Vyberte stránku

K pevnému spojení dřevěných konstrukcí se zemí slouží ocelové patky a botky. Jsou to prostředníci mezi dřevostavbou a podkladem - půdou či betonem. Kotevní patky patří do skupiny tesařského kování, které má své místo v současném stavebnictví především kvůli rychlé aplikaci. Vzhledem k jednoduchosti montáže s kotevními patkami rádi pracují i kutilové. U běžných konstrukcí, jako jsou přístřešky, pergoly či terasy, dokáže i laik odhadnout, jaké kování bude dostatečně pevné. U náročnějších staveb je lepší si nechat udělat odborný návrh.

Kotevní patka je ocelový prvek, který se používá pro upevnění nejrůznějších stavebních, zejména dřevěných, prvků. Patka je v rámci stavebnictví velmi důležitým prvkem pro kotvení trámů, sloupků a dalších podobných prvků. Pro ukotvení se často používá beton. Výhodou je, že může být jak vytvrzený, tak čerstvý. Jedná se o běžné užití těchto prvků. Vyberte si proto správný typ pro vaši stavbu.

Výběr správné kotevní patky

Kotevní patky se rozlišují podle toho, do jakého povrchu bude konstrukce upevněna. Můžete koupit patky do betonu nebo patky, které se zapouští přímo do země (zemní vruty, kotevní hroty). U patek do betonu se rozhodujeme také podle toho, zda budeme patky kotvit současně s procesem tvorby základů, tzn. do čerstvého betonu, nebo do již vytvrzeného betonu. Kotevní patky jsou velmi spolehlivé, zajistí pevné a stabilní uchycení a lze je využít prakticky v jakémkoliv terénu.

Typy patek podle uchycení k podkladu

Patky můžeme rozdělit podle způsobu uchycení k dřevěné konstrukci a k podkladu. Existují tři základní typy kotvicí části patky:

  • Trn pro ukotvení do betonu: Pro patku s trnem musíme do země vykopat otvor 30 × 30 × 45 cm a vyplnit ho betonem, do něhož patku začerstva vtlačíme, vyrovnáme a necháme zatuhnout. Tři čtvrtiny délky trnu musí být zalité v betonu.
  • Deska pro přišroubování k podkladu: Patky s deskou jsou vhodné k připevnění k již hotovým betonovým podkladům. Použijeme k tomu čtyři ocelové svorníkové kotvy o průměru 10 milimetrů.
  • Hrot či vrut pro připevnění do země: Hroty a zemní vruty se zatloukají a šroubují přímo do země.

Typy patek podle uchycení ke dřevu

Daleko více možností je při výběru patky podle druhu a tvaru horní části, k níž se připevňují dřevěné hranoly, případně kůly. Nejběžnější je patka typu U, která může být s trnem, ale také s deskou, hrotem nebo zemním vrutem. Šroubové spojení mezi spodní a horní částí patky má za účel většinou nastavení výšky. Tím se dají dodatečně vyrovnat výškové rozdíly mezi jednotlivými patkami.

Čtěte také: Stínící tkanina a plot: Instalace krok za krokem

Existují ještě patky ve tvaru písmen L pro velmi rozměrné hranoly a T, které se dají zadlabat do hranolu, takže z boku nejsou vidět. Skryté jsou také patky, které mají nahoře podobnou desku jako dole, a připevňují se ke hranolu pouze zespodu. Obě desky jsou spojeny závitovou tyčí M24, která horní deskou prochází a zapouští se do hranolu. Pomocí matice (volné či přivařené k horní desce) pak můžeme nastavit potřebnou výšku patky.

Samostatnou podskupinou jsou takzvané botky, které jsou z boku uzavřené, takže se do nich dají zasunout pouze svislé hranoly nebo kůly. Plášť je přivařen k desce, která se připevňuje k podkladu, nejčastěji betonu.

Všechny typy patek se vyrábějí v různých velikostech pro nejběžnější průřezy hranolů. Adekvátně se mění také průměr trnů od 16 do 20 milimetrů. Kvalitní patky jsou vyrobeny z ocelového plechu tloušťky čtyř milimetrů, který je stejně jako celá patka žárově pozinkovaný.

Přehled variant kotevních patek

  • Kotevní patka tvaru U: Nejpoužívanější typ, dostupná pro trámky o průřezech 60, 80, 100, 120, 140, 160 mm.
  • Kotevní patky tvaru U s prolisem: Poskytuje lepší ochranu dřevěného prvku proti vlhkosti.
  • Kotevní patky tvaru L: Využívá se pro podepření rohových spojů trámků.
  • Kotevní patky tvaru T: Vkládá se do naříznuté drážky v dřevěném prvku, není viditelná z žádné pohledové strany.

