Výstavba železničních koridorů byla považována už v 90. letech minulého století za prioritní akci dopravní politiky České republiky. Snahou bylo povýšit desítky let zanedbávanou železniční přepravu na hlavních vnitrostátních tazích na moderní, časově i cenově konkurence schopnou formu jízdy.
Historie Českomoravského Betonu
Vznik skupiny Českomoravský beton spadá do počátku devadesátých let minulého století:
- 1991: Byla založena první společnost na výrobu transportbetonu, a to TBG-Chomutov-Transportbeton spol. s r.o., provozující betonárny ve Vejprtech a v Chomutově. Na jejím vzniku se podílela společnost Vulkan Leimen - jedna z dceřiných společností koncernu Heidelberg Materials.
- 1993: Úspěšný provoz betonáren vedl k založení holdingové společnosti Vulkan Bohemia s.r.o. s cílem vytvořit na území ČR síť moderních betonáren. Byla tak zahájena expanze na českém, moravském i slovenském trhu stavebních hmot pod obchodní značkou TBG.
- 2000: Došlo ke změně obchodního jména holdingu na TBG BOHEMIA s.r.o. z důvodu jasné identifikace spojení s jednotlivými dceřinými společnosti TBG.
- 2003: Proběhla změna právní formy holdingové společnosti na akciovou společnost TBG BOHEMIA a.s. S cílem zdůraznit spojení s nadnárodní skupinou Heidelberg Materials došlo rovněž v roce 2003 ke změně obchodní značky i obchodního názvu holdingové společnosti na Českomoravský beton, a.s. s účinností od května 2003. Změna názvu proběhla pouze u holdingu, dceřiné společnosti si zachovaly své původní názvy. Celá skupina - holdingová společnost a její dceřiné společnosti vystupují pod jednou společnou obchodní značkou Českomoravský beton.
- 2025: Společnost Českomoravský beton, a.s., zanikla k 01. 01. 2025 v důsledku fúze sloučením.
Betonárna Jindřichův Hradec
Betonárna Jindřichův Hradec je jedním z provozů společnosti Heidelberg Materials CZ, a.s. Nachází se u hlavní komunikace spojující Jindřichův Hradec - Pelhřimov v areálu Stavcent a.s.
- Je vybavena mísícím zařízením typu STETTER M1.
- Provoz je celoroční, automatický, plně řízen počítačem.
- Pro zimní období je vybavena zařízením pro ohřev kameniva a záměsové vody.
- Nedílnou součástí betonárny je recyklační zařízení pro zpracování zbytkového betonu.
Výrobní kapacita betonárny je 50 m³/hod. Betonárna má zavedený a udržovaný certifikovaný systém řízení jakosti dle normy ČSN EN ISO 9001:2016. Pro všechny výrobky vlastní certifikáty a prohlášení o shodě v souladu s ustanoveními zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Betonárna má zavedený a udržovaný certifikovaný systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ČSN ISO 45001:2018.
Úloha v Modernizaci IV. Železničního Koridoru
Na výstavbě IV. tranzitní železniční koridor je hlavním dálkovým železničním tahem mezi Děčínem a Horním Dvořištěm v České republice. Celková délka koridorové tratě je 365 km. Prvních 145 km (Děčín - Praha) vede v souběhu s I. koridorem. Kromě významného vnitrostátního spojení se také jedná o tranzitní spojení Německa a Rakouska.
Čtěte také: Historie firmy Českomoravský beton
Na výstavbě IV. koridoru v úseku Soběslav - Doubí u Tábora se aktivně podílí svými dodávkami stavebních materiálů všechny tři byznys linie skupiny Heidelberg Materials ČR. Transportbetony jsou dodávány z betonárny Soběslav společnosti Českomoravský beton, která se nachází v přímé blízkosti realizované stavby. Tento provoz má výkon výroby 50 m3/h betonu a objem mísícího jádra 1 m3. Pro plynulost dodávek transportbetonu na tuto stavbu je zajištěna záloha ze strany provozů Tábor a Jindřichův Hradec. Nedílnou součástí je i zajištění čerpání betonu na stavbě koridoru prostřednictvím mobilních čerpadel. Na stavbu tohoto úseku je naplánováno dodat celkem 45 000 m3 betonu. Aktuálně bylo dodáno od začátku výstavby cca 50 % - pro realizaci stavby pilotů a betonových konstrukcí. Na tento úsek koridoru je také dodáváno drcené kamenivo z lomu Slapy společnosti Českomoravský štěrk v celkovém množství cca 300 tis. tun. Jedná se zatím především o široké frakce pro násypy, dále pak bude následovat štěrk pro kolejové lože. Navíc v pískovně Planá nad Lužnicí je ukládána výkopová zemina ze stejné stavby, předpoklad je cca 500 tis.
Železniční trať (Praha - Benešov u Prahy - České Budějovice), jejíž součástí je i modernizace úseku Soběslav - Doubí, byla postavena jako Dráha císaře Františka Josefa. Úsek z Prahy do Veselí nad Lužnicí byl zprovozněn v roce 1871, mezi Veselím n. L. a Českými Budějovicemi začaly vlaky jezdit v roce 1874. V roce 1903 byla část tratě (úsek Praha-Benešov) „zdvoukolejněna“ a po roce 1971 se začalo s její elektrizací.
Začátek hlavní náplně 2. etapy stavby je ve stanici Soběslav (62 km). Navazuje se na řešení 1. etapy této stavby, dokončené roku 2015. V převážné většině délky vede staveniště nové trati volným terénem, ve zvlněné krajině, v podstatné délce potom podél dopravního koridoru dálnice D3. Stavba končí v 72. km, kde se trasa přibližuje ke staré stopě trati a plynule navazuje na sousední stavbu dokončenou v roce 2009.
Cílem modernizace IV. koridoru v úseku Soběslav - Doubí je přeložka trati do nové stopy převážně v souběhu s dálnicí D3 o celkové délce cca 9 km s přímým napojením na zabezpečovací zařízení mezi stanicemi Soběslav a Planá nad Lužnicí. Nové řešení přinese cestujícím zkrácení jízdní doby u rychlíkových spojů o 6 min. díky zvýšení povolené rychlosti vlaků ze současných 100 km na 160 km v hodině.
Přínos Modernizace IV. Koridoru
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Zkrácení jízdní doby | 6 minut |
| Původní rychlost vlaků | 100 km/h |
| Nová rychlost vlaků | 160 km/h |
Čtěte také: The story of Českomoravský beton
Čtěte také: Dům umění a kostel v Opavě
tags: #ceskomoravsky #beton #Jindřichův #Hradec #historie