Vyberte stránku

Hydroizolace je klíčovým prvkem každé stavby, který chrání konstrukční části před průnikem vody a vlhkosti. Obzvláště v místech, kde se v konstrukci objevuje ocelová výztuž (roxory), je správná a pečlivá hydroizolace nezbytná. V tomto článku se podíváme na specifika hydroizolace v těchto náročných oblastech, ať už jde o základové desky, ploty nebo jiné konstrukce se ztraceným bedněním.

Proč je hydroizolace důležitá?

Hydroizolační vrstva, i když je často očím skrytá, má zásadní význam pro funkčnost a dlouhodobou životnost konstrukcí. Minimalizuje rizika vzniku plísní, znehodnocování stavebních materiálů, rezivění armatury i přímého prosakování vody. Voda se do konstrukčních prvků jednoduše nedostane tam, kam nemá. Hydroizolace základové desky je nezbytná u jakékoliv novostavby, neboť chrání dům před vlhkostí (tlakovou i vzlínající) a zabraňuje pronikání nebezpečného radonu.

Typy hydroizolačních materiálů

Hydroizolační materiály se rozdělují na povlakové a tekuté. Povlakové materiály se dále dělí na syntetické a živičné.

  • Živičné hydroizolace (asfaltové pásy): Nejpoužívanějším typem je asfaltová lepenka. Tento vrstvený materiál obsahuje vložku z tkaniny (obvykle skelného vlákna), která je obalena asfaltem. Plynovým hořákem na PB se pásy nahřívají a natavují na napenetrovaný betonový podklad. Pásy se využívají pro hydroizolaci venkovních stavebních konstrukcí a základových desek.
  • Syntetické hydroizolace: Jsou vhodné pro hydroizolace střech, bazénů, balkonů, teras, spodních částí staveb a jiných venkovních konstrukcí. Kromě nejpoužívanější PVC izolace a nopových fólií patří do této skupiny i další plastové a pryžové materiály, jako jsou například geotextilie. Ty samy o sobě nezajišťují voděodolnost, ale chrání hydroizolační vrstvu před poškozením.
  • Hydroizolační stěrky a nátěry (tekuté hydroizolace): Jsou vhodné pro vnitřní i venkovní použití, ale nejčastěji se využívají v koupelně. Jednoduše se aplikují štětcem či válečkem na podkladní vrstvu. V exteriéru je využijete v místech, která nelze systémově ochránit povlakovou hydroizolací. Na výběr máte mezi jednosložkovými a dvousložkovými hydroizolacemi. Jednosložková hydroizolace je připravená k okamžitému použití a po zaschnutí vytváří elastickou voděodolnou vrstvu. Dvousložková hydroizolace na bázi polymerové pryskyřice schne rychleji a vyžaduje promísení dvou složek.

Hydroizolace kolem roxorů a prostupů

V místech, kde z betonového základu nebo desky trčí roxory (například pro napojení ztraceného bednění nebo zděných prvků), je hydroizolace obzvláště náročná. Armovací prvky mají smysl tehdy, pokud jde o vyztužení betonového bloku. Pokud budou nad základem betonové a probetonované prvky, není nutné mezi ně dávat izolaci, betonu to nevadí. Izolace se používá pouze při vyzdívání sloupků cihlami, aby do nich nevstupovala vlhkost od země.

Postup hydroizolace v okolí roxorů:

  1. Penetrace: Beton se napenetruje asfaltovou penetrací (např. Penetral Alp), která zajistí lepší přilnutí nataveného asfaltu z IPA pásů na beton. Penetrace se doporučuje pod IPU v koupelně v patře a na dlouhé venkovní terase, kde si je třeba dát obzvlášť záležet.
  2. Aplikace hydroizolace:
    • Asfaltové pásy (IPA): Po napenetrování se na betonový základ navaří asfaltový pás. Důležité je, aby z podkladu nevylézaly kamínky, armatury nebo jiné ostré předměty, které by mohly pás poškodit. Kolem roxorů se IPA zavaří, aby do sloupku nevnikala vlhkost.
    • Tekutá hydroizolace: V místech, kde je pracné provést hydroizolaci přes hranu desky k budoucímu napojení svislé hydroizolace (zejména kolem roxorů), je možné použít tekutou hydroizolaci. Ta se aplikuje po obvodu desky kolem roxoru a svisle přes hranu desky. Následnou svislou hydroizolaci (a také vodorovnou v ploše) lze natavit na vyschlou tekutou hydroizolaci.
  3. Zajištění stability: Při zdění sloupků plotů vzniká problém v tom, že když nemá v sobě nějakou výztuž, lze ho lehce urazit od jeho spodku. Proto se doporučuje, aby se ze základu středem sloupku vytáhla nějaká výztuž, která tomu zabrání. Roxory se právě propojuje základ s nástavbou. Ipa se navaří na základ, aby nějaké boční namáhání podržela i IPA. Středem sloupku jeden roxor a pak to bude držet i bez penetrace.