Varianty kotevních patek podle způsobu montáže

  • Kotevní patka U s deskou pevná: Tato kotevní patka tvaru U je pevná, bez možnosti výškového nastavení.
  • Kotevní patka U s prolisem šroubovací: Výškově nastavitelná patka tvaru U s prolisem poskytuje lepší ochranu dřevěného prvku.
  • Kotevní patka U stavitelná: Patka tvaru U s možností šířkového nastavení pro různé průřezy trámků v rozsahu 80-160 mm.
  • Kotevní patka T šroubová: Patka T se vkládá do naříznuté drážky v dřevěném prvku, výhodou této patky je, že není viditelná z žádné pohledové strany.
  • Patka pilíře s pevnou deskou: Patka pilíře s pevnou horní deskou s přivařenou šestihrannou maticí s možností výškového nastavení pomocí závitové tyče.
  • Patka pilíře s volnou deskou: Patka pilíře s volnou horní deskou s možností výškového nastavení pomocí závitové tyče.

Montáž kotevní patky do betonu

Kotevní patky pro kotvení do betonu jsou speciální ocelové prvky, které slouží k upevnění různých druhů stavebních konstrukcí a dřevostaveb do podkladu. Kotvení patek do betonu není úplně jednoduchá záležitost. Pokud se chystáte použít ke kotvení patky do betonu s roxorem, máte dvě možnosti montáže:

Montáž do čerstvého betonu

Nejprve je nutné vykopat do země otvor a vyplnit ho betonem. Do betonu se začerstva vtlačí patka, vyrovná se a nechá zatuhnout. Roxor musí být zalitý betonem do 3/4 délky. Po zatuhnutí můžeme do patek zasadit dřevěné hranoly. Povrchovou úpravu a impregnaci hranolů je vhodné provést před ukotvením konstrukce.

Čtěte také: Stínící síť a její upevnění

Před samotnou betonáží základové patky je třeba bednění srovnat, aby hrany základu byly v jedné rovině a kotevní patka stojiny byla v těžišti základu. Pro betonování betonové patky lze použít beton třídy C12/15, příp. C8/10. Po odlití betonu je vhodné beton kropit vodou, aby mohl beton řádně hydratovat a nedocházelo k tvorbě trhlin v betonu. Do takto vytvořené základové konstrukce se následně upevní kotevní ocelový profil - kotevní patka. Při osazování kotevních patek je třeba kontrolovat jejich svislost ve všech směrech a také jejich souběžnost, pravoúhlost a správné výškové osazení vzhledem k ostatním patkám.

Montáž do hotového betonového základu

Druhou možností je kotvení patky do již hotového betonového základu. Do vytvrdnutého betonu můžeme zakotvit i patku s trnem, ale je pro něj potřeba vyvrtat odpovídající otvor a vyplnit ho chemickou maltou, což je poněkud dražší řešení. Kotevní pilíře s deskou jsou vhodné pro připevnění k již hotovým betonovým podkladům. Pilíře se šroubovicí jsou výškově nastavitelné, tudíž je možné dodatečně vyrovnat výškové rozdíly mezi jednotlivými patkami.

Postup montáže do hotového betonu

  1. Nejprve je nutné vyvrtat zespoda do středu sloupku otvor pro patku pilíře. Poté se vyvrtají otvory pro vruty a sloupek se začistí.
  2. V betonovém podkladu se vyvrtají díry pro hmoždinky, které se natlučou do připravených děr.
  3. Kotevní pilíř se přichytí na sloupek pomocí vrutů a vruty se nechají povolené, utáhnou se až po usazení a ukotvení sloupku.
  4. Sloupek s kotevním pilířem se usadí na betonový podklad s předvrtanými otvory a ukotví se pomocí vrutů. Všechny vruty se dotáhnou pomocí ráčny.

Při montáži plotových patek do betonu platí pravidlo „Dvakrát měř, jednou řež“ více než jinde. Podle připravených děr v patce si označte, kde budete vrtat. Díry vyvrtejte podle velikosti závitových tyčí (pokud má tyč průměr 12 mm, vyvrtejte díru 12-13 mm). Díry vyplňte chemickou kotvou a zašroubujte závitové tyče. Pomocí vodováhy zkontrolujte, zda je patka umístěna rovně. Na závitové tyče našroubujte matky.

