Ptačí zob (Ligustrum) je většinou opadavý, nebo poloopadavý listnatý keř z čeledi olivovníkovitých. Pěstuje se zejména jako živý plot, ale výjimkou nejsou ani solitéry. Výsadba ptačího zobu do živých plotů je velmi častá - keře se nejčastěji pěstují pro tyto účely. Plot vyroste do výšky přibližně dvou metrů. Roste poměrně rychle a lze jej snadno tvarovat. Ptačí zob je krásný a nenáročný keř, který do vaší zahrady naláká opylovače i ptactvo.
Kdy a jak sázet ptačí zob
Podzim je spolu s jarem ideálním časem pro výsadbu, respektive zakládání živých plotů. Ptačí zob je ideální vysazovat na jaře. Do příští zimy si stihne vytvořit dostatečně bohatý kořenový systém, který ho částečně ochrání před mrazy. V každém případě jde o nenásilnou, přírodní formu zajištění soukromí na pozemku a nebo jeho rozčlenění. Živé ploty prostě plní funkci užitnou i okrasnou zároveň.
Klíčové je také datum zahájení období vegetačního klidu, čili 1. listopad, kdy již smí zahradníci kopnout do země a vyjímat sazenice prostokořenných dřevin. Stálezelené a jehličnaté živé ploty je nejlepší vysazovat v pozdním létě, opadavé dřeviny však vysazujeme až v říjnu a nebo v listopadu.
Příprava před výsadbou
Ještě před výsadbou živého plotu je třeba vytyčit prostor určený k osázení pomocí provázku napnutého mezi kolíky. Pokud však již hned vedle stojí pevný plot a nebo je zde cesta kopírující budoucí živý plot, již žádnou dodatečnou linku nepotřebujeme. Poté vyhloubíme příkop široký 80 až 100 cm a hluboký alespoň 40 cm. Půdu překátrujeme a smísíme s kompostem a nebo navezeme na živiny bohatou zeminu. Záleží však na konkrétní lokalitě a místních půdních vlastnostech. S kvalitní půdou je nesmysl cokoli dělat.
Koupila jsem sazenice od Starkla - jsou pěkné cca 50 cm vysoké a pěkně silné i s pěknými kořínky. Je vidět, že jsou zkrácené.
Čtěte také: Pravidla pro umístění stavby
Jak daleko od sebe sázet sazenice ptačího zobu
Vzdálenosti mezi sazenicemi se liší podle druhu dřeviny a našich požadavků na živý plot, jeho budoucí formy. Obvyklá vzdálenost je 30 až 50 cm, ovšem důležitější je pravidlo, které nám říká, že vzdálenost mezi sazenicemi by měla být taková, aby se rostliny začaly co nejdříve spojovat do stěny. Ideál je již 2 až 3 roky. V každém případě bude dobré se řídit doporučením prodejce, případně lze také použít takzvané orientační doporučení podle výšky rostlin.
Doporučení zní, že sazenic o výšce do 40 cm budeme potřebovat 6 na metr, do 60 cm 5, a nad 120 cm si vystačíme se třemi. Pokud však chceme živý plot volný, čili nestříhaný, doporučuje se vzdálenost rostlin 90 až 130 cm. To se ale týká listnáčů.
Při jednořadové výsadbě použijeme asi 3 rostliny na jeden běžný metr. Hloubka a šířka jámy by měla činit 30 až 40 centimetrů, dle kořenového balu.
Vzdálenost od plotu
Důležitá je také vzdálenost živého plotu od toho napevno postaveného. Rostliny prostě potřebují dost místa pro svůj růst i na šířku. Navíc musíme počítat s potřebnou péčí o rostliny, tedy s možností přístupu k nim i ze strany plotu stavěného. A navíc se vhodnou vzdáleností vyhneme i případným sousedským sporům. Obecné pravidlo nám v tomto případě říká, že optimální je vzdálenost 1,5 metru. Pokud sázíte podél klasického plotu, dodržujte od něj vzdálenost minimálně 1,5 m.
Samotná výsadba
Ideální je pro výsadbu slunné počasí, ale ne příliš, nesmí být vyloženě horko, nemělo by ani pršet, neměl by foukat silný vítr. O kroupách a mrazu asi nemá smysl vůbec psát. Prostě pěkné podzimní či jarní počasí, nejlépe po dešti a před deštěm, který nám po výsadbě usnadní zálivku. Půdu před výsadbou nakypříme a přihnojíme, poté opatrně vyjmeme kontejnerované rostliny z nádob či rozbalíme ty prostokořené. Odstřihneme suché a poškozené části kořenů, necháme pouze jejich zdravé části, obzvlášť velký pozor však musíme dát na hlavní kořen, ten bychom neměli jakkoli poškozovat.
Čtěte také: Jak daleko od plotu sázet keře?
Každou rostlinu vložíme do připravené výsevní rýhy a nebo jamky, kořeny dobře rozprostřeme (nesmí trčet ven ze země, proto je lepší jáma či rýha širší) a opatrně přihrnujeme zeminu. Ideální je dělat tuto práci ve dvou, kdy jeden rostlinku přidrží rovně a druhý zahrnuje. Nakonec zeminu zhutníme (stačí botami přišlápnout) a důkladně zalijeme. Chystá-li se však na déšť, stačí chvíli počkat, několik hodin přesazené rostliny bez zálivky vydrží bez problémů. Pro hlavní kořen je v prvním roce zásadní stálá vlhkost půdy. Je proto důležitá pravidelná a hojná zálivka.
Péče po výsadbě
Zálivka - zaléváme zejména v prvním roce a těsně po výsadbě. Během dalších let můžeme keře zavlažit v případě velmi suchého počasí. Hnojení - před výsadbou můžeme do předem připravených jam umístit kompost. Půda se vyživí a keře budou zpočátku růst rychleji.
První rok po výsadbě sazenice nehnojíme, od druhého roku však bude hnojení důležité, obzvláště pro stříhané živé ploty (po každém řezu potřebují pro nasazení nových výhonů mnoho živin). Choulostivé druhy je také třeba ochránit před mrazem, dokud nezesílí. Na zimu proto přihrnujeme zeminu a mulčujeme. Navíc klidně přidáme i mulč z listí a chvojí, nejen mulč dřevní a z kůry. Za větších sněhových nadílek je také dobré z keřů setřepávat listí a právě kvůli sněhu provádíme řez tak, abychom dosáhli mírného sklonu od paty směrem vzhůru.
Jak stříhat ptačí zob
Jak stříhat ptačí zob? V prvním roce plot seřízněte asi 10 až 15 centimetrů nad zemí. To je důležité pro bohaté rozvětvení keřů. Nemusíte se obávat, po tomto kroku se nastartuje velmi rychlý růst. V létě pak nové výhonky zkraťte o polovinu. V dalším roce už tak radikální nebuďte a nechejte keř dorůst do výšky dvou metrů. Ptačí zob roste poměrně rychle. Pokud dodržíte výše uvedená doporučení pro pěstování v prvních dvou letech, budete mít ve třetím roce již plně vzrostlý, hustý a neprostupný živý plot.
Problémy a nemoci
Kromě pravidelné zálivky a sezónního stříhání je důležité pečovat o zdravotní stav živého plotu pravidelnou kontrolou výskytu chorob, škůdců a případným postřikem. Pro zachování vitality vašeho živého plotu vysazujte na vybrané místo pouze ty rostliny, které se na něj opravdu hodí - například stínomilné rostliny vysazujte do polostínu, nikoli na slunné stanoviště.
Čtěte také: Živý plot a zákonné vzdálenosti
- Padlí: vytváří na listech a větvičkách bílý a později hnědý povlak, šíří se v suchém a teplém počasí. Napadené části co nejdříve odstraňte a bezpečně zlikvidujte, zachovávejte i dostatečnou čistotu v okolí živého plotu.
- Skvrnitost listů: projevuje se hnědými, žlutými a červenými skvrnami na listech. Při silném napadení se skvrny slijí a listy opadávají. Choroba se může vyskytnout za každého počasí. Spory jsou velmi odolné a přenášejí se vodou i vzduchem.
- Mšice: malý zelený, černý nebo hnědý hmyz, který zanechává lepkavou stopu. Listy jsou zkroucené a zvlněné. Lepkavá tekutina láká mravence a zvyšuje výskyt plísňových chorob.
- Vlnatka: drobný hmyz (max. 0,8 mm), který se živí buněčnou šťávou z listů - listy zbělají a občas na nich můžete najít pavučinu. Vlnatka je aktivní zejména v období sucha - chraňte svůj živý plot pravidelnou zálivkou a dostatečným množstvím hnojiva.
- Nosatec: brouk o velikosti až 1 cm s dlouhým „nosem“, který okusuje listy, výhony, ale i pupeny živého plotu. Jeho larvy se živí kořeny, čímž mohou rostlinu zahubit.
tags: #jak #daleko #od #plotu #sazet #ptaci