Pultové střechy se v moderní architektuře stávají stále oblíbenějším konstrukčním řešením. Nabízejí zajímavou kombinaci výhod, atraktivní vzhled a dobře se hodí pro plechové střešní krytiny. Pultové střechy jsou elegantním moderním tvarem a jsou vhodné nejen pro rodinné domy, ale také pro kůlny, garáže nebo chaty. Staly se nedílnou součástí nízkoenergetických objektů a najdeme je většinou u moderních pasivních domů, kde mají nízký únik tepla, čímž se ušetří na energiích při vytápění domu.
Co je pultová střecha?
Základním znakem pultové střechy je jediná šikmá rovina střešního pláště, jejíž hlavní funkcí je odvádět dešťovou vodu. Na první pohled se může zdát, že pultová střecha je kompromisem mezi plochou a sedlovou střechou. Ve své podstatě jde o polovinu sedlové střechy. Jedna rovná plocha s hřebenem na okraji a patřičným oplechováním. S tímto typem zastřešení se mimo jiné pojí i odpovídající sklon pohybující se mezi 15° až 45°.
Výhody a nevýhody pultové střechy
Konstrukce pultové střechy patří mezi nejjednodušší střešní tvary, které jsou vhodné i pro méně zručné svépomocné stavitele. K výhodám pultové střechy řadíme především menší náklady spojené s její konstrukcí a výstavbou. K silným stránkám pultových střech tak bezesporu patří snadná výstavba a rychlost, s jakou lze tento typ střechy realizovat. Samotná konstrukce pultové střechy je rychlá a jednoduchá. Pultové střechy si získávají oblibu také díky své cenové dostupnosti. V porovnání s ostatními střechami patří k těm nejlevnějším na stavbu i krytinu. Pultové střechy však nejsou esteticky vhodné ve všech lokalitách.
Konstrukce krovu pultové střechy
Správné navržení konstrukce pultové střechy je důležitým odrazovým můstkem před samotnou realizací. Konstrukce pultové střechy se samozřejmě liší podle toho, jaký typ stavby vzniká. U obyčejného přístřešku vás určitě nebude zajímat výpočet krovu pultové střechy, využíván je prázdný krov, tedy střecha s pouhým rastrem krokví. Jinak bude ale řešena konstrukce krovu u rodinného domu. Zde už musí figurovat propracovaný výkres, podle něhož dojde ke stavbě.
Princip konstrukce je velice jednoduchý. Střecha je tvořena rastrem krokví, osedlanými na pozednici a hřebenové vaznici. Pultová střecha má mírně skloněnou rovinu. Konstrukce pultové střechy rodinného domu je již však záležitost pro odborníky. Krovy této střechy se zhotovují ve vaznicové soustavě jen pro menší rozpětí, asi do 8 m. Pro větší rozpětí by byl krov vaznicové soustavy nehospodárný, a proto se nahrazuje příhradovými vazníky. Podle rozpětí krovu, sklonu střechy a polohy podpůrných zdí se navrhují v plných vazbách stolice kozové, ležaté, stojaté a věšadla. V příčném směru je krov zabezpečen vzpěrami a kleštinami. Vazníky pultové střechy dané projektovou dokumentací se ukládají přímo na betonový pozední věnec a kotví se do něj ocelovými kotvami. V rámci skladby se pochopitelně neopomíjí ani na ty nejmenší detaily a přidružené prvky, jako je například již zmíněné oplechování pultové střechy, respektive ukončení pultové střechy.
Čtěte také: Pultové střechy: Výhody a nevýhody
Typy krovů
Výběr vhodného typu krovu je klíčovým rozhodnutím při návrhu nebo rekonstrukci střechy. Různé druhy krovů mají odlišné vlastnosti, nosnost a konstrukční nároky. Střešní konstrukce, známá také jako krov, tvoří základ každé šikmé střechy. Jejím hlavním úkolem je přenášet zatížení (včetně vlastní hmotnosti, sněhu, větru a případného zařízení) na nosné zdi stavby. Správný výběr druhu krovu má zásadní vliv na statickou bezpečnost, životnost stavby a energetickou účinnost budovy.
- Vaznicový krov: Nejčastěji používaný typ krovu v rodinných domech. Je tvořen soustavou krokví, které jsou podepřeny vodorovnými prvky - vaznicemi.
- Krokvový krov: Používá se u menších staveb s rozpětím do 6 metrů.
- Vázaný krov: Používá se zejména u historických staveb a větších objektů.