Kvalitně položená lepenka zajistí izolaci, nicméně v případě zděného plotu z pálených cihel, který by nebyl proarmován s betonovým základem, vidí někteří smysl v penetraci a navaření IPA pásů. IPA by se kvalitněji spojila se základem a plot by nebyl na základu jen postaven svou váhou, ale při bočním namáhání by ho držela i IPA.

Čtěte také: Jak na hydroizolaci nad terénem?

Ztracené bednění a hydroizolace

Ztracené bednění je oblíbené pro rychlost a jednoduchost stavby základů pro ploty, garáže nebo opěrné zídky. I zde je hydroizolace nezbytná.

Postup hydroizolace u ztraceného bednění:

  1. Příprava podkladu: Po výkopu a zhutnění štěrkového podsypu se buď pokládá ztracené bednění přímo na podsyp, nebo se zhotovuje spodní základový pas z betonu.
  2. Vyztužení: Do ztraceného bednění se vkládají svislé i vodorovné roxory, které se svazují vázacím drátem.
  3. Betonáž: Beton se lije postupně po několika řadách a je potřeba ho lehce zhutnit.
  4. Hydroizolace: Po vyzrání betonu ve tvárnicích následuje provedení vodorovné hydroizolace (asfaltový pás, tekutá lepenka). Dle projektu se volí vhodná hydroizolace proti vodě, případně proti radonu.
  5. Ochrana ve svahu: Pokud je ztracené bednění ve svahu, doporučuje se pro ochranu před vodou použít nopovou folii, geotextilii a zásyp štěrkem kvůli tlaku. Na dno výkopu se doporučuje položit drenážní trubku obalenou geotextilií, aby odvedla vodu pryč.

Časté chyby při práci se ztraceným bedněním a hydroizolací:

  • Neřešená hydroizolace - vlhkost postupně znehodnotí zdivo nad soklem.
  • Špatně vyrovnaná první řada tvárnic.
  • Nedostatečně zhutněný podsyp, vedoucí k sedání základů.
  • Chybějící nebo poddimenzovaná výztuž.
  • Příliš tekutý beton při lití vysokých zdí, který může způsobit prasknutí tvárnic.

Speciální místa pro hydroizolaci

Kromě základů existují další místa, kde je hydroizolace klíčová:

  • Koupelny: Kolem sprchového koutu, vany či umyvadla je aplikace hydroizolační vrstvy nezbytná, proto se doporučuje aplikovat ji po celé ploše stěn a podlah. Rohy, okraje žlabů a další namáhaná místa je vhodné zpevnit a utěsnit hydroizolačními páskami či bandážemi.
  • Technické místnosti, toalety, kuchyně, domácí wellness: Všude, kam proniká pára a může zatéct voda, je aplikace hydroizolační vrstvy doporučena.
  • Ploché a šikmé střechy, balkony a terasy: Vyžadují zvýšenou ochranu proti prosakování vody, často se řeší pokládkou PVC fólií nebo asfaltovými pásy.
  • Bazény a zahradní jezírka: Mají vysoké požadavky na hydroizolaci kvůli dlouhodobému kontaktu s vodou a mechanickému namáhání.

Ať už chcete před průniky vody ochránit vnitřní prostory nebo vnější stavební konstrukce, výběr správného typu materiálu nepodceňujte. Vždy je důležité dbát na pečlivost a přesnost, jelikož chyby v hydroizolaci se těžko napravují.

Přehled spotřeby materiálů pro ztracené bednění (orientační hodnoty)

Následující tabulka poskytuje orientační hodnoty pro spotřebu tvárnic, betonu a výztuže pro různé šířky ztraceného bednění. Skutečná spotřeba se může lišit v závislosti na konkrétním projektu, statických požadavcích a rozměrech tvárnic.

Šířka tvárnice (mm) Počet tvárnic na 1 m² (ks) Spotřeba betonu na 1 m² (m³) Spotřeba roxorů na 1 m² (m) (svislé + vodorovné)
150 8 0.08 - 0.10 5 - 8
200 8 0.12 - 0.15 6 - 10
250 8 0.15 - 0.18 7 - 12
300 8 0.18 - 0.22 8 - 14
400 8 0.25 - 0.30 10 - 16

Poznámka: Spotřeba roxorů se odvíjí od rozestupů výztuže, typicky 50-100 cm pro svislé a průběžně pro vodorovné. Pro přesný výpočet se doporučuje použít kalkulátor nebo konzultovat s odborníkem.

Čtěte také: Jak správně na tekutou hydroizolaci

Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž

tags: #hydroizolace #kolem #roxoru

Oblíbené příspěvky: