Nejlepší tipy na odstranění dehtu v komíně a účinnou izolaci pro bezpečný domov!

Komíny patří k nejvíce namáhaným dílům stavby. Zatímco na obvodové zdivo působí teploty v rozmezí -25 až +50 °C, déšť a nárazy větrů, na zdivo komínu působí rozdíl teplot 10 až 300 °C (při vznícení sazí však až 1 000 °C), vodní páry ve spalinách spolu s kyselinou sírovou a siřičitou, popřípadě dusičnou, a tlakové rázy, které vznikají při zapínání a startování hořáků na kapalná a plynná paliva, a mechanické vlivy při čištění komínů. U přetlakových a vysokopřetlakových komínů působí stálý přetlak v komínovém průduchu. Komín je nejvíce namáhán ve styku s vnějším prostředím - nad střechou budovy, v obvodovém zdivu, ale také v půdním prostoru apod. Proto by tato konstrukční část komínu měla být provedena z kvalitních a odolných materiálů.

Příčiny vzniku dehtu a jeho důsledky

Dehet vzniká při nedokonalém spalování dřeva nebo jiných paliv, přičemž se uvolňují různé chemické sloučeniny, které se následně usazují na stěnách komína. Tyto usazeniny jsou nejen neestetické, ale představují také potenciální nebezpečí v podobě zvýšeného rizika požáru.

Faktory ovlivňující tvorbu dehtu:

Mokré dřevo: Čerstvé dřevo je různě mokré podle toho, ve kterém ročním období byl strom pokácen (v zimě je sušší). Pokud se jedná o „živý“ strom (ne suška), je obsah vody v dřevní hmotě cca 35 až 60 %. Pro obsah 50 % to znamená, že pokud přiložíme do kamen jeden kilogram dřeva, dáme do ohniště půl kilogramu dřevní hmoty a půl litru vody.
Nedostatečný přívod vzduchu: Pro kvalitní spálení jednoho kilogramu dřeva a uhlí je potřeba do kamen či kotle přivést přibližně 10 m³ vzduchu. Pokud se kyslík k hořlavině nedostane v potřebném množství, shoří hořlavina pouze částečně nebo vůbec. Oheň potřebuje vzduch, nejhorší je kotel naložit a zavřít všechny přívody spalovacího vzduchu. Ono to sice vydrží až do rána, ale účinnost spalovacího procesu je velmi malá a produkce znečišťujících látek velká.
Předimenzovaný kotel a nízká provozní teplota: Pokud je kotel velmi předimenzovaný a pracuje na nízkou výstupní teplotu (např. 65 °C), dochází k podchlazení kotle. To vede k tomu, že část spalitelných látek není spálena a zůstane v chemicky složitější formě, která se usazuje jako dehet.
Nevhodné palivo: Spalování hnědého uhlí v kotli určeném pro černé uhlí je značný problém. Hnědé uhlí má až 2x větší podíl prchavé hořlaviny oproti uhlí černému, a proto hoří dlouhým plamenem. Pokud je tento plamen ochlazován vodou chlazeným roštem, ve spalinách zůstává významný podíl nespálených uhlovodíků, které se po dalším ochlazení na stěnách kotle a komínu tvoří jako dehet.
Dlouhé spalinové cesty a nízká teplota spalin: Kotle s extrémně dlouhými spalinovými cestami, byť dosahují vysoké účinnosti, mohou mít nízkou teplotu spalin. Riziko spočívá v tom, že se teplota spalin v komíně sníží pod 100 °C, nebo dokonce pod 60 °C, což vede ke kondenzaci vlhkosti ze spalin a vzniku dehtu.
Špatná dilatační mezera: Při stavbě individuálního vícevrstvého komínu bývá závadou špatně provedená dilatační mezera mezi komínovou vložkou a krycí deskou komínu. Pokud je komínová deska v ústí pevně přibetonována ke keramické vložce komínu, nemůže keramická komínová vložka volně dilatovat po výšce komínu. Po zahřátí komínové vložky se vložka prodlouží; v lepším případě pak dojde k nadzvednutí krycí desky komínu, v tom horším popraská komínová vložka.

