Při výběru stavebního materiálu pro dům je třeba zvážit mnoho faktorů. K nejtradičnějším kusovým stavivům se rozhodně řadí pálené keramické bloky, ať už s dodatečným vnějším zateplením, nebo s integrovanou tepelnou izolací.
V zásadě jsou dnes z běžného zdiva nabízené především pálené cihelné bloky (Heluz, Porotherm, …) a pórobeton (např. Ytong). Na trh ale pronikají i další materiály, třeba betonové skořepinové tvárnice s plným dnem skládané na maltové lože dnem vzhůru.
Výběr zdiva podle technických vlastností
Podle normy ČSN 73 0540:2 musí být součinitel prostupu tepla obvodových stěn stavby nižší jak 0,38 Wm-2K-1. Zdivo s vyšší hodnotou proto nepořizujte a počítejte s tím, že norma řeší mezní situaci. Čili - čím menší hodnota, tím lépe. A právě zde nastupuje srovnání ceny a fyzikálního údaje.
Například tepelný odpor R = 4,12 m2K/W použitého materiálu odpovídá součiniteli prostupu tepla U = 0,24 W/m2K. Nebo obráceně stěna z materiálu se součinitelem prostupu U = 0,20 W/m2K má tepelný odpor R = 4,96 m2K/W. Norma doporučuje hodnotu U = 0,25 W/m2K, resp. R = 3,83 m2K/W.
Maximální koeficient prostupu tepla obvodovou stěnou u rodinného domu činí: U = 0,30 W/m2K, pro nízkoenergetické domy se doporučuje U = 0,25 W/m2K, pro pasivní domy U = 0,18 až 0,12 W/m2K.
Čtěte také: Typy cihel pro stavbu krbu
Bloky (tvárnice) o šířce 50 cm přitom patří k nejlepším výrobkům většiny výrobců obvodového nosného zdiva (Porotherm Hi 50 cm, Ytong Theta 50 cm, Heluz Family 50 cm, Porfix Plus 50 cm, H+H Greenblock 50 cm, …). Výjimku představuje například YTONG P2-400 (300 x 249 x 599), který je pro obvodové zdivo vhodnější než YTONG P4-500 (300 x 249 x 499).
Srovnání pórobetonu a cihelných bloků
Nejdůležitějšími uváděnými vlastnostmi zdiva jsou pevnost, tepelný odpor, tepelná akumulace, rozměry a cena. Můžeme ještě doplnit nasákavost a schopnost difúze vody. Na druhou stranu se v západní Evropě naprosto upouští od požadavku na akumulaci tepla. Dokazují to pasivní domy, po kterých je požadováno, aby se topení zapnulo na plný výkon krátce před naším návratem domů a byt rychle vytopilo, stejně tak ráno než vstaneme. U nás je tomu dosud naopak, tepelná akumulace je považována za zásadní kritérium - chceme, aby dům nevychladl rychle.
Pokud hledáte jasné důkazy, zda je pro výstavbu domu lepší pórobeton či keramické cihelné bloky, nenajdete je. Záleží na lokalitě a srovnání konkrétních vlastností obou materiálů.
Pórobetonové materiály i keramické bloky dosahují srovnatelných hodnot součinitele tepelné vodivosti, ale i pevnosti, s výjimkou pevnosti v tlaku (pórobeton ji má až násobně nižší). Byť se může zdát, že pórobeton je lehký a křehký. Stejně tak mají srovnatelné hodnoty difúze, proto lze při potřebě dodatečného venkovního zateplení použít stejné materiály - a tedy i stejně nákladné.
Kromě toho, existují i další stavební materiály mají zajímavé vlastnosti, kterými se mohou pochlubit. Za pozornost jistě stojí beton, pórobeton, vápenopískové bloky a další sendvičové prvky, o kterých bude řeč dále. Liapor, systémy KMB Sendwix nebo Thermoblock.
Čtěte také: Trendy v cihlových obkladech do kuchyně
Heluz a Porotherm
Pevné a přitom subtilní konstrukce se staví například z cihelných bloků Heluz (Heluz Family 2in1, Family nebo STI aj.) nebo keramických bloků Porotherm (Porotherm 50 Profi Dryfix, T Profi, 44 EKO+ Profi Dryfix aj.).
Od klasických cihelných bloků se ty broušené liší především vysokou přesností vodorovné ložné plochy. To umožňuje přesné zdění na tenkou spáru, což výrazně přispívá ke snižování tepelných úniků ve spárách. Výška maltového lože činí 1 mm místo obvyklých 12 mm.
Důležitou roli v úsporách energie hraje také tepelněakumulační schopnost cihelného zdiva.
Jednovrstvé zdění
Moderní cihly (keramické tvárnice) jsou rozměrově přesné, lepí se na tenkou vrstvu malty a uvnitř mají dutiny, které mohou být plněné minerální vatou či polystyrenem.
Omítnuté obvodové zdivo z cihel je samozřejmě odolnější než omítnutý izolant. Náraz ostrého předmětu nebo klování ptáků poškodí nanejvýš omítku (a to jen lokálně).
Čtěte také: Šamot pro vytápění
U jednovrstvého zdiva zcela odpadá krok dodatečného zateplování. Tím se výstavba urychlí až o několik týdnů. Řešit pak nemusíte ani objednání a dopravu izolačních systémů, domluvu s izolatérskou firmou nebo související úklid a likvidaci zbylého izolačního materiálu.
Pro stavbu jednovrstvého obvodového zdiva jsou určené keramické tvárnice. Ty jsou samy o sobě ekologické - vyrábí se pálením směsi jílu, vody a dalších přísad. Při stavbě vzniká minimum odpadu. Zbytky cihel, které zůstanou na staveništi, můžete využít i na podsypy a další práce. Likvidace zbytků polystyrenu je složitější. A platí to nejen při výstavbě, ale i případné demolici.
Nevýhody jednovrstvého zdiva
Stavby z jednovrstvého zdiva se u nás stále realizují méně často než obvodové zdivo se zateplením. S tím souvisí i menší zkušenost stavebních firem a riziko nedodržení správných technologických postupů. A pokud se nedodrží, můžou být izolační schopnosti cihly značně omezené. Jakákoliv nepřesnost dokáže způsobit vznik tepelných mostů, tedy i úniky tepla. Omítka na jednovrstvém zdivu musí být dostatečně silná a dvouvrstvá. Tloušťka tepelněizolační jádrové omítky by se měla pohybovat kolem 3 cm.
Cihla pro jednovrstvé zdivo musí být vždy silnější než cihla pro následné zateplení, ale v součtu tloušťky s izolantem může být zeď tenčí.
Vlhkost ve zdivu
Nejlepší je vodu do fáze kondenzace vůbec nepustit. To znamená udržovat teplotu a další fyzikální parametry ve zdivu natolik příznivé, aby nenastal rosný bod všude, kde se voda ocitne. Takže buďto jí zabraňte do zdiva vůbec vstoupit (nátěry, obklady, parozábrana atd.), nebo udržujte zeď na takové teplotě, aby neklesla teplota v ní pod cca 13°C při normálním tlaku a vlhkosti atd. To je dosažitelné jen ve vícevrstevných konstrukcích s vnější tepelněizolační vrstvou, která udrží zdivo teplé, protože v jednovrstevném zdivu vždycky jednou teplota sklesá na teplotu vnějšího prostředí, a kdykoli bude venku méně, než těch 13°C, může docházet ve zdivu ke kondenzaci.
Rosný bod v cihlách Family určitě nastává v případech zmiňovaných v bodě 1-1, ale jak jsem psal v minulé reakci, kondenzace není fatální, pokud dochází k jejímu hromadění na málo škodlivých místech a průběžnému odpařování.
Nevýhodou vlhkého zdiva je i za situace, že nevlhne na vnitřním povrchu, dramatické snížení tepelného odporu. Takže v případě kondenzace do Family bloků bych se asi trochu bál toho, že při kondenzaci dojde k zaplavení voštin s polystyrenem, vatou, perlitem a kdoví čím dalším, co tam různé výrobci dodávají, a v té chvíli ztrácí zasažené komůrky svou tepelně izolační schopnost. Keramika tvořící stěny voštin je samozřejmě v tu chvíli propustná pro teplo také a je jen otázkou, jaké množství komor se takto zaplaví.
Cena
Pokud chceme co nejvíce snížit cenu stavby, aniž bychom zároveň hleděli na její kvalitativní hlediska, děláme zásadní chybu. V první řadě platí rovnice: chci srazit cenu na minimum = vůbec nevím, že se vzdávám kvality.
tags: #cihly #heluz #porotherm #srovnání