Dřevěné obložení je nádhernou ozdobou domu či bytu a útulná a hřejivá atmosféra je tím, proč si tento způsob obkladu volí stále více zájemců. Dřevo je živý materiál a s přibývajícími léty může ztratit svoji původní barvu a vzhled. Obzvláště to platí tehdy, je-li vystaveno povětrnostním vlivům, slunci, vlhkosti a vodě. Pokud je vaše obložení starší a chtěli byste, aby vypadalo jinak a hlavně nově, pak se pusťte do renovace. Správně provedená renovace dřevěného obložení obnoví přirozenou kresbu dřeva a vám poskytne jak tepelnou, tak zvukovou izolaci. Nejedná se o žádnou složitou operaci, stačí dodržet základní pravidla a renovované dřevěné obložení vám bude dobře sloužit i nadále. Renovovat můžete dřevěné obklady stěn i dřevěný strop.
Příprava a čištění
Postup při ošetření nově pořízeného dřeva se od obnovy staršího nátěru liší. Nové dřevo se impregnuje a ochraňuje se před houbami a plísněmi. U starého nátěru se před renovací nejdříve připravuje podklad. Starý nátěr obložení stropu nebo natřené dřevěné obložení stěn má po čase tendence k odlupování. Proto je nutno starý nátěr odstranit broušením a povrch zbavit veškerého prachu. Než budete aplikovat jiné přípravky, musí být palubky na stěnu i palubky na strop zcela čisté, úplně suché a jejich vlhkost nesmí být vyšší než 12 %. Na povrchu také nemohou zůstat zbytky pryskyřic. K jejich odstranění se často používají výrobky s ředidly, ovšem při práci s nimi je nutno intenzivně větrat. Je tedy vhodnější dát přednost výrobkům na přírodní bázi.
Čištění palubkové podlahy
Po zimě si vaše palubková podlaha zaslouží tu nejlepší péči. K vyčištění dřevěné podlahy vám nejlépe poslouží lehce navlhčený mop. Jeho jemná mikrovlákna dřevo nepoškrábou ani ho jinak nepoškodí. Vhodné je také použít speciální čisticí utěrky, které na základě statické elektřiny zlikvidují nepořádek i bakterie. Spáry mezi palubkami opatrně vysajte nástavcem. Zkontrolujte, jestli některé spoje nepotřebují dotáhnout. Pokud jsou v podlaze zrezivělé šrouby nebo matice, opatrně je nahraďte novými. Nejspolehlivější jsou šrouby a vruty z oceli, které vzhled nenaruší ani po dlouholetém užívání. Ujistěte se, že je spojů v podlaze dostatek a jsou připevněné na začátku i na konci palubek. Po vytření místnost větrejte, dokud dřevěné palubky dostatečně nevyschnou. Na čerstvém vzduchu ztratí zápach a nasají novou energii. Pro vyčištění a rozjasnění podlahové palubky ze smrku a borovice použijte ODSTRAŇOVAČ ŠEDI DŘEVA. Finálně ji pak ošetřete kvalitním přípravkem, který ji ochrání před všemi nástrahami a prodlouží její životnost. Do interiéru doporučujeme tvrdý voskový olej na dřevo PREMIUM.
Odstranění zašedlého dřeva
Stárnutí dřeva a s tím související změny zbarvení nebo šednutí jsou přirozeným procesem, ke kterému dochází u všech dřevin. Kdo by nechtěl navrátit dřevu přirozenou barvu a nový vzhled? Dobrou zprávou je, že existuje snadný způsob. Renovace nátěru dřeva patří k pravidelné rutinní péči o dřevěné vybavení.
- Je dobré dbát na složení přípravku, aby byl ekologický. Odšeďovač dřeva značky Biofa je koncentrovaný a dokáže rychle, snadno, důkladně a zároveň jemně odstranit nežádoucí zbarvení dřeva, jako je například šedé i zazelenalé - a to z olejovaných i neošetřených ploch. Čistič pro exteriéry stejné značky je rovněž velmi účinný a šetrně vyčistí zašedlé ošetřené i neošetřené povrchy z tvrdého i měkkého dřeva.
- Čištění dřevěné terasy se proto zprvu může zdát jako náročný úkol, ale s vhodným produktem a pečlivostí docílíte toho, že bude vypadat zase jako nová.
- Před nanášením přípravků na dřevo nezapomeňte na ochranné pomůcky jako jsou rukavice a pracovní oblečení.
- Jak jsme si řekli na začátku, pod tenkou zvětralou vrstvou zašedlého dřeva je zdravé dřevo, jehož složení se nezměnilo. Před použitím čistícího prostředku jej otestujte na malé ploše, abyste zjistili, jak funguje.
- Po použití odšeďovače dřeva jej doporučujeme ještě naolejovat.
Odstranění starých nátěrů
- Broušení: Brusný papír či drátěný kartáč se hodí pro menší předměty a plochy s odchlipujícím se nátěrem. Můžete brousit ručně pomocí smirkového papíru, přiloženého na podložku s oblými rohy (aby se papír neprošoupal), nebo s brusnou houbou. Hrubé obroušení provedete s papírem o zrnitosti 40 až 120, finální opracování zase se zrnitostí 180 až 320. Je to však zdlouhavé a fyzicky náročné. S vibrační bruskou se dostanete i do rohů, excentrická (rotační) se zase hodí pro zakulacené plochy. V obou případech je lepší stroj s odsáváním, na něj si vezměte papír s perforací. Využít ale můžete také brusku stolní kotoučovou nebo pásovou s brusnými pásy. Na úhlovou nasadíte i brusné rouno nebo drátěné kartáče. Opracovat rohy zvládnete i s multifunkční bruskou.
- Chemické odstraňovače: Právě teď na jaře, když je často pod mrakem, jsou vhodné podmínky pro použití odstraňovačů. Pokud odstraňovač obsahuje navíc vosky, odpařování se utlumí. Odstraňovač naneste na starý nátěr. Nejvhodnější je na to jemný štětec s dlouhým vlasem. U některých odstraňovačů stačí vyčkat 15-45 minut, jiné vyžadují i mnohahodinové působení (potřebný údaj najdete na balení přípravku, který použijete). Nátěr nabobtná a je tak možné ho stěrkou seškrábat. V záhybech dřeva použijte místo stěrky provázek. Finančně náročnější chemickou variantou je louhování. Louhovat doma svépomocí je dost náročné a ne zcela bezpečné, proto je potřeba daný předmět odnést do louhárny.
- Opalování: Odstranění nátěrů opalováním plamenem nebo horkým vzduchem se vyplatí zvlášť u silnějších vrstev. Vezměte si na to horkovzdušnou pistoli nebo plynový hořák. Nátěr horkem měkne a rozkládá se, takže ho vzápětí stačí seškrábnout úplně. Je však nutné dávat pozor, aby se nezničil podklad - proto se tento způsob hodí spíše pro rovné dřevo bez výstupků než pro kovy (na tenké plechy nebo kovy tající při nižších teplotách, jako je cín, tento způsob určitě nepoužívejte).
Broušení a tmelení
Pokud jste na podlahu používali nekvalitní oleje, pravděpodobně se na ní vlivem času a sluníčka vytvořila olejová vrstva a skvrny, které dávají vyniknout škrábancům. Lepkavá místa vyleštěte navlhčeným bavlněným hadříkem, případně je zbruste a na závěr znovu ošetřete profesionálním šetrným přípravkem. Velké otvory je potřeba vyplnit kvalitním tmelem na dřevo. Na výběr je celá řada odstínů, hledejte a vyberte si takový, který ladí s vaší podlahou. Do vyčištěné díry naneste pomocí škrabky nebo štětce vrstvu tmelu, uhlaďte ho a nechte zaschnout podle instrukcí na obalu. Při práci s elektrickou bruskou postupujte vždy ve směru prken. Největší defekty nejprve odstraňte nejhrubším papírem, pro většinu povrchu pak zvolte jemnější zrnitost a na závěr drobné nerovnosti dolaďte nejjemnějším stupněm. Pro odstranění starého nátěru bruste až na samotné dřevo a co nejblíže k okrajům. Ty můžete začistit ruční bruskou.
