Zateplení fasády je zásadní krok pro snížení tepelných ztrát a zvýšení komfortu bydlení. Zateplení fasády je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak snížit tepelné ztráty domu a zároveň zlepšit jeho vzhled i hodnotu. Obvodovými stěnami se totiž může ztrácet až 35 % veškerého tepla. Zateplení fasády je uceleným souborem činností, které na sebe navazují a společně tvoří zateplovací systém. V současnosti nejčastěji používanou technologií zateplování bytových a administrativních budov jsou kontaktní zateplovací systémy, tzv. ETICS (External therm insulation composite systems).
Výběr materiálu
Pro zateplení lze využít polystyren či minerální vatu. Pro zateplení fasády domu se používá pěnový polystyren EPS s označením 70 F, nebo 100 F. „F“ znamená, že je polystyren určený pro zateplení fasády, číslo označuje pevnost izolace v tlaku v kPa. Zajímavou alternativou pro zateplení fasády je šedý polystyren s příměsí grafitu, který nabízí o něco lepší součinitel tepelné vodivosti, ovšem za vyšší cenu. Optimální tepelnou izolaci domu zajistí polystyren Isover EPS GreyWall Plus. Poznáte ho podle tmavě šedé barvy, kterou způsobuje grafitová příměs. Díky grafitu má tento produkt vyšší tepelněizolační schopnosti, protože grafit odráží a absorbuje tepelné záření, což výrazně snižuje tepelné ztráty oproti běžným bílým polystyrenům. Tloušťka tepelné izolace pro zateplení fasády se odvíjí od několika parametrů stávajících stěn a nově použité tepelné izolace pro zateplení. Tloušťka tepelné izolace se navrhuje tak, aby byly splněny požadavky dané normou ČSN 73 0540-2 v návaznosti na vyhlášku č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov.
Postup zateplení fasády polystyrenem
1. Příprava podkladu
Správná příprava podkladu je klíčová pro úspěšné zateplení fasády. Podklad, na který se bude lepit polystyren, musí být suchý, čistý, zbavený prachu i hrubších částic, odmaštěný a především soudržný. Důležitá je soudržnost podkladu. Zdivo doporučujeme důkladně očistit tlakovou vodou (tzv. vapkou), která efektivně odstraní nečistoty, prach, mech a zbytky starých nátěrů. Po čištění je nutné nechat zdivo důkladně vyschnout. Podklad musí být dostatečně rovný. Pokud nebude podklad vyrovnaný, větší nerovnosti se posléze prokreslí na nové fasádě. Pakliže se na stěně vyskytují nějaké hlubší výtluky, vyrovnejte je pomocí malty do roviny. Takto připravený podklad je nutné penetrovat hloubkovým penetračním nátěrem. Celou plochu následně napenetrujte hloubkovou penetrací, která sjednotí savost podkladu a zlepší přilnavost lepidla. Posledním krokem přípravy podkladu pro zateplování fasády je sjednocení savosti zdicího materiálu. Toho docílíte aplikováním penetrace, která je běžně dostupná ve stavebninách. Typ penetrace vám doporučí výrobce lepidla, které budete používat pro lepení polystyrenu, příp. můžete použít univerzální penetraci na zdivo. Penetrace se nanáší zpravidla v jedné vrstvě, zásadně zednickou štětkou v celé ploše zdiva. S přípravou podkladu souvisí i odstranění všech prvků, které na nové fasádě nebudou, nebo brání v zateplovacích pracích. Odmontujte všechny fasádní prvky, které mohou bránit zateplování (hromosvody, světla, odvětrací mřížky apod.). Uchovejte je, abyste je později mohli znovu osadit.
2. Založení zateplovacího systému
Nejběžnější založení zateplovacího systému je s použitím hliníkové zakládací LOS lišty. Tloušťka lišty je daná tloušťkou polystyrenu. Lišty se připevňují ke zdivu pomocí natloukacích hmoždinek. Pro vyrovnání případných nerovností použijte vymezovací podložky. Založení musí být perfektně vodorovné a v perfektní rovině vůči podkladovému zdivu. Díky hliníkovému profilu vytvoříte rovnou a pevnou spodní hranu zateplovacího systému s estetickým vzhledem a okapovou funkcí, důležitou pro správný odvod vody z fasády. Fasáda se zatepluje od soklu směrem nahoru. Sokl je umístěn několik desítek centimetrů nad okolním terénem a vytváří základ pro zateplení fasády polystyrenem. Soklová lišta je vyrobená z pozinkovaného plechu, má tvar písmene L a na vnější straně je vybavena okapničkou, která slouží pro odvod vody stékající po fasádě domu. Zakládací soklová lišta se na stěnu montuje pomocí vrutů se zatloukacími hmoždinkami v rozteči cca 40 cm. V rohu se soklové lišty seříznou pod úhlem 45° a srazí k sobě s malou vůlí pro kompenzování teplotní roztažnosti kovu.
3. Lepení a kotvení polystyrenu
Lepidlo se na desku nanáší ve formě obvodového rámečku a 2 až 3 terčů („buchet“) uvnitř plochy. Lepidlo by mělo tvořit alespoň 40 % lepené části desky. Lepení izolačních desek se provádí od zakládací lišty směrem nahoru, a to vždy od nároží stěny, kde je potřeba zachovat přesah minimálně v tloušťce použité izolace - tím se zajistí správné provázání s přilehlou stranou domu. Takto zabráníte proudění vzduchu mezi izolantem a zdivem. Dalším důvodem je dodržení rozmístění tmelu pro následné kotvení talířovou hmoždinkou. Talířová hmoždinka musí při kotvení procházet právě skrze lepicí tmel. Desky klaďte v řadách vodorovně na vazbu tak, aby ve svislém směru nevznikla průběžná spára. Svislá spára mezi deskami by se také neměla vyskytovat v místě spoje zakládacích soklových lišt. U stavebních otvorů (okna, dveře, garážová vrata apod.) upravte izolační desky do tvaru písmene L a přiložte tak, aby v rozích stavebních otvorů nevznikla žádná spára. Fasádní tmel vždy volte dle zvoleného polystyrenu. Další možností je lepení izolantu na montážní pěnu. Lepení pěnou šetří čas a je méně náročné. Zde jsou ale opravdu vysoké nároky na rovný podklad.
Čtěte také: Průvodce světem cihlových fasádních obkladů
Kotvení izolačních desek
Fasádní desky se po nalepení kotví fasádní talířovou hmoždinkou. Izolační deska se vždy kotví v rozích po obvodu desky a v ploše v místech, kde byl aplikován lepicí tmel (buchty). Zpravidla se používají minimálně 4 kusy talířových hmoždinek na 1 m² plochy, tedy 2 kusy na jednu polystyrenovou desku o rozměrech 0,5 x 1,0 m. Do zdiva se navrtá otvor, do kterého se natluče hmoždinka a poté se utáhne vrut s plastovým talířkem. Talířová hmoždinka může být umístěna na povrchu polystyrenové desky, příp. ji lze zapustit cca 20 mm pod úroveň horní plochy polystyrenu a následně ji zaklopit polystyrenovou zátkou. Hmoždinky zajišťují stálý přítlak izolačních desek na lepicí tmel a zabraňují zvedání desek od pokladu. Zároveň se snižuje smykové zatížení desek, což způsobuje, že se desky nemohou posouvat do stran. Počet hmoždinek na 1 m² fasády se liší dle použitého izolantu, zdiva a hmoždinky. Vždy je dobré toto konzultovat s dodavatelem zateplovacího systému.
Pro eliminaci tepelných mostů se používá tzv. zapuštěné kotvení. Rozmístění hmoždinek závisí na výšce stavby, typu podkladu a izolantu. Obvykle se používá minimálně 6 kusů na m², umístěných v rozích a středech desek, vždy přes lepicí tmel.
Tabulka: Doporučený počet hmoždinek na m² podle typu podkladu
| Třída podkladu | Typ podkladu | Minimální počet kotev (ks/m²) | Nejčastější počet kotev (ks/m²) |
|---|---|---|---|
| A | beton - kámen | 4 | 6 |
| B | plná cihla | 4 | 6 |
| C | děrované cihly | 4 | 6 |
| D | lehčený beton | 4 | 6 |
| E | pórobeton | 4 | 6 |
4. Vyrovnání a broušení desek
Po nalepení izolačních desek a jejich zakotvení je nutné celou plochu fasády sjednotit a srovnat. Fasádní desky mají už z výroby určité procento tolerance v rovinnosti. Proto dochází po nalepení desek ke vzniku malých spár a škvír. Spáry do 5 mm je možné jednoduše vyplnit PU montážní pěnou, která je určena přímo pro kontaktní zateplovací systémy. V případě polystyrenu můžou při lepení vznikat mezi deskami širší mezery, které je třeba vypěnit montážní pěnou, a to v celé hloubce izolantu. Po vytvrzení pěny je nutné přebytky opatrně odříznout zalamovacím nožem v rovině desek. Přebruste celou plochu do roviny tak, aby vznikla rovná souvislá plocha. Účelem broušení je dosáhnout předepsané rovinnosti fasády, protože ostatními úkony se takto dosažená rovinnost už jen kopíruje.
5. Použití lišt a profilů
Použití lišt a profilů je důležité pro stabilní a funkční založení zateplovacího systému, zpevnění všech rohů a koutů fasády, správné napojení fasády na otvorové prvky a další části domu, správný odvod vody z povrchu fasády, dilataci větších ploch fasády a eliminaci prasklin v kritických místech fasády. Používají se především k vyztužení rohů, koutů a napojení na okenní a dveřní otvory, zajišťují také správný odvod vody, umožňují dilataci větších ploch a pomáhají předcházet vzniku prasklin v kritických místech. Veškeré fasádní profily a lišty je nutné instalovat ještě před nanesením výztužné (armovací) vrstvy. Na všechna nároží domu osaďte rohové profily s výztužnou tkaninou. Následně osaďte parapetní profily, na podhledy LT profily s okapničkou a kolem oken, dveří, vrat a jiných stavebních otvorů začišťovací okenní profily.
Čtěte také: Vlastnosti fasádních cihlových pásků
6. Armovací vrstva (tzv. stěrka)
Armovací vrstva (tzv. stěrka) je důležitým krokem, který zajišťuje pevnost a dlouhodobou ochranu zateplení. K vytvoření této vrstvy se obvykle používá stejný lepicí a stěrkový tmel, jaký byl použit při lepení izolace. Armovací vrstvu tvoří stěrkový tmel a armovací tkanina „Perlinka“. Perlinka je sklotextilní výztužná tkanina (mřížka) tl. cca 0,5 mm s velikostí ok 3,5 x 3,5 mm, která je určena především pro montáž na vnější zateplovací systémy. Perlinka má vysokou pevnost v tahu a zabraňuje tak tvorbě trhlin na fasádě.
Montáž perlinky probíhá následovně: Na polystyren, který je řádně ukotven a srovnán do roviny, se nanese krycí stěrková hmota doporučená výrobcem zateplovacího systému. Stěrka se nanáší v tloušťce několika milimetrů, zpravidla 2-5 mm, a to pomocí ocelového hladítka. Tmel naneste zubovým hladítkem 10 mm, následně do něj shora dolů zapracujte perlinku. Než stěrková hmota zaschne, vtlačí se do ní zmíněná perlinka, opět pomocí ocelového hladítka. Do stěrkové hmoty vtlačte armovací tkaninu - perlinku tak hluboko, aby byla z obou stran krytá stěrkovou hmotou. Stěrku je nutné provádět ve dvou vrstvách - první vrstva slouží k usazení tkaniny, druhá, tzv. srovnávací, se aplikuje po částečném zavadnutí první, ideálně po několika hodinách. Perlinka se natahuje ve vodorovných pásech, které musí být v místě spoje překryty vždy alespoň o 10 cm. Vzájemných přesah pásů musí být nejméně 100 mm. Na zvláště namáhaných místech fasády se sousední díly musejí překrýt dvojnásobně. Rohy oken a dalších stavebních otvorů vyztužte dodatečně další vrstvou perlinky tzv. diagonálou o rozměrech 30 x 20 cm. Pro zpevnění rohů, kde hrozí jejich uražení, se používají speciální výztužné rohové PVC lišty s výztužnou tkaninou, která slouží pro napojení perlinky na perlinku v ploše fasády. Osazení výztužných profilů doporučujeme nejen na rozích budovy, ale i na rozích ostění oken, a zejména vrat a dveří.
7. Penetrace
Po správně vytvořené stěrce přichází na řadu nanesení finální pastovité omítky. Každý výrobce má ke svým pastovitým omítkám předepsané penetrační nátěry. Tyto nátěry jsou probarvené do stejného nebo podobného odstínu jako následná finální omítka. Penetrace zvýší přilnavost omítky k podkladu a probarvení do podobného odstínu eliminuje prosvítání podkladu při nedokonalém nanesení finální omítky. Penetrační nátěry bývají často probarvené do podobného odstínu jako plánovaná omítka, čímž se eliminuje možné prosvítání podkladu v místech, kde by se omítka nenanesla rovnoměrně. Po důkladném vyschnutí armovací vrstvy naneste válečkem nebo štětcem penetrační nátěr pod finální omítku. Penetrace by měla být probarvená do odstínu fasádní omítky.
8. Aplikace finální omítky
Finální omítka je poslední vrstvou celého zateplovacího systému, která dotváří finální vzhled domu, ale zároveň chrání dům před povětrnostními vlivy a vlhkostí. Fasádních omítek je celá řada a výběr je dobré vždy konzultovat s dodavatelem zateplení. Pro správné a vzhledově pěkné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah. Natahuje se shora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m². Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu. Nejčastěji se používají silikonové omítky, které se vyznačují vysokou odolností vůči povětrnostním vlivům a dlouhou životností. Některé typy nabízejí i samočisticí schopnost. Omítku je potřeba natahovat v jednom zátahu na celou plochu stěny, aby nevznikaly viditelné spoje. Aplikace probíhá odshora dolů, a po nanesení se omítka upravuje do finální struktury - točivými nebo posuvnými pohyby hladítkem.
9. Dodatečné kotvení funkčních prvků
Po dokončení omítky přichází na řadu dodatečné kotvení funkčních prvků, jako jsou dešťové svody, hromosvody nebo zakončení nopové fólie. Pro bezpečné a těsné ukotvení svodů doporučujeme hmoždinku ZOFITHERM HS, která se šroubuje přímo do izolace. Je vybavená pěnovým těsněním a barevnou krytkou, takže výsledný spoj je pevný, vodotěsný a ladí s fasádou. Pro připevnění vedení hromosvodu použijte podpěru ZOFITHERM HP, která se instaluje přímo do izolace bez nutnosti vrtat až do zdiva. ZOFITHERM LNF je hliníková ukončovací lišta, která chrání soklovou část fasády a zároveň slouží jako elegantní zakončení nopové fólie. Lze ji kotvit jak do izolace tak přímo do zdiva. Nyní osaďte klempířské prvky, jako jsou parapety, oplechování, stejně jako odvětrávací mřížky do míst, kde jsou pro ně fasádní vstupy. Pokud jste nepoužili začišťovací okenní profily, zatmelte spáry kolem oken pružným akrylátovým tmelem.
Čtěte také: Aplikace betonové fasádní stěrky
tags: #fasadni #polystyren #postup #návod