V situaci, kdy se zdálo, že betonové stavby 20. století definitivně vytlačí tradiční přírodní materiály ze stavebnictví, se začali objevovat lidé, kteří odmítají bydlet ve stavbách přeplněných karcinogeny, ale kteří naopak chtějí být obklopeni zdravými přírodními materiály. Došky jsou mnoha lidmi doposud vnímány jako kuriózně archaická a velmi nepraktická střešní krytina, která má své místo někde ve skanzenu nebo u nadšenců horujících pro experimentální archeologii. Díky rostoucímu zájmu dnešní populace o hodnoty přirozeného stavebnictví se ale začínají objevovat firmy, které jsou doškové střechy schopny zhotovit, a to při dodržení všech požadavků na vysokou technickou úroveň šikmých střešních plášťů.
Došková krytina: Tradiční materiál s moderním uplatněním
Došková krytina je obecný pojem pro výrobek ze slámy nebo rákosu používaný k zastřešení staveb. Došky jsou vlastně trsy ze slámy či rákosu svázané do určitého tvaru, které mají délku 1-1,5 metru. Tento trs se svazuje tenkým drátem. V minulosti se používal provázek nebo stébla slámy. Způsobů a postupů, jak stébla svazovat do došků, je vícero, v každé zemi se postupuje trochu odlišně.
V minulosti bývaly střechy s touto rostlinnou krytinou charakteristické pro celý náš venkov. Došková střecha měla řadu nesporných výhod, z nichž mnohé jsou lákavé i dnes. Došková střecha například nejlépe tepelně izolovala půdní prostor a bránila rychlému střídání teplot. To přinášelo příznivý teplotní režim: v létě chladno a v zimě teplo. Došková krytina také dobře brání zavátí sněhu do půdního prostoru a oproti ostatním krytinám je vzdušná a prodyšná. Pokud je dobře provedena, pak je její životnost velmi dobrá. S příchodem počítání ekologické stopy bydlení se však tento typ střešní krytiny opět vrací.
Rozšíření doškových střech v Evropě
Stavby s doškovou střechou se vyskytují po celé Evropě. V Holandsku je každá třetí nově budovaná střecha rákosová. Podobná situace je i v Německu, což je země, která bezesporu úzkostně dbá na dodržování platných stavebních norem. Také v Čechách a na Moravě jsou historické stavby, které mají doškové střechy, protože v minulosti tyto střešní krytiny byly hodně oblíbené díky dostupnosti slámy či rákosu. V současné době tento typ střešní krytiny můžeme vidět na starých chatách nebo ve skanzenech. Velké zastoupení mají došky v severně položených evropských státech, jako je Dánsko, Norsko a Polsko. Tvarově trošku odlišné konstrukce doškových střech pak nalezneme také v Holandsku či Anglii. Dochované doškové střechy lze najít i na stavbách v Maďarsku či Slovensku.
Tepelně izolační vlastnosti doškových střech
Možná si říkáte, co může tak nestabilní, hořlavý, titěrný materiál jako rákos nebo sláma nabídnout současnému stavitelství. Není to anachronismus a objevování vývojem dávno opuštěných cest? Tepelný odpor zhotovené doškové krytiny musí odpovídat ČSN 730540-1-4 a novelizaci této normy části 2 vyhl. 291/2001 - požadavky na zvýšený součinitel prostupu tepla „U“. Maďarští stavební odborníci vypočítali, že tepelný odpor střešní konstrukce o tloušťce 350 mm se rovná tepelnému odporu konstrukce se 140 mm klasického polystyrenu, což je o 7 mm méně, než je požadavek normy pro lehké střechy (u lehké střechy platí, že minimální tloušťka polystyrénu pro dosažení U=0,24W/m²K je 147 mm). Německé údaje jsou ještě příznivější, u slámy λ=0,05W/m2K a u rákosu od 0,042W/m2K. Dobrá tepelná vlastnost doškové krytiny vyplývá z toho, že jednotlivá stébla rozdělená tzv.
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
Tepelná izolace - díky materiálu ze slámy či rákosu máme střechu 2v1, kdy střešní krytina současně plní funkci tepelné izolace.