Důsledky dehtování:

Dehet vytváří v komíně suchou či mazlavou černou vrstvu silnou až několik centimetrů.
Když se dehet neodstraní, může prosáknout i do interiéru.
Promočení komínového pláště a jeho narušení fenolem a dehtem vlivem špatné kvality paliva a nesprávné funkce spotřebiče paliv.
Netěsnost komínového pláště způsobuje zmenšení komínového tahu, snížení účinnosti spotřebiče a možnost pronikání spalin do přilehlých prostor.
Riziko samovolného vzplanutí sazí a dehtu v komíně.

Preventivní opatření proti tvorbě dehtu

Jedinou možností, která zabrání tvorbě dehtu a sazí, je nechat palivo a látky, které se z něj uvolňují, plně shořet při dostatečně vysoké teplotě. To je u starších zařízení obvykle možné jen tehdy, pokud se po přiložení paliva nechá krb, kamna nebo kotel pracovat na jmenovitý výkon.

Doporučená opatření:

Správné topení: Naučit se správně topit v novém spotřebiči na tuhá paliva.
Suché palivo: Používat pouze suché palivo.
Dostatečný přívod vzduchu: Zajistit dostatečný přívod spalovacího vzduchu.
Správná volba kotle: Před instalací kotle je třeba znát tepelnou ztrátu objektu a podle její hodnoty zvolit výkon kotle s rezervou na ohřev TUV.
Provozní teplota: Zvýšit teplotu na kotli min. na 75 °C, ale klidně i na 80 °C, pokud to tlakové poměry dovolí.
Akumulační zásobník: Použití akumulačního zásobníku umožňuje provoz kotle na jmenovitý výkon (80-90 °C), a tedy s maximální účinností, bez ohledu na potřebu tepla v soustavě. Zásadní odpovědí na požadavek trvalého vytápění s měnícím se požadavkem na teplo bez tvorby dehtu, je oddělit výrobu tepla od jeho spotřeby.
Pravidelné čištění a revize: Spalinovou cestu (kouřovod a komín) je nutno po řádném provedení revize kontrolovat minimálně 1× ročně a vyčistit minimálně 3× ročně.

Řešení problémů s dehtem v komíně

Odstraňování pronikajících dehtů na povrch komínového zdiva je obtížné, protože u nově vytvořené omítkové vrstvy prosáknou dehty znovu na povrch nové omítky. A to i v tom případě, že se odstraní zdroj této závady (změnou konstrukce komínu, výměnou spotřebiče paliv, jiným topným režimem, změnou palivové základny), protože obvykle je dehty prosáklé celé zdivo.

Metody čištění dehtu:

Vypalování: Dehet kominíci vypalují. Vypalování vyjde levněji, ale je nebezpečné a ne každý kominík ho umí. Vypalování komínů se provádí léta. Je to ovšem poměrně složitá záležitost, kterou musí vykonávat minimálně dva kominíci s letitou praxí. Při vypalování, které je povinné nahlásit na obecní úřad, musí také asistovat hasiči. Odborníci doporučují se vypalování vyhnout pro jeho komplikovanost a cenu. „Nelze-li spalinovou cestu vyčistit způsobem podle odstavce 1, lze provést čištění komínu odolného proti vyhoření sazí vypalováním. V této souvislosti si musí každý uvědomit, že s vypalováním komína vzniká velké riziko jeho poškození a požáru domu.
Frézování: Kominíci dehet také frézují. Frézování nebo vyškrábání okoralých vrstev dehtu je možné po vyschnutí komína. U čerstvě zadehtovaného komína to nejde.
- Komínová fréza na dehet - elektrické AKU zařízení: Profesionální řešení pro efektivní odstranění nebezpečného suchého dehtu z kruhové spalinové cesty. Jemná regulace elektrického pohonu frézy umožňuje obsluze dokonalou kontrolu nad čistícím procesem, který se provádí vždy od spodní části spalinové cesty nahoru. Odstranění suchého dehtu je tak s elektrickou frézou rychlejší a tedy i ve výsledku levnější ve srovnání s dosavadním způsobem čištění pomocí vrtačky. A k čištění spalinové cesty nejsou potřeba žádné střešní ani komínové pomocné konstrukce. Nástavec s řetězy, které se vždy instalují na lichý počet, jsou ideálním řešením pro odstranění silných vrstev suchého dehtu a suchých usazenin ze spalinové cesty. Rotační horizontální pohyb s elektrickou hnací jednotkou těsně nad pracovním nástrojem (přímo ve spalinové cestě), kterou si může kominík nastavit v rozsahu 0-1000 ot./min., si tak většinou poradí i s těmi nejodolnějšími nánosy suchého dehtu, které běžné kartáče ovládané vertikálně nezvládnou. Pružinové nástavce jsou ideálním řešením pro šetrné a zároveň efektivní odstranění suchého dehtu a usazenin z komína. Díky flexibilním pružinám se přizpůsobí tvaru komína a jemně, ale důkladně odstraní nečistoty. Nástavce s vinutou spirálou jsou ideální pro důkladné a efektivní odstranění dehtu a usazenin z komína. Díky své robustní konstrukci a rotující spirále účinně seškrábnou i silné nánosy, které běžné kartáče nezvládnou.
  
  Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací
Mechanické čištění rotačním kartáčem TURBO Premium®: Pro čištění nerezových komínů doporučujeme používat jedině nylonový nástavec, případně plastový. Ocelový určitě ne, může poškodit nerezový komín. S kartáčem pracujeme buď shora, nebo zdola podle umístění a dostupnosti komína. Pro čištění zděných nebo šamotových komínů lze použít samozřejmě nylonový nebo plastový nástavec, avšak nejvyšší účinnost má ocelový nástavec, který je speciálně navržena pro efektivní odstraňování dehtu a jiných nečistot z komínů. Samotný proces čištění začíná vložením ocelového kartáče TURBO Premium do komína a jeho postupným posouváním nahoru a dolů, přičemž se snažíme důkladně pročistit všechny stěny komína.
Chemické přípravky: Chemické přípravky jako Poleno nebo Komínek jsou od společnosti Severochéma pod značkou PE-PO, která je na našem trhu velmi známá a podléhá certifikaci a na produktu naleznete podrobný návod jak je použít. Alternativní postup při odstraňování dehtu ze spalinové cesty spočívá v tom, že před strojním čištěním je nezbytné, aby provozovatel kamen či kotle nejprve aplikoval speciální chemické přípravky. Tyto produkty (obvykle ve formě prášku) slouží k vysušení mokrého a mazlavého dehtu, což výrazně usnadní jeho následné mechanické odstranění. PE-PO Kominíček je oblíbený pomocník pro údržbu komínů, který patří mezi chemické čisticí prostředky. Obsahuje směs chemických látek, které při spalování uvolňují účinné látky. Tyto látky pomáhají narušit strukturu sazí a dehtu v komíně, což usnadňuje jejich odstranění. PE-PO kominíček je velmi snadné používat. Stačí ho vložit do rozpálených kamen nebo krbu, kde se spálí. Chemické složení kominíčku pomáhá rozkládat dehet a saze, což snižuje riziko jejich hromadění.

Opravy poškozeného zdiva a izolace:

