Více přírodní, víc zelená. Taková je zahrada obehnaná živým plotem. Navíc v ní bude příjemné soukromí a ticho bez prachu z ulice, ptáčci a další drobná zvířátka najdou ve větvích úkryt a celý prostor bude působit klidným a útulným dojmem. Živý plot je ale náročnější na údržbu než ten drátěný. A pokud chcete opravdu bezpečné oplocení, je potřeba oba typy plotu zkombinovat. Jestli tedy váháte, zda se do výsadby pustit, máme pro vás odpovědi na nejčastější dotazy k rostlým plotům.
Výhody a nevýhody živého plotu
Mezi výhody živého plotu patří:
- Zastínění pozemku před očima sousedů.
- Polopropustnost - chrání před větrem a tlumí jej na delší vzdálenost lépe než zeď.
- Zlepšení klimatu pozemku a zachytávání prachu (důležité zvlášť okolo silnic a prašných cest).
- Úkryt ve větvích pro ptáky, ježky a další zvířátka.
- Není lákadlem pro sprejery.
A co není u živého plotu úplně ideální:
- Je potřeba o něj pravidelně pečovat (stříhat, zalévat), to je časově i finančně náročné.
- Některé rostliny rostou příliš pomalu nebo rychle odrostou z optimální délky.
- Zabere více místa než klasický plot.
- Přestárlé dřeviny živého plotu můžou být nebezpečné (padat, trouchnivět, být napadené škůdci a podobně).
Jak na živý plot
Rostlý plot se nejčastěji vysazuje z dřevin jako jsou listnaté ptačí zoby, dřišťály, habry, hlohy, javory a buky nebo jehličnaté tisy a zeravy. Volba závisí na několika faktorech: zda chcete hranici pozemku osázet listnatými nebo jehličnatými dřevinami (listnaté na zimu opadají a bude přes ně více vidět), jaký máte na zahradě typ půdy, jaké další podmínky jsou na zahradě (nadmořská výška, světová strana) jak rychle chcete, aby plot rostl. O výběru rostlin a jejich potřebách se ideálně vždy poraďte se zahradníky.
Jak sázet živý plot?
Naměřte si a vykolíkujte místo, kde by měl živý plot být. Mezi kolíky si natáhněte provázek, ať dodržíte rovnou linii. Kolem provázku si připravte cca 80 cm široký pruh, který poctivě zryjete a vyházíte z něj zeminu v hloubce asi 50 cm. Nasypejte do ní kompost a můžete začít sázet dřeviny. Hustota záleží na konkrétní rostlině, obvykle se sází 3 až 6 rostlin na metr. Nezapomeňte (nejen) po vysazení poctivě zalévat. Například rostlinky tavolníku se sází zhruba 45 cm od sebe, ptačího zobu 30 cm od sebe a túje v třičtvrtě metrovém až metrovém rozestupu.
Čtěte také: Právní aspekty sázení tújí
Jak daleko sázet živý plot od plotu a hranice pozemku?
Je potřeba počítat s tím, že se dřeviny rozrostou a budou košatět. Podstatné je, abyste: se dostali k jejich údržbě i ze zadní strany, aby prorůstající větve neničily plot a aby kořeny nenadzvedávaly zabetonovanou nosnou konstrukci plotu (například sloupky).
Informujte se u konkrétní dřeviny, jak moc se bude rozrůstat do šířky a kolik můžete v rámci běžné údržby zastřihovat. Obecně lze říct, že by vzdálenost mezi rostlým a klasickým plotem měla být minimálně 1,5 až 3 metry. Čím vyšší živý plot plánujete, tím dál od plotu, potažmo hranice pozemku jej doporučujeme sázet.
Pamatujte taky na to, že pokud živý plot bude zasahovat na sousedův pozemek, ten může ve správné vegetační době šetrně odstranit tu část živého plotu, která zasahuje na jeho pozemek.
Jak pečovat o živý plot a jak (často) jej stříhat?
Všechny rostliny, které se doporučují k výsadbě živého plotu, velmi dobře snáší zastřihávání a řezy, proto se nemusíte bát, že byste šetrnou údržbou rostlinky zlikvidovali.