Srovnání tepelného odporu
| Materiál | Tloušťka (mm) | Tepelný odpor (R) |
|---|---|---|
| Došková krytina | 350 | Rovná se 140 mm polystyrenu |
| Polystyren (klasický) | 147 (min. pro U=0,24W/m²K) | Požadavek normy pro lehké střechy |
Ochrana proti požáru
Strach z požáru doškové střechy máme zděděn po předcích a dodnes doškové střechy u většiny lidí evokují snadnou možnost vzniku požáru. Tradičně se proti vnitřnímu ohni došková krytina chránila hliněnou mazaninou, vyplňující obdélníkové přihrádky mezi latěmi a krokvemi. Proti vnějšímu ohni naopak poskytuje ochranu přirozené zarůstání mechem. Dnes se navíc povrch střešní krytiny ošetřuje vodním sklem a dalšími přípravky, které jej chrání i proti ohni a slunečním paprskům a zvětšují odolnost proti vodě. Její hořlavost se zmírní nebo docela omezí buď impregnací, nebo namočením došků do řídké hlíny, což zase zvyšuje váhu krytiny. Takové došky se nazývaly „kalence".
Výroba a pokládka doškové krytiny
Materiály pro došky
Materiálem ke krytí je sláma a rákos. Pro výrobu došků je nutné použít žitnou slámu, která vyniká tenkými stébly. Sláma pšeničná nebo žitná, zralá, rovná, pokud možno dlouhá. Rákos má být vyzrálý a zdravý, bez listí, s tenkými stébly. Látky ke krytí hřebene jsou rákos sláma, vřes, tráva nebo jiné vhodné materiály. Nejkvalitnější rákos, potřebný k výrobě střešních krytin, je dovážen z Maďarska, kde jsou příznivější klimatické podmínky pro jeho růst.
Výroba slaměných došků
Výroba slaměných i rákosových došků je činnost poměrně časově náročná. První úskalí začíná u výběru vhodné suroviny a samotné sklizně. Obilí a rákos totiž vyžaduje jiný časový harmonogram. Další rozdíl v přístupu k oběma tradičním surovinám spočívá také v čase zpracování. Zatímco obilí se ihned po výmlatu musí zpracovat na došky, tak rákos se musí sušit po dobu jednoho měsíce, a teprve potom se provádí výběr pro došky. Došky se zhotovují ze žitné slámy, která má dlouhá a pevná stébla. Vybrané pole se musí šetrně sklidit pomocí jednoduché žačky - samovazu - a neméně opatrně mlátit, aby sláma zůstala nepoškozená. Samotný proces výroby došků není příliš složitý, ale vyžaduje rutinu a zkušenosti. Sláma se na železném hřebeni nejprve vyčeše, tím se zbaví kratších stébel a stonků plevele. Připravený materiál se vkládá do dřevěného korýtka, které je podélně rozdělené na dvě poloviny. Vyčnívající části se sváží slaměným povříslem, došek se vydělá a obě části se zatočí, čímž se povříslo pevně dotáhne a došek drží vcelku. Tímto způsobem se vyrábí dva základní typy došků - hlaváky, svázané v dolní části stébla, a čičáky, svázané zhruba uprostřed.
Výroba rákosových došků
Rákosové rostliny se vyskytují v mělkých bažinatých vodách, kde tvoří souvislé, těžko dostupné porosty. Z tohoto důvodu se rákos sklízí výhradně v zimním období, od prosince do února. Rákosové snopy jsou svezeny na sklad, navršeny do kuželů a usušeny. Asi po měsíci, kdy je rákos dokonale suchý, se třídí - podle tloušťky a délky - do osmi základních kategorií. Nejdelší a nejhrubší stonky se používají k výrobě rákosového dekoračního pletiva a ostatních výrobků z rákosu, nejtenčí (asi průměru cigarety) a nejkratší (do délky 160 cm) jsou vytříděny k použití do střešních rákosových systémů. V České republice tradiční řemeslo doškářů takřka vymizelo - ti poslední pracovali ještě v 60. letech minulého století.
Čtěte také: Postup opravy panoramatické střechy BMW
Laťování a pokládka došků
Správné laťování je kostrou každé kvalitně zpracované skládané krytiny. Samotné došky se pokládají na střešní laťování nebo bednění. Dle Pravidel pro navrhování a provádění střech je povinností zkontrolovat si střední krycí délku (laťování) u tašek, které jsou dodány na střechu. Laťování střechy se skládá z kontralatí a vlastních střešních latí, na které se zavěšují střešní tašky. Rozměry laťování jsou rozdílné dle sklonu střechy a plánované krytiny.
První přichází na řadu kontralatě, které se montují ve stejném směru jako jsou krokve krovu. Tloušťka kontralatě pak určuje velikost vzduchové vrstvy, nejmenší doporučená tloušťka kontralatí činí 40 mm, při sklonu střechy menším než 25 ° se pak můžete setkat i s doporučením na tloušťku latě 60 mm. Tato vzduchová vrstva zaručuje snížený tepelný odpor konstrukce střechy a odvětrání vlhkosti. Rozteče kontralatí jsou určeny vzdáleností jednotlivých krokví, do kterých jsou kontralatě upevňovány. Výška střechy bývala půl až dvě třetiny výšky stavení a vzdálenost krokví cca jeden metr.
Krycí se provádělo dvěma způsoby. Došky se přehýbaly přes latě buď tlustším koncem stébla, čímž vzniká krytí zvané hladké, nebo tenčím koncem stébla, tak zvané krytí stupňovité. Celá tloušťka krytu bývá 200-300 mm. Podle délky došků je upraveno laťování na 300 až 400 mm. Vzdálenost krokví bývala 1,5-2,0 m.
Při rozteči krokví jeden metr a vzdálenosti latí od 250 do 400 mm se používají latě 40 x 60 mm. U větších roztečí krokví mají latě průřez 50 x 70 mm. Střešní latě se upevňují hřebíky. Jejich délka musí odpovídat 2,5 násobku tloušťky latí. Svazovací kolíky se používají lískové nebo vrbové o průměru 25 mm, případně tenké jedlové kmínky zbavené větví.
Pro pokládku řady střešních krytin je potřeba přesné laťování, u jiných krytin je pak u roztečí latí povolena jistá vůle. Laťování lze provádět za pomoci pomůcky, které se říká „laťouch“, „léra“ atd., dle regionu. Jednoduše jde o lať, ve které jsou zářezy přesně pro požadovaný rozměr laťování. Také můžeme použít kovový nastavovací laťoměr nebo ho provádět s použitím šňůrovačky a každou řadu jednotlivě tzv. „nabrnknout“.
Čtěte také: Bezpečná renovace eternitové střechy
Pokládka slaměných došků
Před pokládkou se sláma řádně navlhčí vodou, aby změkla a byla lépe ohebná. Došky se začínají pokládat na spodní straně a postupuje se od jednoho okraje ke druhému, po řadách (šárech) směrem nahoru. Jednotlivé došky se přirážejí natěsno k sobě a pomocí povřísla se přivazují ke střešním latím, až vznikne hladká, jednolitá plocha. Nároží valbových střech je zvýrazněno stupňovitým kladením došků - čičáků. Při pokrývání střechy se používají hlaváky na pokrytí plochy a čičáky k překrytí nároží a hřebene. K latím nebo tyčovině se přivazovaly buď povřísly, nebo vrbovými pruty. K upevnění krytí ze slámy se musí používat drát. Měl by to být nerezavějící ocelový drát 0 1 mm nebo měděný drát 1,5mm.
Pokládka rákosových došků
Zhotovení střechy je technologicky poměrně náročné. Rákos se pokládá ručně, rovnoměrným „přišíváním“ a „nabíjením“ rozpuštěných rákosových svazků k dřevěné střešní konstrukci. Původně se rákosové došky přivazovaly k laťování vrbovým proutím nebo měkkým drátem, vypáleným, poměděným nebo pozinkovaným. Vzdálenost laťování se řídí délkou rákosu (vzdálenost jednotlivých latí od sebe se upravovala tak, aby každý došek ležel na třech latích). Konečná tloušťka krytiny se pohybuje mezi 30-40 cm, což zaručuje jak dokonalou izolaci proti vodě a slunečním paprskům, tak i izolaci tepelnou. Letitými zkušenostmi bylo ověřeno, že při této tloušťce může rákosová krytina úspěšně odolávat působení všech atmosférických vlivů. Platí zde však, že nejvíce namáhané části střechy, kterými jsou především hřebeny, je nutno zhruba po 10 letech prohlédnout a případně doplnit. S pošíváním střechy se začíná od spodní okapové řady. Každá vrstva se stabilizuje a přitahuje ke střešní konstrukci, čímž je zajištěna vodotěsnost krytiny. Rákosové snopy se pomocí dusadla pěchují (nabíjejí) směrem k hřebeni, tak je dosaženo optimálně rovné střešní plochy. Po navrstvení rákosových svazků se povrch střechy sčeše a dorovná do výsledné podoby. Exponovaná místa nebo místa se zmenšeným sklonem je možné doplnit pojistnými foliemi, vloženými mezi vrstvy rákosu.
Detaily střechy
Sklon střešní musí být minimálně 45', ve větrných oblastech minimálně 50° (čím je střecha strmější, tím je životnost krytiny delší). Krytina má přesahovat střechu na všech stranách domu vodorovně o 500 mm. Sklon úžlabí vyplývá ze stanoveného sklonu střechy. Je třeba zamezit vybíhání nároží na úžlabí nebo úžlabí na nároží. U připojení pod vikýřem by mezera mezi střešními latěmi a spodní hranou vikýřového rámu měla odpovídat tloušťce střední vrstvy snížené asi o 100 mm. Při okapu se kladlo buď jedno široké podélné prkno, nebo jedna řada šindelů.
Na doškových střechách si můžete povšimnout, že u jejich okapů nejsou žádné střešní žlaby ani svody. Tvar došků vyskládaných do tvaru střechy tak musí zabezpečit odvod vody ze střechy „odkapáváním“ do prostoru kolem stavby. Současně musí být splněno, aby tato srážková voda nestékala po obkladu obvodových stěn domu. Zajímavě jsou také řešeny veškeré prostupy přes doškovou střechu. Například prostup komína musí být vhodně oplechován. Hřeben střechy je řešen přidáním další vrstvy došků, aby byla překryta jeho průběžná spára. Ukončení střechy u štítu bývá zpravidla řešeno deskou, ke které se jednotlivé došky dorazí. U hřebenu se kladla buď dvojitá řada došků, nebo jedna řada kalenců či dvě řady šindelů. Proti větru se zabezpečovaly došky u okapu a hřebenu bidly, přivázanými ke krokvím buď vrbovými pruty, nebo smrkovými houžvemi. Střecha je zakončena hřebenem, styk střešních rovin ukončuje rákosový hřebenáč, případně měděný plech, hřeben ze štípaných dřevěných šindelů nebo prken, či „zelený hřeben“ osázený netřesky a vřesem.
Náklady a životnost
Samotný došek má hmotnost v rozmezí 3-5 kg. Pro stavby hospodářské nebo pro různé zastřešení otevřených prostor se používají došky, jejichž vrstvy mají zatížení kolem 35 kg/m2. Při zastřešení rodinných domů se váha došků pohybuje kolem 55 kg/m2. S ohledem na životnost a dlouhodobou odolnost vůči vodě je na střechu lepší zvolit rákosové došky. Základním předpokladem pro volbu této krytiny je mít střechu ve sklonu 45° a větší.
Díky náročné výrobě slámových či rákosových došků je cena za tuto přírodní střešní krytinu poměrně vysoká. U slámových došků se cena pohybuje kolem 1600 Kč/m2. U rákosových došků je cena o něco málo nižší, a to okolo 1300 Kč/m2. K ceně za samotné došky je samozřejmě potřeba připočítat náklady na jejich pokládku. Jelikož zhotovení střechy vyžaduje odbornou znalost problematiky doškových střech, tak i cena za samotnou pokládku je vyšší než u běžných střešních krytin. Specializovaných firem je u nás v republice málo, proto někteří stavebníci vyhledávají dodavatele také v zahraničí, hlavně na Slovensku a v Maďarsku. Pro porovnání - klasická pálená taška stojí v rozmezí 300-800 Kč/m2 plus pokládka.
Záruční doba na materiál je 10 let, životnost střechy dosahuje 25 i více let.
Přehled orientačních cen
| Položka | Cena (bez DPH) | Poznámka |
|---|---|---|
| Slámové došky | cca 1600 Kč/m2 | Pouze materiál |
| Rákosové došky | cca 1300 Kč/m2 | Pouze materiál |
| Laťování střechy | 35-45 Kč/m2 | Pouze práce |
| Montáž kontralatí | 17-25 Kč/bm | Pouze práce |
| Klasická pálená taška | 300-800 Kč/m2 | Pouze materiál |
tags: #doskove #strechy #latovani