Nejlepší živé ploty: Druhy, tipy na výběr a jednoduchá údržba pro dokonalý zahradní design!

Živý plot - oblíbené téma v zahrádkářských kruzích, ať už jste profesionál, nebo vášnivý rekreační zahrádkář! Živé ploty zdobí naše zahrady a tvoří přirozené „oplocení“ pozemku snad od nepaměti. Živé ploty lze považovat za přirozenou a také nezbytnou součást okrasných zahrad. Kromě okrasného hlediska mají za úkol oddělit vnitřní prostor zahrad od okolních ploch, uzavírat zejména obytnou část zahrady a tím ji chránit před rušivými vlivy, což by mělo přispět k vytvoření domácí atmosféry a pohody při trávení volného času v prostředí obklopeném zelení.

Výběr vhodných dřevin

Aby živý plot co nejlépe plnil všechny své funkce, které od něho očekáváme, je důležité, před jeho založením správně zvolit druh dřeviny, který bude pro danou lokalitu nejvhodnější z půdního, klimatického a v neposlední řadě i estetického hlediska. Základním kritériem při výběru živého plotu je, chceme - li živý plot listnatý nebo jehličnatý. Neméně důležitým počinem pro zdárný výsledek je samozřejmě technologicky správná příprava pozemku a poté i provedení výsadby odborným způsobem a ve vhodnou dobu.

Než si koupíte sazenice, popřemýšlejte také, zda toužíte mít plot stálezelený, nebo by se měl v průběhu roku měnit a jestli by vám nevadilo, když v zimním období opadá. Nejprve si musíme ujasnit, co vlastně od zamýšleného živého plotu očekáváme a jestli druh, který se nám líbí, je vůbec vhodný pro pěstování v daných podmínkách.

Rostliny rozdělujeme na základě jejich užitnosti a charakteru na několik skupin: z hlediska růstu na volně rostoucí a uměle tvarované, z hlediska použitých rostlin na smíšené, stejnorodé, stále zelené a opadavé a z hlediska souměrnosti na přímé a nepravidelné.

Listnaté živé ploty

Zvolíme - li variantu listnatého živého plotu, je nutné počítat s tím, že většina listnatých dřevin na zimu opadává a každý podzim bude nutný úklid spadaného listí po celé délce živého plotu. Jedinými stálezelenými dřevinami vhodnými na živé ploty jsou různé druhy (resp. odrůdy) Buxusů (zimostráz, rod Buxus) a bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), které neopadávají ani před zimou.

Čtěte také: Správné hnojení živých plotů

Mezi listnaté živé ploty patří:

Habr - patří k nejvhodnějším listnatým stromům určeným ke tvarování. Je nenáročný na půdu i na své stanoviště a je vhodný i do vyšších živých plotů.
Skalník - existují desítky druhů. Je nenáročný na půdu, na jaře má bílé květy a na podzim se začervená díky svým plodům. Je stejně jako habr vhodný i do vyšších plotů.
Dřišťál - má zelené listy, které na zimu opadají. Není vůbec náročný na složení půdy ani na svou údržbu. Hodí se nejen na tvarované, ale i na volně rostoucí ploty.
Buk lesní - je podobný habru, na podzim listy zežloutnou a opadají
Tavolník - přes léto nádherně růžově kvete. Dorůstá jen do výšky cca 1 metru a proto je vhodný na nižší ploty, nebo jako zahradní předěl. Tavolník potřebuje dostatek slunečních paprsků, jinak je však velmi nenáročný a není nutno ho zastřihávat.
Mochna dřevitá - zde se jedná o nižší keříkovitou rostlinu, která kvete nejčastěji bíle, nebo žlutě. Používá se k výsadbě nižších plotů tam, kde je nižší vlhkost.
Hloh - je známý pro své červené plody, které se dají využít i v kuchyni. Je vhodný na tvarované ploty, kde je díky svým hustým bílým květům zajímavou ozdobou.
Pustoryl (jasmín) - v jarních měsících kvete bíle a má velmi aromatickou vůni.
Ptačí zob - a konečně ptačí zob jako jedna z nejrozšířenějších rostlin určených pro živý plot.

