Společnost LB Cemix se sídlem v Borovanech patří mezi přední výrobce stavebních hmot na českém trhu a je jedním z prvních výrobců suchých omítkových a maltových směsí v České republice. Na českém stavebním trhu působí více než 20 let. Od roku 1992 se společnost LB Cemix zabývá výrobou suchých omítkových a maltových směsí a v roce 2007 byla produkce rozšířena i na výrobu pastovitých omítek.
Vápenné malty pro zdravé bydlení a historické stavby
Vápenné omítky bývaly nejběžnějším typem omítek a i dnes mají některé nezaměnitelné a nenahraditelné vlastnosti jak pro stavbu, tak i pro její obyvatele. Můžete je koupit hotové ve směsích, nebo si je namíchat sami. Vlastnosti vápenných omítek mají příznivý účinek na zdravé bydlení, což lze velmi dobře vysvětlit na příkladu vápenných interiérových omítek.
Velká plocha omítky, která je schopná přijímat vodu v podobě páry i kapaliny (je porézní a nasákavá), se významně podílí na pohlcování vlhkosti vyprodukované v interiéru, a tedy na snižování vlhkosti prostředí při náhlé produkci vodní páry při vaření, sušení prádla, ale i při dýchání. Tato schopnost vápenných omítek souvisí s jejich vysokou nasákavostí. Nasákavé omítky mají schopnost v době poklesu vlhkosti v interiéru neabsorbovanou vodu zase uvolňovat - až do přirozené rovnováhy. Omezení výkyvů vlhkosti v interiéru je příznivé pro lidi nebo zvířata, ale třeba i pro historický nábytek, knihy nebo obrazy.
Není-li v místnosti vysoká vlhkost prostředí, vodní pára se nesráží na oknech či na jiných nenasákavých chladnějších plochách (např. na zdech), a proto na nich nemohou vznikat zdraví škodlivé plísně a bakterie. Vysokou nasákavost mohou vykazovat i omítky hliněné. Na rozdíl od nich však omítky vápenné obsahují vápno, a to má samo o sobě ještě antibakteriální účinky. A tak bílení vápnem byla a dodnes je velmi účinná prevence vzniku plísní a bakterií.
Nižší či nulový podíl cementu dělá vápenné omítky méně pevnými, ale zároveň zajišťuje jejich prodyšnost a schopnost přizpůsobit se pohybům konstrukce. Vápenné omítky jsou připraveny z vápna, písku a vody. Pro její přípravu se používalo vápno ve formě vápenné kaše, suchého vápenného hydrátu (dnes nejdostupnější forma vápna), ale i vápna nehašeného, tedy kusového.
Čtěte také: Potěry Cemix: vlastnosti a použití
Vápenná omítka je (po vyschnutí malty a jejím přirozeném zpevnění) velmi porézní a nasákavá úprava povrchu zdiva. Z našeho současného pohledu tato omítková malta nedosahuje vysoké pevnosti, současně právě to jí dovoluje reagovat na přirozené dilatační pohyby historických staveb, a tedy nemá sklon ke vzniku sítě dilatačních trhlinek, tak jak to často vidíme na fasádách historických staveb při použití omítek pevnějších (cementových nebo vápenných s vysokým podílem cementu nebo hydraulického vápna).
Vápno fasády chrání
Také na fasádách zdiva starých staveb mají vápenné omítky svoji nezastupitelnou roli. Chrání zdivo před mechanickým poškozováním, ale chrání jej velmi účinně také proti vzlínající vlhkosti a poškozením solemi. A opět to souvisí s jejich vysokou nasákavostí, tedy schopností přijímat kapalnou vodu. Jak to funguje na fasádě? Velká většina historických staveb postavených před koncem 19. století na venkově i později není v dnešním smyslu slova izolována proti zemní vlhkosti. Základy zdiva vyrůstají nad neupravený terén. Zemní vlhkost tedy může do zdiva pronikat, vsakovat se. To se však u dobře opravovaných staveb děje jen velmi výjimečně.
Celá stavba byla totiž postavena a uchována tak, že se voda může odpařovat plochou podlahy či okolím stavby. Jen když je opravdu vlhko a mokro, voda pronikne i do zdiva. Ale protože následně může nasáknout až do vápenné omítky či vápenného nátěru odpaří se a v omítce (nikoli ve zdivu) se ukládají ve vodě rozpustné soli. Když se omítka solemi nasytí, což se zpravidla dělo a děje v tzv. soklové části dobře udržovaného zdiva, tedy nízko nad terénem, omítka se ze soklu otluče a nahradí se novou vápennou omítkou. Vlastní zdivo se solemi nekontaminovalo, ochránila jej omítka.
Řada neizolovaných historických staveb takto funguje i dnes, tedy za předpokladu, že plochy pro odpařování zemní vlhkosti jsou ve stavbě a v jejím okolí dochovány alespoň v původním rozsahu. V opačných případech, které jsou dnes bohužel častější, je nadměrná vlhkost neizolovaných staveb jednou z hlavních příčin poruch staveb, po nichž často následují finančně náročné, a ne vždy dlouhodobě úspěšné stavební zásahy. Právě na takových stavbách mají vápenné nasákavé omítky své místo. Mohou výše uvedeným mechanismem zdivo chránit před jeho kontaminací solemi až do vyřešení problému.
A navíc, protože projevy vlhkosti jsou na nasákavých omítkách velmi dobře vidět, lze na rozsahu vlhkostních map sledovat, zda jsou odvlhčovací opatření úspěšná. Nasákavé omítky se v těchto případech přímo nazývají omítkami obětovanými. Jsou dočasnou vrstvou na povrchu zdiva, kterou lze poškodit a zasolit (na rozdíl od zdiva), a tedy obětovat do doby, než bude problém vyřešen.
Čtěte také: Cemix Sloupkový Beton: Kompletní průvodce
Vápenné omítky historické
Jedinečnou skupinu vápenných omítek tvoří vápenné omítky historické. Vedle toho, že se nemalou měrou podílejí na dlouhověkosti historických staveb, jsou to současně i autentické ukázky toho, jak se vyvíjel vkus našich předků a s ním i umění omítat a zdobit stěny omítkami a omítky pak výmalbami či dokonce nástěnnými a nástropními malbami. I v umění nástěnné a nástropní malby hrálo vápno významnou roli, tak v technice fresky (malby na čerstvou vápennou omítku) nebo i technice secca, kdy vápno bylo jedním z řady pojiv barevné vrstvy.
Avšak i zcela prosté, z našeho současného pohledu nedokonale rovné, mnohokrát vyspravované a přetírané staré omítky mají pro staré domy neobyčejný význam. Fasádě nebo interiéru stavby propůjčují malebnost a těžko nenahraditelnou patinu stáří. Jak důležitá je tato patina stáří pro vnímání výjimečnosti starých domů si často uvědomíme až v okamžiku, když nová dokonale rovná a hladká omítka s ostrými hranami a jednolitým zářivě bílým nebo ostře barevným nátěrem zcela promění původní archaickou atmosféru místnosti. Nebo dokonce podobu celé stavby, jedná-li se o nevhodně provedenou omítku na fasádě. A to jsou jen některé důvody, proč se v posledních desetiletích věnuje záchranně historických omítek stále větší pozornost. Každá stavba, která nese historické omítky, je z památkového hlediska hodnotnější.
Typy maltových směsí Cemix
Malta patří mezi základní spojovací materiály, bez kterých se neobejde téměř žádná stavební práce. Po maltě sáhnete při zdění, omítání i lepení, a proto je potřeba vybrat vhodný typ s ohledem na způsob využití. Předpřipravené maltové směsi, které se při svépomocných pracích využívají nejčastěji, se od sebe liší složením a mají různé vlastnosti. Malty se dělí podle způsobu využití nejčastěji na zdicí, omítkové, lepicí a správkové. Při výběru maltové směsi vždy pečlivě nastudujte informace psané na pytlích. Na každém obalu je uvedené, pro jaký účel se hodí, jakou má zrnitost, pevnost v tlaku i pro jakou tloušťku vrstvy je vhodná. Malta se standardně skládá z vody, písku a třetí složky - vápna, cementu, nebo obojího. Podle toho se dělí na maltu vápennou, cementovou a vápenocementovou.
Vápenocementová malta pro univerzální použití
Vápenocementová malta pro univerzální použití, např. zdění a omítání běžných stavebních materiálů např. cihly a tvárnice. Nejuniverzálnějším typem malt jsou vápenocementové, které obsahují podíl vápna i cementu. Vyznačují se větší pevností a hustotou než čistě vápenné malty, ve srovnání s cementovými se však podstatně lépe zpracovávají. Protože mají nižší stupeň nasákavosti než vápenné omítky, jsou vhodné i pro zdění v místech kontaktu zdiva se zemí. Využívají se jak pro zdění, tak omítání ve vnitřních i venkovních prostorách.
Vápenocementová malta se míchá ze směsi vápna, cementu a písku. Je určena pro vnější i vnitřní omítání zdí ve vlhkém prostředí, případně k omítání stěn v místech, vystavených většímu opotřebení (např. schodiště). Na stropy a stěny se míchá v poměru 140 kg vápna a 60 kg cementu na krychlový metr písku. Orientační poměr dílů ve směsi je 1 lopata hašeného vápna, 1 lopata cementu a 3-5 lopat písku. Je třeba počítat s tím, že cement snižuje prodyšnost omítky a tím pádem i schopnost zdiva „dýchat,“ proto se například u rekonstrukcí starých domů s neizolovanými základy (případně izolovanými pouze jílovou mazaninou) striktně doporučuje použití vápenných omítek bez cementové složky.
Čtěte také: Vše o Cemix Sloupkovém Betonu 25 kg
Vlastnosti vápenocementové malty:
- Pevnost v tlaku: 10 MPa
- Soudržnost (pevnost ve smyku): min. 0,15 MPa (P = 50 %)
- Absorpce vody: max. 1 kg/m2.min0,5
- Koeficient propustnosti vodní páry (Mí): max. 35 (P = 50 %)
- Trvanlivost - počet cyklů (zkouška mrazuvzdornosti malty podle ČSN 72 2452): min. 10
- Reakce na oheň: tř. A1
- Objemová hmotnost zatvrdlé malty: 1800 - 2100 kg/m3
- Tepelná vodivost (Lambda10, dry): max. 1,42 W/m.K (P = 50 %)
- Obsah chloridů: max. 0,1 %
Cemix Vápenná památkářská malta zdicí a spárovací (Cemix 411)
Novinkou v sortimentu společnosti Cemix je Vápenná památkářská malta zdicí a spárovací (Cemix 411). Produkt je určen pro zdění a spárování zdiva. Nová památkářská malta obsahuje vápno a pucolánové pojivo. Pucolán je hydraulickým pojivem a společně s vápnem maltu vytvrzuje a nahrazuje tak běžně používané moderní pojivo cement. Na stejné bázi jsou založeny i ostatní produkty z Památkářského programu. Malta je vhodná pro ruční a strojní zpracování ve vnějším i vnitřním prostředí. Památkářská malta se dodává v pytlích a připravuje se jednoduše smícháním suché směsi s předepsaným množstvím vody.
Cemix Sanační omítky a vápenné omítky bez obsahu cementu
Již v roce 1993 se začaly vyrábět také omítky pro vlhké a zasolené zdivo ve dvou principiálně zcela odlišných systémech. Jedná se o sanační omítkový systém podle směrnice WTA (původně 2-2-91, později upravené a v současnosti platné 2-9-04) a hydrofilní omítkový systém SUPERSAN. Výroba sanačních omítek ve společnosti LB Cemix má již dvacetiletou tradici. Sanační omítky jsou dodávány jak na český, tak i na slovenský a rakouský trh.
V posledních dvou letech obohatil sortiment určený především pro obnovu památkové péče i speciální omítkový systém vápenných omítek bez obsahu cementu Památkářský program Cemix a systém hliněných omítek. Výroba systému vápenných omítek bez obsahu cementu pro vnitřní i vnější aplikace byla zahájena v roce 2012 a bylo provedeno již několik úspěšných realizací. Systém vápenných omítek od společnosti LB Cemix přispívá novou oblastí k obnově historických budov.
Vápenný omítkový systém bez obsahu cementu pro vnitřní i venkovní použití se skládá ze tří klasicky ručně nanášených omítek - Cemix Vápenného památkářského postřiku (144), Cemix Vápenné památkářské omítky ruční (124), což je jádrová vrstva, a Cemix Vápenného památkářského štuku (134). Pro případy, kdy jsou omítány velké plochy, je vyráběna jádrová Cemix Vápenná památkářská omítka strojní (114).
Směrnice WTA 2-7-01/D - Vápenné omítky v památkové péči blíže nespecifikuje fyzikálně-technické parametry vápenných omítek, jak je tomu například u omítek sanačních. V případě průmyslově vyráběných vápenných omítek je možná buď deklarace přesné receptury, nebo protokol o zkouškách fyzikálních vlastností, a ty jsou specifikovány v technických listech jednotlivých omítek.
Cemix Vápenný památkářský postřik (144)
Slouží jako postřik pro úpravu podkladu před omítáním vápenných jádrových omítek Cemix 124 a Cemix 114, především na historických stavbách. Je vhodný pro ruční a strojní zpracování ve vnějším i vnitřním prostředí. Zlepšuje adhezi následně aplikovaných vrstev ke klasickým zdícím materiálům (cihly, přírodní kámen).
Cemix Vápenná památkářská omítka ruční (124)
Tato jádrová omítka je určena pro omítání především historických staveb na všech klasických stavebních materiálech. Omítka je vhodná pro ruční zpracování ve vnějším i vnitřním prostředí. Jádrová omítka se nanáší na vyzrálý postřik Cemix 144.
Cemix Vápenná památkářská omítka strojní (114)
Je jádrovou omítkou obdobného složení jako u předchozí omítky a je určena pro omítání velkých ploch.
Cemix Vápenný památkářský štuk (134)
Je určen pro povrchové úpravy vápenných jádrových omítek Cemix 124 a Cemix 114 pro ruční nanášení ve vnějším i vnitřním prostředí. Omítka tvoří podklad pro šlechtěné omítky nebo štuky.
Hliněné omítky Cemix
Systém je určen pro zdění a omítání hliněných (nepálených) stavebních prvků a všech dalších klasických stavebních materiálů při výstavbě a rekonstrukcích staveb. Nepálené stavební prvky se používají na vnitřní příčkové a akumulační zdivo v kombinaci s klasickým obvodovým zdivem, ale také jako vnitřní zdivo dřevostaveb a pro výstavbu pecí a kamen.
Cemix Hliněná omítka hrubá (482)
Pro zdění nepálených cihel se používá Cemix Hliněná omítka hrubá (482). Výrobek odpovídá návrhové maltě pro zdění (G) podle EN 998-2 tř. M1 (pevnost v tlaku ≥ 1 MPa). Pro provádění jádrové vrstvy se používá Cemix Hliněná omítka hrubá (482).
Cemix Hliněná omítka jemná (433)
Pro povrchovou úpravu hliněné jádrové omítky se používá Cemix Hliněná omítka jemná (433). Omítku lze použít také pro povrchovou úpravu vápenných a vápenocementových jádrových omítek. Hliněnou jemnou omítku lze ponechat bez dodatečné povrchové úpravy. Povrchovou úpravu lze provést nátěrem Cemix Silikátový interiérový nátěr v bílé nebo probarvené variantě, případně vápenným nátěrem.
Příprava podkladu a zpracování malty
Obecná pravidla pro přípravu podkladu
Podklad musí vyhovovat platným normám, musí být pevný, bez uvolňujících se částic, zbavený prachu, nátěru, zbytků odformovacích prostředků a výkvětů. Musí být dostatečně drsný, suchý a rovnoměrně nasákavý. Povrch nesmí být zmrzlý, nebo vodoodpudivý.
V závislosti na nasákavosti podkladu a klimatických podmínkách, zejména za teplého počasí, zdivo/podklad dostatečně navlhčete, aby malta předčasně nevyschla. V chladném počasí musí být zdicí materiál naopak suchý.
Příprava směsi
Materiál připravte vsypáním suché směsi do předepsaného množství vody a jejím smícháním. K rozmíchání směsi použijte pitnou vodu nebo vodu odpovídající EN 1008. Smíchání proveďte pomocí bubnové míchačky nebo pomocí pomaluběžného vrtulového míchadla. Rozmíchejte na homogenní směs bez hrudek. Směs nechejte odležet. Poté opět znovu krátce promíchejte.
Upozornění:
- Pro navrhování zděných konstrukcí, volbu materiálů, konstruování a provádění zdiva platí EN 1996-2.
- Dodatečné přidávání pojiv, kameniva a jiných přísad nebo prosévání směsi je nepřípustné.
- Směs lze zpracovávat za teploty vzduchu, podkladu a samotné směsi v rozmezí + 5 °C až + 30 °C! Při očekávaných mrazech nepoužívat!
- Nespotřebované zbytky smíchat s vodou a nechat vytvrdnout - lze likvidovat jako stavební odpad, kontaminované obaly likvidovat jako nebezpečný odpad.
- Pouze zcela vyprázdněné a čisté obaly mohou být předány k využití recyklací.
Aplikace
Zdění
Homogenní hmota se rozprostře na připravený podklad (např. zdicí prvek) ručně, nebo za pomoci příslušného nástroje. Okamžitě po nanesení malty se zdicí prvek usadí a vyrovná. U nepálených cihel je nutné kromě ložných spár promaltovat také svislé spáry mezi jednotlivými zdicími prvky. Před nanášením směsi je nutné ložnou spáru důkladně provlhčit vodou. Směs se nanáší ve vrstvě cca 12 mm.
Omítání
Maltu nahazujte na stěnu v ploše 1-2 m2 a stáhněte latí do roviny. Jádrová omítka se nanáší na vyzrálý postřik. Dvě hodiny před nanášením omítky je nutné vápenný postřik důkladně provlhčit. Malta se nanáší na stěnu v ploše 1-2 m2, plocha se pak srovná stahovací latí. Zahlazování se provádí podle potřeby dřevěným nebo nerezovým hladítkem. Minimální doba zrání jádrové omítky je 1 den na 1 mm nanášené vrstvy - k tvrdnutí omítky dochází pouze schnutím a rychlost je ovlivněna teplotními a vlhkostními podmínkami.
Omítání venkovních stěn u čistě vápenného systému musí být provedeno včetně nátěrů do začátku zimního období. Omítku je nutné na počátku tuhnutí a tvrdnutí chránit před rychlým vyschnutím vlivem slunečního záření, tepla, větru nebo nízké relativní vlhkosti vzduchu. Omítnuté plochy se podle potřeby zvlhčí rozprašovačem. Pro aplikaci omítky v zimním období musí být vnitřní prostory temperovány na teplotu min. 15 °C (současně je nutné zajistit dokonalé odvětrání vlhkosti).
Spárování
Materiál aplikujte ručně, za pomoci aplikační pistole nebo jiného vhodného strojního zařízení. Následně spáru uhlaďte do požadovaného tvaru a povrchu vhodným nástrojem dle šíře a tvaru spáry. Spárovat lze zdivo o tloušťce spáry 5-35 mm. Podklad se řádně, dostatečnou dobu před spárováním, vlhčí tak, aby v době vlastní aplikace nebyl na povrchu spáry vodní film. Při opravách starého zdiva a dozdívání vypadnutých kusů zdiva se nejdříve provede samotné dozdění, malta se nechá vyzrát a teprve potom se provede spárování nového zdiva. Pokud opravujeme spáry ve starším celistvém zdivu, vyškrábeme nejdříve starou maltu ze spár do hloubky 2-3 cm. Malta nesmí být aplikována v zimním období ani v případě, jsou-li očekávány noční mrazíky. Po vyzrání malty je vhodné na zdivo se zvýšeným namáháním povětrnostními vlivy plošně nanést hydrofobizační nátěr.
Povrchové úpravy
V interiéru doporučujeme provést povrchovou úpravu Cemix Silikátovými interiérovými barvami v bílém odstínu, nebo v odstínu podle barevného vzorníku Cemix, případně vápenným nátěrem. Při omítání fasád se na vápenný štuk aplikuje Cemix Silikátová fasádní barva bílá nebo probarvená podle aktuálního vzorníku Cemix. Před nanášením silikátových nátěrů nutno omítku opatřit přípravkem Cemix Penetrace silikát. Nátěr se nanáší vždy na vyzrálé podklady, v případě hliněné omítky nejdříve po 48 hod. od dokončení. Výrobek lze jako přednátěr rozředit přidáním max. 5 % hmotn. pitné vody, jinak je nátěr připraven k aplikaci bez dalšího ředění vodou (ředěním se ztrácí kryvost). Nanáší se v tenké souvislé vrstvě válečkem nebo štětcem. Hmota není vhodná pro stříkací nanášecí zařízení. Díky alkalickému pojivu musí být navazující stavební konstrukce (zejména skleněné výplně) pečlivě zakryty.
Obecná upozornění
Vyhněte se negativním účinkům slunce, tepla, vlhka a průvanu. Chraňte před mrazem a deštěm. Okamžitě po ukončení prací umyjte vodou.
tags: #cemix #vápenná #malta #vlastnosti #použití