Čtěte také: Domácí prostředky na olejové skvrny
Nátěr a povrchová úprava
Po ošetření základu přichází čas na nátěr. Barvy s oleji a vosky zachovávají kresbu dřeva. Chcete-li barvu změnit, použijte krycí barvy na dřevěné stěny. Oblíbené jsou například bílé palubky v interiéru. Na bílé dřevěné palubky je vhodná bílá lazura na palubky. Barvy lze doplnit další péčí a výživou dřeva. K tomu jsou vhodné lazury či voskové oleje. Nátěr je možné ještě ochránit průhledným lakem, vosk nebo impregnace brání odírání a vlhkosti. Chcete-li změnit tón, můžete využít mořidla. Much pohodlnější je natírat desky ve vodorovné poloze a před montáží na stěnu. V tomto případě bude vrstva barvy rovnoměrnější a bez šmouh.
Volba nátěru pro dřevěnou podlahu
Po montáži dřevu dopřejte ochrannou péči. Dřevo je živý materiál a pořád pracuje. Kvalitním nátěrem mu až několikanásobně prodloužíte životnost.
Čím dřevěnou podlahu natřít?
- Tvrdý voskový olej: jeho aplikace je velmi jednoduchá. Zachová přírodní vzhled dřeva, je odolný vůči ošlapání a odpuzuje vodu a nečistoty. Můžete ho trvale zatížit, je mimořádně odolný.
- REMMERS Tvrdý voskový olej PREMIUM: olej na bázi přírodních olejů prosakuje do hloubky, krásně zvýrazní strukturu dřeva a zvýší jeho odolnost.
- BONA Home Tvrdý voskový olej: proniká hluboko do dřeva, zdůrazňuje jeho strukturu, dřevo krásně oživí a dodá mu barvu.
- REMMERS Podlahový lak PREMIUM: chrání ošetřený povrch před odřením, poškrábáním a chemikáliemi.
- LIGNOFIX Polyuretanový lak: jednosložkový lak ředitelný vodou je vysoce odolný proti otěru.
- LUXOL Lak na parkety a dřevěné podlahy: velmi tvrdý lak, který rychle schne a nezapáchá. Dřevu propůjčuje skvělou mechanickou odolnost a ochranu proti poškrábání.
Údržba dřevěné podlahy
Kvalitním nátěrem to nekončí. I pravidelná péče o dřevěnou podlahu je důležitá.
- OSMO vosková údržba a čisticí prostředek: intenzivní péče pro občasné použití oživí dřevěnou podlahu a odstraní i odolné skvrny. Povrch bude navíc odpuzovat nečistoty.
- OSMO Wisch-Fix: šetrný prostředek pro pravidelné čištění a údržbu dřevěné podlahy. Jemně odstraňuje prach, skvrny, mastnotu a jiné nečistoty a pravidelným používáním vytváří na podlaze hladký neklouzavý povrch.
- REMMERS Emulze na údržbu olejovaných/lakovaných povrchů: přípravky vytvoří na podlaze tenkou ochrannou vrstvu mimořádně odolnou proti poškrábání a odření.
- OSMO čisticí set na podlahy: set má 4 díly - hlava mopu, mop na prach, mop ke stírání na vlhko a utěrka z aktivních vláken.
- BONA Premium Spray Mop na dřevěné podlahy: pro čištění dřevěných podlah ošetřených lakem nebo tvrdým voskovým olejem. Mop má ergonomickou pěnovou rukojeť a je extrémně lehký.
Montáž palubek
Důležité rady a tipy před montáží
Než začneme se samotnou montáží, je dobré nechat nakoupené obkladové palubky aklimatizovat jeden až dva týdny v místě, kde budou použity. Ideálně rozložené nebo alespoň vybalené z fólie, ve které se převážně prodávají. Je dobré palubku naměřit o cca 10 mm kratší, aby po obvodu vznikla dilatační spára. Tato spára se po dokončení překryje profilovou lištou. Obklad nesmí začínat přímo u země - to je častá chyba. Pokud s palubkami pracujeme v chladnějším prostředí venku, můžeme pero do drážky zasouvat nadoraz. Pokud však obkládáme v letních měsících, kdy je sucho a vysoká teplota, je dobré pero nezasouvat úplně a nechat mezeru cca 1 mm. Palubky nikdy nepřirážejte silou k sobě a ničím je nestahujte. Pero a drážka slouží mimo jiné k tomu, aby mohly zachytit rozpínání a smršťování dřeva. Snažte se proto palubky sesazovat tak, aby byla v peru a drážce vůle zhruba 1 mm. Při jakékoliv montáži palubek nebo jiné práci se dřevem by člověk neměl zapomínat, že pracuje se živým materiálem, jehož přirozenými procesy jsou rozpínání a sesychání.