- Lichoběžníkový (sedlový) krov: Nejběžnější typ střechy v ČR - sedlová střecha - využívá právě tento typ krovu.
- Pultový krov: Pultová střecha má pouze jednu šikmou rovinu.
Skladba pultové střechy s falcovanou krytinou
Správné typové navržení a dimenze jednotlivých komponentů střešní skladby je základním předpokladem fungující střechy. Před úvahou nad koncepcí střešního pláště pod falcovanou krytinu Lindab je třeba vzít v úvahu užití budovy, prostředí, které bude v budově běžné, ale také prostředí a povětrnostní podmínky, ve kterých se celá budova nachází. Návrh, popř. modifikaci skladby je doporučeno nezanedbávat ani v případě rekonstrukcí, kdy se často mění pouze krytina avšak nevyhovující materiály se ve skladbě nadále ponechávají.
Při rozvaze o koncepci střechy je na místě vzít v úvahu postupně každý element skladby a zvážit užitné vlastnosti a spolupůsobení s okolními materiály. Účel stavby je dalším kritériem ovlivňujícím rozhodnutí o použitých materiálech. Pultová střecha se pro realizaci podkroví zpravidla nepoužívá, jelikož je pod střešní šikminou zavěšen podhled a podstřešní prostor tak nemá žádné šikmé, ani zkosené plochy. Nosnou konstrukci pultové střechy však lze ponechat i přiznanou.
Střecha je společným dílem výrobce, projektanta nebo architekta a klempíře, pokrývače, který pokládku provede. Tyto složky by měly vždy v součinnosti konzultovat možnosti a pravidla.
Množství a četnost výskytu kondenzátu je dána rozdílem teplot a tlaků, které se střetávají v daném prostoru. Často se proto tvoří v zimních obdobích, ráno nebo večer, kdy tomu vnější podmínky nasvědčují. Vlastností kondenzačního jevu je také to, že je zpravidla časově omezený a netrvá příliš dlouho, při správné skladbě je tak čas, aby byl kondenzát ze střechy odveden nebo odvětrán. Všeobecně známým rizikem je tzv. vnější voda. Tím je míněna např. srážková voda zatékající netěsnostmi v krytině nebo nafoukaný prachový sníh, který ve skladbě odtává a smáčí jednotlivé části střechy, popř. zatéká do místností. V tomto ohledu nás zajímá především kvalita provedení střešní krytiny a detailů zajišťující cirkulaci vzduchu - zde je riziko zafouknutí vody a sněhu značné. Střechu je třeba odvětrat dostatečně, ale zároveň bezpečně. Omezený průnik vnější vody pod krytinu není vyloučen a je s ním počítáno při použití různých druhů (zejména difuzních) fólií. Pokud použití folie podceníme, ocitne se nám voda většinou v tepelné izolaci, což je stav velmi krizový.
Čtěte také: Praktický průvodce hydroizolací základů
Jednotlivé vrstvy skladby pultové střechy s falcovanou krytinou
- Parotěsná zábrana: Tato první funkční vrstva je často kladena na spodní plochu krokví (v závislosti na uložení a tloušťce izolace). Úlohou parotěsné zábrany je omezit vstup vodních par do souvrství střechy. Tyto páry by pak měly být odvětrány v rámci běžné výměny vzduchu v budově (větrání okny, ventilace budovy, atd.). Důležitou zásadou je utěsnění parotěsné zábrany na okrajích, u štítů apod. Pokud se tak nestane, budou teplem tlačené páry stoupat k fólii, kde se zpomalí a přirozeně si najdou zmíněnou netěsnost, kterou budou pronikat ve velkém objemu do prostoru pod krytinou. Zde se rovněž ve větším objemu vysráží do podoby vody a zatečou zpět do místnosti. Paradoxně tak může parozábrana střeše uškodit, protože způsobí masivní kondenzaci pouze v jednom místě.
- Tepelná izolace: Dnešním trendem je navrhovat stále větší tloušťky izolací pro dosažení maximální ekonomické výhodnosti stavby. I z hlediska fungování střechy s falcovanou krytinou je její větší tloušťka kladem. Omezení přístupu tepla do vyšších vrstev střechy je nesmírně důležité. Rovněž ochrana izolace je důležitá a z prostoru podstřeší jí zajišťuje difuzní fólie. Teplotní výměna může být chápána ze dvou úhlů pohledu a zároveň směrů působení. Při špatném zaizolování střechy se projeví jednak nežádoucím prostupem tepla ke krytině, ale také prostupem chladu do místností v podkroví. Zásadou je proto maximálně omezit přístup tepla do prostoru pod krytinou. V opačném případě hrozí nebezpečí ohřátí spodní strany plechové krytiny a následné odtání tenké vrstvy ležícího sněhu. Vzniklá voda pak stéká po sklonu střechy a namrzá na okapové hraně budovy, kde střecha již není zahřívána zespoda. Proti takovému jevu lze bojovat navržením a správnou pokládkou vhodné tepelné izolace. Rovněž odvětrání prostoru nad izolací je velmi důležité.
- Nadkrokevní izolace: U jednotlivých skladeb střech se můžeme setkat s termínem nadkrokevní izolace. Nadkrokevní izolace nám umožňuje zateplit střešní plášť v souvilé rovině bez tepelných mostů. U provětrané střešní skladby pro profilované plechové střešní krytiny, která jako tepelný izolant využívá nadkrokevní izolace z PIR desek, je vrchní souvrství stejné jako u skladby s mezikrokevním izolantem.
- Difuzní fólie: Dnes již standardní součást střechy. Fólie se schopností propustit vodní páry ze spodních vrstev a zároveň zabraňující zpětnému zatečení případného kondenzátu. I v tomto případě je nutné zvolit vhodný typ s dostatečným prostupem par. Současným standardem je prostup 1000g/m2 za 24h. Důrazné varování platí před použitím starších typů igelitových fólií s malým prostupem vodních par. Výsledkem může být kondenzát na spodní straně fólie přivrácené k izolaci. U moderních fólií stéká kondenzát po vrchní straně fólie mimo budovu. Dalším rozlišením může být schopnost fólie být zespodu v plošném kontaktu s izolací.
- Větraná mezera: Aby byla funkce difuzní fólie podpořena a střecha fungovala jako tzv. "Studená střecha", je bezpodmínečně nutné zajistit pod samotnou krytinou cirkulaci vzduchu. U falcované plechové krytiny je to zejména důležité, protože možnost pasivního prostupu par, například přes spáry krytiny, je nulová. Tloušťka větrané mezery je proměnlivá, neměla by však klesnout pod 4cm. Při návrhu větrané mezery se přihlíží ke sklonu střechy a možným rozdílům teplot vně a uvnitř budovy. U nižších sklonů musí být mezera vyšší, cca 8-15cm. Rovněž u dlouhých střech ve směru od okapu k hřebeni se musí mezera poměrně zvětšovat. Větraná vrstva musí být vždy napojena na nasávací a odtahové štěrbiny. Ty bývají umístěny zpravidla do prostoru pod okapem a v hřebeni. Jsou chráněny ochrannou síťkou, která chrání štěrbinu před zalétávání nečistot, hmyzu a ptáků. Současně však snižuje průřez dle její hustoty a je proto potřeba počítat s větší mezerou.
- Plnoplošný záklop, bednění: Nad větraný prostor vymezený kontralatí příslušné výšky je kladen záklop prken, nebo jiných novodobých materiálů. Tradiční dřevěné prkna nebo fošny mají výhodu přirozené absorpce vody a její uvolňování v závislosti na klimatickém stavu v konstrukci. U dřevěných prken se tak můžeme spolehnout na to, že v případě krátkodobého navlhnutí prken je vysoká šance na vyschnutí dřeva bez ztráty jeho kvality. Nevýhodou dřevěných prken je naproti tomu jejich tvar a nedostatečná rovinatost. U nekvalitního nebo mokrého dřeva může dojít ke kroucení, odhalování hran a jejich následné orýsování do povrchu plechové krytiny. Mokré dřevo použité při pokládce krytiny může také obecně předznamenávat potíže se zabudovanou vlhkostí konstrukce. Minimální tloušťka bednění musí být 24mm. Vlhkost dřeva pak max. 30%. V případě, že se majitel domu rozhodne pro falcovanou plechovou krytinu (v případě Lindabu jde o krytinu Seamline), je provětraná skladba střechy podobná jako u profilovaných střešních krytin, s tím rozdílem, že pro zajištění správné funkce střešního pláště se musí místo laťování použít celoplošný záklop z klasických coulových prken (tloušťky minimálně 24 mm).
- Separační vrstva, hydroizolace: Vrstva ložená mezi krytinu a podklad může být prostá nepískovaná lepenka. Stavební dřevo bývá obvykle ošetřováno proti škůdcům chemickými roztoky, které působí negativně na materiál plechových krytin. Také z toho důvodu se tato vrstva doporučuje. Lepenka vyrovná menší nerovnosti (dle použitého typu) a připraví podklad pro kladení krytiny. Existují také speciální nopové fólie určené pod falcované krytiny. Jejich použití je rovněž možné, nikoliv však nezbytné.