Oprava spárování: Zdivo jednovrstvého komínu se nejprve narušuje rozpadem maltové vrstvy. Pokud se včas a pravidelně provádí oprava spárování komínového zdiva, jeho životnost se prodlouží.
Přestavba poškozené části: Jakmile se v komínovém zdivu začnou uvolňovat cihly, je výhodnější poškozenou část komínového zdiva rozebrat a komín vyzdít znovu z nepoškozených původních nebo nových cihel na nastavovanou maltu.
Sanace a vícevrstvé komíny: Životnost jednovrstvého komínu v nadstřešní a půdní části budovy lze prodloužit nahrazením komínového zdiva konstrukcí vícevrstvého keramického komínu způsobem, který nabízí třeba firma HELUZ. Komínové těleso jednovrstvého zděného komínu se rozebere až na neporušenou část (například pod střechu půdního prostoru). Na ubouranou část komínu se osadí sanační díl HELUZ Profi, který napojí stávající čtvercový (kruhový) komínový průduch do nového - třívrstvého komínového tělesa s kruhovou keramickou komínovou vložkou.
Povrchové utěsňování pláště: Při povrchovém utěsňování pláště komínového tělesa se odstraní omítka komínového zdiva a spáry ve zdivu se vyškrábou do hloubky cca 30 mm. Potom se komínové zdivo znovu omítne jakostní omítkou z nastavované malty, která nesmí po zatvrdnutí vytvořit trhlinky. Výhodné jsou malty s plastifikátory nebo vyztužení maltové vrstvy rabicovým pletivem.
Separace dehtem prosáklého zdiva: Určitým řešením (po odstranění omítky) je separování zdiva nátěrem laku, do kterého se ještě za „lepivého stavu" nahodí písek pro zakotvení omítkové vrstvy nebo se na povrch nalakovaného zdiva upevní rabicové pletivo. Místo omítkové vrstvy lze také provést obklad zdiva velkoplošným obkladem, který musí být nehořlavý (například sádrokarton), ale i v tomto případě je nutné předem odstranit příčinu komínové závady.
Izolace dvojstěnných komínů: Fyzikální princip spočívá v zadržování tepla uvnitř komínového tělesa, což přímo ovlivňuje několik klíčových faktorů. Především se jedná o zlepšení tahu komínu, který je zásadní pro správnou funkci topidla. Další důležitou výhodou je minimalizace kondenzace. Při nedostatečné izolaci dochází k rychlému ochlazování spalin, které pak mohou kondenzovat a vytvářet kyselý kondenzát poškozující konstrukci. Dvojstěnné komíny s kvalitní izolační vrstvou mezi vnitřní a vnější stěnou tento problém účinně řeší. Celková účinnost topného systému se díky kvalitní izolaci může zvýšit až o 15-20 %, což přináší významné úspory nákladů na vytápění.

Komínové prostupy a jejich izolace

Každá stavba, pro jejíž vytápění je nutné navrhnout a zrealizovat konstrukci komína, vyžaduje správně vyřešit a provést prostupy stavebními konstrukcemi. Musíme si uvědomit, že komín prostupující obvodovou konstrukcí narušuje obálku budovy, na kterou jsou kladené technické požadavky a ty bychom měli splnit. Například skladba střechy by měla být na komín napojená parotěsně respektive vzduchotěsně, zásadní je i vodotěsné napojení a také by prostupem komína neměl vznikat výrazný tepelný most. Ve skladbě jak ploché, tak šikmé střechy se nachází spousta hořlavých materiálů a některé z nich je nutné na komínové těleso těsně napojit. Současné normy již poskytují informace, jak řešit prostup komína stropem a střechou z pohledu požární bezpečnosti i konstrukčních souvislostí.

Požadavky na vzdálenost od hořlavých materiálů

Základním zdrojem informací o požadavcích na nejmenší vzdálenost komína od hořlavých materiálů je norma ČSN 73 4201 ed. 2 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv, platná od prosince 2016. Pro jednovrstvé i vícevrstvé komíny se vzdálenost dřevěných konstrukčních prvků od povrchu komínového pláště stanovuje podle přílohy G a je nejméně 50 mm.
Velice důležitým požadavkem při řešení prostupu komína konstrukcí je „Vzdálenost od hořlavých materiálů“. Jakým způsobem se tato vzdálenost stanovuje, udává ČSN EN 1443 Komíny - Obecné požadavky, platná od ledna 2020. Tato norma stanovuje, jakým způsobem musí být komín označen.
V souvislosti s novelou normy ČSN EN 1443 došlo k úpravě označování komínů, kdy do označení zatřídění komínu přibyl nový parametr „Typ zkušební sestavy“, který vyjadřuje, v jakém konstrukčním uspořádání byla bezpečná vzdálenost ověřena zkouškou. Tento parametr se značí písmeny „a“ až „l“, písmena představují celkem 12 typů kombinací tloušťky stěny, tloušťky stropu, jejich tepelných odporů, řešení prostupu stropem (zcela otevřený - s volně proudícím vzduchem, částečně uzavřený - bez tepelné izolace a zcela uzavřený - s tepelnou izolací. K tomu ještě přistupuje ohrazení mezery mezi komínem a střechou.
Vzdálenost od hořlavých materiálů tedy výrobci komínových systémů stanovují na základě zkoušky. Podle výsledků zkoušek výrobci ve svých technických podkladech uvádějí, za jakých podmínek je platná bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů při zabudování komína do stavby a ve svých technických podkladech by měli uvést i návod na bezpečné zabudování komínového tělesa do stavby.
U komínů uvedených na trh podle starší verze normy ČSN EN 1443 platné do roku 2019, je bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů udávaná pouze hodnotou „xx“ v milimetrech bez písmenného označení. U takto označeného komína je bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů platná pouze pro plně provětrávanou mezeru kolem komína. Údaj tedy nelze aplikovat například na dokonale utěsněný prostup stropní nebo střešní konstrukcí! Pro takový případ, kde kolem komína není provětrávaná mezera, musí výrobce dodatečně stanovit pravidla zabudování svého komínu na základě výpočtu.
U nerezových systémových komínů se jejich značení řídí výrobkovou normou ČSN EN 1856-1 Komíny - Požadavky na kovové komíny - Část 1: Systémové komíny. Bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů u systémových nerezových komínů jsou ve většině případů větší než u zděných systémových komínů. Mohou dosahovat hodnot i 100, 150 mm.

Příklad označení komínu dle ČSN EN 1443

Parametr	Popis
Txxx	Maximální provozní teplota spalin (°C)
Nx	Třída tlakové odolnosti (N1 - podtlak, P1 - přetlak, H1 - vysoký přetlak)
Dx	Třída odolnosti proti kondenzátu (D - suchý provoz, W - mokrý provoz)
Gx	Třída odolnosti proti vyhoření sazí (G - odolný, O - neodolný)
xx	Bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů (mm)
a-l	Typ zkušební sestavy (nový parametr od roku 2020)

Řešení prostupu komína šikmou střechou (příklad s Vermis ZERO)

Na příkladu novostavby rodinného domu, kde nosnou střešní konstrukci tvoří dřevěné vazníky z trámků šířky 100 mm v osové vzdálenosti přibližně 900 až 1200 mm. Skladba střechy byla realizována s tepelnou izolací na bázi polyisokyanurátu (PIR) umístěnou nad krokve. Jedná se o systémovou skladbu DEK ST.8002B.

Skladba střešního pláště:

velkoformátová plechová krytina MAXIDEK
latě 60x40 mm
větraná vzduchová mezera tl. 40 mm tvořená kontralatěmi 60x40 mm podtěsněnými páskou DEKTAPE KONTRA
doplňková hydroizolační vrstva (DHV) DEKTEN MULTI-PRO II
tepelná izolace TOPDEK 022 PIR tl. 200 mm ve dvou vrstvách
parotěsnící a vzduchotěsnící vrstva TOPDEK AL BARRIER
bednění z OSB desek tl. 22 mm spojované na pero a drážku
vazníkový krov z dřevěných KVH hranolů

Výše uvedenou skladbou prostupoval komín Schiedel UNI ADVANCED s označením T400 - N1 - D3 - G 50, což znamená bezpečnou vzdálenost od hořlavých materiálů 50 mm. Pro tyto situace společnost Schiedel vyvinula řešení pomocí výrobku Vermis ZERO. Jde o desky z expandovaného vermikulitu o tloušťce 50 mm s vysokou teplotní odolností, kterými se obloží těleso komína. Na tyto desky lze už přímo napojit hořlavé materiály.