Jehličnaté živé ploty

V případě jehličnatých živých plotů se každoročnímu podzimnímu úklidu spadaného listí vyhneme. Kromě stříhání a zalévání (především těsně po výsadbě) není žádná další údržba nutná. Pro svou nenáročnost, odolnost, rychlý růst, malé nároky na údržbu a v neposlední řadě i dostupnost jsou nejlepšími dřevinami na živé ploty zástupci rodu Thuja. Nejběžnějšími jehličnatými dřevinami používanými na živé ploty jsou tůje (rod Thuja, podle českého názvosloví zerav), cypřišky (rod Chamaecyparis) a tisy (rod Taxus).

Existují dva základní druhy thují - thuje západní (Thuja occidentalis) a thuje obrovská (Thuja plicata). Z těchto základních druhů byly vyšlechtěny mnohé kultivary, které svým růstem i vzhledem přesně splňují požadavky pro živé ploty. Nejoblíbenějšími kultivary jsou Thuja occidentalis “Smaragd“ (tůje západní “Smaragd“), Thuja occidentalis “Brabant“ (tůje západní “Brabant“), Thuja plicata “Martin“ (tůje obrovská “Martin“) a některé další méně běžné kultivary např. Thuja plicata “Gerderland“ (thuje obrovská “Gerderland“), Thuja occidentalis “Holmstrup“ (thuje východní “Holmstrup“), Thuja occidentalis “Malonyana“ (thuje východní “Malonyana“) a mnohé další. Všechny zmíněné kultivary thují se výborně hodí pro živé ploty. Liší se hlavně vzhledem, popřípadě rychlostí růstu.

Dalšími zástupci jehličnatých dřevin, které lze použít na živý plot jsou cypřišky. Vzhledem k tomu, že cypřišky patří do stejné čeledě jako thuje (čeleď Cupresaceae - cypřišovité), mají podobné nároky i růst. Nejvíce rozšířeným zástupcem je cypřišek lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana) resp. jeho kultivary - cypřišek lawsonův “Columnaris“ (Chamaecyparis lawsoniana “Columnaris“) a cypřišek lawsonův “Ivonne“ (Chamaecyparis lawsoniana “Ivonne“).

Poslední možností pro výběr z jehličnatých dřevin jsou zástupci tisů a jejich kultivary - tis červený (Taxus baccata), tis prostřední “Hillii“ (Taxus media “Hillii“) a tis prostřední “Hixisii“ (Taxus media “Hixisii“).

Čtěte také: Péče o listnatý živý plot

Mezi jehličnaté živé ploty patří:

Thuja - velmi často využívaná, ale je náročná na půdu. Ta by měla být pro výsadbu kvalitní, čistá, vlhká a stanoviště dostatečně prosluněné. Také je Thuja poměrně náročná na zastřihávání- je lepší poradit se s odborníkem, aby neodborným zásahem neztratil náš plot nadobro svůj tvar.
Cypřišek a cypřišovec - některé druhy rostou spíše kuželovitě, nebo nejsou dostatečně husté. Nehodí se tedy do každé lokality, nebo se musí sázet blíž k sobě.
Jalovec - roste spíše do špičky, má modrozelenou barvu a hodí se do nižších a nebo středně vysokých živých plotů.

Výsadba živého plotu

Ještě než vyrazíme nakupovat rostliny, je nutné vědět, kolik jich budeme potřebovat. Pro vytvoření neprůhledné stěny je zásadním faktorem správný rozestup mezi rostlinami. Ten se může lišit v závislosti na zvoleném druhu (kultivaru) rostliny, ale také podle toho, jakou velikostní kategorii rostlin budeme vysazovat. o něco dražší než např.

Jakou půdu máte na zahradě?
Výsadba živého plotu je možná pouze v období vegetačního klidu - čili na jaře nebo na podzim.
Živý plot můžete vysazovat do jedné nebo dvou řad.
Umístění živého plotu závisí na tom, k jakému účelu ho chcete pěstovat.

Po návratu domů sazenice živého plotu ihned vybalte a namočte je na 24 hodin do vody, aby kořeny mohly dobře nasáknout vodu. Předem namočené sazenice následně vysazujte do předem připravených jamek - vložte sazenici, jemně ji vytáhnete směrem nahoru a zasypete zeminou. Půdu dobře utlačte, aby rostlina stála pěkně rovně.

Vhodná doba pro výsadbu: Výhodou živých plotů je, že se dají koupit kdykoli v průběhu roku. Se samotným sázením je ale nejlépe počkat na jaro nebo na podzim, kdy je pravděpodobnost uchycení výsadby největší. Důležité je udržovat před výsadbou všechny sazenice ve vlhkém prostředí.

Pro správnou výsadbu je směrodatné, zda vysazujeme sazenice s kořenovým balem či nikoliv. Rostliny bez balu je nutné vysadit ještě bez listů (do vyrašení) tj. v období od konce zimy, kdy již nemrzne, zpravidla do konce dubna. Vhodná doba závisí na aktuálním vývoji počasí v daném období konkrétního roku. Naproti tomu se rostliny s kořenovým balem dají vysazovat celoročně, pokud jim ovšem v letním období poskytneme dostatečnou zálivku.

Čtěte také: Druhy neopadavých živých plotů

Obecně platí, že na podzim by se s výsadbou nemělo příliš spěchat a na jaře naopak otálet. Někdy jsou třeba ještě v polovině října listy rostlin zelené a mělo by se počkat, až se začnou barvit a stahovat zeleň do zásobních orgánů. Většina lidí zastává názor, že sázet by se mělo na jaře, což je samozřejmě pravda, ale podzimní výsadba skýtá více výhod. Jednak i při nižších teplotách v době vegetačního klidu mohou dřeviny pokračovat v mízním růstu i v omezeném růstu kořenů a tím se uchytit po výsadbě na novém místě. Na jaře tak může rostlina rychleji a snáze plynule nastartovat růst a využít vláhy.

Při podzimní výsadbě také zpravidla není nutné provádět zálivku. Jakékoli obavy z vymrznutí nejsou opodstatněné, pokud se nacházejí kořeny v půdě.

Údržba živého plotu

Každý živý plot vyžaduje pravidelnou údržbu - a k tomu jsou určeny speciální nůžky na živý plot! Pro větší plochy jsou již vhodnější elektrické, akumulátorové nebo benzínové nůžky na živý plot. Pro těžko přístupné a vysoké živé ploty se vám budou hodit zase akumulátorové teleskopické nůžky na živý plot! Mezi skvělé elektrické nůžky na živý plot patří i nůžky od Gardeny!

Kromě pravidelné zálivky a sezónního stříhání je důležité pečovat o zdravotní stav živého plotu pravidelnou kontrolou výskytu chorob, škůdců a případným postřikem. Pro zachování vitality vašeho živého plotu vysazujte na vybrané místo pouze ty rostliny, které se na něj opravdu hodí - například stínomilné rostliny vysazujte do polostínu, nikoli na slunné stanoviště.

Hnojení

Živý plot je třeba pravidelně přihnojovat vhodným hnojivem - výběr produktu závisí na použitém druhu dřeviny. Pravidelným řezem odnímáme rostlinám velké množství vytvořené organické hmoty, na kterou vyčerpaly z půdy mnoho živin, jež musíme dodávat pravidelným přihnojováním. Ke hnojení používáme kvalitní kompost i umělá hnojivá. Kompostem přihnojujeme hlavně na jaře. Na jaře a v první polovině vegetace potřebují keře k intenzivnímu růstu dostatek dusíku, a proto volíme kombinovaná hnojivá s vyšším obsahem tohoto prvku. Na podzim podporujeme vyzrávání výhonů především vyšším přísunem draslíku.

Mladší výsadby hnojíme méně a opatrněji než živé ploty v pokročilém stadiu růstu. Výsadbu prostokořenných rostlin v prvním roce zásadně nehnojíme, mohli bychom rostliny poškodit, neboť rostliny nemusí být ještě dostatečně zakořeněné. Rostliny s balem je možné hnojit i v prvním roce, ale velice opatrně, dokud kořínky neprorostou balem do okolní půdy. Živé ploty stačí hnojit pouze 2x ročně.

Hnojení aplikujeme před začátkem vegetace a nebo během ní tzn. v březnu až dubnu a to hnojivem uvolňujícím dusík - např. močovinou rozpuštěnou ve vodě.
Přihnojení provádíme od června do konce července za použití dusíkatého hnojiva.

Řezání

Možná budete překvapeni, když se dozvíte, kdy je vhodné poprvé zastřihnout živý plot! Ve skutečnosti je důležité provést první řez ihned po výsadbě živého plotu - listnaté dřeviny zkraťte o třetinu až polovinu jejich původní délky. Díky pravidelnému stříhání si živý plot zachová svůj pěkný tvar a navíc je podporován zdravý růst hustých, zelených výhonků. První řez je vhodné provést cca v únoru / březnu, kdy končí poslední mrazivé dny. Pokud si do živého plotu vyberete rostliny, které kvetou na jaře, určitě je nestříhejte v únoru / březnu.