Zavedené živé ploty stačí zapravit - zastřihnout mladé nepravidelně rostoucí výhony - jednou až třikrát ročně (na podzim nebo brzy z jara). Pokud jste puntičkáři, živým plotům neublíží ani pravidelný celoroční šetrný sestřih přerůstajících větviček. Obvykle platí, že jehličnaté ploty stačí zastřihnout jednou ročně, listnaté dvakrát až třikrát. Pokud plánujete výraznější zásahy (třeba částečný řez), udělejte je v období vegetačního klidu, kdy je rostlina méně náchylná, tedy od listopadu do března, ale když nemrzne.
Čtěte také: Pravidla pro umístění stavby
V tomto období můžete provádět i zalamovací řezy - příliš vysoké ploty seříznout například v polovině, aby se opět zakošatily tam, kde už prořídly a odrostly. Rány po větších řezech namažte antibakteriální mastí, ať vám kmeny nezačnou uhnívat. Nástroje na stříhání plotu je potřeba mít vždy ostré. Pokud budete větvičky pižlat tupými nůžkami, zaděláváte rostlinám na rzi a další nemoci.
Pamatujte na to, že základna plotu u země kolem báze rostlin by měla být neustále o něco málo širší než vyšší část plotu (tvar mírného jehlanu), aby měla všechna patra dostatečný přísun světla. Pozor na stříhání plotu v době ptačího hnízdění. Ideálně se tomu úplně vyhněte, ať mohou malí zpěváčci v klidu vyletět. Pokud máte kvetoucí živý plot, určitě ho nestříhejte na jaře, abyste neodstřihli násady na květ.
Jak mít živý plot dokonale hustý a neprůchozí?
Rostlinami velmi těžce ochráníte pozemek před cizími zvířaty a zajistíte bezpečí před zloději. Pokud chcete rozdělit zahradu na dvě části, pak budou dřeviny stačit. Pokud však živým plotem vytváříte rozhradu vašeho pozemku od cizího prostranství, doporučujeme postavit klasický plot (například dřevěný nebo z pletiva, svařovaných sítí nebo plotových panelů) a potom jej z vnitřní strany osázet.
Túje jako oblíbená volba pro živý plot
Túje (také známé jako thuje) patří mezi nejoblíbenější jehličnaté dřeviny do zahrad a předzahrádek. Jsou ceněné pro rychlý růst, snadnou údržbu a vysokou tvarovatelnost.
Plánujete výsadbu tújí? V tom případě vás možná zajímá, kdy je ideální doba pro výsadbu, jak se na ni připravit nebo v jaké rozestupu túje sázet, aby prospívaly.
Čtěte také: Jak daleko od plotu sázet keře?
Kdy sázet túje: jaro nebo podzim?
Nejlepší termíny pro výsadbu jsou časné jaro (březen-duben) a pozdní podzim (září-říjen). Výsadba tújí na jaře, hned po odeznění mrazů, umožňuje rostlinám dobře se usadit před začátkem vegetačního období. Naopak podzimní výsadba dává tújím možnost zakořenit před zimním obdobím klidu. V chladnějších regionech tak kořeny mohou růst během podzimu i zimy, což pomáhá rostlině získat pevnější základ pro zdravý start na jaře. Pamatujte, že ideální termín výsadby se může lišit podle konkrétní polohy a klimatu.
Jak daleko od sebe sázet túje?
Vzdálenost mezi jednotlivými tújemi závisí na několika faktorech - především na odrůdě, účelu výsadby, požadovaném vzhledu a velikosti prostoru, který máte k dispozici. Pokud plánujete kompaktní živý plot, sázejte túje blíž k sobě - obvykle ve vzdálenosti 50-60 cm. U volnější výsadby nebo pokud chcete, aby každá rostlina vynikla, můžete odstup mezi nimi zvětšit na 80 cm až 1 metr.
Mezi nejoblíbenější odrůdy patří 'Smaragd' a 'Brabant'. Smaragdy rostou pomaleji a mají štíhlejší tvar, proto se běžně vysazují 60-80 cm od sebe. Brabanty jsou bujnější a rychlejší, takže potřebují více prostoru - ideálně 80-100 cm. Tato odrůda má charakteristický, kuželovitý tvar. Mladé sazenice vysazujte nejlépe ve vzdálenosti 50 - 60 cm od sebe. Tato odrůda je o něco širší než odrůda Smaragd.
V jaké vzdálenosti od plotu sázet túje?
Jak daleko od plotu byste měli túje zasadit, závisí především na tom, pro jakou odrůdu jste se rozhodli. Obvykle se doporučuje vysazovat túje u plotu ve vzdálenost ne menší než 50 cm. Pokud budou kupované rostliny širší, vzdálenost od sousedova plotu by měla být větší.
Jak sázet túje?
Výsadba tújí je vcelku jednoduchá, ale je důležité dodržovat správné kroky, aby byl zajištěn úspěch a zdravý vývoj rostlin. Na začátku stojí za to vybrat si vhodnou odrůdu rostliny a seznámit se s jejími požadavky. Určitě si tyto požadavky porovnejte s tím, co máte na zahradě. Túje mají obvykle rády slunné stanoviště, ale jsou schopny růst i v částečném stínu. Preferují dobře propustnou půdu. Je důležité vědět, do jaké půdy túje zasadit. Před výsadbou se ujistěte, že půda odpovídá nárokům rostlin. Správná výsadba tújí znamená také dobrou přípravu půdy. Půda by měla být kyprá, proto ji dobře zryjte. Túje mají rády kvalitní a dobře propustnou půdu.
Túje nikdy nesázejte přímo do trávníku. Začněte s výsadbou tújí vykopáním jam pro konkrétní rostliny. Jedna díra by měla být o několik centimetrů hlubší a širší než kořeny rostliny. Pokud jste ještě půdu nezkypřili nebo nepřidávali kompost, udělejte to nyní. Při hloubení jam můžete mladé sazenice (ve skutečnosti kořenový bal tújí) na pár minut ponořit do vody. Jednotlivé rostliny umístěte do jam tak, aby byly ve stejné hloubce, jako je úroveň půdy. Po výsadbě túje hojně zalívejte.
Ne všechny túje je nutné sázet přímo do země. Díky své rozmanitosti a zajímavému vzhledu se často využívají jako dekorativní rostliny na balkonech a terasách, kde rostou ve velkých květináčích nebo truhlících. Nejprve si připravte si vhodný květináč s dostatečnou hloubkou a odtokovými otvory. Na dno nasypte vrstvu štěrku nebo drobných kamínků, která zajistí dobrý odtok vody a zabrání jejímu hromadění. Přidejte vrstvu kvalitního substrátu. Vložte túji do květináče a volné místo kolem kořenů zaplňte substrátem.
Mladé túje vyžadují zvýšenou péči, především v prvním roce po výsadbě. Dále nezapomínejte na přihnojování. Používejte univerzální hnojiva nebo speciální hnojiva určená pro jehličnany, případně hnojiva přímo na túje. Součástí péče je také prořezávání. Pravidelným řezem udržíte túje v požadovaném tvaru a podpoříte jejich hustší růst. Na zimu dbejte na ochranu před mrazem. Mladé sazenice zakryjte agrotextilií, u větších rostlin je vhodné kolem kořenů rozprostřít vrstvu mulče, například kůry nebo suchých listů.
Sousedské vztahy a výsadba stromů
Je to vcelku častá příčina sousedských sporů. Nový občanský zákoník začne platit od ledna 2014 a do řady oblastí lidského počínání přinese nové věci, termíny a pravidla. Týká se to i sousedského soužití. Zatímco starý občanský zákoník nijak neošetřoval to, jak blízko společné hranici lze sázet stromy, nový se této záležitosti věnuje.
Paragraf 1017:
Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil.
Pan Novák a pan Nývlt se samozřejmě mohou dohodnout na tom, že vysadit túje hned u plotu je skvělý nápad. Občanský zákoník tomu nijak nebrání. Občanský zákoník pak panu Novákovi dává i možnost žádat pana Nývlta, aby pokácel už vzrostlý strom. Pan Novák k tomu musí mít ale rozumný důvod.
Asi jste si všimli, že se nám tu již několikrát objevil rozumný důvod. Co to je? Samotný občanský zákoník rozumný důvod nijak blíž neurčuje. Jako příklad rozumného důvodu pro pokácení stromu nebo jeho nevysazování je v důvodové zprávě uvedena tato situace: „Z pohledu vlastníka zemědělského pozemku se jako rozumný důvod dá chápat obava, že vysazené stromy ohrozí v budoucnu podstatnou měrou podzemní vláhu i pod zemědělským pozemkem nebo že ho v budoucnu zastíní. Stejně tak bude mít např. vlastník pozemku s domem nedaleko hraniční čáry rozumný důvod bránit se, zasadí-li soused při hraniční čáře např.
Paragraf 1017 zmiňuje i místní zvyklosti. Ani ty nejsou přesně vymezené. A co když se sousedé neshodnou a vznikne mezi nimi spor? Pak se musí obrátit na okresní soud, který jejich při rozhodne. Soud také v konkrétních případech bude posuzovat, zda daný důvod je „rozumný“. Vždy by soud měl vycházet z konkrétní situace: druh stromu, rozmístění staveb na pozemku, množství dalších stromů nacházejících se na pozemku, účel staveb, z něhož plynou potřeby vlastníka pozemku, apod.
Sousedské vztahy jsou často problematické. Jak se říká, nelepší soused je žádný soused. Přesto je potřeba se sousedy nějak rozumně vysázet. Jedním z možných sporů jsou vzrostlé stromy nebo keře na hranici vašich pozemků. Podle zákona platí, že stromy, které jsou vyšší než 3 metry, musí být vysázeny minimálně 3 metry od hranice se sousedem. V praxi však často vidíte, že tyto hranice nejsou dodržovány. Tady pak přichází na řadu obyčejná domluva se sousedem. Když se domluvíte, můžete si prakticky sázet cokoliv kdekoliv. Když se však nedomluvíte, můžete dostat předžalobní výzvu k odstranění stromů.
A to zrovna sousedské vztahy nezlepší. V praxi se často řeší, že k sousedovi přerůstají keře nebo větve stromů. V občanském zákoníků je zakotveno, že když budou sousedovi překážet větve, může je po předešlém upozornění ve vhodném ročním období odstranit (když to neuděláte vy sami). Když sázíte živý plot (tuje, habry, ptačí zob apod.), ideální je vysadit jej cca 1,5 metru od sousedova pozemku. Nejlepší je se se sousedem domluvit a sázet strom i s ohledem na něj.
Máte v plánu na své zahradě zasadit strom, túje nebo keře? Zasazení v blízkosti plotu by se mělo řídit určitými pravidly, aby byl zajištěn optimální růst nedocházelo k případnému ovlivňování sousedního pozemku. Volba ideální vzdálenosti od plotu je důležitá nejen z důvodu růstu, ale i vzájemného ovlivňování sousedních pozemků. Neshody se sousedy mohou pořádně otrávit život, a proto je vhodné jim raději předcházet. Pro velké stromy, jako jsou například ořešáky, je vhodné volit větší prostor.
Pokud se rozhodnete sázet více stromů nebo keřů podél plotu, vyplatí se je vysázet ve formě živého plotu. Takový živý plot přináší výhodu v podobě více soukromí a slouží také jako bariéra. U volně rostoucího živého plotu je nutné počítat se šířkou 2-3 metry, někdy i více. Pro výsadbu stromů u plotu volte stromy s méně agresivními kořeny. Podle chování kořenů se totiž můžete snáze rozhodnout a vhodnosti výsadby na zahradě. Ke stromům s agresivními kořeny patří například borovice, platanus, jilm nebo smrk. Například kořenový systém smrku modrého není agresivní, ale je náročný na prostor.
Důležité je také pravidelně kontrolovat růst a vývoj stromů. To je zásadní pro jejich dlouhodobé zdraví a produktivitu. Kontrolujte přítomnost škůdců, známky nemocí nebo také poškození zvěří. V některých případech je také vhodné zvážit použití ochranných bariér. V prvních letech po výsadbě je vhodné pro mladé stromy použít oporu.
tags: #jak #daleko #sázet #túje #od #plotu