Otázka topení je aktuální téměř pro každého z nás. Právě topení a platba za energie patří k nejvyšším položkám v rodinném rozpočtu. Hlavním účelem topení je vytopit dům a následné teplo v něm udržet. Abyste dosáhli dlouhotrvajícího tepla, které vám může například ráno zpříjemnit vstávání, je klíčové rozumět pojmu výhřevnost paliv. Vysoká výhřevnost dřeva, případně dřevěných briket vám zajistí komfortní vytápění, aniž byste museli v noci neustále přikládat.
Co je to výhřevnost?
Výhřevnost je chemicko-fyzikální veličina, která udává množství energie, které získáte spálením jedné jednotky paliva, nejčastěji jednoho kilogramu nebo metru krychlového. Uvádí se nejčastěji v jednotkách kWh/kg, případně MJ/kg nebo kJ/kg. Čím vyšší výhřevnost, tím více tepla z paliva dostanete a tím méně paliva potřebujete k ohřevu otopné vody.
Například, pokud má palivo výhřevnost 10 kWh/kg, znamená to, že když tohoto paliva spálíte v kotli 1 kg za hodinu, získáte výkon 10 kW. Pokud tohoto paliva spálíte za hodinu 2 kg, získáte výkon 20 kW. Výhřevnost se udává nejčastěji v kWh/kg a vyjadřuje, kolik tepla získáte spálením 1 kg paliva. Pokud například dřevo má výhřevnost 4,2 kWh/kg a za hodinu spálíte 2 kg, získáte tepelný výkon 8,4 kW. Proto je nejjednodušší uvádět výhřevnost v kWh/kg.
Výhřevnost vs. Spalné teplo
Je důležité neplést si výhřevnost a spalné teplo. Spalné teplo je celkové množství tepla, které vznikne při dokonalém spálení paliva včetně kondenzace vodní páry. Výhřevnost oproti tomu tuto kondenzaci nezahrnuje - ukazuje tedy reálné množství tepla, které z paliva získáte v běžném kotli. Proto je výhřevnost o něco nižší než spalné teplo, ale pro domácí vytápění je důležitější a častěji používaný údaj.
Faktory ovlivňující výhřevnost paliva
Číslo výhřevnosti není univerzální a hodnota není všespásná, záleží totiž i na dodavateli paliva a jeho vlhkosti - obě tyto skutečnosti výhřevnost zásadně ovlivňují. Výhřevnost ovlivňuje řada faktorů. Nejedná se jen o konkrétní typ paliva, ale také o vlhkost paliva, skladování a kvalita zpracování. V případě výhřevnosti dřeva, briket, pelet, ale také například hnědého uhlí určitě víte, že konkrétní vlastnosti paliv jsou různé. Neexistuje však univerzální číslo, které by platilo pro všechny druhy dřeva, pro všechny druhy dřevěných briket nebo všechny druhy pelet.
Čtěte také: Proč je zlatá cihla bezpečná investice
Dále platí, že výhřevnost paliv se liší, byť jde o stejné palivo. Pokud kupujete kvalitní palivo, měl by jeho výhřevnost garantovat přímo dodavatel, samozřejmě s výjimkou palivového dřeva - v jeho případě byste měli znát vlhkost paliva.
Výhřevnost palivového dřeva
U palivového dřeva je základním parametrem, který výhřevnost nejvíce ovlivňuje, vlhkost. Zapamatujte si jednoduchou radu - čím je palivové dřevo sušší, tím vyšší má výhřevnost. Rozhodně se vyhněte topení mokrým dřevem. Dřevo, které je naskládané pod střechou, přijde za rok zhruba o 20 % své vlhkosti. Obecně se proto doporučuje nechat dřevo proschnout alespoň 2 roky. Tím se zvýší jeho výhřevnost a sníží se jeho škodlivost pro samotný kotel, protože při přikládání vlhkým dřevem se kotel zanáší. Vždy je třeba vytápět dřevem, které bylo rozštípáno a uloženo k sušení alespoň rok předtím, čili je dobře proschlé. Takové dřevo lépe hoří, saze nejsou mastné a nezanášejí komín, a dřevo má vyšší výhřevnost - energie spalování se nespotřebovává při přeměně vody ve dřevě na jiné skupenství.
Suché palivové dřevo má výhřevnost zhruba 4,2 až 4,4 kWh/kg. Znamená to, že z 1 kg dřeva můžete získat přibližně 4 až 4,4 kW tepelné energie. Výhřevnost dobře proschlého dřeva se pohybuje mezi 4,0 a 4,4 kWh/kg v závislosti na druhu. U různých druhů (proschlého) dřeva je nicméně výhřevnost z 1 kg zhruba stejná. Rozdíl je tak pouze v objemu spalovaného dřeva.
Zajímavost: Smrkové dřevo má větší výhřevnost než dubové dřevo, ale má menší hustotu. Takže když naložíte kotel smrkovým dřevem, dostanete méně tepla, než když ho naložíte dubovým.
Srovnání výhřevnosti dřeva a doby schnutí
Následující tabulka ukazuje přehled výhřevnosti vybraných druhů dřeva, doby schnutí a jejich typické vlastnosti:
Čtěte také: Cena zlaté cihly
| Dřevo | Výhřevnost | Doba schnutí | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|---|---|
| Habr | 4,2 kWh/kg | cca 2 roky | Vysoká výhřevnost | Vysoká cena |
| Buk | 4,2 kWh/kg | cca 2 roky | Vynikající výhřevnost, dlouhá doba hoření, ideální do krbu | Rychle podléhá hnilobě |
| Dub | 4,2 kWh/kg | více než 2 roky | Dobrá výhřevnost, dlouhá doba hoření | Dlouhá doba schnutí |
| Bříza | 4,3 kWh/kg | cca 1 rok | Vysoká výhřevnost, nepraská, kůra hoří i mokrá | Náchylná k hnilobě a vlhnutí |
| Smrk | 4,4 kWh/kg | cca 1 rok | Dobrá výhřevnost, skvělý na třísky a podpal | Praská kvůli pryskyřici |
| Topol | 4,2 kWh/kg | cca 1 rok | Dobře se štípe | Nízká výhřevnost, velmi rychle hoří |
| Borovice | 4,4 kWh/kg | cca 1 rok | Dobře hoří | Tvoří mastné saze, méně vhodná pro topení |
| Modřín | 4,4 kWh/kg | cca 1 rok | - | Křehké dřevo, více sazí, než např. smrk |
Typy palivového dřeva a jejich využití
Jako palivové dřevo lze využít dřevo prakticky jakéhokoli stromu, který u nás roste. Mezi tvrdé dřevo patří dub, buk, habr, ale také ovocné stromy jako třešeň, jabloň nebo švestka a hrušeň. Do kategorie měkkého dřeva se řadí smrk, borovice, ale také jedle. Z listnatých stromů pak vrba, topol, lípa nebo olše. Ovšem měkké dřevo je vhodné především k zatápění, zatímco k samotnému vytápění využijeme dřevo tvrdé. Na topení se často používá měkké jehličnaté dřevo, ovšem pouze na topení ve zplynovacích kotlích.
Charakteristika vybraných dřevin:
- Smrk: Nejrozšířenější palivové dřevo, dobře se z něj štípají třísky, při hoření praská a má dobrou výhřevnost.
- Borovice: Velmi sukovatá a křehká, má vysoký obsah mízy, sice dobře hoří, ale vzniká jeho pálením příliš mnoho mastných sazí.
- Modřín: I modřín je silně sukovatý, ovšem na rozdíl od borovice se jeho spalováním tvoří mnohem méně sazí.
- Lípa a Topol: Velice měkké a příliš rychle hoří.
- Bříza: Velmi žádaným palivem, nepraská při hoření v otevřených krbech a minimalizuje se tak riziko požáru, má vysokou výhřevnost, březová kůra dokonce hoří i mokrá, ovšem březové dřevo podléhá ve vlhku značné zkáze.
- Buk: Není tolik tvrdé jako dubové, pomalu hoří a má vysokou výhřevnost. Je ideální pro vytápění krby a krbovými kamny, ovšem musí schnout alespoň 2 roky.
- Dub: Musí schnout dokonce více jak 2 roky, stejně jako buk pomalu hoří a má vysokou výhřevnost.
Jaké dřevo na topení zvolit
Při výběru palivového dřeva je dobré zaměřit se také na konkrétní druh dřeva. Nejvyšší výhřevnost má například habr, skvělou výhřevnost buk i dub, vysokou výhřevností se pyšní i bříza a smrk. Na roztápění doporučujeme měkké dřevo, například smrkové suché dřevo naštípané na tenké třísky. Po rozhoření přidejte trochu měkkého dřeva a dále již pokračujte v přikládání například dubem nebo bukem. Dřevo naštípejte sekerou či štípačem na dříví. Tím si ušetříte práci, zvlášť jestli se jedná o velké kusy. Ideálním palivem je tak suché palivové dřevo, a to s komfortní dopravou až k vašim nohám.
Výhřevnost uhlí, pelet a briket
Ani výhřevnost uhlí není všude stejná. Uváděné údaje různých dodavatelů se liší podle oblasti, ve které se těží. Hnědé uhlí dosahuje výhřevnosti 10000 až 19000 kJ/kg, černé uhlí 21000 - 31000 kJ/kg, koks 23000 až 30000 kJ/kg a brikety 19000 až 26000 kJ/kg. I v dnešní době můžete topit hnědým nebo černým uhlím. V ideálním případě si vyberte pytlované uhlí, které je ideální pro komfortní uskladnění a jednodušší manipulaci. Více méně se dnes i přes vysokou výhřevnost od vytápění uhlím ustupuje a uhlí je nahrazováno například peletami. A to jsme již u biomasy.
Dřevěné pelety a brikety
Výhřevnost pelet (i jejich cena) se zase liší podle kvality. Dobré pelety poznáte podle certifikované světové značky EN+, která je dělí na 3 typy:
- A1 jsou nejkvalitnější pelety, které se hodí do domácnosti. Neobsahují kůru a mají výhřevnost kolem 4,72 kWh/kg.
- A2 se můžou používat ve větších kotlích a oproti A1 obsahují i kůru, která může kotel ničit.
- B se používají většinou v uhelných elektrárnách jako příměs do uhlí, aby zvýšili „ekologičnost“ výroby elektrické energie.
Pro snadné a rychlé topení jsou nejlepší dřevěné brikety. Oceníte nejen jednoduchou manipulaci s briketami, ale také jejich vysokou výhřevnost. Můžete si zvolit dřevěné brikety ve válcovém tvaru. Topení vám ulehčí také noční brikety pro komfortní topení přes noc. Při výběru dřevěných briket je důležité opět dbát na kvalitní zpracování, a to bez chemických příměsí, lepidel a jiných nečistot. Dřevěné brikety mají obsahovat pouze stromovou kůru a čisté dřevo.
Čtěte také: Historie nacistického zlata a investiční drahé kovy
Topit v krbu můžete nejen dřevem a briketami, ale vyzkoušejte také pelety do krbu. Jedná se o optimální palivo s vysokou výhřevností. Dřevěné pelety se nejčastěji vyrábí ze smrkového dřeva, která obsahuje zbytky kůry. Skvělým způsobem, jak ušetřit za topení je použití rašelinových briket. Ty se pyšní nejen pomalým a rovnoměrným hořením, ale také dlouhou výhřevností. Rašelinové brikety jsou vyrobeny z kvalitní rašeliny, která je lisována a tvarována do briket.