- Krytina Lindab Seamline: Finální vrstvou je samotná krytina z ocelového zinkovaného plechu, opatřeného zesílenou povrchovou úpravou HB Polyester. Dvouvrstvý povlak polyesteru obsahuje polyamidová zrna, která působí preventivně proti proražení nebo poškození laku při zpracování. Také samotný plech je speciálně připraven pro tvarování, kterého je zapotřebí u falcovaných krytin. Jemnozrnná ocel s vysokou tažností při opracování nepruží a poddává se dokonale tvarování. Pro své vlastnosti (zejména nízkou hmotnost, snadnou a rychlou montáž, bezúdržbovost, dlouhou životnost a možnost využití i na nízké sklony střech) patří dnes plechové střešní krytiny k těm nejvyhledávanějším. Na střechy s nízkým sklonem, kde není možné použít klasické střešní krytiny, se doporučuje falcovaná střešní krytina. Je velmi dobře tvarovatelná, proto lze použít jak v moderní architektuře, tak i na zastřešení různých atypických věžiček s oblým půdorysem v historických centrech měst. Díky pevnosti a nepropustnosti spojů je vhodná do horských a vysokohorských oblastí. Falcovaná krytina se jako jediná může vyrábět přímo na místě stavby, což umožňuje vyrobit pásy v jakékoliv délce. Tím se eliminuje použití příčných spojů na střešní krytině a zároveň minimalizuje možnost poškození materiálu při přepravě či manipulaci. Vyrábí se se stojatým falcem vysokým 25,5 mm, což dovoluje její využití už od 3° sklonu střechy.
Střešní krytina pro pultové střechy
Tu je třeba vybírat na základě sklonu pultové střechy. Každý z nabízených materiálů je totiž vhodný pro trochu jiné provedení. Velmi častou volbou pro pultové střechy je plechová krytina, která je vhodná pro pultové střechy se sklonem 12 stupňů a více, trapézový plech od 8 stupňů a falcovaná krytina dokonce od 3 stupňů. Do skupiny povlakových krytin spadají fólie a asfaltové pásy. Alternativou jsou i plechové krytiny neboli skládané střešní krytiny. Šablonové plechové střechy už dokáží věrohodně imitovat klasické krytiny. Vyráběny jsou samozřejmě z různých materiálů. Setkat se můžete s těmi hliníkovými, a ještě kvalitnějšími zinkovými. Při aplikování těchto materiálů neopomínejte na nezbytné oplechování pultové střechy. Zatímco betonové a keramické střešní krytiny nejsou vzhledem k nízkému sklonu příliš vhodné, ostatních materiálů se bát nemusíte. Pokud ovšem sklon střechy nebude tak malý, můžete vsadit i tuto klasiku, včetně pálené tašky, čemuž samozřejmě musí být uzpůsobena konstrukce pultové střechy. Právě u těchto materiálů hraje v rámci skladby střechy významnou roli bednění v plné ploše, včetně důkladně provedené hydroizolace. U pálených nebo betonových střešních tašek je také možné použít oplechování, nicméně častější varianta je užití krajových tašek, které výrobci tašek dodávají (jedná se o krajové tašky levé, pravé, popř. ukončovací). U trapézových plechů, vlnitých krytin se oplechování používá v hřebenové části. Vzhledem k nízkému sklonu pultových střech nejsou vhodné klasické krytiny jako jsou tašky, prejzy nebo šindele. U plochých střech se nejčastěji setkáváme s krytinou z vlnitého plechu, asfaltu, plastu nebo různých druhů střešních fólií. Jako střešní krytinu můžete použít asfaltové pásy, plech anebo taškové krytiny.
Sklon pultové střechy
Sklon pultové střechy má jasně daná pravidla, která vychází z technické normy ČSN 73 1901. Obecně platí, že sklon střechy je mezi 15° až 45°. Tomu pak odpovídá samotná konstrukce pultové střechy, zvolená střešní krytina, možnost vybudování podkroví a další věci. Pultová střecha patří mezi šikmé střechy se sklonem od 15° do 45°. Přesněji upravuje optimální sklon střechy technická norma ČSN 73 1901.
Na počátku všeho se totiž musíte zamyslet nad tím, zda budete chtít pod takovou střechou realizovat půdní vestavbu či nikoliv. Ty se totiž dělají při sklonu střechy 35° až 55°, přičemž rozpětí klasické pultové střechy je 15° až 45°, což je řízeno technickou normou ČSN 73 1901. Pokud bude mít střecha minimální sklon, půdní vestavbu či podkroví jen stěží zrealizujete.
Akustika plechových střešních krytin
Otázka akustiky plechových střešních krytin je v přípravné fázi projektu velmi častým tématem konzultací a diskusí. „Hlučnost plechových střech je nejčastějším mýtem, s nímž jsou plechové střechy neprávem spojovány. Hluk u plechu jako materiálu je způsoben jeho vibracemi. Možnost vzniku vibrací (a tím i hluku) je zase způsobena okolními vlivy - zejména větrem (sáním či podfukováním), deštěm nebo kroupami. Správně zvolená profilace krytiny ve spojitosti s dobře zvolenou střešní skladbou zajistí dokonalou akustickou neprůzvučnost. Každý druh plechové krytiny - od profilovaných po falcované - má totiž své specifické vlastnosti a svůj unikátní způsob montáže, který řeší její odolnost mimo jiné i vůči působení větru,“ komentuje Petr Kulhavý, produktový manažer společnosti Lindab s. r. o. Když se návrh ještě spojí s precizní montáží, není žádný důvod, aby plech rezonoval a obtěžoval tak svým hlukem.
Podle Petra Kulhavého je tak mnohem pravděpodobnější, že uslyšíte bubnování dešťových kapek na střešních oknech nebo okenních parapetech, než na střeše. „Je třeba vzít v úvahu, že u profilovaných střešních krytin je plech silně zpevněný už samotným profilováním - a když je správně ukotven, jsou vibrace prakticky nulové. U klasických falcovaných krytin pak zamezí vibracím již samotná instalace na celoplošný záklop, zajišťující dostatečné podepření volných ploch krytiny.
Čtěte také: Řešení detailů atiky ploché střechy
Náklady a doba stavby pultové střechy
Stejně, jako při návrhu a realizaci jiných částí rodinného domu či objektu, tak i v tomto případě bude důležitou roli sehrávat cena pultové střechy. A to nejenom cena za m2, ale obecně náklady spojené se stavebním materiálem a prací. Kompletní náklady na m2 se pohybují mezi 1 500 Kč až 3 000 Kč. Náklady na výstavbu pultové střechy se odvíjí od mnoha faktorů. Vedle rozměrů střechy má zásadní vliv sklon a celková konstrukce pultové střechy. Dále je to izolace a řada přidružených prvků, od svodů, přes okapy až po výlezy.
V první řadě musíte počítat s materiálem. Kromě dřeva na konstrukci střechy představuje celkem významnou položku samotná střešní krytina. Pak je důležité to, jestli si větší část střechy uděláte svépomocí nebo využijete služeb profesionálních tesařů, klempířů a pokrývačů. Cena montáže pultového krovu stojí kolem 4 000 Kč za m3. Když vezmeme v potaz pokládku střešní krytiny, bude se její cena za m2 pohybovat mezi 150 Kč až 300 Kč. Uvedená cena montáže je pochopitelně bez vedlejších prací. V rámci pultové střechy si můžete vymyslet další doplňky, jakými jsou odvětrávací roury, anténní prostupy, střešní výlezy, pochozí systémy, střešní okna a ostatní. To všechno navyšuje pořizovací cenu za materiál i práci. Vše se odvíjí od vašich nároků na kvalitu stavebního materiálu a výslednou podobu pultové střechy. Pultová střecha svou stavbou a konstrukcí sice patří k těm jednodušším, ne každý si však na ni bez patřičných zkušenostní troufne.
Celkový čas realizace se odvíjí od toho, jestli si budete některé práce provádět svépomocí, zda máte připravený všechen materiál nebo jak rychle na sebe budou navazovat jednotlivé řemeslné práce. Pokud je vše nachystané a máte domluvenou realizaci na klíč, počítejte s dobou v řádu dnů, respektive jeden až dva týdny.
Tabulka: Orientační náklady na pultovou střechu
| Položka | Orientační cena (Kč) | Poznámka |
|---|---|---|
| Kompletní střecha (za m2) | 1 500 - 3 000 | Včetně materiálu a práce |
| Montáž pultového krovu (za m3) | cca 4 000 | Bez vedlejších prací |
| Pokládka střešní krytiny (za m2) | 150 - 300 | Pouze pokládka, bez materiálu |
| Doplňky (odvětrávací roury, okna, atd.) | Individuální | Zvyšují celkovou cenu |
tags: #detail #ukonceni #pultove #strechy #falcova #informace