Při sanaci vlhkého zdiva u stávajících objektů dochází často také k zásahu do podlahových konstrukcí, resp. k provádění podlah nových. Ve většině případů se jedná o podlahy situované na terénu. Napojení hydroizolace v podlaze na dodatečně provedené hydroizolační opatření ve stěnách, pokud byla provedena jejich sanace některou z mechanických metod, je nutné z důvodu zajištění celistvosti hydroizolačního povlaku.
Projektové zásady a tepelnětechnické požadavky
Pokud v rámci projekčního návrhu sanačních prací vyvstane potřeba k celoplošnému zásahu do podlahy situované na terénu, pak je nutno zvážit možnost, resp. nutnost dodatečného vložení tepelné izolace do podlahy. Nutnost provedení dodatečné tepelné izolace v podlaze může vyplynout z požadavků na hodnotu součinitele prostupu tepla U, jež jsou uvedeny v ČSN 73 0540-2, a které jsou v současné době také na podlahové konstrukce situované na terénu poměrně vysoké.
- Tepelnětechnické posouzení se provede vhodným výpočetním programem (např. TEPLO 2011).
- Pokud je to možné, je vhodné položit tepelnou izolaci přímo na zeminu.
- Tato skladba je výhodná z hlediska průběhů parciálních tlaků a tedy i kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce.
U nevytápěných místností může být dodatečné vložení tepelné izolace neekonomické. Zde je pak vhodné vložit tepelnou izolaci nikoliv v celé ploše podlahy, ale pouze v místě vodorovných koutů v místech návaznosti podlahy na zdivo za účelem zvýšení povrchových teplot. Návrh tepelné izolace v místě vodorovných koutů může mít zásadní význam zejména u objektů s vysokou tepelnou setrvačností, což jsou zděné objekty s velkými tloušťkami obvodových stěn.
Protiradonová opatření a větrané vzduchové mezery
Nutnost dodatečného provedení protiradonového opatření v podlaze může vyvstat zejména u nepodsklepených místností, jestliže jsou zde situovány pobytové prostory, a pokud v nich byla zjištěna koncentrace radonu vyšší, než je směrná hodnota objemové aktivity radonu v interiéru. Konkrétně se zde jedná o dodatečné provedení protiradonové izolace, která je zároveň hydroizolací.
V souvislosti s prováděním sanací vlhkého zdiva se běžně používá větraných vzduchových mezer pod podlahami, které jsou v kontaktu s podložím. Větrané vzduchové mezery je možno použít také jako ochranu proti radonu pronikajícímu z podloží. Pomocí speciálních tvarovek z plastických hmot lze vytvořit podlahovou dutinu, která zajistí odvětrání vlhkosti i plynů.
Čtěte také: Vše o dodatečné hydroizolaci sklepů
| Materiál / Metoda | Hlavní účel |
|---|---|
| Asfaltové pásy / stěrky | Hydroizolace podlah a stěn |
| Tvarovky pro vzduchové mezery | Odvod vlhkosti a ochrana proti radonu |
| Extrudovaný polystyren (XPS/Perimetr) | Tepelná izolace v kontaktu se zemí |
| Nopová fólie | Mechanická ochrana a drenáž |
Kontrola a diagnostika sanačních prací
Kontrolu sanačních prací je potřeba provádět v průběhu jejich realizace. Doporučuje se zaměřit na následující parametry:
- Měření teplot na povrchu podlahy a v koutech přilehlých svislých stěn.
- Výsledky měření vlhkosti zdiva přilehlých svislých stěn v souladu s ČSN P 73 0610.
- Sondy do konstrukce podlahy a dutiny pro ověření skladby a tloušťky vrstev.
- Prověření funkčnosti větrání vzduchové mezery (metoda CFD).
Důležité je si uvědomit, že v případě vzduchových mezer řešených pomocí tvarovek je třeba respektovat jejich konstrukční výšky. Pokud by toto bylo na závadu světlé výšky místnosti, bude třeba odstranit stávající podlahu v celé tloušťce a provést prohloubení na takovou úroveň, aby byla zajištěna potřebná světlá výška.
Čtěte také: Ochrana spodní stavby před vlhkostí
Čtěte také: Dodatečná hydroizolace základů
tags: #dodatecna #hydroizolace #podlah #vetani