Stavba je složitý proces, kde hraje zásadní roli komunikace mezi jednotlivými profesemi. Při velkém spěchu na dokončení stavby a průběžných změnách dochází často ke komunikačním problémům a vadám provedení. Jedním z velkých problémů je koordinace práce instalatéra, topenáře a obkladače nejen v koupelnách, ale i dalších prostorách, kde se setkávají. Problematika hydroizolací u nás není nikde podrobně zpracována, nemáme ani odpovídající normu. To pak může mít za následek chyby jak v navrhování, tak i v následné realizaci.
Hydroizolace sprchového koutu i koupelny je jednou z věcí, která se opravdu nevyplatí podcenit. Sprcha je místo, kde je hodně vody hodně často, takže pokud není dobře utěsněna, hrozí zatékání sprchového koutu, což určitě nechcete. Zatékání sprchového koutu dokáže pořádně znepříjemnit život. Pokud se vlhkost dostane tam, kam nemá, může způsobit plísně, zničit omítku nebo dokonce vyplavit sousedy. Dobrou zprávou je, že ve většině případů si s problémem poradíte sami.
Co je hydroizolace a proč je důležitá?
Hydroizolace v koupelně je proces, který zajišťuje ochranu proti pronikání vody do stěn, podlahy a dalších konstrukcí v koupelně. Jedná se o důležitý krok při instalaci sprchových koutů, van a dalších sanitárních zařízení, který slouží k zabránění vzniku vlhkosti, plísní a dalších poškození spojených s vodou. V moderním stavebnictví se s pojmem hydroizolace setkáváme pravidelně. Není divu, dnes už se bez ní neobejde téměř žádná stavba.
Koupelna je prostor s vysokou vlhkostí a přímého styku s vodou, zejména v oblastech jako jsou sprchy, vany a umyvadla. Bez správné hydroizolace by mohla voda proniknout do stěn, podlahy nebo stropu, což by mohlo způsobit strukturální poškození, výskyt plísní a rozpad materiálů. V případě stěn to pak může v dlouhodobém výhledu ovlivnit dokonce statiku domu. A to rozhodně nikdo zažít nechce. Průvodním jevem je poškozená omítka, souběžně s tím ale dochází k poškození samotného zdiva.
Voda obsahuje různé chemické látky a minerály, které mohou vyvolat korozivní účinky na kovové části konstrukce, jako jsou trubky, vodovodní armatury nebo elektrické vedení. Správná hydroizolace zabraňuje vnikání vody a vlhkosti do stavebních materiálů, což snižuje riziko vzniku plísní, hniloby a bakteriálního růstu. Bez hydroizolace by mohla vlhkost proniknout do povrchových materiálů, jako jsou obklady a dlaždice, což by mohlo vést k jejich poškození, odlupování nebo změně jejich vzhledu.
Čtěte také: Jak na hydroizolaci nad terénem?
Často slýcháme, že hydroizolaci v koupelně nepotřebují, obejdou se bez ní a raději ušetří. Ne vždy je ale úspora správnou cestou, zvláště v případech, kdy se jedná v budoucnu o těžko přístupná místa. Ať stavíte novou, nebo jste se rozhodli rekonstruovat tu původní, nevynechávejte ve svých plánech hydroizolaci koupelny. Důkladná ochrana materiálů uchová jejich kvalitu a prodlouží životnost celého prostoru.
Hydroizolace je nedílnou systémovou součástí řešení sprchového koutu. Její funkcí je přímá ochrana samotného podkladu a zamezení průniku vlhkosti do něho. Sprchový kout patří v koupelně k místům nejvíce zatíženým vodou: Exponované jsou jak stěny, tak podlaha v případě sprchového koutu s odtokovým žlabem, tedy bez vaničky. Hydroizolaci je nutné řešit, ať jde o novou koupelnu, nebo „jen“ rekonstrukci. V případě absence hydroizolace by se podklad v koupelně stal vlastně takovým zásobníkem. Voda pronikající do podkladu by přes spáry a okolní stěny odcházela jen velmi pomalu. Zadržování vody a vlhkosti by pak vedlo ke vzniku plísní nebo dokonce k degradaci podkladových vrstev.
Normy a pravidla pro hydroizolaci
Hydroizolaci koupelen a dalších prostor, kde se pravidelně setkáváme s vodou, jako jsou sauny, bazény nebo sprchové kouty, má svá přesně stanovená pravidla a normy. Pro stavbu těchto prostor upravuje pravidla evropská norma ETAG 022 - Sestavy pro vodotěsné povrchové úpravy podlah nebo stěn v mokrých prostorech.