Postup montáže:

Vyzdění komínového tělesa, následné vyříznutí otvoru v bednění o 50 mm větší.
Úprava Vermis ZERO desek (obdélníkového tvaru) pro použití v šikmé střeše (snadno řezatelné). Použití Vermis ZERO s prodloužením 140 mm.
Použití žáruvzdorného tmelu Schiedel ROTEMPO na styčnou plochu mezi komínem a deskami a mezi deskami navzájem.
Po zatuhnutí tmelu nalepení parotěsnící a vzduchotěsnící vrstvy ze samolepícího asfaltového pásu TOPDEK AL BARRIER na desky Vermis ZERO (přivařen horkovzdušně).
Zateplení nadstřešní části komína minerální izolací v tloušťce 50 mm.
Doložení tepelné izolace střechy TOPDEK 022 PIR ve dvou vrstvách.
Napojení DHV z fólie DEKTEN MULTI-PRO II na vermikulitové desky pomocí pásky DEKTAPE MULTI (desky předem natřeny penetrací DEKPRIMER NANO).
Provedení dalších vrstev střešní skladby (laťování, střešní krytina MAXIDEK, klempířské opracování, tenkovrstvá omítka, osazení krycí nerezové desky a stříšky větrací šachty).
Dodržení bezpečné vzdálenosti 50 mm od dřevěných částí krovu.
Statické zajištění komína pomocí kotevního prvku do krovu od společnosti Schiedel.

Řešení prostupu komína plochou střechou (příklad s CIKO GPKB)

Prostup stropní konstrukcí je výhodnější připravit již při betonáži stropu například vložením tepelné izolace z EPS, která se po dokončení stropu odstraní. Dodatečné budování úhledného prostupu je totiž poměrně drahé (jádrové vrtání o velkém průměru) nebo velmi pracné (vyříznutí úhlovou bruskou).

Příklad prostupu pro svislý kouřovod s funkcí komína:

Důkladné vyměření prostupu a vytvoření otvoru úhlovou bruskou ve stropu z vložek MIAKO s nadbetonávkou. Prostup byl vytvořen o cca 20-25 mm větší na každou stranu.
Mezikruží mezi nerezovým komínem a stropem bylo vyplněno minerální vatou.
Pro vzduchotěsné napojení komínu na stropní konstrukci byla použita tvarovka CIKO GPKB. Tvarovka je na vnější straně tvořena pěnosklem tl. 50 mm a uvnitř vyplněna minerální vatou. Mezi komín a hořlavou skladbu je tak vloženo 100 mm nehořlavého materiálu.
Výška tvarovky byla objednána stejně vysoká, jako je přiléhající finální atika, tj. cca 100 mm nad povlakovou hydroizolaci střechy. Při osazování tvarovky bylo nutné vyhloubit ve vatě drážky na mechanizmus nerezové stahovací spony.
Na svislou styčnou plochu tvarovky GPKB byl nanesen tepelně odolný tmel (+260°C, krátkodobě až +315 °C). Po nanesení tmelu na obě poloviny tvarovky byly tyto části přisazeny na komín a staženy pomocí stahovacích popruhů.
Po zaschnutí tmelu byly popruhy odstraněny a pomocí stejného tmelu byl ošetřen také přechod z tvarovky na parozábranu z asfaltového pásu a vzájemný spoj tvarovek.
Tvarovka byla následně opracována samolepicím asfaltovým pásem GLASTEK 30 STICKER ULTRA, který ošetřil přechod na asfaltovou parozábranu a zabalil celou tvarovku. Pás byl ukončen na horním povrchu v odstupu cca 50 mm od vnějšího povrchu komínu a finální napojení na komín bylo opět provedeno tepelně odolným tmelem.
V rámci pokládky tepelněizolačních vrstev byla vyplněna také mezera mezi atikou a komínem. Po montáži tepelněizolační vrstvy byla do vzdálenosti 50 mm ke komínu přivedena také povlaková hydroizolace z EPDM fólie. Utěsnění mezi EPDM fólií a komínem bylo opět provedeno tepelně odolným tmelem.

Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět

Čtěte také: Radon a asfaltová izolace

tags: #izolace #dehtu #z #komina #řešení

Komplexní řešení problému s dehtem v komíně a jeho izolace