Alternativní metody kotvení do betonu

Nejčastěji doporučovaná varianta kotvení je pomocí ocelových průvlakových kotev. Do betonu vyvrtáme otvory pomocí stavebního vrtáku SDS dle roztečí v ocelové základně patky. Hloubka a průměr otvorů závisí na zvoleném rozměru ocelové kotvy. Z vyvrtaného otvoru je nutné odstranit prach, aby byl otvor čistý, ideální je vyfoukat vzduchem pumpičkou nebo použít kompresor.

Další používanou variantou je přímé přišroubování patky pomocí šroubů do betonu se šestihrannou hlavou. Tuto variantu volíme především v případech, kdy patku kotvíme blízko k okraji betonového základu, protože při kotvení nevzniká v otvoru napětí jako u průvlakových kotev a sníží se tak riziko prasknutí betonu. Pro kotvení patek doporučujeme šrouby o průměru 8 pro otvory 10,5 mm a průměr 10 mm pro otvory 12,5 mm.

Čtěte také: Průvodce krok za krokem: Rákosový plot

Patku můžeme také do betonu upevnit pomocí nylonových hmoždinek a vrutů se šestihrannou hlavou. Pro tuto možnost kotvení doporučujeme hmoždinky Mungo Quattro, které mají vysokou možnost zatížení.

Posledním již zmiňovaným způsobem ukotvení je pomocí chemické malty. Toto kotvení je nejvhodnější pro pevné patky s trnem pro zabetonování. Můžeme jej ale použít i pro kotvení patek s kotvící deskou.

Kotvení trámů do betonové podlahy bez chemické kotvy

Pro upevnění trámů do betonové podlahy, zvláště pokud podlaha není dokonale rovná a trámy vykazují určité nerovnosti, je potřeba spolehlivé řešení, které vydrží pnutí a pevné utažení. Pro usnadnění této práce existuje šikovná vychytávka.

Postup

  1. Nejprve si na místě, kde budeme patku kotvit do betonu, vyznačíme body.
  2. Na vrtání použijeme vrtačku s elektropneumatickým příklepem, známou také jako vrtací kladivo. Motor kladiva je využíván k pohonu pneumatického příklepového mechanizmu a k otáčení vrtáku. Základní funkcí stroje je vrtání s příklepem, vrtání bez příklepu a šroubování. Na vrták nasadíme odsávání, aby otvor zůstal čistý. Vrtačka bude potřebovat kvalitní vrták do betonu. Vysoce kvalitní vrtáky do zdiva umožňují až o 20 % omezit spotřebu energie při vrtání s AKU-příklepovou vrtačkou. Speciální ostrý karbidový břit zvládne rychlé přímé a cylindrické vrtání.
  3. Do čistého otvoru použijeme šrouby přímo do betonu. Tyto šrouby mají dvojitý závit, který usnadní kotvení přímo do betonu. Keramický povlak zajišťuje nejvyšší ochranu proti korozi.
  4. Šrouby usadíme do otvorů v patkách a rázovým utahovákem ukotvíme. Rázový utahovák je ideálním pomocníkem při uvolňování nebo utahování šroubů a čepů. Díky němu můžeme zapomenout na zaseknuté šrouby. Tento výkonný pracant si s nimi poradí téměř bez námahy.

Šrouby budou v betonu držet stejně spolehlivě, jako kdyby byly ukotvené v hmoždinkách či v chemické kotvě. Takové kotvení do betonu je pak velmi jednoduché.

Bezpečnost práce

Vrtání do betonu za použití pneumatické vrtačky je riziková práce a jako k takové bychom měli i přistupovat. Samozřejmostí by tedy mělo být použití ochranných pomůcek - především ochranných brýlí nebo celoobličejového štítu. Tyto pomůcky nám ochrání zrak před odletujícími úlomky betonu i proti vniknutí prachu do očí.

Spojovací materiál

Ani spojení mezi patkou či botkou a dřevěnou konstrukcí není pouze jedno. Nejrychlejší je použití vrutů s talířovou hlavou o průměru osm milimetrů, které se do dřeva dají zašroubovat i bez předvrtání. Tam, kde hrozí rozštípnutí dřeva (u kraje hranolu), předvrtáme otvory vrtákem o průměru stejném, jako je dřík vrutu. Předvrtání musíme udělat vždy, pokud použijeme vruty se šestihrannou hlavou o průměru deset milimetrů.

Třetí možností je průvlak ze závitové tyče (opět ø 10 mm), která se z obou stran zajistí maticemi. Tento spoj je nejpevnější a dá se kdykoli dotáhnout. Vruty se časem mohou ve dřevě protočit. Nevýhodou je náročnost provedení, protože je potřeba připravit si tyče příslušné délky a do hranolu provrtat průchozí otvory tak, aby se na obou stranách sešly v místě otvorů na patce.

Kotevní patky se používají spolu s hřebíky a vruty, které zajistí správné uchycení. Můžete si tak být jistí, že vaše konstrukce bude mít adekvátní ukotvení. Myslete také na to, že kotevní patky mohou být od betonové desky vzdáleny maximálně 50 mm.

Ochrana proti vlhkosti

Vedle ukotvení k podkladu mají patky ještě jednu neméně důležitou funkci. Při správném provedení chrání dřevěnou konstrukci proti zemní vlhkosti a výrazně tím prodlužují její životnost. Podmínkou však je, aby nedocházelo ke kontaktu dřeva s vodorovnými plochami patek a botek, současně také dřevo musí být ošetřeno vhodným napouštědlem a ochranným nátěrem.

Ochrana kotevních patek

Kotevní patky jsou nejčastěji vyráběny s povrchovou úpravou galvanický nebo žárový zinek, které využijete ve většině případů. Galvanické zinkování představuje ochranu proti mechanickému poškození (abraze, otěr), ale ochrana proti korozi a povětrnostním vlivům je minimální, tudíž jde spíše o estetičnost. Žárové zinkování je velmi účinná ochrana před korozí, má dlouhou životnost a odolnost proti mechanickým i povětrnostním vlivům.

V náročnějším prostředí je vhodné použít patky z nerezové oceli. Nerezová ocel A2 je vhodná pro použití v domácím i venkovním prostředí. Ocel A4 má zvýšenou odolnost proti korozi a kyselinám a je možné ji použít i v kontaktu se slanou nebo chlorovanou vodou.

Kotevní materiál musí být obecně odolný. Je na něj v průběhu užívání kladen enormní nápor na kvalitu i odolnost. Pokud se kotevní materiál uvolní, musí být patka vyměněna. Je důležité myslet na to, že patky nejsou odolné navždy. Patka má sama o sobě výdrž poměrně dlouhou dobu. Navíc případný galvanický povrch jí dodá ještě delší životnost. Taková patka je pokryta určitou vrstvou zinku.

Zemní vruty jako alternativa

Zemní vruty jsou moderní náhradou za klasické kotvení betonováním. Jejich využití je snadné a velmi rychlé. Odpadá nutnost výkopových prací, bednění a následného betonování. Zemní vrut, jak jeho název napovídá, je velký dutý šroub, který se montuje přímo do země.

Typy zemních vrutů

  • Univerzální zemní vrut: Patří mezi nejpoužívanější. Je opatřen trubovým závitem a kuželovým tělem.
  • Zemní vrut s patkou tvaru U: Používá se výhradně pro kotvení dřevěných konstrukcí.

Montáž zemních vrutů

  1. Jako první použijeme již zmíněnou tyč. Před montáží je vhodné s ní "předvrtat" zeminu.
  2. Nyní je čas na zašroubování vrutu do připraveného otvoru. Při prvních několika otáčkách je nutné vrut dostatečně tlačit do země.
  3. S přibývající hloubkou vzrůstá také odpor při šroubování a je potřeba vynaložit větší úsilí. Páku tedy využijeme na maximum.

Práce s chemickou kotvou

Práce s chemickou kotvou není tak složitá, jak by se mohlo zdát. Nejprve si na zdi vyznačte všechna místa, kde chcete kotvit. Odpovídajícím vrtákem podle typu zdi vyvrtejte všechny díry. Pozor, do děrovaných cihel nikdy nevrtejte s příklepem! Otvor v plném zdivu, betonu nebo kameni teď musíte vyčistit od prachu. Ten totiž brání správnému přilnutí malty ke zdivu, a tedy i bezpečnému ukotvení. Je nutné prach zevnitř alespoň 2x vyfoukat pumpičkou k tomu určenou nebo kompresorem s ofukovací pistolí.

Pokud kotvíte do děrovaných cihel, otvor není třeba čistit, ale musíte do otvoru vložit sítko. Je nezbytné hned z několika důvodů: centruje svorník ve vyvrtané díře, zajišťuje správné rozložení chemické malty ve zdivu a zároveň brání extrémní spotřebě malty, protože ta se nerozleze do celé dutiny. Odšroubujte víčko kartuše, místo něj našroubujte směšovač a kartuši vložte do pistole. Bez vytlačovací pistole vhodné pro danou velikost a typ kartuše se malta nedá aplikovat. První trocha malty není dobře smíchaná, a tedy ani funkční.

tags: #jak #pripevnit #kvh #tram #k #betonu

Oblíbené příspěvky: