Při montáži hromosvodu na zateplenou fasádu je zásadní zvolit řešení, které nepoškodí izolaci a zároveň bude spolehlivé a estetické. ZOFITHERM HP je chytré řešení pro pevné a estetické vedení hromosvodu po zateplené fasádě, které eliminuje tepelné mosty.
ZOFITHERM HP: Klíč k bezpečnému a estetickému kotvení
Systém ZOFITHERM HP se skládá ze základního modulu (hmoždinky délky 95 mm s kombi šroubem), který se kotví do tepelné izolace, a plastového držáku (vyrobeného z UV stabilního polyamidu PA6), který pevně drží hromosvodový drát o průměru 8 mm.
Komponenty ZOFITHERM HP:
- Hmoždinka do izolantu: Nylon polyamid PA6
- Šroub: Ocel třídy 4.6 podle DIN EN ISO 898-1
- Podpěra jímacího vedení s krytkou: Nylon polyamid PA6 (UV stabilní plast)
Hmoždinka ZOFITHERM HP je vhodná pro kotvení hromosvodu do zateplené fasády bez použití speciálního nářadí. Na našroubovanou hmoždinku v izolačním materiálu se jednoduše namontuje PVC-podpěra, do které se následně nacvakne hromosvodový drát 8 mm. Držák je vhodný pro všechny běžné fasádní izolanty: EPS, XPS, PIR, PUR, soklové polystyreny i minerální vatu s podélným vláknem.
Drát jednoduše nacvaknete do držáku, který má zajišťovací zoubky a korýtko, které jej pevně podrží. Držák hromosvodu krásně drží, nedá se jednoduše vytrhnout, funguje i s dilatací. Pro zvýšení únosnosti spoje s tepelným izolantem doporučujeme do předvrtaného otvoru pro montáž ZOFI HTI95 hmoždinky aplikovat lepicí pěnu ZOFITHERM PROFI PU-FIX.
Tento systém doporučujeme pro rodinné domy, chaty a menší bytové domy. Je ideální pro profesionály i kutily, kteří chtějí jednoduchou a spolehlivou montáž bez poškození fasády.
Čtěte také: Role zemnicího systému hromosvodu
Způsoby kotvení a instalace
ZOFITHERM HP můžete kotvit dvěma způsoby - buď před natažením finální omítky, což je ideální varianta, nebo dodatečně do hotové fasády, což je v praxi nejběžnější řešení. Obě metody jsou rychlé, spolehlivé a nenarušují zateplení.
Instalace před natažením finální omítky:
Nejvhodnější je instalace ještě před natažením finální omítky. Hmoždinka se mírně zatáhne pod omítku a plastový držák se jednoduše dotáhne až po dokončení omítky.
Dodatečná montáž do hotové fasády:
Ve většině realizací se však držák ZOFITHERM HP montuje dodatečně - do hotové omítky. V takovém případě doporučujeme otvor pečlivě předvrtat přes armovací vrstvu i finální povrch, aby nedošlo k poškození fasády. Pomocí BITU TORX T25 zašroubujeme hmoždinku po okraj fasády. Držáky doporučuji kotvit maximálně po 100 cm.
Dodatečná montáž hromosvodu a normy
Dodatečnou montáž hromosvodu je nutné provést při jakékoliv významnější změně stavby - nová střecha, přístavba, změna užívání objektu. Starší systémy nemusí odpovídat aktuálním normám ČSN EN 62305 a hromosvod nemusí správně fungovat. Navíc pojišťovny často podmiňují pojistné plnění právě funkčním ochranným systémem.
Nejdříve provedeme zaměření stavby, zkontrolujeme stávající hromosvodné soustavy a připravíme návrh řešení. Následuje montáž nových jímacích zařízení, svodů a uzemnění. V rámci služby nabízíme také dodatečné uzemnění hromosvodu a měření zemního odporu, aby celý systém splňoval platné normy a byl připraven na vystavení revizní zprávy.
Čtěte také: Řešení hromosvodu pro novou fasádu
Na všechny realizace dodatečné montáže hromosvodů poskytujeme nadstandardní záruku 5 let. Používáme pouze certifikované materiály a dodržujeme technologické postupy předepsané normami.
Skryté svody v zateplovacím systému: Rizika a doporučení
Problematika vedení bleskosvodu v zateplovacím systému (EPS, desky z minerálních vláken) je často diskutována. Stupeň hořlavosti EPS (C1) a minerálních vláken (B) je známý, avšak hlavní otázkou jsou normy a zásady ochrany před bleskem ve vztahu k hořlavosti materiálu a konstrukčního řešení vlastního vedení (v chráničce, zabetonováno v drážce, volně v tep. izolaci).
Většina hromosvodářů skryté svody nemá ráda. Problémem není ani tak vlastní oteplení svodového drátu, k tomu většinou dochází v případě nedostatečně koncipované jímací soustavy: malý počet svodů, nekvalitní pospojování, nedostatečná tzv. Faradayova klec.
Větší problémy mohou způsobit dynamické účinky:
- Nedostatečné upevnění: Skrytý svod je nedostatečně upevněn a při zásahu blesku "vyskočí ven", fasáda je poškozena a v případě, že na izolační vrstvě je nanesena kvalitní omítka, může se odchlípnout celá fasáda.
- Narušení statiky: Skrytý svod je dostatečně upevněn, ale dynamické síly způsobí narušení statiky objektu.
- Zanedbání izolační vzdálenosti: Při skrytém svodu, zvláště pak při dovybavování objektu zabezpečovacím, informačním systémem, nebo dodatečnými přívody napájení osvětlení, může být zanedbána dostatečná vzdálenost od součástí jímací soustavy jenom z toho důvodu, že svod není vidět a pracovníka to nenapadne.
Podle stále platné ČSN 341390 je možné použití skrytých svodů jen dvěma možnými způsoby: 1) volně uložené v dutině (kanálku) ve zdivu (trubka v maltě) a 2) pevně uložené v betonové konstrukci nebo zabetonované v drážce zdivu. Osobně bych to řešil nehořlavou nekovovou trubkou D=3cm, pevně uchycenou ke zdivu. A teprve na ní izolace. Rozhodně ne husí krk, který pouze v tepelné izolaci je nevhodný, protože při úderu blesku dynamické síly drát mohou z izolace vystřelit.
Pro skrytý svod se dá použít drát s bezhalogenovou izolací a tím je dodržen požadavek pro zabránění kontaktu se stavebním materiálem. Při umístění do chráničky je dobré, pokud je v ní prostor, aby se drát mohl tzv. "vyplácat", ale průměr by neměl být zase moc velký, tím by po vytvoření "vlny" mohlo dojít k vytržení ze svorek na začátku a konci svodu.
Čtěte také: Řešení kritických bodů hromosvodu na dřevě
Při výběru "husího krku" je však potřebné vybrat samozhášavý, nakolik jsou k dostání i bez této vlastnosti. Vizualně to rozlišíte tím, že samozhášavé mají tzv. "žebrování". Já v tom nevidím problém, pokud bude dodržena ČSN 33 1390 - svod musí být v netříšttiví trubce, např. KOPOS takovou vyrábí. Pozor na certifikáty, jak materiálu hromosvodu, tak zateplovacího systému. Rovněž je třeba posoudit souběhy a křižování ostatních vedení nn, sdělovacích rozvodů.
Hromosvod by měl být vně budovy, včetně svodů. Při revizi hromosvodu po zásahu bleskem byly u svodu vytrhané konzolky, i když bylo zřejmě, že byly původně dobře připevněné - zůstaly na nich pěkné "koláče" omítky (spíše betonu). Skrytý svod by určitě při takovém zásahu vyběhl ze zdi i s trubkou.
Základní informace o hromosvodech
Je povinné instalovat hromosvod na objekt?
Povinné je provést výpočet rizika dle souboru ČSN EN 62305, který musí být součástí projektu a předkládá se stavebnímu úřadu při kolaudaci stavby.
Kdo tento výpočet provede?
ELEKTRO projektant s odpovídající kvalifikací dle Nařízení vlády č. 194/2022 Sb., který provede výpočet rizika pro stavbu, vyhodnotí, zda je hromosvod nutné nainstalovat, a zároveň určí konkrétní parametry hromosvodu (počet svodů, oddálení jímače od anténního stožáru ve vzdálenosti s, atd.).
Jak zjistím, jaké konkrétní prvky hromosvodu mám použít?
Potřebný materiál se určí z výkazu výměr stavby, který by měl být součástí projektové dokumentace.
Jaká musí být minimální odborná kvalifikace montéra?
Montér hromosvodu musí mít pro vykonávání činnosti platné osvědčení dle Nařízení vlády č. 194/2022 Sb.
Zásady a tipy pro správnou montáž
Provedení uzemnění:
Dle § 26 vyhlášky č. 146/2024 Sb. bodu 3 se pro uzemnění systému ochrany před bleskem u staveb navrhuje a provádí zpravidla základový zemnič. Ten je tvořen obvykle páskem 30 / 4 mm z pozinkované nebo nerezové oceli, umísťuje se na dno základové rýhy a podepře se distančními prvky tak, aby byl po betonáži obklopen ze všech stran betonem, a to v tloušťce alespoň 50 mm. Popřípadě lze zemnění doplnit zemnícími tyčemi. V případě, že konstrukce spodní stavby je tvořena z monolitického vodonepropustného betonu, je vhodné vybrat jiné provedení uzemňovací soustavy, například obvodový zemnič ve vzdálenosti zhruba 1 m od chráněné stavby, aby byl zajištěn odpovídající odpor uzemňovací soustavy.
Antikorozní ochrana prvků uzemnění:
Dle souboru ČSN EN 62305 je nutné součásti hromosvodu ošetřit antikorozní ochranou zejména v následujících místech: přechod beton-půda, přechod beton-vzduch, přechod půda-vzduch a spoje uzemňovací soustavy.
Vzdálenost instalace podpěr vodiče hromosvodu:
Podpěry vedení hromosvodu se umisťují ve vzdálenosti nejvýše 1 m.
Vztah vodivých prvků na střeše a hromosvodu:
Jímací tyče respektive jímací soustava musí být provedena tak, aby anténní stožáry a další prvky byly umístěny v jejím ochranném prostoru. Konkrétní způsob provedení vždy najdete v projektu. Od všech vodivých prvků budovy, jako jsou např. kabelové rozvody, anténní stožáry, apod., je nutné zachovat izolační vzdálenost, která by měla zajistit, že v případě úderu blesku výboj nepřeskočí na tyto prvky a nezpůsobí škody uvnitř objektu. Vzdálenost elektrické izolace (s) je vypočítána projektem, obvykle se pohybuje mezi 400-1 000 mm a pro její zajištění lze s výhodou použít podpěry na tyčích z izolačního materiálu. Výjimkou mohou být kovové prvky, které mohou působit jako náhodné svody.
Hromosvod a komín:
Hromosvod není s komínem přímo spojen, ale je vedle něj instalován jímač, který je vyšší než vlastní komín. Jímač musí dostatečně převyšovat chráněný komín, vytváří nad komínem pomyslný ochranný deštník, který je tvořen nejvyšším bodem hromosvodu a rozvírá se k zemi v úhlu 120 stupňů.
Montáž hromosvodu na nedokončený dům:
Jsou i situace, kdy je potřeba hromosvod montovat na nedokončený dům. Obvykle jde o potřebu kolaudovat dům před dokončením fasády. Hromosvod lze namontovat i ve dvou etapách, kdy je zcela dokončen pouze na střeše až k okapovým žlabům, od nich pak k uzemnění je sveden jen provizorně, volně, bez kotvení svodů s přiměřenou rezervou. Ochráníte tak i nedokončenou stavbu proti úderu blesku. Je lepší, pokud projekt existuje, ale není nezbytnou podmínkou montáže. To platí zejména pro rodinné domy a jednodušší stavby.
tags: #hromosvod #skrz #zateplovaci #system #montáž