. Přepad je jedním z nejčastějších míst, kde se chybuje - a jedním z nejdůležitějších. Každá nádrž se při vydatných srážkách dříve či později naplní. Pokud přebytečná voda nemá kudy odtéct, může vystoupat zpět vstupním potrubím, přetéct přes poklop nebo poškodit okolí. Přepad funguje jako „pojistka“. Jakmile hladina dosáhne maximální úrovně, odvádí vodu mimo rizikový prostor - bezpečně a kontrolovaně.
Umístění a dimenzování přepadu
- Výšková úroveň: Přepadový otvor by měl v ideálním případě být cca 5-10 cm pod nátokovým/vstupním potrubím. Tím se maximalizuje využitelný objem nádrže a současně se zajistí, že voda včas odteče při plném naplnění.
- Průměr potrubí: Průměr přepadového potrubí by měl odpovídat velikosti nádrže a intenzitě možného přítoku. Pro většinu domácích systémů se běžně používá potrubí DN 110. U větších nádrží nebo tam, kde je vysoký nátok vody (například z velké střechy), může být vhodnější DN 125 nebo DN 160.
- Přepadový sifon: Doporučuje se instalovat přepadový sifon, který zamezí pronikání zápachu z kanalizace nebo vsakovací šachty do nádrže.
- Revizní šachta: Přepadové potrubí je vhodné doplnit o revizní šachtu.
Kam s přebytečnou vodou?
Přebytečná voda z nádrže se zpravidla nejčastěji odvádí buď do vsakovacího objektu, nebo do veřejné kanalizace.
- Vsakování: Vsakování je nejčastější a zároveň nejšetrnější způsob odvedení přepadové vody.
- Vsakovací tunel: Vsakovací tunel Garantia 300 l patří mezi nejčastěji používaná řešení pro rodinné domy. Díky modulární konstrukci lze snadno sestavit potřebný počet řad i délku vsakovacího systému. Tunely se pokládají na štěrkové lože, překrývají geotextilií a obsypávají frakcí 8/16 mm. Každá řada je zakončena čelními víky (vždy jeden pár na řadu).
- Vsakovací bloky: Vsakovací blok Rainbloc Compact 300 l je ideální volbou pro efektivní vsakování dešťové vody. Díky vysoké akumulační schopnosti (až 95 %) stačí výrazně menší výkop než u štěrkových řešení. Bloky se instalují do jedné nebo více vrstev podle typu podloží, obalují geotextilií a obsypávají štěrkem frakce 8/16 mm.
- Dimenzování vsaku: Aby vsakovací systém fungoval správně, je nutné zohlednit propustnost podloží, prostor na pozemku, a především správné dimenzování. Častým omylem je snaha zmenšit velikost vsaku s odkazem na objem nádrže. Ve skutečnosti však nádrž zadržuje vodu pouze dočasně - jakmile se naplní, musí být celý odtok z plochy sveden do vsaku. Objem a plocha vsaku musí odpovídat celé odvodňované ploše a místní schopnosti půdy vsakovat vodu (koeficientu vsaku). Při nedostatečně dimenzovaném vsaku může při přívalových deštích docházet k přetékání nebo nedostatečnému vsakování.
- Kanalizace: Pokud nelze vodu vsakovat, může být alternativou napojení přepadu do kanalizace. Toto řešení však podléhá souhlasu správce sítě a v praxi je povolováno jen výjimečně. Ideálně by mělo jít o dešťovou (oddílnou) kanalizaci, případně jednotnou. Odtok do splaškové kanalizace není obvykle povolen. Při napojení je nutné řešit regulaci odtoku, např. zajistit regulovaný odtok, ideálně pomocí retenční nádrže, která zadrží vodu a pozvolna ji vypouští.
- Volně na terén: Odvod vody volně na terén je možný pouze tam, kde nehrozí eroze, podmáčení ani ohrožení sousedních pozemků.
Krok 5: Použití čerpadla a dopouštění
Pro odčerpání vody z akumulační nádrže k dalšímu použití využijete čerpadlo nebo čerpací stanice. Takový „rain set“ tvoří samotná nádrž (1 000 - 10 000 l), výkonné ponorné čerpadlo a sestava pro dopouštění nádrží - plovák se závažím, elektromagnetický ventil 1", zapojení do zásuvky na 230 V a kabel. Nejvhodnější je ponorné čerpadlo s integrovanou řídicí jednotkou, které pracuje automaticky, a vy se o nic nemusíte starat.
Při nedostatku srážek je potřeba do nádrže zajistit dodávku vody z jiných zdrojů, a to ze studny či vrtu nebo z veřejného vodovodu. Při nedostatku dešťové vody s ní můžete plynule přejít na jiný zdroj vody při nedostatku - třeba na studnu nebo vodovodní řád. Nezapomeňte, že nesmí dojít k přímému styku dešťové a pitné vody v distribuční síti. Nepotřebujete nicméně dělat druhé rozvody, stačí například v kotelně vybudovat přepínač, se kterým budete přepínat využití pitné nebo dešťové vody.
Krok 6: Údržba systému
Pravidelná údržba je klíčová pro dlouhou životnost systému. Zahrnuje:
- Čištění okapů a svodů od listí a nečistot.
- Kontrolu těsnosti spojů a oprav případných netěsností.
- Čištění filtračního systému u sběrné nádrže.
- V letním období musí majitel kontrolovat zanesení lapačů splavenin. Ucpání lapače může zavinit poškození odpadního potrubí zaplněním potrubí vodou velmi vysoko. Tlak vody ve spodní části odpadního potrubí může poničit plechové potrubí.
- V zimním období může problém způsobit sníh a rampouchy. Expozice v mrazu znamená jeho promrznutí a ucpání ledem. Voda z tajícího sněhu ze střechy ozářené sluncem zamrzne a následně poškodí odpadní potrubí a stavební konstrukci.
Dotační program Dešťovka
Hospodaření s dešťovou vodou podporuje dotační program Dešťovka, který pokrývá až 50 % výdajů na pořízení systému a podporuje tři způsoby využití:
- zachytávání srážkové vody na zalévání zahrady
- akumulaci srážkové vody pro splachování WC a zálivku
- využívání přečištěné odpadní vody jako vody užitkové.
Pokud chcete vodu pouze na zálivku zahrady, ověřte si, zda je vaše oblast oficiálně ohrožena suchem. Jinak musíte tento fakt doložit buď stanoviskem obce, nebo odkazem na veřejně dostupné dokumenty (vyhlášky apod.).
Často kladené dotazy
- Jak dlouho vydrží dešťová voda v nádrži, než se začne kazit?
Při správném skladování (víko, stín, čistý filtr) vydrží voda použitelná na zálivku v řádech týdnů až měsíců. Největší hrozbou jsou světlo (řasy) a organické nečistoty z listí. Podzemní nádrže jsou před chráněny mnohem lépe - stabilní teplota a absence světla zpomalují biologický rozklad.
- Smím sbírat dešťovou vodu bez stavebního povolení?
Ano, u nádrží do 50 m³ obvykle stavební povolení nepotřebujete (§ 103 stavebního zákona č. 183/2006 Sb.). Pokud přepad ústí do kanalizace, potřebujete souhlasné stanovisko provozovatele kanalizace.
- Jakou střešní krytinu nelze použít pro sběr dešťovky?
Nedoporučuje se sbírat vodu ze střech pokrytých eternitem (azbestocementové desky) nebo IPA lepenkou - tyto materiály uvolňují škodlivé látky, a voda z nich není vhodná ani k zálivce.
- Kolik stojí profesionální rozbor vody a kdy se vyplatí?
Vyplatí se, pokud chcete dešťovou vodu používat v domě (splachování, spíše výjimečně praní) nebo máte podezření na kontaminaci. Orientačně od 500 do 2 000 Kč podle rozsahu parametrů - základní mikrobiologický a chemický rozbor pořídíte i přes akreditované laboratoře a službu lze poptat také online.
tags: #jak #svest #vodu #ze #strechy #do