Uvádí se v ní pokyny a usměrnění pro vodotěsnost průchodek a detailů podlahy, odolnost vůči pohybu podložního materiálu v tahovém a smykovém zatížení, a také vodotěsnost stěn s pružným podkladem i pevným podkladem. Stručně řečeno, najdeme v ní popis, jak má být provedeno izolování proti vlhkosti a průniku vody skrz materiál pod dlažbou, obkladem, lepidlem a stěrkou.
Plochy, které musíme izolovat proti vodě, se dělí podle třídy vlivu vody na kategorie A1 až A4. Tyto plochy by měly být dohodnuty mezi stavebníkem, projektantem a příslušnými řemeslníky. V poslední době se šíří nebezpečný názor, že v případě velkých formátů, kdy máme menší množství spár, již nemusíme hydroizolace provádět. Nicméně, je důležité si uvědomit, že normy a správné postupy stále vyžadují pečlivou hydroizolaci bez ohledu na velikost obkladů.
Čtěte také: Jak správně na tekutou hydroizolaci
Druhy hydroizolačních materiálů
Hydroizolace se provádí pomocí různých materiálů, které jsou odolné vůči vodě. Nejčastěji se používají speciální hydroizolační fólie, tekuté hydroizolační nátěry nebo hydroizolační tmely. Na trhu je velká spousta tekutých hydroizolačních materiálů. Průběh kapilárního vzlínání vlhkosti. Důležité je, aby hydroizolační vrstva měla všude požadovanou minimální tloušťku suché vrstvy (dmin), která je specifikovaná v závislosti na hydroizolačním materiálu a třídě odolnosti vůči vodě. Z praktického hlediska není nanášení hydroizolačního materiálu nijak složité, protože je můžeme nanášet válečkem, štětcem nebo stříkáním. Jediným problémem se může zdát dodržení předepsané tloušťky. K tomu však musíme přidat ještě několik detailů ke kompatibilitě.
Jednosložková hydroizolace na bázi disperze
Základním opatřením a ošetřením proti průniku vody a vlhkosti v koupelně je jednosložková nátěrová izolace na bázi disperze - změkčovadla. Aplikuje se jednoduše jako nátěr či stěrka pomocí válečku, štětce nebo zednické stěrky, v jedné až dvou vrstvách. Vždy nanášejte nátěr na čistou plochu, ideálně navíc ošetřenou vhodnou penetrací. V případě koupelny doporučujeme použít fungicidní, tedy protiplísňovou penetraci. Penetrace nefunguje jako izolace proti prosaku vody ani při větší hustotě. Vždy použijte i izolační nátěr.
Je možné izolovat nátěrem i celé zdi koupelny a toalety, ale většinou se to z finančních a časových důvodů neprovádí. Celou zeď izolujeme v případě sprchového koutu. Jednosložková hydroizolace je ideální pro snadnou a rychlou aplikaci, ať už na nové nebo rekonstruované podklady.
Dvousložková hydroizolace na bázi cementu
Pokud jste se rozhodli pro sprchový kout bez vaničky, je nutné celý tento prostor zaizolovat ještě účinněji a použít dvousložkovou hydroizolaci na bázi cementu. Jedná se o prostor, který je celý obložený obkladem, stěny i podlaha, a spáry mezi jednotlivými obkladačkami vodu neudrží, ale propustí. Bez důkladné izolace proti prosakování se velmi rychle začne vlhkost zadržovat pod obkladem, což způsobí rozklad materiálu a následnou degradaci zdi i podlahy. Zároveň se začne v místnosti tvořit zdravotně závadná plíseň. V exponovaných místech spojů jednotlivých stěn a stěn s podlahou doplňte izolaci bandážemi a izolačními páskami.
Hydroizolace tekutou lepenkou
Tekutá lepenka s hydroizolačními vlastnostmi je primárně určena pro balkóny a terasy, kde se předpokládá silný příval vody. Je tedy další možnou volbou i pro koupelny se zděným sprchovým koutem. Tekutá lepenka vytvoří vodotěsnou membránu a současně slouží i jako ochrana před radonem.
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
Postup hydroizolace koupelny
Při instalaci hydroizolace v koupelně je důležité dodržet správné postupy a použít kvalitní materiály. Ať už jde o novostavbu nebo rekonstrukci koupelny, balkonu či terasy, postup je vždy téměř identický. Zde najdete i podrobný postup hydroizolace koupelny, díky kterému zvládnete izolaci provést správně a předejdete chybám, které by mohly vést k zatékání.
Hydroizolace do koupelny zahrnuje několik oblastí - podlahu, stěny v okolí vany a sprchového koutu, rohy, spáry, prostupy pro potrubí i napojení na odtokový systém. Nejčastěji se používá tekutá hydroizolace do koupelny, která vytváří celistvou bezešvou ochranu bez slabých míst.
Příprava podkladu
- Příprava betonového povrchu: V případě nových betonových povrchů počkejte na úplné vyzrání podkladu. Pokud rekonstruujete bytové jádro nebo balkon, je třeba pečlivě odstranit nesoudržné části materiálu a vyspravit výtluky a praskliny. Za zmínku stojí i samonivelační hmoty, které vám pomohou s vyrovnáním podlah.
- Penetrace: Povrch očistěte od prachu a pokračujte penetrací. Jednosložková penetrace vytvoří transparentní a nerozpustný film, který je základem pro další vrstvy. Je vhodná na betonové podklady, ale i na jiné stavební materiály jako jsou keramické cihly, pórobetonové tvárnice, omítky a další. U starších a zvětralých povrchů můžeme použít Systémovou hloubkovou penetraci NANO. Penetraci nanášejte válečkem nebo štětcem ve dvou vrstvách křížovou metodou. Druhou vrstvu aplikujte až po vyschnutí předešlé vrstvy (po 2 až 3 hodinách).
Aplikace hydroizolační vrstvy
Jako u všech nátěrů, aplikujeme výlučně na čistý a upravený povrch. Zdi si tedy nejprve očistíme od uvolněných částí, vyplníme mezery a trhliny, povrch odmastíme a napenetrujeme. Dvousložkovou hmotu jednoduše namícháte podle návodu a ihned aplikujete.
Nejdříve naneseme nátěr do rohů a kolem prostupů. Do ještě čerstvého nátěru můžete přidat těsnící pásky a bandáže, které jsou určené hlavně pro zpevnění namáhaných míst a spojů. Poté natřeme stěny v místech, kde předpokládáme vyšší výskyt vody, případně natřeme celé stěny. Nakonec natíráme podlahu od stěn do středu a směrem k východu.
Hydroizolace se nanáší válečkem alespoň ve dvou vrstvách do kříže vždy po vyschnutí předcházející vrstvy (po 12 až 24 hodinách). Do rohů se vloží těsnicí pásy nebo samolepicí pás FLEECEBAND.
Pokud nanášíme dvě vrstvy, necháme první vrstvu důkladně zaschnout, až poté naneseme druhou. Doba schnutí je uvedená výrobcem, ideálně je nechat proschnout minimálně poslední vrstvu celých 24 hodin.
Zabezpečení spojů a přechodů
Některá místa vyžadují izolační ošetření navíc. Jedná se o přechody mezi stěnami, přechod mezi stěnou a podlahou, dále místa v blízkosti odtoků a výpustí, a také v místech dilatací. Tato místa je potřeba zabezpečit speciálními gumovými a textilními bandážemi - páskami. Těsnící pásky se vlepují do spár mezi podlahou a stěnou, mezi stěnami, ale i dalšími svislými prvky. Manžety se navlékají na potrubí prostupující stěnami nebo podlahou. Příklad provedení hydroizolačních manžet.
Páska se zapracuje do ještě mokré první vrstvy izolačního nátěru a poté se znovu několikrát přetře. Směr jednotlivých tahů je dobré měnit, tím se zabezpečí dostatečná hydroizolace a velmi důležitá elasticita v místech jednotlivých spojů. Každá budova a podklad pod ní neustále pracuje, i když nepatrně. Proto i při nejlépe provedené hydroizolaci je vhodné místa spojů a přechodů zabezpečit ještě povrchovou izolací. Například přechod mezi sanitou a stěnou můžeme opatřit elastickým tmelem.
Poslední kritickým místem, se kterým se musí počítat, je zabránění kapilárního vzlínání vody. Předcházející výčet požadavků na hydroizolace je poměrně značný a je třeba, aby instalatér/topenář a obkladač byli ve vzájemně dobrém komunikačním vztahu. Jde o to, že obkladač zakrývá práci instalatéra/topenáře, ale zároveň jim připravuje prostor pro jejich další montážní práce. Je opravdu nepříjemné, když se musí do hotového obkladu znovu zasáhnout. Ochranné prvky proti proříznutí hydroizolace. Pružné spáry jsou spotřebním materiálem, který je nutné vyměnit po skončení životnosti pružného tmelu. Zde vždy používáme ostrý nůž, kterým však snadno prořízneme také hydroizolaci. Proto se doporučuje nejen u bazénů nebo v hotelových koupelnách instalovat pod obklad pásku proti proříznutí hydroizolace.
Hydroizolace sprchového koutu: Podrobné postupy
Hydroizolační nátěry a stěrky zamezují pronikání vlhkosti do podkladní konstrukce sprchového koutu. Připravíme si potřebné materiály: Hydroizolační stěrku RAKO SE6, hydroizolační pásku SE5, polyuretanový tmel SAB. V případě stěnového odtokového žlabu budete potřebovat také MS Polymer.
Sprchový kout s podlahovým žlabem
- V případě sprchového koutu se žlabem aplikujeme na podklad první vrstvu hydroizolační stěrky SE6 a na přechodová místa (stěna/podlaha a zlomy) hydroizolační pásku SE5.
- Do čerstvě natažené první vrstvy hydroizolace zatlačíme kolem límce výpusti manžetu od výrobce podlahového žlabu a počkáme 20 hodin na její zaschnutí.
- Pak výpusť zakryjeme ochranou krytkou, abychom ji ochránili od nečistot při práci.
- Manžetu, pásky a celou plochu sprchového koutu přetáhneme druhou vrstvou hydroizolační stěrky. Hydroizolace SE6 zvládá bez problémů trvalé a vysoké zatížení vodou na podlaze sprchového koutu.
Sprchový kout se stěnovým žlabem
Méně obvyklé je provedení hydroizolace u stěnového žlabu. V rohu sprchového koutu na plochu žlabu a kolem něj rozetřeme MS polymer, který se vyznačuje vysokou přilnavostí, pevností a pružností. Do tmelu pak zatlačíme hydroizolační pásky od výrobce, které jsou vodotěsně napojeny na hydroizolační stěrku SE6. Jako variantu k uchycení pásek můžeme také použít polyuretanový tmel SAB a hydroizolační pásky SE5.
Hydroizolace stěn a napojení na rozvody vody
Prostor mezi přívodem vody a stěnou (nástěnka) patří mezi kritická místa pokládky. Na podklad stěny nejdříve rovnoměrně rozetřeme první vrstvu hydroizolačního nátěru SE1, který je vhodný na méně zatěžované plochy vodou. Mezeru mezi podkladem a přívodem vody utěsníme polyuretanovým tmelem SAB. Hydroizolace by měla pokrýt stěnu sprchového koutu do výšky minimálně 30 cm nad sprchovou hlavicí. U sprchových koutů bez hlavice by měla hydroizolace sahat do výšky min. 2 m od podlahy. V přiléhajících prostorách koupelny aplikujeme hydroizolaci na podlahy, pod vany a na sokly pak do výšky 10 cm.
Přes přívody vody do čerstvě nanesené první vrstvy hydroizolačního nátěru přetáhneme a zatlačíme manžety SE5. Nezapomeneme vytlačit zbylý vzduch. Po zaschnutí první vrstvy (24 hodin) přetáhneme manžety a celou plochu sprchového koutu druhou vrstvou hydroizolace SE1.
Pokládka dlažby
Na tepelně namáhaná místa jako je sprchový kout používáme flexibilní lepidlo AD530 a aplikujeme ho jedním směrem zubovým hladítkem se zubem 10-12 mm. Abychom dosáhli kompletního pokrytí dlaždic lepidlem, naneseme lepidlo jednosměrně i na rub dlaždice zubem 4-6 mm a dlaždice položíme ve stejném směru jako je nanesené lepidlo na podlahu.
Časté chyby při aplikaci hydroizolace
Aplikace hydroizolace není obtížná, je ale třeba dodržet správné technologické postupy a nechat hydroizolační hmotu před aplikací dalších vrstev dostatečně zaschnout. Jen tak docílíte dokonalého výsledku.
Mezi časté chyby také patří aplikace na nesoudržný, savý a špatně napenetrovaný povrch, mezery v aplikaci a v neposlední řadě opomenutí těsnících pásů v rozích.
I když je to pro mnohé pokušení, jednoznačně nedoporučujeme používat uvedené hydroizolace jako finální nátěry. Svoje místo mají ve skladbě podlahy, jako membrána zabudovaná pod dlažbou nebo obkladem.
tags: #hydroizolace #sprchovy #kout #norma