Porovnání výhřevnosti různých paliv
Následující tabulka detailně srovnává výhřevnost různých druhů paliv, včetně uhlí, koksu, dřeva a biomasy:
| Palivo | Typ | Výhřevnost kWh/kg |
|---|---|---|
| Hnědé uhlí | Uhlí | 2,78 - 5,28 |
| Černé uhlí | Uhlí | 5,83 - 8,61 |
| Koks | Derivát uhlí | 7,6 |
| Uhelné brikety | Derivát uhlí | 6,4 |
| Slaměné brikety | Biomasa | 3,33 - 4,44 |
| Dřevěné brikety | Biomasa | 4,72 - 5,28 |
| Rašelinové brikety | Biomasa | 5,28 - 5,56 |
| Dřevěná štěpka | Biomasa | 4,17 - 4,72 |
| Dřevěné pelety | Biomasa | 4,17 - 5 |
| Slámové pelety | Biomasa | 3,89 - 4,72 |
| Slámové pelety z olejnin | Biomasa | 5 - 5,28 |
| Kukuřičné pelety | Biomasa | 3,89 - 4,72 |
Které z paliv má největší výhřevnost? Nejvyšší výhřevnost má černé uhlí (až 8,6 kWh/kg) a koks (okolo 7,6 kWh/kg). Mezi biomasou vedou rašelinové brikety a kvalitní dřevěné brikety.
Přehled výhřevnosti paliv v kJ/kg
Zde je podrobnější pohled na výhřevnost v kilojoulech na kilogram, s ohledem na vlhkost u dřeva a lokalitu u uhlí:
- Při vlhkosti 15% má jehličnaté dřevo výhřevnost 13000 až 16000 kJ/kg, zatímco při vlhkosti 40% pouze 10000 až 12000 kJ/kg.
- Listnaté dřevo má výhřevnost 12000 až 15000 kJ/kg při vlhkosti 15% a 10000 až 14000 kJ/kg při vlhkosti 40%. Samozřejmě záleží na konkrétní dřevině. Porovnávat výhřevnost jednotlivých měkkých a tvrdých dřevin v podstatě nemá smysl, je přibližně stejná.
- Hnědé uhlí dosahuje výhřevnosti 10000 až 19000 kJ/kg.
- Černé uhlí dosahuje výhřevnosti 21000 - 31000 kJ/kg.
- Koks dosahuje výhřevnosti 23000 až 30000 kJ/kg.
- Uhelné brikety dosahují výhřevnosti 19000 až 26000 kJ/kg.
- Dřevěné pelety dosahují výhřevnosti 15000 až 18000 kJ/kg.
- Slámové pelety dosahují výhřevnosti 14000 až 17000 kJ/kg.
- Slámové pelety z olejnin dosahují výhřevnosti 18000 až 19000 kJ/kg.
- Dřevěné brikety dosahují výhřevnosti 17000 až 19000 kJ/kg.
- Slaměné brikety dosahují výhřevnosti 12000 až 16000 kJ/kg.
- Rašelinové brikety dosahují výhřevnosti 19000 až 20000 kJ/kg.
Klíčová kritéria pro volbu paliva a kotle
Výhřevnost se dál porovnává s účinností kotle, cenou za jednotku paliva a cenou kotle. A právě tato 3 kritéria jsou klíčová pro volbu kotle a paliva. Vždy ale záleží na ceně konkrétního paliva a jeho dostupnosti. Proto je nejhojněji používaným palivovým dřevem dřevo smrkové, byť je měkké a hoří rychle. Prostě je lehké a snadno dostupné.
Pokud přemýšlíte o kotli na tuhá paliva, podívejte se na jednotlivé kategorie kotlů na našem webu - kotle na dřevo, kotle na pelety, kotle na uhlí, kotle na dřevo a pelety, kotle na uhlí a pelety. Poradit se můžete také přímo s montážními firmami, které kotle dodávají a instalují.
tags: #hodnota #vyhrevnosti #asfaltu