Příprava stěny před obkládáním
Obklad nám zakryje celou plochu stěny, proto musíme mít jistotu, že nebudou problémy s vlhkostí. U vnitřních stěn bývá vše v pořádku, ale u vnějších musí být vše dokonale suché. Je třeba odstranit veškerou uvolněnou a drobící se maltu a cihly a celou stěnu ošetřit hydrofobním silikonovým prostředkem. Ten zabrání stěně přijímat vodu, ale dovoluje jí takzvaně „dýchat“.
Čtěte také: Jak ochránit lak auta při čištění asfaltu
Odstranění lištování a konzol
Lištování odstraňujeme postupně a opatrně, aby se nepoškodilo. Jednotlivé díly uvolníme starým dlátem a pak zastrčíme rozštěpený nos kladiva pod lištu a vypáčíme ji. Pokud vytahujeme hřebíky, dáváme pozor, abychom nepoškodili líc lišty. Staré a poškozené lišty však nemilosrdně vyhodíme a po obložení stěny nahradíme novými. Problém může být i s odstínem původních lišt, který se k novým obkladům nemusí hodit.
Při odstraňování konzol se snažíme odebrat pouze ty, které překážejí upevnění podkladových latí a nebo nám znemožňují obkládání. Konzolu můžeme přeříznout v blízkosti hřebíku a část odlomit. Snazší je ovšem vypáčení konzoly kouskem pásové oceli. Tímto způsobem způsobíme menší škody na okolní omítce.
Podkladové latě
Ve většině případů je nutné, abychom před pokládáním nových obkladů vyměnili podkladové latě. Můžeme použít nehoblované, protože jsou pod obložením skryté. Pokud se jedná o vnitřní stěnu, nemusíme je dále nijak upravovat. U vnějších stěn je vhodné ošetření ochranným prostředkem proti hnilobě. Pokud chceme zlepšit tepelnou izolaci, vložíme mezi stěnu a obklad polystyrén, minerální vlnu, případně skelnou vatu. Důležité! Ošetření roštu: Škvárky (30×30 mm) ošetřete antipyreny a antiseptiky ještě před montáží, aby byly chráněny před hnitím a vznícením.
Obkládání palubkami
Nejméně týden před začátkem prací uložíme obklady do místnosti, kde se budou osazovat. Je to důležité z důvodu jejich vlhkosti a hlavně v případě, že je velký rozdíl mezi pokojovými a skladovacími podmínkami. Mezi prkny příliš brzo položeného obkladu mohou vzniknout nevzhledné mezery. Používají se dva způsoby upevňování prken. Při klasické metodě se palubky přibíjejí k latím. Hřebíky se zarážejí průbojníkem pod úroveň povrchu. Musíme dát pozor, aby kladivo nesklouzlo a nepoškodilo dřevo. Hlavičky hřebíků se nakonec zatmelí dřevotmelem. U novějšího způsobu se palubky upevňují speciálními příchytkami, které „neviditelně“ přichycují palubky na pero a drážku k podkladovým latím. Palubky klademe vždy perem nahoru a postupujeme zespodu nahoru. Palubky připevňujeme vybraným spojovacím materiálem na každou příčku podkladového roštu. Okraje a dilatační spáru přikryjeme profilovou lištou. Lišty se vyrábějí v několika profilech v závislosti na místě použití. Poslední palubku zúžíme tak, aby mezi ní a stěnou vznikla mezera asi 6 mm. Pokud mezeru nevytvoříme, mohl by se obklad nabýváním dřeva zbortit. Malými drobnými hřebíčky bez hlavy, tzv. klipové spoje, jsou moderní metodou uzavřené montáže. Směr montáže obložení se volí v závislosti na velikosti místnosti. Diagonální způsob pokládky obložení (euro obložení) vizuálně nemění rozměry místnosti, ale hraje především dekorativní roli.
Obkládání deskami
Desky upevňujeme na vodorovné a svislé laťování. Středy latí musí odpovídat styku jednotlivých desek. Pokud upevňujeme desky na přepážkovou stěnu, strhneme tapetu a přilepíme je přímo na ni. Pokud chceme přibíjet, můžeme vyhledat trámky rámu a k nim desky přibít. Sádrové desky nejsou vhodné k přímému přibíjení. Na rovné stěny můžeme desky lepit pomocí lepící pistole a lepidla na panely. Naneseme pruhy lepidla na zadní stranu desky asi ve vzdálenosti 40 cm. Rychle přitiskneme desku ke stěně, postupně od dolního okraje k hornímu. Deskové obklady můžeme lepit i na latě, zejména když je stěna nerovná.
Čtěte také: Jak se zbavit betonu na kameni
Potřebné nástroje pro řezání
- K řezání deskových materiálů potřebujeme okružní pilu s listem s jemnými zuby nebo ruční pilku „ocasku“.
- Ke zkracování prken a latí čepovací pilku.
- K vyřezávání otvorů nám pomůže pilka „děrovka“ nebo elektrická přímočará pilka.
Typy palubek a jejich vlastnosti
Palubky jsou široce používaným přírodním materiálem pro obložení exteriéru i interiéru. Palubky jsou dřevěné hoblované ne příliš široké desky se speciálním spojením v podobě systému pera a drážky. Obklady nám umožňují jednoduše srovnat nepravidelný povrch stěn. Obklady můžeme zhotovit z prken nebo deskových materiálů, imitujících prkna. Pro jednodušší dopravu jsou vhodnější prkna, ale s deskovými materiály se mnohdy lépe pracuje. U obkladových prken rozeznáváme dva základní typy. Spojení na pero a drážku, kde do sebe prkna zapadají (takzvané palubky) a spojení na polodrážku, kdy jedno prkno překrývá osazení druhého.
Volba dřeviny
Obecně najdete dřevěné podlahové palubky z borovice, modřínu, dubu nebo smrku. Pokud však chcete skutečně pevné, odolné a krásné dřevo, nehledejte v českých lesích, nýbrž sáhněte po dřevě ze severských stromů. Na severu Ruska totiž stromy rostou pomaleji a jsou tak kvalitnější než ty evropské. Dále musíte ošetřit vnější část antiseptikem, které zabrání tvorbě plísní a hmyzu. Na začátku práce by se měla nanést na desky tenká vrstva laku nebo jiného ochranného prostředku.
Přehled dřevin
- Smrk: nejčastěji se používá k výrobě obložení zaoblených tvarů, smrkové palubky jsou velice univerzální a stojí poměrně levně.
- Dub: elitní klasika. Nejvyšší jakostní stupeň. Perfektní vzhledem i kvalitou. Deska nemá prakticky žádné vady, zářezy a jiné nedokonalosti. Vyznačuje se jednotnou barvou, krásnou texturou.
Kvalitativní třídy
- První třída (třída A): Hladká a krásná deska s živými suky o průměru až 15 mm každých 1,5 metru.
- Druhý stupeň (třída B): Deska nižší kvality s výmoly, prasklinami, pryskyřičnými kapsami, defekty.
Rozdíly mezi podlahovými a obkladovými palubkami
Podlahová palubka by neměla být zaměněna s obkladovou. Obkladové palubky jsou určeny na zeď, nikoliv na zem, z toho důvodu proto nevydrží velké zatížené způsobené každodenním chozením. Tloušťka obkladových palubek se pohybuje v rozmezí 12-24 mm, kdežto nejpoužívanější tloušťka podlahových palubek je kolem 28 mm. Pro venkovní práce jsou vhodná prkna o tloušťce 18-40 mm a pro vnitřní práce do 18 mm. Co se týče rozměrových parametrů: použitý materiál je 80-170 mm na šířku, až 6000 mm na délku. Hlavním rozdílem je, že u podlahy se předpokládá mnohem silnější zatížení a aby se neprohýbala a nedeformovala, musí být podlahový rošt hustější a pevnější.
Čemu se vyvarovat při montáži palubek
- Chyba: Montáž na vlhký nebo nerovný podklad; přítomnost plísní ignorována. Řešení: Podklad musí být čistý, suchý a rovný. Vlhkost změřte hygrometrem - ideál je pod 12 %. V prostoru vytápěném na 15-21 °C by se měla jejich vlhkost pohybovat mezi 9-13 %. V nevytápěném interiéru okolo 12-16 %. Příliš velká vlhkost by způsobila vyboulení palubek, příliš nízká popraskání.
- Chyba: Skladování na vlhkém místě nebo přímo na zemi. Řešení: Skladujte na suchém, větraném místě. Palubky pokládejte na podložky, aby nebyly v přímém kontaktu se zemí.
tags: #jak #odstranit #palubky