Na konci června proveďte první tvarovací řez - zarovnejte nerovnosti a ponechte asi třetinu jednoletých výhonků. Pro opětovnou podporu růstu a estetickou úpravu proveďte další řez v období pozdního léta, tedy v srpnu až září. Pro správné tvarování živého plotu vám poslouží natažený provázek, abyste měli horní část živého plotu zastřiženou vodorovně.

Základem krásného, rovnoměrně hustého a tvarovaného živého plotu je pravidelný řez od prvního roku po výsadbě. Každý pravidelně tvarovaný plot potřebuje pečlivý sestřih jednou ročně. Nejvhodnější dobou pro sestřih je konec června, kdy listnaté dřeviny v tomto období ukončují první ze dvou rašení a druhé je krátce před nimi.

Stálozelené živé ploty se mají první roky po výsadbě zkracovat jen nepatrně a to spíše jen jejich postranní linie. Výška se upravuje až tehdy, když dorostou špičky do požadované úrovně. Pokud ovšem máte živý plot z listnatých rostlin nebo keřů, které na zimu opadají, musíte je tvarovat mnohem dříve. Prakticky hned po výsadbě se jim zkracuje hlavní výhon a silné boční výhony. Stejný postup je třeba zopakovat i další rok. Díky tomu, že budete poctivě a pravidelně stříhat, odmění se vám živý plot bohatou korunou a hustějším porostem.

Ochrana proti chorobám a škůdcům

Padlí: vytváří na listech a větvičkách bílý a později hnědý povlak, šíří se v suchém a teplém počasí. Napadené části co nejdříve odstraňte a bezpečně zlikvidujte, zachovávejte i dostatečnou čistotu v okolí živého plotu.
Skvrnitost listů: projevuje se hnědými, žlutými a červenými skvrnami na listech. Při silném napadení se skvrny slijí a listy opadávají. Choroba se může vyskytnout za každého počasí. Spory jsou velmi odolné a přenášejí se vodou i vzduchem.
Mšice: malý zelený, černý nebo hnědý hmyz, který zanechává lepkavou stopu. Listy jsou zkroucené a zvlněné. Lepkavá tekutina láká mravence a zvyšuje výskyt plísňových chorob.
Vlnatka: drobný hmyz (max. 0,8 mm), který se živí buněčnou šťávou z listů - listy zbělají a občas na nich můžete najít pavučinu. Vlnatka je aktivní zejména v období sucha - chraňte svůj živý plot pravidelnou zálivkou a dostatečným množstvím hnojiva.
Nosatec: brouk o velikosti až 1 cm s dlouhým „nosem“, který okusuje listy, výhony, ale i pupeny živého plotu. Jeho larvy se živí kořeny, čímž mohou rostlinu zahubit.

Druhy živých plotů

Na živý plot lze použít nespočet různých druhů dřevin. Pojďme se podívat na ty nejoblíbenější!

Ptačí zob: Jedna z TOP 10 nejoblíbenějších dřevin pro živý plot. Opadavý živý plot roste velmi rychle - až 1 metr za rok. Bez pravidelného stříhání mohou některé odrůdy ptačího zobu vyrůst až 3 metry!
Túje: Asi nejpoužívanější rostlina na živý plot je túje! Patří mezi husté a rychle rostoucí dřeviny. Živý plot z tújí nevyžaduje velkou údržbu a daří se mu téměř v jakýchkoli podmínkách. Ideální vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi je 40 cm. Túje vyžadují pravidelnou zálivku a pravidelný řez - jinak se velmi rozrostou.
Habr: Živý plot z habru velmi rychle roste, snadno se tvaruje a při dostatečném zavlažování bují i odspodu, takže pod ním jen těžko objevíte plevel. Má vynikající regenerační vlastnosti, takže snese i častější intenzivní a tvarovací řez. Sazenice vysazujte 30 cm od sebe.
Jalovec: Živý plot z jalovce je stálezelený a velmi odolný. Patří k nejrychleji rostoucím dřevinám vůbec a je vždy zelenou rostlinou.

tags: #zive #ploty #druhy #a #udrzba

Živé ploty: Druhy a údržba