Plánujete oplotit pozemek a zároveň řešíte, co všechno na svém pozemku umístit a kam? Pokud ano, určitě vás zajímá, jak daleko od plotu mohou být různé stavby a objekty, jako je dům, garáž, pergola, bazén nebo třeba kompost. V následujícím článku najdete užitečné informace a doporučení ohledně vhodné vzdálenosti pro zasazení stromů od plotu.
Co se v článku dočtete:
- Jaké povolení potřebuji ke stavbě plotu
- V jakých případech je potřeba povolení nebo ohlášení stavby oplocení
- Je povinná péče o plot
- Jak je to se souhlasem souseda
- Plot a zákon
Jaké povolení potřebuji na stavbu plotu
V rámci územního řízení bylo do konce roku 2017 pro stavbu plotu nutné obstarat územní souhlas. Rok 2018 však přinesl pro mnoho lidí dobré zprávy a podle novely stavebního zákona už drobné stavby nepodléhají složitým stavebním procesům. Což je určitě úlevou a úsporou času pro všechny. Stavba plotu obecně tedy nepotřebuje žádné stavební povolení, ohlášení stavebnímu úřadu, rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. To však neplatí, existuje-li jedna nebo více z níže uvedených výjimek.
V jakých případech je potřeba povolení nebo ohlášení stavby oplocení
Plot bude vyšší než dva metry, oplocení hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi (včetně chodníku) nebo s veřejným prostranstvím, oplocení se nachází v nezastavěném území nebo v zastavitelné ploše, pozemek je v památkově chráněném území či v památkově chráněné zóně, kvůli stavbě je potřeba udělat terénní úpravy nebo provést zemní práce, pozemek je na území Prahy.
Jednoduše řečeno, mějte na mysli, jak vysoký plot stavíte, kdo je vašim sousedem a zda se nechystáte stavět v památkovém či jinak chráněném území.
Jak postupovat, pokud bude mít plot výšku nad 2 metry?
V takovém případě je nutné stavbu ohlásit na stavebním úřadě (pokud pozemek zasahuje do správního území více obcí, pak na krajském úřadě) a získat územní souhlas. K oznámení o stavbě plotu musíte doložit popsaný záměr stavby a konkrétní popis plotu s výkresy. Jako poslední je potřeba získat souhlas od dotčených veřejných orgánů (dopravní orgány apod. podle toho, o jakou situaci se jedná) či sousedů. Pokud tedy plánujete postavit plot vyšší jak dva metry na hranici se sousedem, je nutné na stavební úřad doložit také jeho souhlas.
Čtěte také: Pravidla pro umístění stavby
Péče o plot povinná je
I když ke stavbě plotu za standardních podmínek povolení nepotřebujete, následná péče o něj je vyhláškou nařízena. Proto doporučujeme starat se o plot průběžně. Výhodou drátěných, svařovaných a panelových plotů je do bezúdržbost co se týká nátěru. Může se ale stát, že je občas potřeba zapravit oděrky, aby plot nerezivel, doplnit chybějící kloboučky nebo lépe vypnout pletivo.
Ideální je domluvit se se sousedem, aby vás v případě potřeby pustil na svůj pozemek a vy jste mohli případné nedostatky opravit z obou stran. Jako vlastník plotu je za něj zodpovědný. Pokud by spadl a někoho zranil, odpovědnost je na vás. Stejně jako pokud byste se o plot nestarali a sousedovi by tím vznikly nějaké problémy (například by na jeho pozemek utekl váš pes), má právo po vás požadovat rekonstrukci plotu.
Stavbu plotu a souhlas od souseda
Pokud splňujete podmínky pro postavení plotu bez souhlasu a povolení, není potřeba ani souhlas vašeho souseda. Vždy je však lepší se sousedem udržovat dobré vztahy a před samotným výběrem plotu k domu, zahradě či parcele získat alespoň ústní souhlas. Pomůže vám to předejít spoustě nepříjemností, které by mohly nastat.
Opět připomínáme, že povolená výška plotu (nejen) mezi sousedy je 2 metry. Pokud stavíte vyšší plot, je potřeba získat územní souhlas a k němu i souhlas souseda.
Co je o stavbě plotu uvedeno ve stavebním zákoně
Obecně zákon definuje plot jako rozhradu. Rozhradou může být kromě plotu taky zídka, potok či jiné rozdělení pozemků. Stavební zákon uvádí konkrétní procesy, kterými člověk musí projít, pokud se rozhodne něco stavět. Jedná se především o byrokratické úkony, které je nutné projít územním řízení, kde se posuzuje typ stavby a jeho umístění, i ve stavebním řízením týkajícím se již konkrétní stavby a jejího řešení.
Čtěte také: Jak daleko od plotu sázet keře?
V případě menších staveb, do kterého spadá i oplocení, však administrativní procesy nejsou tak zdlouhavé a mnohdy ani není potřeba nějaké povolení vyřizovat. Případy, ve kterých to nutné je, jsme uvedli výše.
Až vyřídíte všechny formality ke stavbě plotu, začne konečně ta zábavná část, a to plánování plotu a jeho montáž. Vybírejte z široké nabídky oplocení za nejlevnější ceny.
Jak daleko od plotu sázet stromy a keře
Máte v plánu na své zahradě zasadit strom, túje nebo keře? Zasazení v blízkosti plotu by se mělo řídit určitými pravidly, aby byl zajištěn optimální růst a nedocházelo k případnému ovlivňování sousedního pozemku. Správné umístění stromů v zahradě hraje důležitou roli. Volba ideální vzdálenosti od plotu je důležitá nejen z důvodu růstu, ale i vzájemného ovlivňování sousedních pozemků. Neshody se sousedy mohou pořádně otrávit život, a proto je vhodné jim raději předcházet.
Vhodná vzdálenost stromů od plotu se odvíjí také od druhu stromu, jeho velikosti a nároků na růst. I v případě, kdy se třeba se svým sousedem domluvíte na tom, že mohou být keře a stromy blíže jeho pozemku, je důležité brát v potaz to, jak hodně takový keř nebo strom vyroste a aby sousedovi příliš nestínil, což bývá častým důvodem různých sousedských neshod. Pro velké stromy, jako jsou například ořešáky, je vhodné volit větší prostor.
Pokud se rozhodnete sázet více stromů nebo keřů podél plotu, vyplatí se je vysázet ve formě živého plotu. Takový živý plot přináší výhodu v podobě více soukromí a slouží také jako bariéra. U volně rostoucího živého plotu je nutné počítat se šířkou 2-3 metry, někdy i více.
Čtěte také: Jak blízko mohu stavět k plotu?
Pro výsadbu stromů u plotu volte stromy s méně agresivními kořeny. Podle chování kořenů se totiž můžete snáze rozhodnout a vhodnosti výsadby na zahradě. Ke stromům s agresivními kořeny patří například borovice, platanus, jilm nebo smrk. Například kořenový systém smrku modrého není agresivní, ale je náročný na prostor.
Důležité je také pravidelně kontrolovat růst a vývoj stromů. To je zásadní pro jejich dlouhodobé zdraví a produktivitu. Kontrolujte přítomnost škůdců, známky nemocí nebo také poškození zvěří. V některých případech je také vhodné zvážit použití ochranných bariér. V prvních letech po výsadbě je vhodné pro mladé stromy použít oporu.
Kdo je vlastník plotu?
Na úvod je dobré říct, že žádný zákon majiteli neukládá povinnost oplotit svůj pozemek. Může tak učinit pouze soud na návrh souseda. Podmínkou je, že nebude narušené účelné užívání pozemků a že je oplocení potřebné k zajištění nerušeného výkonu vlastnických práv sousedů, například chov domácích zvířat nebo třeba pěstování zeleniny.
Stavební povolení a souhlas souseda
nepřesáhne výšku 2 metry (a je průhledný), nehraničí s komunikací nebo veřejným prostranstvím, je v zastavěné oblasti, není v památkově chráněném území nebo památkové zóně, není na území hlavního města Prahy, kde platí podrobnější předpisy, nevyžaduje terénní úpravy.
V takovém případě ani nepotřebujete souhlas souseda, bude-li plot stát na vašem pozemku a nebude zasahovat do jeho. V rámci dobrých sousedských vztahů je ale dobré se vždy alespoň zmínit nebo domluvit a najít kompromis, který bude funkční i estetický pro obě sousedící strany.
Čí je podle zákona plot a která strana je moje?
Občanský zákoník definuje plot, zeď, mez, strouhu nebo jinou přirozenou či umělou překážku jako rozhradu. Je-li rozhradou zeď, může ji využívat každý vlastník ze své strany do poloviny její tloušťky. Může si do ní vytesat i výklenky, ale nesmí ohrozit zeď ani překážet sousedovi v užívání jeho části.
Pokud je rozhrada dvojitá nebo má rozdělené vlastnictví, udržuje každý svůj díl na vlastní náklady. Pokud hrozí, že vinou zanedbání údržby rozhrady dojde k tomu, že se hranice pozemků stane neznatelná, může soused požádat o opravu nebo obnovení rozhrady.
Postavíte-li si plot na vlastním pozemku, jste jeho vlastníkem. Očekává se tedy jeho obstarávání a údržba. Pokud je plot na hranici dvou sousedských území a nelze určit jeho majitele, zpravidla jsou vlastníkem obě strany a předpokládá se podílení na nákladech a opravách. Jestliže ho ale jeden ze sousedů vybudoval na vlastní náklady, je výlučně jeho a musí se o něj řádně starat.
Dříve platilo pro určení toho, který plot je můj, nepsané pravidlo, že vlastníka pozemku je plot po pravé straně. V zákoně ale nic takového nenajdeme a šlo pouze o ústní dohody a lidové tradování.
Co dělat, když soused nesouhlasí se stavbou plotu
Jestliže chcete stavět plot přesně na hranici pozemku s rozdělením nákladů, a soused řekne ne, musíte jeho nesouhlas respektovat. A máte dvě možnosti, jak se situací naložit:
- Můžete plot posunout celý na vlastní pozemek a postavit ho na svoje náklady. V takovém případě sousedovo svolení nepotřebujete. Stavební povolení ne/potřebujete podle podmínek uvedených výše.
- Můžete podat návrh k soudu, aby sousedovi přikázal plot postavit. Má-li však rozhodnout ve váš prospěch, musí k tomu mít relevantní důvod (například se na vašem pozemku pohybují sousedova zvířata).
Každý pozemek má svá specifika. Náš článek poskytuje obecně platné informace, ale konkrétní situaci vždy konzultujte s odborníkem.
Jaký plot vybrat mezi sousedy
Výše jsme vysvětlili, jak je to s ploty mezi sousedy. Tedy, že nepotřebujete souhlas souseda k tomu, abyste si mohli ohraničit svůj pozemek těsně kolem jeho hranice, ale v rámci dobrých vztahů je dobré se o tom minimálně pobavit. Společným cílem bude pravděpodobně funkčnost plotu a to, aby se hodil do okolní zástavby. Jde o případy, kdy soused pozemek aktivně užívá, nikoli například o zpustlou zahradu nebo o parcelu čekající na svého majitele.
Klasikou mezi ploty, která zapadne do prostředí a nebude dráždit okolí svou extravagancí, jsou čtyřhranná zahradní pletiva, svařované sítě nebo nižší varianty průmyslového oplocení.
A jak vysoké by oplocení mezi sousedy mělo být? Opět záleží na domluvě nebo vašich preferencích. Znovu připomínáme, že kdyby měl být plot vyšší jak dva metry, potřebujete stavební povolení.
U sousedských rozhrad se vám také pravděpodobně budou hodit stínící tkaniny, přírodní štípaný bambus nebo umělý živý plot. Protože co si budeme, zvědavé oči sousedů mohou nadělat zlou krev a není nad soukromí u bazénu, grilování nebo zahradničení.
Na hranici sousedských pozemků můžete vysázet také živý plot, jeho nevýhodou ovšem je, že roste dlouho.
Doporučené vzdálenosti staveb a objektů od plotu
Než se pustíme do konkrétních vzdáleností, je důležité si uvědomit, že tyto otázky upravuje český stavební zákon a místní územní plánování. V mnoha případech platí obecná pravidla, ale zároveň mohou existovat výjimky nebo přísnější omezení podle konkrétní obce.
- Rodinný dům: minimálně 2 metry od hranice pozemku.
- Garáž nebo dílna: minimálně 2 metry od plotu.
- Pergola nebo altán: záleží na jejich velikosti.
- Bazény: obvykle minimálně 2 metry od hranice pozemku.
- Kompost: alespoň 1 metr od plotu.
- Septiky a jímky: minimálně 2 metry od hranice pozemku (podle místních vyhlášek).
- Vysoké stromy (více než 3 m): minimálně 3 m od hranice pozemku.
- Menší stromy a keře: minimálně 1,5 m od hranice pozemku.
Pokud stavíte plot na hranici pozemku, měli byste v rámci udržení dobrých vztahů jeho podobu a umístění konzultovat se sousedem. Plot by neměl bránit ve výhledu, stínit nebo jinak narušovat sousední pozemek. Pokud se se sousedem neshodnete, bude rozhodující stanovisko stavebního úřadu.
Závěrem
Správné umístění živého plotu a dalších staveb na pozemku vyžaduje znalost platných předpisů a ohleduplnost k sousedům. Konzultace s odborníky a dobrá komunikace se sousedy mohou předejít mnoha problémům a zajistit spokojené užívání vašeho pozemku.
tags: #jak #daleko #od #plotu #sázet #živý